(1) Nabytí státního občanství republiky cizincem se stává pro osoby starší 15 let účinným teprve složením slibu tohoto znění:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a České socialistické republice a jejich socialistickému zřízení a že budu řádně plnit všechny povinnosti jejich občana.“
(2) Výjimečně může být složení státoobčanského slibu ministerstvem vnitra prominuto; v tom případě se nabytí státního občanství stává účinným dnem, kdy rozhodnutí o prominutí nabylo právní moci.
(3) Státoobčanský slib přijímá okresní národní výbor, v cizině diplomatická mise nebo konzulární úřad Československé socialistické republiky.
Prohlášení podle § 8 odst. 2 a 3 a podle § 9 odst. 1 se činí u místního národního výboru pověřeného vedením matrik, příslušného podle místa narození, popřípadě uzavření manželství nebo podle místa trvalého pobytu občana, v cizině u diplomatické mise nebo konzulárního úřadu Československé socialistické republiky, příslušných podle místa pobytu občana.
(1) Státního občanství republiky pozbývá ten, kdo je propuštěn ze státního svazku na vlastní žádost. Státní občanství zaniká dnem doručení listiny o propuštění.
(2) Manželé mohou žádat o propuštění ze státního svazku ve společné žádosti; žádost každého z manželů se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do své žádosti, pozbývají státního občanství spolu s otcem nebo s matkou; žijí-li oba rodiče, vyžaduje se k podání žádosti souhlasu druhého rodiče, pokud není zbaven rodičovských práv.
(3) O propuštění ze státního svazku rozhodují okresní národní výbory.
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se místní příslušnost trvalým pobytem osoby, o jejíž státní občanství jde. Nemá-li tato osoba trvalý pobyt na území republiky, řídí se místní příslušnost podle jejího posledního trvalého pobytu na území republiky; neměla-li trvalý pobyt na území republiky, je místně příslušný Obvodní národní výbor v Praze 1.
(2) K přijetí státoobčanského slibu v cizině je příslušná diplomatická mise nebo konzulární úřad Československé socialistické republiky podle místa pobytu osoby, o jejíž státní občanství jde.
(1) Podle tohoto zákona nabývá narozením státního občanství republiky i dítě, které se narodilo v době od 1. ledna 1969 do dne počátku účinnosti tohoto zákona.
(2) Dítě, které se narodilo v cizině před počátkem účinnosti tohoto zákona a jehož jeden z rodičů je občanem republiky a druhý cizincem, nabývá narozením státního občanství republiky podle dosavadních právních předpisů.*)
Volbou, popřípadě dohodou podle tohoto zákona se nabývá státního občanství republiky dnem, kdy o tom bylo učiněno prohlášení. Prohlášení ve lhůtách stanovených tímto zákonem lze učinit pouze jednou.