§ 590 občanský zákoník – Riziko náhodného poškození nebo zničení kupované věci…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 590 Občanského zákoníku stanoví, že riziko náhodného poškození nebo zničení kupované věci, včetně jejích užitků, přechází na kupujícího ve chvíli, kdy se stane jejím vlastníkem, pokud se strany nedohodnou jinak. Pokud se kupující stane vlastníkem věci, například zaplacením a převzetím, nese od té chvíle riziko, že se věc náhodně poškodí nebo zničí. (§ 590 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: kupující, prodávající
- Judikatura: na § 590 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Není-li dohodnuto jinak, přechází na kupujícího nebezpečí nahodilé zkázy a nahodilého zhoršení předmětu koupě, včetně užitků, současně s nabytím vlastnictví. Jestliže nabude kupující vlastnictví dříve, než dojde k odevzdání předmětu koupě, má prodávající až do odevzdání práva a povinnosti schovatele.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se kupující stane vlastníkem věci, například zaplacením a převzetím, nese od té chvíle riziko, že se věc náhodně poškodí nebo zničí.
- Jestliže kupující získá vlastnictví dříve, než mu prodávající věc fyzicky předá, má prodávající do doby předání povinnosti a práva schovatele, tedy musí se o věc starat jako o svěřenou.
- Užitky z věci (např. plody, nájemné) přecházejí na kupujícího spolu s rizikem náhodné zkázy a zhoršení.
Na co si dát pozor
- Je důležité si uvědomit, kdy přesně dochází k nabytí vlastnictví, protože od tohoto okamžiku nese kupující riziko za věc.
- Strany si mohou dohodnout odlišné pravidlo pro přechod rizika, než jaké stanoví zákon.
- Pokud prodávající drží věc, jejíž vlastnictví již přešlo na kupujícího, má povinnost se o ni řádně starat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 590
Jak soudy aplikují § 590
Dospěl k závěru, že dlužník P. F. se vědomě dopustil opomenutí právního jednání spočívajícího v neuplatnění práva neopomenutelného dědice v dědickém řízení po své zemřelé matce Z. F., čímž dlužník naplnil skutkovou podstatu upravenou v § 590 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, a to tím, že v dědickém řízení „neuplatnil nárok na svůj zákonný dědický podíl po zemřelé“, ačkoli si byl vědom toho, že dluží svému věřiteli „podstatné finanční plnění“, nýbrž „uznal jako závaznou bez dalšího závěť své matky“, že toto opomenutí má být podle § 592 občanského …
… že na vydražitele přechází ze zákona nebezpečí škody na předmětu dražby dnem předání předmětu dražby, nelze podle odvolacího soudu (při absenci výslovné úpravy) dovodit, že by to mělo platit rovněž pro přechod práva na užitky z předmětu dražby; proto i při vydražení věci ve veřejné dobrovolné dražbě "platí úprava § 590 občanského zákoníku, tedy že užitky z věci přecházejí na nabyvatele věci s nabytím vlastnictví k ní".
Tuto argumentaci odvolací soud doplnil o ustanovení § 590 občanského zákoníku, podle něhož při absenci jiné dohody přechází na kupujícího (žalobce) nebezpečí nahodilé zkázy či zhoršení předmětu koupě až s nabytím vlastnictví k předmětu koupě, tj. v daném případě k okamžiku předání věci žalobci.