§ 478 občanský zákoník – Jakékoli podmínky připojené k závěti nemají právní následky
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 478 stanoví, že jakékoli podmínky, které zůstavitel připojí k závěti, nemají právní účinky, s výjimkou ustanovení § 484 odst. 1 věty druhé (které není součástí dodaného textu). Zůstavitel nemůže v závěti stanovit, že dědic získá dědictví jen tehdy, pokud splní určitou podmínku (např. ožení se, dostuduje, přestěhuje se). (§ 478 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 484
- Judikatura: na § 478 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Jakékoli podmínky připojené k závěti nemají právní následky; ustanovení § 484 odst. 1 věty druhé tím není dotčeno.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zůstavitel nemůže v závěti stanovit, že dědic získá dědictví jen tehdy, pokud splní určitou podmínku (např. ožení se, dostuduje, přestěhuje se).
- Pokud by taková podmínka byla v závěti uvedena, nebude se k ní přihlížet a dědictví se rozdělí, jako by tam žádná podmínka nebyla.
- Dědic tedy získá svůj podíl bez ohledu na to, zda by podmínku splnil, či nikoli.
Na co si dát pozor
- Zůstavitel by se měl vyvarovat připojování jakýchkoli podmínek k závěti, neboť tyto podmínky jsou neplatné a nebudou mít žádný vliv na rozdělení dědictví.
- Platnost závěti jako takové není dotčena neplatností připojených podmínek; neplatné jsou pouze samotné podmínky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 478
Jak soudy aplikují § 478
Uvedl, že „dědici zaujali k platnosti závěti různá stanoviska“; že J. Č. a A. Č. namítly jednak, že „zůstavitel v závěti nakládal s majetkem, ke kterému neměl výlučné vlastnické právo“, a jednak „neplatnost podmínky odkladu zaplacení vypořádání ceny, ke které by se podle § 478 nemělo přihlížet“ a že M. Č. „prohlásil, že považuje závěť za platnou“, „k termínu výplaty částky se nepřihlíží“ a A. Č. má podle něj „nabýt polovinu hodnoty nemovitostí v penězích, tj. čtvrtinu vzhledem k celku“.
J.“, že žalobkyně má vyplatit žalované částku 500.000,- Kč, je „podmínkou závěti, a jako taková nemá podle § 478 obč. zák. právní následky“.
… že „v tomto směru je obsah dopisu nepochybný, takže námitka, že šlo pouze o jakousi úvahu zůstavitelky, není, s ohledem na jasně formulovanou vůli zůstavitelky, namístě“; že „termín ‚zbytek rozdělit vnoučatům‛ označuje velikost dědického podílu jednotlivých dědiců (vnoučat) a nelze jej pokládat za podmínku ve smyslu § 478 obč.zák.“; že „napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl správně o okruhu dědiců předmětného dědického řízení ve smyslu § 175k odst. 1 o.s.ř.“. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podaly MUDr. J. H. a V. H. dovolání.