Stručně: Paragraf 4 zákona 40/1956 Sb. definuje, jaké typy území mohou být prohlášeny za národní parky, chráněné krajinné oblasti a státní přírodní rezervace, a stanovuje kritéria pro jejich vyhlášení.
§ 4 Národní parky, chráněné krajinné oblasti a státní přírodní reservace.
(1) Velké plochy původní nebo lidskými zásahy málo dotčené přírody, které mají obzvláštní vědecký význam, jsou důležité s hlediska klimatického, vodohospodářského nebo zdravotního a vedle toho mohou sloužit vzdělání našeho lidu, lze prohlásit za národní parky.
(2) Zachované typické krajinné oblasti s rozptýlenými význačnými přírodními výtvory lze prohlásit za chráněné krajinné oblasti.
(3) Menší plochy původní nebo lidskými zásahy málo dotčené přírody, důležité převážně s hledisek vědeckých nebo výzkumných, lze prohlásit za státní přírodní reservace.
Paragraf 4 zákona 40/1956 Sb. definuje, jaké typy území mohou být prohlášeny za národní parky, chráněné krajinné oblasti a státní přírodní rezervace, a stanovuje kritéria pro jejich vyhlášení.
Co to znamená v praxi
Národní parky jsou vyhlašovány pro rozsáhlé, málo dotčené přírodní oblasti s mimořádným vědeckým, klimatickým, vodohospodářským nebo zdravotním významem, které zároveň slouží ke vzdělávání.
Chráněné krajinné oblasti se týkají typických krajinných celků s významnými přírodními útvary.
Státní přírodní rezervace jsou menší plochy původní nebo málo dotčené přírody, jejichž ochrana je primárně motivována vědeckými a výzkumnými účely.
Na co si dát pozor
Prohlášení za národní park, chráněnou krajinnou oblast nebo státní přírodní rezervaci je možné pouze v případě splnění specifických kritérií uvedených v odstavcích 1, 2 a 3.
Účelem těchto kategorií ochrany je zachování přírodních hodnot, ať už pro vědu, výzkum, vzdělávání nebo pro jejich celkový význam pro krajinu a životní prostředí.