Stručně: Paragraf 59 stanoví, že pokud smlouva o dočasném užívání ubytovacího zařízení nebo podobném produktu umožňuje automatické prodloužení bez výslovného souhlasu spotřebitele tak, že celková doba trvání přesáhne jeden rok, považuje se taková smlouva za uzavřenou na dobu delší než jeden rok.
§ 59
Pokud smlouva podle § 58 obsahuje ujednání, které umožňuje obnovit smlouvu nebo prodloužit závazek bez výslovného projevu spotřebitele tak, že celková doba trvání závazku může přesáhnout jeden rok, má se za to, že je smlouva uzavřena na dobu delší než jeden rok.
Paragraf 59 stanoví, že pokud smlouva o dočasném užívání ubytovacího zařízení nebo podobném produktu umožňuje automatické prodloužení bez výslovného souhlasu spotřebitele tak, že celková doba trvání přesáhne jeden rok, považuje se taková smlouva za uzavřenou na dobu delší než jeden rok.
Co to znamená v praxi
Pokud je ve smlouvě klauzule o automatickém prodloužení, která by mohla vést k tomu, že smlouva bude trvat déle než rok, je tato smlouva od počátku považována za dlouhodobou (tj. na dobu delší než jeden rok).
Tato právní fikce má dopad na aplikaci dalších ustanovení zákona, konkrétně § 58 až 71, která se vztahují právě na smlouvy uzavřené na dobu delší než jeden rok.
Spotřebitel nemusí výslovně souhlasit s prodloužením, aby se smlouva považovala za dlouhodobou, stačí, že takovou možnost smlouva obsahuje.
Na co si dát pozor
Spotřebitel by si měl pečlivě prostudovat smlouvu, zejména ujednání o jejím trvání a možnosti prodloužení, aby pochopil, zda se na něj vztahují pravidla pro dlouhodobé smlouvy.
I když smlouva původně vypadá jako krátkodobá, klauzule o automatickém prodloužení ji může změnit na dlouhodobou se všemi souvisejícími důsledky.