§ 17 Zákon o dani z příjmů obyvatelstva – Přiznání k dani

§ 17 Přiznání k dani (1) Každý, kdo má roční příjmy podrobené dani přesahující 1000 Kčs, je povinen podat do 15. února správci daně přiznání k dani (dále jen „přiznání“) za uplynulé zdaňovací období a připojit k němu potřebné podklady. V případech uvedených v § 5 odst. 6 a 7 podává přiznání každý z manželů. Správce daně může ze závažných důvodů na žádost poplatníka prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle do konce března po uplynutí zdaňovacího období. (2) Přiznání není povinen podat poplatník, který kromě příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou (§ 21), nemá jiné dani podrobené příjmy. Přiznání je však povinen podat každý, kdo byl k tomu správcem daně vyzván. (3) V přiznání uvede poplatník veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených (§ 4), příjmů, z nichž se daň stanovená paušální sazbou vybírá srážkou (§ 12), nebo z nichž se daň vybírá paušální částkou (§ 13). Dále v přiznání uvede výdaje a odčitatelné položky rozhodné pro výpočet daně a vypočtenou daň. Poplatník je rovněž povinen neprodleně ohlásit správci daně, že je poživatelem starobního důchodu. (4) Zemře-li poplatník, je povinen podat přiznání kterýkoliv z dědiců. Není-li dědic znám, přiznání podá zmocněnec ustanovený správcem daně. Přiznání se podává do tří měsíců po úmrtí poplatníka nebo po ustanovení zmocněnce. Správce daně může tuto lhůtu na žádost ze závažných důvodů prodloužit. (5) Zjistí-li poplatník (popřípadě dědic nebo zmocněnec) po uplynutí lhůty pro podání přiznání, že předložené přiznání je neúplné nebo nesprávné, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. Stejnou povinnost má poplatník (popřípadě dědic nebo zmocněnec) i tehdy, zjistí-li, že daň má být vyšší, než byla vyměřena. Dodatečné přiznání se nepodává v případech, kdy neúplnost nebo nesprávnost zjistí správce daně. (6) Pokud plynou poplatníkovi příjmy ze zahraničí, započte se daň zaplacená v zahraničí na úhradu daně; započtená částka však nemůže překročit částku, která odpovídá poměrné části daně připadající na tento příjem vypočtené podle československých předpisů. Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká a Slovenská Federativní Republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění. (7) Nebylo-li přiznání podáno včas, může správce daně zvýšit daň až o 10 %. (8) Bude-li v daňovém řízení zjištěno, že poplatník uvedl v daňovém přiznání nesprávné nebo neúplné údaje o příjmech a o dalších skutečnostech, rozhodných pro výši daně, může správce daně stanovit daň podle podkladů, které si sám opatří.