Zákon o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic

(1) Označování chmele provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze (dále jen „ústav“) pomocí chmelařských důvěrníků. Pěstitel je povinen chmel vypěstovaný ve chmelařských výrobních oblastech ohlásit ještě před jeho sežokováním chmelařskému důvěrníku ve výrobní obci k označení.

(2) Označení chmele musí obsahovat tyto údaje:

a) Československá socialistická republika;

b) „Chmel“ s udáním ročníku, při čemž u chmele vypěstovaného v českých chmelařských výrobních oblastech se uvede za slovem „chmel“ slovo „český“, u chmele vypěstovaného v moravské chmelařské výrobní oblasti slovo „moravský“ a u chmele vypěstovaného ve slovenských chmelařských výrobních oblastech slovo „slovenský“;

c) výrobní oblast;

d) výrobní obec.

(3) U chmele z výrobní obce ležící v některé z chmelařských poloh je dovoleno použít doložky vyznačující název příslušné chmelařské polohy.

(4) Chmelařský důvěrník označí chmel každého pěstitele zvlášť; po zvážení chmele opatří obal uzávěrou (plombami) a na každý označený obal vydá vážní list.

(1) Ověřování chmele provádí ústav.

(2) Ústav vyloučí z ověření chmel neodpovídající československé státní normě jakosti, chmel, který nemá typické znaky chmele odrůdy „Červeňák“ a chmel, u něhož není možno spolehlivě prokázat, že byl vypěstován ve chmelařských výrobních oblastech „Žatecko“, „Úštěcko“ a „Tršicko“

(3) Ústav vyznačí ověření chmele na jeho obalu, obal uzavře svými závěrami (plombami a pečetí) a vydá ověřovací listinu. Ústav může při ověřování chmele použít kromě místních označení uvedených v § 3 odst. 2 a 3 ještě dalšího bližšího označení původu chmele.

(4) Ústav může chmel, který dosud nemohl řádně ověřit, u něhož však porušení závěry a přebalení v balírně je nutné, jakož i chmel, který zbude po přebalení, ověřit prozatímně; o tom vydá „prozatímní ověřovací list“.

(1) Označený chmel, který dosud nebyl vyvezen z výrobní obce, smí být přebalen jen pod kontrolou chmelařského důvěrníka. Jinak smí být přebalení chmele provedeno pouze pod kontrolou ústavu. Přebalení chmele se vyznačí na obalu a ve vážním listu, po případě v ověřovací listině. Při přebalování chmele ve výrobní obci je dovoleno použít pouze chmele v původním stavu a od téhož pěstitele.

(2) Zakazuje se míchat chmel odpovídající československé státní normě jakosti s chmelem jí neodpovídajícím, chmel cizozemský s chmelem domácím a chmel odrůdy „Červeňák“ s chmelem, který nemá typické znaky chmele této odrůdy. Míchání chmele smí být prováděno pouze tehdy, pochází-li chmel z téže výrobní oblasti a z téhož ročníku. Míchání chmele a jeho úprava podléhá kontrole ústavu.

(3) U chmele přebaleného nebo smíchaného může ústav od udání výrobní obce upustit. V ověřovací listině se v takovém případě místo výrobní obce uvede „Pod kontrolou přebaleno“.

Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství může v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady uložit povinnost označovat chmel cizozemský, který přichází v tuzemsku do oběhu, a upravit rozsah a způsob jeho označování. Přitom nesmí být užíváno názvu a označení určených pro známkování chmelů tuzemských nebo názvů a označení jim podobných.

(1) Chmelařského důvěrníka a jeho zástupce ustanovuje ústav z pěstitelů chmele příslušné výrobní obce na návrh rady místního národního výboru.

(2) Úkoly chmelařských důvěrníků a způsob jejich odměňování stanoví ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

Veškeré chmelnice (pozemky osázené chmelem) podléhají evidenci. Evidenci chmelnic, jejich obnovu, rušení a udržování upraví ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vyhláškou v úředním listě.

Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady předpisy k provedení tohoto zákona, zejména předpisy o náhradě výloh spojených s povinným známkováním chmele a bližší předpisy o označování a ověřování chmele, o jeho přebalování, míchání, úpravě a o manipulaci s ním.

Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu; zrušují se zejména zákon č. 89/1934 Sb., o povinném známkování chmele a o úpravě rozsahu pěstování chmele, vládní nařízení č. 161/1934 Sb., kterým se provádí zákon č. 89/1934 Sb., ve znění předpisů je pozměňujících a doplňujících, a vládní nařízení č. 134/1950 Sb., o registraci chmelnic.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1957; provedou jej ministři zemědělství a lesního hospodářství a potravinářského průmyslu a výkupu zemědělských výrobků v dohodě se zúčastněnými ministry.

Zápotocký v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Bakuľa v. r.

Uher v. r.