Stručně: Paragraf 32 zákona 40/1974 Sb. stanoví, jaké mírnější prostředky mohou příslušníci Sboru národní bezpečnosti použít k zajištění veřejného pořádku a při služebních zákrocích, a umožňuje Federálnímu ministerstvu vnitra stanovit další podobné prostředky.
§ 32 Použití mírnějších prostředků
(1) V zájmu ochrany veřejného pořádku, zejména k odvrácení útoku na sebe nebo na jinou osobu, při služebních zákrocích proti výtržníkům a jiným nebezpečným osobám nebo k překonání odporu, který směřuje ke zmaření služebního zákroku, úkonu či výzvy, jakož i k zabránění útěku zajištěné nebo předváděné osoby, jsou příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni použít hmatů a chvatů sebeobrany, slzotvorného prostředku, obušku, pout, služebního psa, proudu vody, vytlačování vozidly, úderu zbraní, výstrahy a varovného výstřelu do vzduchu.
(2) Federální ministerstvo vnitra může obecně závazným právním předpisem stanovit případné další obdobné prostředky, jichž mohou příslušníci Sboru národní bezpečnosti používat při služebních zákrocích.
Paragraf 32 zákona 40/1974 Sb. stanoví, jaké mírnější prostředky mohou příslušníci Sboru národní bezpečnosti použít k zajištění veřejného pořádku a při služebních zákrocích, a umožňuje Federálnímu ministerstvu vnitra stanovit další podobné prostředky.
Co to znamená v praxi
Příslušníci Sboru národní bezpečnosti mohou použít hmaty, chvaty, slzotvorný prostředek, obušek, pouta, služebního psa, proud vody, vytlačování vozidly, úder zbraní, výstrahu a varovný výstřel do vzduchu.
Tyto prostředky se smí použít k ochraně veřejného pořádku, odvrácení útoku na sebe nebo jinou osobu, proti výtržníkům a nebezpečným osobám, k překonání odporu při služebním zákroku nebo k zabránění útěku zajištěné či předváděné osoby.
Federální ministerstvo vnitra má pravomoc rozšířit seznam těchto prostředků prostřednictvím obecně závazného právního předpisu.
Na co si dát pozor
Před použitím těchto prostředků by měla být, pokud je to možné, použita domluva, napomenutí a výzva (§ 33 odst. 1).
Příslušníci jsou povinni zvolit takový prostředek, který co nejméně poškozuje osobu, proti níž zakročují, a dbát na přiměřenost použití, aby případná škoda nebyla v nepoměru k chráněnému zájmu (§ 33 odst. 2).