Zákon o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti

Nárok na starobní důchod podle tohoto zákona vzniká nejdříve ode dne účinnosti tohoto zákona, i když podmínky nároku na tento důchod uvedené v § 2 byly splněny přede dnem účinnosti tohoto zákona.

(1) Starobní důchody přiznané podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 116/1989 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 235/1992 Sb., se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za starobní důchody podle tohoto zákona, a to ve výši, ve které náležely ke dni účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 5 odst. 1 a § 9 se na tyto důchody nevztahují.

(2) Je-li poživatel starobního důchodu uvedeného v odstavci 1 zaměstnán i po dni nejbližší splátky tohoto důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona, jsou poživatel tohoto důchodu a jeho zaměstnavatel povinni oznámit tuto skutečnost plátci důchodu nejpozději do osmi dnů ode dne této splátky. Ohlašovací povinnost podle předchozí věty nemá poživatel starobního důchodu podle odstavce 1 ani jeho zaměstnavatel, jestliže poživatel tohoto důchodu ukončí zaměstnání v době předcházející třetí splátce tohoto důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Výplata důchodu v případech uvedených v odstavci 2 nenáleží od třetí splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona, je-li poživatel starobního důchodu zaměstnán.

Zrušují se:

1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu, ve znění zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 235/1992 Sb.,

2. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 116/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 118/1988 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

1) Zejména zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb., a zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. 160/1993 Sb.

2) § 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.

§ 12 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.

3) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.