Úplné znění zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 148/1996 Sb., zákonem č. 93/1998 Sb. a zákonem č. 28/2000 Sb.

(1) Zadavatel je povinen zabezpečit, aby doručené nabídky byly na obálce označeny pořadovým číslem, datem a hodinou doručení a zapsány s těmito údaji do seznamu nabídek. Při osobním doručení nabídky musí být jejímu doručiteli zadavatelem vystaveno potvrzení o jejím přijetí s uvedením údajů podle první věty.

(2) Nabídky, které budou doručeny v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1, nesmí zadavatel přijmout. Otevře-li zadavatel obálku s nabídkou, která nebyla předepsaným způsobem označena, nesmí tuto nabídku zahrnout do soutěže a musí ji vrátit příslušnému uchazeči.

(1) Otevírání obálek s nabídkami se mají právo zúčastnit kromě zadavatele

a) uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny v soutěžní lhůtě,

b) zástupci orgánu dohledu,

c) zástupci Ministerstva financí,

d) zástupci orgánu, z jehož rozpočtu se provádí zcela nebo zčásti úhrada veřejné zakázky, není-li totožný se zadavatelem.

(2) Účastníci přítomní otevírání obálek s nabídkami (dále jen „účastníci“) potvrdí svou účast podpisem v listině účastníků, kterou komise přiloží k protokolu o otevírání obálek s nabídkami (§ 30).

(1) Pro otevírání obálek s nabídkami jmenuje zadavatel nejméně tříčlennou komisi. Před otevíráním obálek s nabídkami předá zadavatel komisi obálky s nabídkami včetně seznamu nabídek.

(2) Komise otevírá obálky postupně podle pořadového čísla a kontroluje úplnost nabídky z hlediska požadavků uplatněných zadavatelem ve vyhlášených podmínkách soutěže. Účastníkům sdělí jméno a sídlo uchazeče včetně nabídkové ceny, pokud se nepostupuje podle odstavce 4, a zda byla složena jistota. Další obsah nabídky nesmí komise účastníkům sdělit.

(3) Pokud zadavatel v podmínkách soutěže požadoval oddělení nabídkové ceny, obálka s nabídkovou cenou se neotevírá a účastníkům se sdělují údaje podle odstavce 2 s výjimkou nabídkové ceny.

(4) Jestliže komise po otevření obálky zjistí, že nabídka není z hlediska podmínek soutěže úplná nebo že uchazeč nesplnil podmínky uvedené v § 24 odst. 2, nabídku vyřadí z dalšího posuzování a hodnocení; vyřazení nabídky oznámí účastníkům. Zadavatel vyloučí bezodkladně příslušného uchazeče z další účasti v obchodní veřejné soutěži. Rozhodnutí o vyloučení je zadavatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému uchazeči.

(1) O otevírání obálek s nabídkami komise sepisuje protokol, v němž u každé nabídky komise uvede údaje oznámené účastníkům podle § 29 odst. 2 a zda nabídka vyhověla či nevyhověla kontrole úplnosti podle § 29 odst. 4. Příslušná část protokolu se účastníkům přečte před otevřením další obálky s nabídkou.

(2) V závěru protokolu komise uvede počet nabídek, které byly zadavateli doručeny po uplynutí soutěžní lhůty, a časové údaje o jejich doručení.

(3) Protokol podepisují členové komise. Uchazeči jsou též oprávněni k podpisu protokolu. Protokol se nezveřejňuje; po připojení listiny účastníků se přikládá k seznamu nabídek.

(4) Uchazeči jsou oprávněni do protokolu nahlížet. Kopii protokolu musí zadavatel na vyžádání předat orgánům, jejichž zástupci jsou oprávněni účastnit se otevírání obálek podle § 28 odst. 1 písm. b) až d) tohoto zákona.

(1) U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. b) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžního závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 20 mil. Kč, budou jmenovány členy komise nejméně tři osoby s příslušnou odbornou způsobilostí. V případě vyššího počtu členů komise bude činit počet odborně způsobilých osob nejméně 60 % z celkového počtu členů komise.

(2) U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. b) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 200 mil. Kč, ustavuje komisi podle odstavce 1 věcně příslušný ministr nebo předseda jiného správního úřadu nebo osoba, která je statutárním orgánem nebo má postavení statutárního orgánu zadavatele. Jejím členem musí být zástupce Ministerstva financí a zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev.

(3) U veřejných zakázek zadávaných zadavateli uvedenými v § 2 písm. b) bodu 1, u kterých výše budoucího peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty přesáhne 300 mil. Kč, ustavuje komisi podle odstavce 1 vláda České republiky na návrh věcně příslušného ministra nebo předsedy jiného správního úřadu nebo osoby, která je statutárním orgánem nebo má postavení statutárního orgánu zadavatele. Jejím členem musí být zástupce Ministerstva financí a zástupci dalších nejméně dvou odborně příslušných ministerstev.

(4) Členem komise je oprávněn být

a) zástupce příslušného ústředního orgánu zadavatele, pokud není zadavatelem sám tento orgán, nebo územní samosprávný celek,

b) zástupce příslušného orgánu státní správy15) v místě územního samosprávného celku, je-li tento celek zadavatelem.

(5) Zástupci uvedení v odstavci 4 jsou oprávněni být členy komise, pokud příslušný orgán uplatní požadavek na účast svého zástupce u zadavatele nejpozději do deseti dnů před uplynutím soutěžní lhůty.

(6) Členové komise podle odstavců 2 až 4 se účastní její činnosti bezúplatně. Veškeré výdaje spojené s činností komise hradí zadavatel.

(1) Členové komise a jejich náhradníci nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjatí; zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání příslušné veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen komise i náhradník písemně čestné prohlášení zadavateli na počátku prvního jednání komise.

(2) Vznikne-li důvod k podjatosti některému z členů komise v průběhu její činnosti, popřípadě náhradníkovi, je povinen to bezodkladně oznámit zadavateli. Zadavatel po zvážení důvodů podjatosti člena komise, popřípadě náhradníka, rozhodne o jeho dalším setrvání v komisi; vznikne-li zadavateli pochybnost o nepodjatosti některého z členů komise, popřípadě náhradníka, postupuje obdobně. Člen komise, popřípadě náhradník, kterému vznikl důvod podjatosti, se nesmí zúčastnit jednání komise od okamžiku, kdy se o tomto důvodu dozvěděl. Předseda komise vyzve k činnosti v komisi za podjatého člena jeho náhradníka.

(1) Komise si zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu na svém prvním jednání. Jednání komise svolává a řídí její předseda, není-li přítomen, místopředseda.

(2) Komise je schopná usnášení, je-li řádně písemně a včas pozván každý její člen a jsou-li přítomny dvě třetiny členů včetně náhradníků za nepřítomné členy. Nemůže-li se jednání zúčastnit člen komise, je povinen včas oznámit tuto skutečnost předsedovi komise, který zajistí účast náhradníka.

(3) Komise posuzuje a hodnotí nabídky podle postupů stanovených v § 34 a 35. Členové komise odůvodní svůj odchylný názor proti názoru většiny v zápisu o jednání.

(4) Členové komise a náhradníci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o záležitostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce.

(1) Komise zahájí svou činnost tím, že od zadavatele převezme nabídky, které splnily podmínky soutěže z hlediska úplnosti, kontrolované při otevírání obálek s nabídkami.

(2) Pokud komise při posuzování a hodnocení nabídek využije přizvaných odborníků, nesmí být tyto osoby podjaty (§ 32) a jsou povinny zachovávat mlčenlivost o záležitostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem své funkce.

(3) Komise může při posuzování a hodnocení nabídek opravit zjevné početní chyby v nabídce, které nemají vliv na nabídkovou cenu.

(4) Na základě posouzení nabídek z hlediska obsahového splnění podmínek soutěže a ověření souladu postupu uchazeče se zásadami ochrany hospodářské soutěže, komise navrhne zadavateli vyřazení nabídek, které uvedeným požadavkům nevyhoví. Rozhodnutí o vyloučení příslušného uchazeče ze soutěže přísluší zadavateli. Toto rozhodnutí je zadavatel povinen bezodkladně příslušnému uchazeči sdělit.

(5) Uchazeč, který byl ze soutěže vyloučen, může požádat zadavatele o sdělení důvodu jeho rozhodnutí. Zadavatel je povinen bezodkladně důvod vyloučení uchazeči sdělit.

(6) Jsou-li po posouzení všechny nabídky vyřazeny, zadavatel soutěž zruší.

(1) Po posouzení, popřípadě vyřazení nabídek podle § 34 zákona přistoupí komise k hodnocení zbývajících nabídek podle zveřejněného způsobu hodnocení. Na základě hodnocení sestaví komise pořadí nabídek.

(2) Požadoval-li zadavatel v podmínkách soutěže oddělit v nabídce nabídkovou cenu, hodnotí komise nabídku nejprve z hlediska ostatních kritérií s výjimkou nabídkové ceny. Po tomto vyhodnocení otevře komise obálku s nabídkovou cenou a pořadí nabídek upraví podle výsledku hodnocení pomocí nabídkové ceny.

(1) Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, odchylující se výrazně od ostatních nabídkových cen, musí si zadavatel vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění. Zdůvodnění je uchazeč povinen předložit zadavateli ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než sedm dnů od doručení výzvy.

(2) Komise může vzít zdůvodnění mimořádně malé nabídkové ceny v úvahu pouze tehdy, jestliže shledá příčiny mimořádně nízké nabídkové ceny jako objektivní, např. z důvodu výjimečné hospodárnosti realizace nebo výrobní metody, originality, popřípadě objevnosti technického řešení, postupů nebo příznivých podmínek u uchazeče.

(3) Jestliže uchazeč nepředloží zdůvodnění ve lhůtě podle odstavce 1 nebo komise neshledá důvody mimořádně nízké nabídkové ceny za objektivně prokázané, zadavatel musí vyloučit tohoto uchazeče z další účasti v obchodní veřejné soutěži; toto rozhodnutí mu bezodkladně oznámí.

(1) Komise pořídí o posouzení a hodnocení nabídek zprávu, která obsahuje

a) údaje o složení komise,

b) přehled nabídek s uvedením příslušného uchazeče, které komise převzala od zadavatele k posouzení,

c) výsledek posouzení jednotlivých nabídek,

d) při využití osob uvedených v § 34 odst. 2 závěry jejich posouzení,

e) seznam nabídek, které komise po posouzení navrhla zadavateli k vyřazení ze soutěže,

f) seznam nabídek, které komise hodnotila,

g) stručný popis způsobu hodnocení nabídek,

h) výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky,

i) pořadí nabídek sestavené podle výsledku hodnocení.

(2) Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepisují všichni členové komise a předají ji s veškerou předchozí dokumentací o zadání veřejné zakázky zadavateli. Komise tím končí svou činnost. Po předání zprávy zadavateli musí zadavatel na požádání umožnit všem uchazečům, jejichž nabídky byly posuzovány a hodnoceny, do zprávy nahlédnout.

(1) Zadavatel je povinen na základě posouzení a hodnocení nabídek komisí rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky, pokud si v podmínkách soutěže nevyhradil právo odmítnout všechny předložené nabídky. Nejvhodnější nabídkou se rozumí nabídka nejlépe splňující kritéria vymezená zadavatelem v podmínkách soutěže.

(2) Jestliže rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky neodpovídá pořadí nabídek podle hodnocení komise, je zadavatel povinen své rozhodnutí písemně zdůvodnit.

(3) Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, včetně zdůvodnění v případě odchylného stanoviska od hodnocení komise, zadavatel přiloží ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Kopii rozhodnutí včetně zdůvodnění přikládá zadavatel k evidenčnímu listu veřejné zakázky.

(4) Vybraného uchazeče je zadavatel povinen vyzvat k předložení dokladů podle § 2c. Nesplní-li uchazeč tuto povinnost nejpozději do 3 dnů před uplynutím lhůty pro uzavření smlouvy, musí ho zadavatel vyloučit ze soutěže a vyzvat dalšího v pořadí, nejvýše však třetího.

(1) Zadavatel je povinen v zadávací lhůtě oznámit všem uchazečům, pokud nebyli ze soutěže vyloučeni, své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky včetně údajů o vybraném uchazeči a nabídce podle odstavce 2. Uchazeč, jemuž bylo sděleno v době, kdy byl svou nabídkou vázán, že jeho nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, je povinen uzavřít smlouvu podle § 40.

(2) V oznámení o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel uvede též uchazeče (obchodní jméno, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání), jejichž nabídky se umístily ve druhém a třetím pořadí včetně nabídkových cen. Součástí oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je též poučení o možnosti podat námitky.

(3) Pokud při otevírání obálek nebyli účastníci seznámeni s nabídkovými cenami (§ 29 odst. 4), je zadavatel povinen v oznámení uvést seznam všech uchazečů, jejichž nabídky byly přijaty do soutěže, s uvedením nabídkových cen.

(1) Zadavatel je povinen po uplynutí zadávací lhůty na žádost uchazeče vrátit vzorky a ukázky nebo jejich části, které byly součástí nabídky, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti zadavateli.

(2) Žádost o vrácení vzorků musí být zadavateli doručena nejpozději do 2 měsíců po uplynutí zadávací lhůty, jinak právo na jejich vrácení zaniká.

(1) S uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, je zadavatel povinen uzavřít příslušnou smlouvu do 30 dnů od uplynutí zadávací lhůty vyhlášené v podmínkách soutěže. O tuto dobu se prodlužuje lhůta, po kterou je vybraný uchazeč svou nabídkou vázán. Současně se prodlužuje zadávací lhůta uchazečům umístěným ve druhém a třetím pořadí, a to až do doby vyplývající z § 41.

(2) Uzavřená smlouva musí obsahovat ustanovení, kterým je nabídková cena uchazeče stanovena jako cena nejvýše přípustná, kterou je možné překročit jen za podmínek stanovených zadavatelem při vyhlášení soutěže.

(3) Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu před uplynutím lhůty stanovené pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

(1) Odmítne-li vybraný uchazeč uzavření smlouvy nebo nedojde-li k jejímu uzavření z důvodů na straně uchazeče v době stanovené v § 40, je zadavatel povinen neprodleně vyzvat k uzavření smlouvy uchazeče umístěného ve druhém pořadí. Tomuto uchazeči se zadávací lhůta prodlužuje tak, že skončí 30 dnů od vyzvání zadavatelem. O této skutečnosti vyrozumí zadavatel i uchazeče umístěného ve třetím pořadí, který je v tomto případě nabídkou vázán po dobu jako uchazeč umístěný ve druhém pořadí, popřípadě po dobu uvedenou v odstavci 2.

(2) Odmítne-li uchazeč umístěný ve druhém pořadí uzavřít smlouvu nebo nedojde-li k uzavření smlouvy s tímto uchazečem z důvodů na jeho straně, je zadavatel povinen bezodkladně vyzvat k uzavření smlouvy uchazeče umístěného ve třetím pořadí. Tomuto uchazeči se prodlužuje zadávací lhůta tak, že skončí 30 dnů od vyzvání zadavatelem.

(3) Uplynutím doby, po kterou je uchazeč svou nabídkou vázán, zaniká povinnost zadavatele uzavřít s ním smlouvu.

zrušen

Zadavatel může zadat veřejnou zakázku na základě konání dvoustupňové obchodní veřejné soutěže, zejména v případě

a) rozsáhlé, složité a technicky náročné veřejné zakázky,

b) nezbytnosti postupného technického a technologického vyjasňování plnění veřejné zakázky,

c) variantního řešení veřejné zakázky.

(1) Ve vyhlášení soutěže musí být uvedeno, že se jedná o dvoustupňovou obchodní veřejnou soutěž.

(2) Vyhlášení dvoustupňové obchodní veřejné soutěže obsahuje kromě podmínek uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c), h) až k) též

a) soutěžní lhůtu pro první stupeň soutěže, která činí nejméně 52 dnů,

b) požadavky na zpracování předběžných nabídek,

c) způsob posouzení předběžných nabídek,

d) lhůtu pro posouzení předběžných nabídek včetně oznámení výsledku posouzení uchazečům,

e) předpokládané časové údaje o konání druhého stupně soutěže.

(3) Kromě podmínek soutěže uvedených v odstavci 2 může zadavatel vymezit další podmínky soutěže podle § 5 odst. 2 s výjimkou požadavků na variantní řešení.

(1) K upřesnění zadání veřejné zakázky zadavatel může při vyhlášení dvoustupňové obchodní veřejné soutěže učinit výzvu k účasti na jednání zadavatele se zájemci o veřejnou zakázku.

(2) Jednání podle odstavce 1 se koná v rámci soutěžní lhůty prvního stupně, nejpozději 30 dnů před uplynutím soutěžní lhůty pro první stupeň. Při tomto jednání musí zadavatel poskytovat všem zájemcům o veřejnou zakázku stejné informace. Jednání s těmito zájemci může zadavatel uskutečnit společně nebo jednotlivě. Jednotlivá jednání jsou důvěrná pro zadavatele i pro zúčastněného zájemce. O výsledku jednání pořídí zadavatel protokol.

(3) Podle výsledků jednání zadavatel bezodkladně zpřesní podmínky prvního stupně dvoustupňové obchodní veřejné soutěže, popřípadě zpracuje, doplní nebo jinak upraví zadávací dokumentaci. Zpřesněné podmínky soutěže, popřípadě zadávací dokumentaci zadavatel odešle zájemcům, kteří odpověděli na jeho výzvu podle odstavce 1, nejpozději do 25 dnů před uplynutím soutěžní lhůty.

(1) Zájemci o veřejnou zakázku vypracují na základě vyhlášených podmínek soutěže pro první stupeň, popřípadě podle zadávací dokumentace předběžnou nabídku, kterou předloží nejpozději do konce soutěžní lhůty zadavateli.

(2) Předběžné nabídky obsahují zejména údaje o jakosti, včetně termínů a podmínek provedení veřejné zakázky, které jsou nezbytné pro zpřesnění podmínek pro druhý stupeň soutěže. Součástí předběžné nabídky jsou doklady, jimiž uchazeč prokazuje základní kvalifikační předpoklady, popřípadě další kvalifikační předpoklady. Předběžná nabídka nesmí obsahovat návrh smlouvy a cenové údaje.

(3) Při přijímání předběžných nabídek a otevírání obálek s předběžnými nabídkami a při jejich posuzování zadavatel postupuje podle ustanovení § 27 až 34 a § 37, s výjimkou ustanovení o hodnocení nabídek.

(1) Pokud po vyřazení předběžných nabídek na základě jejich posouzení zůstali v soutěži alespoň tři uchazeči, zadavatel stanoví podmínky pro druhý stupeň soutěže; vychází z podmínek prvního stupně zpřesněných podle předběžných nabídek a doplněných o další nezbytné podmínky podle § 5 odst. 1 písm. d) až h), popřípadě podle odstavce 2. Zadavatel rovněž podle potřeby upraví zadávací dokumentaci.

(2) Zadavatel vyzve uchazeče, kteří předložili předběžné nabídky a nebyli z obchodní veřejné soutěže vyloučeni, aby na základě zpřesněných podmínek soutěže a zadávací dokumentace vypracovali a předložili nabídku. Výzva k předložení nabídky musí být odeslána všem uchazečům ve stejné lhůtě stanovené zadavatelem pro první stupeň soutěže [§ 44 odst. 2 písm. a)]. Součástí výzvy jsou podmínky soutěže pro druhý stupeň, popřípadě upravená a doplněná zadávací dokumentace.

(3) Uchazeč potvrdí zadavateli do sedmi dnů od doručení výzvy svou účast ve druhém stupni obchodní veřejné soutěže; pokud uchazeč v této lhůtě svoji účast ve druhém stupni nepotvrdí, má se za to, že v dalším stupni soutěže nepokračuje.

(1) Soutěž ve druhém stupni pokračuje, pokud postoupili do druhého stupně alespoň tři uchazeči, kteří zadavateli potvrdili svou účast. Není-li splněna podmínka pro pokračování soutěže, zadavatel soutěž zruší a rozhodnutí o tom oznámí příslušným uchazečům.

(2) Při přijímání nabídek a otevírání obálek s nabídkami, posuzování, hodnocení a výběru nabídek a uzavírání smluv se postupuje podle § 27 až 41.

(1) U veřejných zakázek, u kterých výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy bez daně z přidané hodnoty přesáhne 2 500 000 Kč, jde-li o nemovitost s výjimkou nájmu nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořících samostatný funkční celek, a 1 000 000 Kč v ostatních případech a nepřesahuje částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3, může zadavatel uzavřít smlouvu na podkladě písemné výzvy učiněné nejméně pěti zájemcům.

(2) Uzavření smlouvy na podkladě písemné výzvy zaslané zadavatelem zájemcům o veřejnou zakázku, přesáhne-li výše budoucího peněžitého závazku částku stanovenou v § 49 odst. 1, se připouští dále v případě

a) naléhavé potřeby, rozhodla-li tak vláda České republiky,

b) jde-li o specializovanou veřejnou zakázku,

c) kdy na tutéž veřejnou zakázku byla již vyhlášena obchodní veřejná soutěž a byla zrušena z důvodů uvedených v § 34 odst. 6, § 48 odst. 1 a § 66 odst. 1 písm. a) a c), pokud od zrušení soutěže neuplynulo více než 6 měsíců,

d) kdy zveřejnění podmínek soutěže by mohlo ohrozit ochranu utajovaných skutečností, obranu, bezpečnost státu nebo majetek zadavatele.

(3) Zadavatel zasílá výzvu k podání nabídek v případech

a) podle odstavce 2 písm. a), c) a d) nejméně třem zájemcům o veřejnou zakázku,

b) podle odstavce 2 písm. b) všem zájemcům poskytujícím plnění specializované veřejné zakázky v České republice.

(4) Výzva k podání nabídky podle odstavce 1 nebo 2 musí shodně pro všechny zájemce obsahovat

a) plnění veřejné zakázky,

b) požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů (§ 2b),

c) způsob hodnocení nabídek (§ 6),

d) lhůtu, po kterou jsou vymezení uchazeči svými nabídkami vázáni.

(5) Zadavatel může ve výzvě podle odstavce 1 nebo 2 stanovit další požadavky, které musí být shodné pro všechny zájemce; může rovněž stanovit, že vylučuje možnost variantního řešení.

(6) Lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů. Prvním dnem této lhůty je den následující po dni doručení výzvy zájemci. V případě zadání veřejné zakázky podle odstavce 2 písm. a) může vláda určit zkrácenou lhůtu. Pro podání nabídek platí § 9 obdobně.

(7) Lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni a ve které zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky, činí nejvíce 30 kalendářních dnů a začíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek. Uchazeči, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, se lhůta, po kterou je svojí nabídkou vázán, prodlužuje do uzavření smlouvy, nejvíce však o 30 dnů.

(8) Při zadání veřejné zakázky výzvou podle odstavce 1 nebo 2 platí obdobně ustanovení § 11 a 36.

(9) Nabídku uchazeče zadavatel posoudí podle § 2c a podle dalších požadavků stanovených v zadání nebo v zadávací dokumentaci. Neprokáže-li uchazeč některý z kvalifikačních předpokladů nebo nesplní-li další požadavky stanovené zadavatelem, zadavatel ho z další účasti na veřejné zakázce vyloučí. Rozhodnutí o vyloučení uchazeče z další účasti na veřejné zakázce je zadavatel povinen bezodkladně oznámit příslušnému uchazeči.

(10) Hodnocení nabídek zadavatel provede podle kritérií stanovených v zadání způsobem uvedeným v § 6. Zadavatel je povinen pořídit o posouzení a hodnocení nabídek záznam, ve kterém uvede popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 a zároveň uchazeče poučí o možnosti podat námitky.

(11) Zadavatel je povinen uzavřít smlouvu s uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku, a to v době, kdy je uchazeč svou nabídkou vázán, pokud si ve výzvě nevyhradil možnost neuzavřít smlouvu se žádným uchazečem.

(12) Po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 7 je zadavatel povinen na žádost uchazeče vrátit vzorky a ukázky nebo jejich části, které byly součástí jeho nabídky, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti zadavateli.

(13) Zadavatel nesmí vyzývat k podání nabídek opakující se okruh zájemců, jestliže takový postup není odůvodněn charakterem zakázky.

(14) Požaduje-li zadavatel při zadání veřejné zakázky výzvou podle odstavce 1 nebo 2 poskytnutí jistoty, § 23 až 26 se použijí obdobně.

(15) Zadavatel zveřejní na centrální adrese text výzvy k podání nabídky u veřejných zakázek realizovaných podle finančních limitů uvedených v § 49 odst. 1 a na veřejné zakázky realizované podle § 49 odst. 2 písm. a), b) a c).

(1) U veřejných zakázek, u kterých výše budoucího peněžitého závazku ze smlouvy činí více než 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, ale nepřesáhne limity uvedené v § 49 odst. 1, je zadavatel povinen vyžádat si před zadáním veřejné zakázky nabídky nejméně od tří zájemců, pokud je již nemá k dispozici.

(2) Ve výzvě musí zadavatel stanovit požadavek na

a) zpracování nabídkové ceny podle místa plnění veřejné zakázky,

b) dobu plnění a další podmínky plnění veřejné zakázky.

(3) Výzvu učiněnou podle odstavce 1 musí zadavatel doložit písemným záznamem.

(4) Zadavatel zveřejní na centrální adrese text výzvy k podání nabídky u veřejných zakázek realizovaných podle § 49a odst. 1 i v případě, že má již k dispozici nabídku od tří zájemců.

U veřejných zakázek do výše budoucího peněžitého závazku 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty může zadavatel rozhodnout o přímém zadání veřejné zakázky za cenu obvyklou v místě plnění. Při rozhodnutí o tomto způsobu zadání veřejné zakázky je povinen vycházet z informací o trhu a svých zkušeností.

Při zadání veřejné zakázky postupem podle § 49a a 49b se nepoužijí ustanovení § 2a až 2h, § 64a a 67.

(1) Uzavření smlouvy na podkladě písemné výzvy zaslané zadavatelem jednomu zájemci o veřejnou zakázku k podání nabídky se připouští v případě

a) naléhavé potřeby, jde-li o ohrožení životů nebo zdraví lidí, havárii, přírodní katastrofu nebo hrozí-li nebezpečí škody velkého rozsahu, nebo rozhodne-li tak vláda České republiky,

b) specializované veřejné zakázky v případech, kdy plnění veřejné zakázky může poskytnout jediný zájemce o veřejnou zakázku,

c) dodatečné nebo opakované veřejné zakázky (především z důvodu standardizace nebo slučitelnosti předmětu veřejné zakázky), pokud svým rozsahem nepřekročí 50 % ceny původní veřejné zakázky a výzva bude zadavatelem učiněna do 12 měsíců od splnění veřejné zakázky,

d) částečné obnovy rozšíření nebo úpravy předmětu původní zakázky (zboží nebo zařízení), pokud by změna uchazeče vedla k tomu, že by zadavatel musel pořizovat plnění veřejné zakázky s odlišnými technickými znaky, které by s sebou přinášelo technickou neslučitelnost nebo potíže při provozu a údržbě,

e) kdy zveřejnění podmínek soutěže by mohlo ohrozit ochranu utajovaných skutečností, obranu a bezpečnost státu,

f) plnění do státních hmotných rezerv a nákup ze státních hmotných rezerv, s výjimkou nákupů podle § 1 odst. 2 písm. k).

(2) Před uzavřením smlouvy musí uchazeč doložit pouze oprávnění k podnikání.

Dohled nad dodržováním tohoto zákona při zadávání veřejných zakázek vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „orgán dohledu“).

(1) Dohled nad dodržováním zákona při zadávání veřejných zakázek spočívá zejména

a) v přezkoumávání úkonů zadavatele,

b) v kontrole postupů zadavatelů při zadávání veřejných zakázek stanovených tímto zákonem,

c) v účasti zástupců orgánu dohledu při otevírání obálek s nabídkami,

d) v zabezpečování statistických údajů o zadávání veřejných zakázek a jejich zveřejňování,

e) v ukládání sankcí podle hlavy IV.

(2) Postup při výkonu kontroly, vztahy mezi orgánem dohledu a kontrolovanými zadavateli se řídí zvláštním předpisem16) s výjimkou ustanovení o pořádkových pokutách.

(1) Uchazeč, popřípadě účastník předkvalifikačního řízení může vznést, pokud to zákon nevylučuje, proti jednotlivým úkonům zadavatele učiněným v průběhu obchodní veřejné soutěže a proti úkonům zadavatele při zadání veřejné zakázky postupy uvedenými v § 49 námitky z důvodu, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona.

(2) Námitky nemůže podat uchazeč, který byl z účasti na veřejné zakázce vyloučen, s výjimkou námitek proti rozhodnutí o jeho vyloučení.

Námitky nejsou přípustné proti

a) rozhodnutí zadavatele o konání dvoustupňové obchodní veřejné soutěže,

b) rozhodnutí zadavatele o konání předkvalifikačního řízení,

c) rozhodnutí zadavatele o odmítnutí všech nabídek, popřípadě proti rozhodnutí o zrušení zadání veřejné zakázky, pokud si to vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky,

d) rozhodnutí zadavatele o omezení zadání veřejné zakázky jen na tuzemské osoby,

e) požadavku zadavatele na poskytnutí jistoty,

f) opravě zjevných početních chyb provedené zadavatelem (§ 34 odst. 3).

Námitky se podávají písemně a musí být zadavateli doručeny nejpozději do 10 kalendářních dnů po tom, co bylo uchazeči doručeno oznámení o úkonech zadavatele, a do 10 kalendářních dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá.

(1) Statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta přezkoumá oprávněnost podaných námitek do deseti dnů od doručení zadavateli. V této lhůtě rozhodne též o nápravě, zjistí-li, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, a uvědomí o tom neprodleně uchazeče, který námitky podal.

(2) Pokud statutární orgán zadavatele, popřípadě u obcí starosta námitkám nevyhoví, uvědomí o tom uchazeče s poučením o možnosti podat do 10 kalendářních dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí zadavatele u orgánu dohledu.

(3) O námitkách došlých po uplynutí lhůty stanovené v § 55 statutární orgán zadavatele a u obcí starosta nerozhodne a vrátí je zpět uchazeči.

(4) Vezme-li uchazeč námitky zpět, zadavatel o nich nerozhoduje.

(5) Před uplynutím lhůty pro podání námitek, a jsou-li námitky podány včas, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky ani uzavřít smlouvu, ani zadání veřejné zakázky zrušit. Podání námitek je povinen oznámit všem uchazečům. Uchazečům se prodlužuje zadávací lhůta nebo lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni (§ 49 odst. 7), až do vyřízení námitek podle odstavců 1 a 2.

(1) Řízení u orgánu dohledu je zahájeno dnem, kdy obdrží od uchazeče návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele (dále jen „návrh“), pokud řízení orgán dohledu nezahájí z vlastního podnětu. Řízení z vlastního podnětu může orgán dohledu zahájit do čtyř let ode dne, kdy došlo k porušení zákona. Návrh lze podat u orgánu dohledu poté, co bylo rozhodnuto o námitkách zadavatelem.

(2) Návrh se podává ve dvojím vyhotovení do 10 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí zadavatele; jedno vyhotovení zasílá uchazeč orgánu dohledu a jedno zadavateli. V návrhu musí být uvedeno, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřuje, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se uchazeč domáhá. Součástí návrhu je i přesné označení a adresa zadavatele a doklad o složení uvolněné jistoty (§ 25 odst. 7). Návrh, který nemá tyto náležitosti nebo u něhož uchazeč tyto náležitosti nedoložil ve lhůtě stanovené orgánem dohledu, jakož i návrh došlý po uplynutí stanovené lhůty orgán dohledu zamítne.

(3) Zadavatel je povinen do sedmi dnů od obdržení návrhu zaslat orgánu dohledu dokumentaci o zadání veřejné zakázky, včetně nabídek účastníků řízení (§ 58), a své stanovisko k návrhu.

(4) Je-li podán návrh včas, neběží zadávací lhůta, včetně prodloužení podle § 40 odst. 1 a § 41 odst. 1 a 2, po dobu od podání návrhu do doby nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu. Před uplynutím lhůty pro podání návrhu, a je-li podán návrh včas, nesmí zadavatel činit žádné úkony směřující k dokončení zadání veřejné zakázky ani uzavřít smlouvu nebo zadání veřejné zakázky zrušit. O této skutečnosti je zadavatel povinen ostatní uchazeče informovat současně se zasláním dokumentace o zadání zakázky orgánu dohledu. Uchazeči mohou do sedmi dnů po obdržení tohoto oznámení od soutěže odstoupit. V takovém případě je zadavatel povinen jim uvolnit jistotu do sedmi dnů od obdržení jejich oznámení. To se netýká uchazeče, který námitku podal.

(5) Orgán dohledu je oprávněn přezkoumat napadené rozhodnutí v celém rozsahu a není přitom vázán návrhem uchazeče.

Účastníky řízení jsou zadavatel a v řízení zahájeném z podnětu uchazeče též uchazeč, který jej podal; v řízení proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky jsou účastníky řízení též uchazeči, kteří se umístili na prvním až třetím pořadí.

Je-li podán návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, orgán dohledu po jeho přezkoumání

a) rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li porušení tohoto zákona, a zadavateli uloží provést nový výběr, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší, nebo

b) návrh zamítne a rozhodnutí zadavatele potvrdí, neshledá-li porušení zákona.

Je-li podán návrh v ostatních případech, než je uvedeno v § 59, orgán dohledu po jeho přezkoumání rozhodne, že

a) nedošlo k porušení tohoto zákona, a návrh zamítne, nebo

b) byl porušen tento zákon, a uloží zadavateli provést nápravu, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší.

Zahájí-li orgán dohledu řízení z vlastního podnětu, platí ustanovení § 59 a 60 obdobně.

Na přezkoumávání úkonů zadavatele u orgánu dohledu se používají ustanovení správního řádu,17) není-li stanoveno jinak tímto zákonem.

Orgán dohledu zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí vydaná v uplynulém kalendářním roce ve Sbírce rozhodnutí orgánu dohledu v oblasti zadávání veřejných zakázek a na internetových stránkách orgánu dohledu.

(1) Zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení.

(2) Orgán dohledu může uložit osobám, které mu ve stanovené lhůtě neposkytnou požadované podklady nebo pravdivé informace, popřípadě se bez vážných důvodů nedostaví k nařízenému ústnímu jednání, pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč. Pokuta může být uložena opakovaně.

(3) Za nesplnění vykonatelného rozhodnutí orgánu dohledu může tento orgán uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

(4) Pokuty podle odstavců 2 a 3 lze uložit nejpozději do čtyř měsíců od zjištění nesplnění povinnosti. Pokuty lze uložit i opakovaně, nejpozději však do jednoho roku od uplynutí doby určené ke splnění. Při ukládání pokut přihlíží orgán dohledu zejména k závažnosti porušení zákonné povinnosti a ke škodlivosti následků, které tímto porušením byly nebo mohly být způsobeny.

(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Ke správě pokut je příslušný orgán dohledu.

(1) Je-li zaměstnanec uchazeče pravomocně odsouzen pro trestný čin související se zadáváním veřejné zakázky nebo pro jiný úmyslný trestný čin a vzhledem k povaze veřejné zakázky hrozí obava, že se takový zaměstnanec dopustí stejného nebo obdobného trestného činu, vyloučí orgán dohledu příslušného uchazeče z účasti při zadávání veřejných zakázek po dobu, kterou stanoví ve svém rozhodnutí, nejdéle však na dobu pěti let.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije též na uchazeče, dopustí-li se trestného činu uvedeného v odstavci 1 podnikatel jako fyzická osoba, společník obchodní společnosti nebo člen statutárního, kontrolního či dozorčího orgánu uchazeče.

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže mezinárodní smlouva, která je pro Českou republiku závazná a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, neobsahuje odlišnou úpravu.

(2) V případech zadávání veřejných zakázek hrazených jednak z prostředků státního rozpočtu, státních fondů, mezinárodních organizací, rozpočtů okresních úřadů a rozpočtů územních samosprávných celků, jednak z prostředků, jejichž použití upravuje mezinárodní smlouva podle odstavce 1, se postupuje podle odlišné úpravy obsažené v této smlouvě.

(1) Při zadání veřejné zakázky podle části druhé a § 49 a 50 vyplní zadavatel „Evidenční list veřejné zakázky“, jehož vzor je uveden v příloze tohoto zákona, a zašle jej do 15 dnů od uzavření smlouvy orgánu dohledu.

(2) Zadavatel je povinen do 30 dnů po uzavření smlouvy podle části druhé uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese uchazeče, s nímž byla smlouva uzavřena, včetně nabídkové ceny. Zadavatel je rovněž povinen do 30 dnů od zrušení soutěže uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese oznámení o zrušení soutěže.

(3) Liší-li se cenové údaje podle odstavce 1 od skutečného stavu o více než 10 %, je zadavatel do 15 dnů od splnění veřejné zakázky povinen odeslat orgánu dohledu „Evidenční list veřejné zakázky“ s údaji vyplněnými podle skutečnosti a uveřejnit v Obchodním věstníku a na centrální adrese skutečnou cenu zakázky.

Zadavatel je povinen dokumentaci o zadání, včetně podaných nabídek všech uchazečů, uchovávat po dobu pěti let od uzavření smlouvy nebo od zrušení zadání veřejné zakázky s výjimkou vzorků nebo ukázek (§ 39a).

(1) Zadavatel nebo pověřená osoba může požadovat od uchazečů a zájemců pouze úhradu skutečných nákladů za použití reprodukční techniky při poskytnutí zadávací dokumentace, popř. předkvalifikační dokumentace.

(2) V podmínkách zadání nesmí zadavatel přiznávat uchazečům právo na náhradu nákladů spojených s účastí v obchodní veřejné soutěži nebo jiných způsobech zadání veřejné zakázky. Rovněž po uchazečích nesmí požadovat poplatky za to, že se mohou o zakázku ucházet.

(1) Správcem centrální adresy může být pouze vybraná osoba, jejíž provozní řád s ohledem na potřeby uveřejnění informací podle tohoto zákona schválil na dobu určitou Úřad pro státní informační systém.

(2) Úřad pro státní informační systém může zrušit schválení provozního řádu, jestliže se správce centrální adresy dopustil závažných pochybení, která ohrozila uveřejnění informací podle tohoto zákona.

(1) Jestliže zadavatel neomezí zadání veřejné zakázky pouze na tuzemské osoby, jedná se o zadání veřejné zakázky se zahraniční účastí.

(2) Při zadávání veřejné zakázky se zahraniční účastí může zadavatel v podmínkách zadání stanovit vedle českého jazyka další jazyk, kterým mohou být zpracovány nabídky a v němž budou uchazečem uplatňovány upřesňující informace od zadavatele k prokazování dalších kvalifikačních předpokladů.

(3) Při zadávání veřejné zakázky se zahraniční účastí musí zadavatel požadovat v podmínkách zadání určení nabídkové ceny, poskytnutí jistoty a úhrady za použití reprodukční techniky při poskytnutí zadávací dokumentace v české měně.

(4) Kvalifikaci prokazují zahraniční osoby doklady podle právního řádu platného v zemi jejich sídla, popřípadě bydliště.

(5) Zahraniční osoby, které se účastní veřejné zakázky podle odstavce 1, podávají své námitky a návrhy v českém jazyce.

(1) Zadavatel je povinen zadání veřejné zakázky zrušit, aniž by si toto právo vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky, kromě důvodů stanovených v § 34 odst. 6 a v § 48 odst. 1, jestliže

a) odmítne smlouvu uzavřít uchazeč umístěný ve třetím pořadí nebo neuzavře smlouvu v době, po kterou je svou nabídkou vázán,

b) v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla veřejná zakázka zadána, které nemohl zadavatel předvídat ani je nezpůsobil, pominuly důvody pro pokračování veřejné zakázky,

c) v soutěžní lhůtě není podána žádná nabídka.

(2) Právo zadavatele na zrušení zadání veřejné zakázky, které si vyhradil v podmínkách zadání veřejné zakázky, lze uplatnit pouze do doby rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

(3) Zadavatel je povinen oznámit zrušení zadání veřejné zakázky všem zájemcům a uchazečům a nesmí zadat veřejnou zakázku znovu před zrušením původního zadání.

(1) Při použití tohoto zákona je rozhodující celková výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, který vznikne zadavateli ze zadání veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu. Spočívá-li zadání veřejné zakázky v uzavření několika samostatných smluv, je rozhodující součet všech peněžitých závazků, které zadavateli vzniknou ze zadání veřejné zakázky v jednom rozpočtovém roce.

(2) U smluv uzavíraných na dobu neurčitou je rozhodující výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty, která vznikne zadavateli za čtyři roky trvání smlouvy.

(3) U smluv uzavřených na dobu určitou je pro stanovení výše peněžitého závazku bez daně z přidané hodnoty rozhodující výše peněžitého závazku, která vznikne zadavateli za dobu trvání smlouvy, včetně zbytkové hodnoty.

(4) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije u zakázek zadávaných jménem Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Českých drah jejich jednotlivými organizačními jednotkami a útvary, které jsou jimi k tomu zmocněny.

(1) Veškeré úkony zadavatelů a uchazečů učiněné podle tohoto zákona, s výjimkou postupu podle § 49a a 49b, musí mít písemnou formu.

(2) Rozhodnutí zadavatele, u nichž zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být odeslány doporučeně s doručenkou nebo osobně proti podpisu doručeny uchazeči.

(3) Pokud je úkon učiněn zadavatelem nebo uchazečem telefonicky, popřípadě faxem nebo dálnopisem, musí být do tří dnů potvrzen písemně.

Zadavatel může pověřit činností, k níž je povinen podle tohoto zákona, pouze osobu, která splňuje požadavek nepodjatosti podle § 32 a která se veřejné zakázky nezúčastní. Pověřená osoba musí mít oprávnění k podnikání k poskytování uvedených služeb, jehož úředně ověřená kopie musí být součástí dokumentace o zadání veřejné zakázky. Na tuto osobu však zadavatel nemůže převést rozhodovací oprávnění stanovená tímto zákonem.

Podrobnější podmínky pro zadávání veřejných zakázek v oblasti staveb, v oblasti regenerace (oprav) bytových domů a v oblasti financování úspor energií třetí stranou stanoví vláda nařízením.

Smlouva na veřejnou zakázku uzavřená v rozporu s tímto zákonem je neplatná. Změny ve smlouvě v rozporu s podmínkami obchodní veřejné soutěže jsou neplatné.

Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona podle dosud platných předpisů a opatření se dokončí v souladu s těmito předpisy a opatřeními.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

* * *

Zákon č. 148/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, nabyl účinnosti dnem 1. července 1996.

Zákon č. 93/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (30. dubna 1998).

Zákon č. 28/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem čtvrtého měsíce ode dne vyhlášení (1. června 2000).

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Příloha k zákonu č. 199/1994 Sb.

1) § 281 až 288 obchodního zákoníku.

2) Zákon České národní rady č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb.

4) Zákon České národní rady č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb.

4b) Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven, ve znění zákona České národní rady č. 459/1990 Sb.

4c) Například § 19 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., § 47 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb., § 5 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, § 5 zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb., § 10 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

4d) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

4e) Například § 105 a 110 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 36 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

4f) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 21 odst. 3 obchodního zákoníku.

5a) Například § 2 až 9 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona České národní rady č. 14/1993 Sb., zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

5b) § 62 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

5c) Část druhá hlava druhá trestního zákona.

5d) Část druhá hlava devátá trestního zákona.

5e) Například zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

5f) Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

5g) Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

5h) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

5i) § 13 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb.

5j) § 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

3) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) Nařízení vlády České a Slovenské Federální Republiky č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.

7) § 6 odst. 5 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

8) § 11 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

9) § 17 odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb.

13) § 313 až 322 obchodního zákoníku.

15) Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).