Zákon o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů

(1) Nekalé obchodní praktiky mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem jsou zakázány.

(2) Nekalou obchodní praktikou odběratele s významnou tržní silou je

a) sjednání nebo uplatnění smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran v neprospěch dodavatele,

b) uplatnění nebo získání platby, slevy nebo jiného plnění, jejichž výše, předmět a rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu, slevu nebo jiné plnění nebyly písemně sjednány před zahájením dodávek nebo zpracováním zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb, ke kterým se platba, sleva nebo jiné plnění vztahuje nebo nebylo za tuto platbu, slevu nebo jiné plnění poskytnuto přiměřené protiplnění,

c) nerovné zacházení s dodavatelem spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo pro poskytování souvisejících služeb při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu,

d) svévolná změna smluvních podmínek nákupu nebo prodeje zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků týkající se četnosti, způsobu, místa, načasování nebo množství jednotlivých dodávek, norem jakosti, platebních podmínek nebo cen nebo podmínek poskytovaných souvisejících služeb, jakož i ujednání tuto změnu umožňující,

e) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy o nákupu nebo prodeji zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb na podmínku odběru dalšího plnění,

f) nedodržení písemné formy smlouvy nebo nesjednání povinné náležitosti smlouvy podle § 3b odst. 1 nebo 3 nebo nepředání jednoho vyhotovení smlouvy dodavateli podle § 3b odst. 2,

g) vyžadování platby nebo jiného plnění, které nesouvisí s nákupem nebo prodejem zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo s poskytováním souvisejících služeb, nebo které jsou nepřiměřené hodnotě poskytnutých služeb,

h) hrozba nebo uplatnění odvetných opatření v případě, kdy dodavatel odběratele s významnou tržní silou využívá svá smluvní nebo zákonná práva,

i) neoprávněné získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství dodavatele odběratelem s významnou tržní silou,

j) sjednání nebo uplatnění cenové podmínky, v jejímž důsledku nebude daňový doklad na úhradu ceny za nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutí souvisejících služeb obsahovat konečnou výši ceny po veškerých sjednaných slevách z této ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních slev,

k) sjednání nebo uplatnění lhůty splatnosti kupní ceny za nákup nebo prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků delší, než je lhůta uvedená v § 3b odst. 1 písm. a),

l) sjednání nebo uplatnění náhrady sankce uložené dozorovým orgánem odběrateli s významnou tržní silou po dodavateli, aniž by dodavatel zapříčinil uložení sankce porušením své povinnosti,

m) provádění auditu nebo jiné formy kontroly dodavatele odběratelem s významnou tržní silou nebo jím pověřené osoby včetně požadování rozborů zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků na náklady dodavatele,

n) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za zhoršení jakosti nebo za ztrátu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, která nebyla způsobena porušením povinnosti dodavatele, poté, co odběratel s významnou tržní silou převzal zemědělský produkt nebo potravinářský výrobek anebo na něj přešlo vlastnické právo k zemědělskému produktu nebo potravinářskému výrobku,

o) zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání,

p) sjednání nebo uplatnění náhrady nákladů spojených s prošetřením stížnosti spotřebitele týkající se zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, aniž by se dodavatel dopustil pochybení,

q) sjednání nebo uplatnění práva na vrácení nakoupených zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, bez toho, aby odběratel s významnou tržní silou za neprodané zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky nebo za jejich odstranění zaplatil,

r) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za uvedení zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků do prodeje, včetně sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za skladování zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků, jejich zařazení do nabídky nebo jejich dodání na trh,

s) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za stavební nebo technologickou úpravu prostor pro prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků,

t) nepravdivé uvedení země nebo místa původu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo nepravdivé označení země nebo místa původu jedné nebo více složek zemědělského produktu nebo potravinářského výrobku, které tvoří více než 50 % tohoto produktu nebo výrobku,

u) požadavek, aby dodavatel zcela nebo zčásti uhradil náklady na slevy na zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky prodávané odběratelem v rámci propagační akce odběratele, pokud odběratel před zahájením propagační akce neupřesní období a neuvede předpokládané množství výrobků, které budou objednány se slevou, nebo

v) podmiňování dodávek využitím služeb třetí strany, jejichž podmínky a cenu stanoví odběratel.

(3) Pokud před zahájením dodávek zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků nebo poskytnutím souvisejících služeb nebyly podmínky jejich dodávek nebo poskytnutí písemně sjednány, považuje se za nekalou obchodní praktiku odběratele s významnou tržní silou také

a) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění na celkovou nebo částečnou úhradu nákladů na slevu zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků prodávaných odběratelem v rámci propagace,

b) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za reklamu na zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky poskytnutou odběratelem, nebo

c) sjednání nebo uplatnění platby nebo jiného plnění za pracovníky zajišťující úpravu prostor pro prodej zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků.

(1) Dozor nad dodržováním zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

(2) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona a vhodným způsobem ji zveřejňuje. Výroční zpráva obsahuje zejména počet obdržených podnětů, počet zahájených správních řízení a počet ukončených správních řízení včetně popisu věci a výsledku řízení. Úřad každoročně do 15. března zasílá výroční zprávu Evropské komisi.

(1) V případech, kdy situace na trhu nasvědčuje používání nekalých obchodních praktik, provádí Úřad šetření trhu a vztahů mezi odběrateli a dodavateli (dále jen „sektorové šetření“) a vydává zprávy o výsledcích šetření, jejichž obsahem je zejména doporučení postupu správné praxe.

(2) Při provádění sektorového šetření podle odstavce 1 postupuje Úřad obdobně podle § 21c, 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad může na základě skutečností zjištěných při provádění sektorového šetření zahájit řízení z moci úřední.

(3) Úřad poskytne cenovému orgánu na vyžádání informace získané při provádění sektorového šetření podle odstavce 1 pro účely vyhodnocování vývoje, regulace a kontroly cen podle zákona o cenách.

(1) Zjistí-li Úřad v řízení z moci úřední, že došlo k porušení tohoto zákona, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.

(2) Úřad zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona na svých internetových stránkách.

(3) Namísto rozhodnutí podle odstavce 1 Úřad může rozhodnout o zastavení řízení za podmínky, že účastník řízení Úřadu navrhl závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že porušení zákona nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné. Ve výrokové části rozhodnutí o zastavení řízení tyto závazky uvede a může rovněž stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Jestliže Úřad nerozhodne o zastavení řízení, důvody písemně sdělí účastníku řízení a pokračuje v řízení.

(4) Závazky podle odstavce 3 může účastník řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil písemné vyrozumění, v němž Úřad sdělí základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve spise (dále jen „sdělení výhrad“). Účastník řízení je svým návrhem vázán vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmí postupovat způsobem, který je předmětem sdělení výhrad Úřadu.

(5) Po zastavení řízení podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení podle odstavce 1, jestliže

a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3 rozhodné,

b) účastník řízení jedná v rozporu se svými závazky podle odstavce 3, nebo

c) rozhodnutí podle odstavce 3 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

Je-li zjištěno porušení zákazu stanoveného v § 4, může Úřad rozhodnout o uložení opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění závadného stavu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jeho splnění.

(1) Na výkon dozoru a řízení vedená Úřadem podle tohoto zákona, jakož i na jeho vyšetřovací oprávnění, se přiměřeně použijí ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže.

(2) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrole6) nepoužijí. Ustanovení § 38 odst. 6 část věty první za středníkem správního řádu se nepoužije.

(1) Odběratel s významnou tržní silou se dopustí přestupku tím, že

a) použije nekalou obchodní praktiku podle § 4 odst. 2 a 3,

b) nesplní závazek podle § 6 odst. 3, nebo,

c) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 6a nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle tohoto zákona, nebo

b) v rozporu s tímto zákonem neposkytne Úřadu úplné, správné a pravdivé podklady nebo informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu odběratele s významnou tržní silou za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců a za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu této osoby za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.

(4) Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána

a) odběrateli s významnou tržní silou, který je ovládanou osobou, počítá se z úhrnu čistého obratu ovládané a ovládající osoby za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, nebo

b) alianci odběratelů nebo jejím členům, počítá se z úhrnu čistých obratů dosažených jejími členy za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.

(5) Pokud je pokuta uložena alianci odběratelů nebo jejím členům, ručí každý její člen za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.

(6) Jestliže Úřad uzná odběratele s významnou tržní silou vinným z přestupku podle § 8 odst. 1, tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se odběratel s významnou tržní silou ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný.

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Za tímto účelem Úřad přijímá podněty. Úřad po předběžném prošetření věci vyrozumí podatele podnětu, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední.

(2) Poskytne-li osoba Úřadu důvěrné informace a podklady k přestupku (dále jen „důvěrné informace“), má právo na utajení své identity v souvislosti s těmito podklady, a to před zahájením řízení, po jeho zahájení i skončení, jestliže by bez utajení její identity mohly být ohroženy nebo poškozeny její oprávněné zájmy a o utajení identity sama požádá současně s poskytnutím důvěrných informací; žádost o utajení identity musí být odůvodněna a je vyloučena z nahlížení do spisu. Úřad o žádosti o utajení identity rozhodne usnesením. Identita takové osoby bude utajena i ve výzvách a sděleních, které Úřad bude této osobě zasílat v souvislosti s těmito důvěrnými informacemi; tyto výzvy Úřadu jsou vyloučeny z nahlížení do spisu do dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informací a podkladů. Podklady a informace, které poskytla osoba, jejíž identita byla utajena, jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny z nahlížení do spisu. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s těmito podklady a informacemi pouze v podobě, která nezmaří účel utajení identity osoby, která podklady poskytla, a ochrany obchodního tajemství. Identitu obviněného nelze utajit.

(3) Úřad, aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona zahájí, může po předběžném prošetření věc usnesením odložit, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl jednáním dotčen, způsobu provedení jednání, jeho následku, okolnostem, za nichž bylo jednání spácháno, nebo vzhledem k chování podezřelého po jednání zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak.

(4) Úřad obviněnému před vydáním rozhodnutí věci doručí sdělení výhrad. Ve sdělení výhrad Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, ve které se může obviněný seznámit s podklady pro sdělení výhrad a navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 14 dní a počíná běžet ode dne doručení sdělení výhrad. Lhůta podle věty druhé může být prodloužena jen v případech hodných zvláštního zřetele. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

(5) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.

(6) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 16, 17, § 26, § 35 písm. a) a d), § 42, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. l), § 76 odst. 5, § 79, § 80 odst. 2 a 3, § 87, § 89, § 93 odst. 1 písm. d), f), g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 3, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2 a § 99 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.

(7) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku podle tohoto zákona, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.

(1) Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 1 činí 10 let.

(2) Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.

(3) Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví.

(4) Promlčecí doba se přerušuje

a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,

b) vydáním sdělení výhrad,

c) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,

d) okamžikem předání věci dozorovým orgánem jiného členského státu Evropské unie.

(5) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

(6) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 5 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.

(1) Právnické nebo podnikající fyzické osobě, která v rozporu s tímto zákonem neposkytne Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost, lze uložit pořádkovou pokutu až do výše 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu jí dosaženého za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého právnickou nebo podnikající fyzickou osobou za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.

(1) Úřad poskytne dozorovému orgánu jiného členského státu Evropské unie nebo Evropské komisi součinnost při šetření nebo při řízení týkající se nekalých obchodních praktik, které je vedeno za účelem prosazování pravidel zamezujících použití nekalých obchodních praktik. Při poskytování součinnosti postupuje Úřad obdobně jako při výkonu dozoru podle tohoto zákona.

(2) Úřad spolupracuje s dozorovými orgány členských států za účelem projednání a sjednocení postupů pravidel zamezujících použití nekalých obchodních praktik.

Osoba ve služebním, pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu, na jehož základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnosti tvořící předmět obchodního tajemství, identitu utajované osoby nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Vlček v. r.

Fischer v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.

5) § 21e odst. 1 nebo § 21f odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb.

6) Zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád.