Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:

a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,

b) zajištění je efektivní,

c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.“.

15. § 36 včetně nadpisu zní:

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 3 a 4, se účtují jako náklad nebo výnos.“.

16. § 36a včetně nadpisu zní:

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako náklad nebo výnos.“.

17. V § 39 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) povolenky na emise a preferenční limity.“.

18. V § 42 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově.“.

19. V příloze č. 1 název položky A.I.3. pasiv zní: „Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků“.

20. V příloze č. 1 název položky B.II.15. aktiv zní: „Pohledávky z pevných termínovaných operací a opcí“.

21. V příloze č. 1 název položky B.III.16. pasiv zní: „Závazky z pevných termínovaných operací a opcí“.

Čl. II

Pro účtování o preferenčních limitech nabytých v účetních obdobích, která předcházela účetnímu období započatému v roce 2006, použijí účetní jednotky účetní metody, které byly použity při jejich nabytí, a to až do doby jejich vyřazení bez ohledu na nabytí účinnosti této vyhlášky.

Čl. III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.