Úplné znění zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, jak vyplývá z pozdějších změn

Standardní fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování a finančních derivátů, které nemá ve svém majetku.

(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat službu v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „hostitelský stát“) prostřednictvím organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) hostitelský stát, ve kterém má být organizační složka umístěna,

b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které mají být v hostitelském státě poskytovány,

c) organizační strukturu organizační složky,

d) adresu organizační složky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty,

e) údaje o vedoucím organizační složky.

(3) Jestliže Česká národní banka nemá námitky proti umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě, je povinna sdělit do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 a v případě, že investiční společnost hodlá poskytovat službu podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), informovat orgán dohledu hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. O sdělení údajů orgánu dohledu hostitelského státu Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje investiční společnost.

(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě ode dne, kdy jí orgán dohledu hostitelského státu sdělí informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy orgán dohledu hostitelského státu obdrží od České národní banky údaje podle odstavce 2.

(5) Jestliže Česká národní banka nepovažuje umístění organizační složky investiční společnosti v hostitelském státě za vhodné z důvodu její organizační struktury nebo finanční situace investiční společnosti ve vztahu k obchodnímu plánu organizační složky, zašle do 2 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 investiční společnosti rozhodnutí o tom, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

(6) Investiční společnost, která má organizační složku umístěnou na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) až e) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu. Při posuzování změn se použije odstavec 3 obdobně.

(7) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně týkající se podmínek výplat náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(1) Investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v hostitelském státě bez umístění organizační složky, je povinna tuto skutečnost předem oznámit České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) hostitelský stát, ve kterém investiční společnost hodlá poskytovat služby,

b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat.

(3) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 předá údaje uvedené v tomto oznámení příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu a v případě, že investiční společnost vykonává činnost podle § 15 odst. 3 a 4 písm. a), předá též informaci o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(4) Investiční společnost může začít poskytovat své služby v hostitelském státě, jakmile orgán dohledu tohoto státu obdrží od České národní banky oznámení podle odstavce 1 nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 3.

(5) Investiční společnost, která poskytuje služby na území hostitelského státu, oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. b) nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení; pokud investiční společnost nemůže tuto lhůtu z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(6) Investiční společnost, která hodlá veřejně nabízet podílové listy standardního fondu v hostitelském státě prostřednictvím jiné k tomu oprávněné osoby, oznámí tuto skutečnost předem České národní bance.

Česká národní banka je povinna bez zbytečného odkladu informovat orgán dohledu hostitelského státu o odnětí povolení k činnosti investiční společnosti.

(1) Zahraniční investiční společnosti, která hodlá poskytovat své služby v České republice prostřednictvím organizační složky, Česká národní banka

a) zašle neprodleně informaci o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který udělil této zahraniční investiční společnosti povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice,

b) sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy obdržela údaje podle písmene a), informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky.

(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice prostřednictvím organizační složky ode dne, kdy jí Česká národní banka sdělila informační povinnosti a pravidla jednání se zákazníky nebo po uplynutí lhůty podle odstavce 1 písm. b).

(1) Zahraniční investiční společnost, která hodlá poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky, Česká národní banka informuje neprodleně o tom, že obdržela od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se zamýšleného poskytování služeb touto osobou v České republice.

(2) Zahraniční investiční společnost může začít poskytovat služby v České republice bez umístění organizační složky

a) ode dne, kdy Česká národní banka obdrží od orgánu dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování, údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice, nebo

b) po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se poskytování služeb touto zahraniční investiční společností v České republice obdržel orgán dohledu, který této zahraniční investiční společnosti udělil povolení ke kolektivnímu investování.

(1) Zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, je povinna

a) uveřejňovat v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje podle práva Evropských společenství ve státě, ve kterém má sídlo,

b) plnit informační povinnosti obchodníka s cennými papíry podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pokud tato investiční společnost poskytuje investiční službu obhospodařování majetku zákazníka,

c) oznamovat České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích o organizační složce nebo v její organizační struktuře, pokud je organizační složka v České republice umístěna, a dále každou změnu v plánu obchodní činnosti.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. b) se uveřejňují za každou investiční službu a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(3) Pokud zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, nemůže lhůtu podle odstavce 1 písm. c) z objektivních důvodů dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu.

(4) Česká národní banka informuje zahraniční investiční společnost, která poskytuje služby v České republice, o každé změně informačních povinností.

Zahraniční investiční společnost používá při poskytování služeb v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možnosti záměny jí může Česká národní banka uložit povinnost doplnit rozlišující označení.

(1) Zahraniční standardní fond, který hodlá své cenné papíry veřejně nabízet v České republice, informuje o této skutečnosti Českou národní banku a doručí jí

a) doklad prokazující oprávnění ke kolektivnímu investování standardního fondu vydaný orgánem dohledu státu, ve kterém má standardní fond sídlo,

b) stanovy nebo obdobný dokument,

c) statut a zjednodušený statut,

d) poslední výroční zprávu a následující pololetní zprávu, jestliže vznikla povinnost je vyhotovit,

e) podrobnosti o způsobu veřejného nabízení cenných papírů v České republice,

f) úředně ověřenou kopii smlouvy podle odstavce 2,

g) organizační řád organizační složky, je-li zřizována.

(2) Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet cenné papíry v České republice, musí mít uzavřenou smlouvu s bankou nebo pobočkou zahraniční banky. Smlouvou musí být zajištěno

a) vyplácení výnosů z cenných papírů vydaných tímto standardním fondem,

b) odkupování cenných papírů tohoto standardního fondu,

c) uveřejňování informací, které je tento standardní fond povinen uveřejňovat,

d) vyplácení podílů vlastníkům cenných papírů, které tento standardní fond vydal, jestliže se fond zrušuje.

(3) Zahraniční standardní fond informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o změně smlouvy podle odstavce 2.

Zahraniční standardní fond může začít veřejně nabízet cenné papíry v České republice ode dne, kdy obdrží sdělení České národní banky o tom, že splňuje podmínky pro veřejné nabízení cenných papírů v České republice, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka obdržela dokumenty podle § 43 odst. 1, pokud v této lhůtě neobdrží rozhodnutí České národní banky, že nejsou zajištěny povinnosti podle § 43 odst. 2. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

(1) Zahraniční standardní fond, který veřejně nabízí cenné papíry v České republice, uveřejňuje

a) statut a zjednodušený statut,

b) výroční zprávu a pololetní zprávu,

c) další informace, které uveřejňuje podle práva Evropských společenství ve státě, ve kterém má sídlo a jehož orgán dohledu mu udělil povolení (dále jen „domovský stát“), a to způsobem uvedeným ve statutu.

(2) Informace podle odstavce 1 písm. c) se uveřejňují souhrnně za každý zahraniční standardní fond, popřípadě za každý podfond zahraničního standardního fondu, a připojuje se k nim údaj za Českou republiku.

(3) Zahraniční standardní fond uveřejní do 1 měsíce po skončení každého kalendářního čtvrtletí informace o své činnosti na území České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle je České národní bance v elektronické podobě. Osnovu informací stanoví prováděcí právní předpis.

Zahraniční standardní fond používá při veřejném nabízení cenných papírů v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě možné záměny může Česká národní banka uložit zahraničnímu standardnímu fondu doplnění rozlišujícího označení.

(1) Česká národní banka zašle Komisi Evropských společenství vyhlášku, kterou se stanoví způsob používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu, vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informačních povinností o míře rizika spojeného s investováním, a informuje ji o změnách této vyhlášky.

(2) Česká národní banka informuje prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) Komisi Evropských společenství o tom, že

a) udělila povolení k činnosti investiční společnosti osobě, kterou ovládá osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nebo

b) investiční společnost ovládla osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie.

(3) Informace podle odstavce 2 obsahuje údaje o investiční společnosti, o osobě ovládající tuto investiční společnost a o způsobu jejich propojení.

(4) Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o počtu a druzích případů, ve kterých svým rozhodnutím podle § 36 odst. 5 odmítla sdělit orgánu dohledu členského státu Evropské unie údaje o investiční společnosti, která měla zájem poskytovat na jeho území služby prostřednictvím organizační složky.

(5) Česká národní banka informuje prostřednictvím ministerstva Komisi Evropských společenství o problémech, se kterými se setkávají

a) standardní fondy při veřejném nabízení svých akcií nebo podílových listů ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo

b) investiční společnosti při poskytování svých služeb ve státech, které nejsou členskými státy Evropské unie.

Česká národní banka zašle Komisi Evropských společenství připravené změny seznamu kategorií dluhopisů, s uvedením kategorií bank, do kterých standardní fond může investovat podle § 28 odst. 2 písm. c), a podrobnosti o nabízených zárukách.

(1) Speciální fondy se dělí na fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, a fondy, které shromažďují peněžní prostředky od kvalifikovaných investorů (§ 56 odst. 1).

(2) Fondy, které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti, jsou

a) speciální fond cenných papírů,

b) speciální fond nemovitostí,

c) speciální fond fondů.

(3) Speciální fond má formu investičního fondu, otevřeného podílového fondu nebo uzavřeného podílového fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53 odst. 1).

(1) Speciální fond může investovat do doplňkového likvidního majetku, kterým jsou vklady, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínované vklady se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok, pokud se jedná o vklady u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, které dodržují pravidla obezřetnosti podle práva Evropských společenství nebo pravidla, která Česká národní banka považuje za rovnocenná.

(2) Speciální fond nesmí ze svého majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i a § 56 odst. 6), poskytnout půjčku, úvěr nebo dar, ani tento majetek nesmí použít k zajištění nebo k úhradě závazku třetí osoby nebo závazku, který nesouvisí s obhospodařováním majetku tohoto fondu.

(3) Speciální fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností do 6 měsíců a do výše 10 % hodnoty majetku fondu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 53i odst. 4 a 5). Pro účely výpočtu tohoto limitu se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva indexových derivátů za předpokladu dodržení pravidel stanovených prováděcím právním předpisem podle § 27 odst. 8.

(4) Speciální fond nesmí uzavírat smlouvy o prodeji investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování a derivátů, které nemá ve svém majetku.

(5) Investiční společnost nesmí uplatňovat vůči speciálnímu fondu, který obhospodařuje, žádné přirážky a srážky uvedené ve statutu fondu kolektivního investování, jestliže jím vydané cenné papíry nakupuje do majetku nebo prodává z majetku speciálního fondu, jehož

a) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování sama obhospodařuje, nebo

b) majetek nebo část majetku tohoto fondu kolektivního investování obhospodařuje jiná investiční společnost patřící do stejné skupiny, za kterou se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka.

(6) Přeměna speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti, na speciální fond kvalifikovaných investorů je nepřípustná.

(1) Součet hodnot investic do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, vkladu u tohoto emitenta a rizika spojeného s tímto emitentem jako druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty nesmí překročit 35 % hodnoty majetku speciálního fondu.

(2) Pro účely výpočtu investičních limitů se vezmou v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů; to neplatí pro podkladová aktiva indexových derivátů za předpokladu splnění podmínek stanovených prováděcím předpisem podle odstavce 7.

(3) Speciální fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.

(4) Speciální fond může uzavírat obchody, jejichž předmětem je derivát, pouze za účelem efektivního obhospodařování majetku.

(5) Speciální fond musí

a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g),

c) pololetně informovat Českou národní banku o druzích derivátů, do nichž investoval, a o rizicích spojených s těmito investicemi, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto deriváty.

(6) Speciální fond musí zajistit, aby otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nepřesáhly jeho vlastní kapitál.

(7) Druhy, limity a způsob používání technik a nástrojů, které může speciální fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku, postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s investováním a způsob plnění informační povinnosti o druzích finančních derivátů uvedených v § 26 odst. 1 písm. g), které má speciální fond v majetku, rizicích s nimi spojených, kvantitativních omezeních a o metodách, které byly zvoleny pro hodnocení rizik spojených s operacemi využívajícími tyto finanční deriváty, stanoví prováděcí právní předpis.

Speciální fond informuje Českou národní banku o svém záměru veřejně nabízet akcie nebo podílové listy v zahraničí.

(1) Speciální fond cenných papírů investuje převážně do

a) investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. a), investičních cenných papírů uvedených v § 26 odst. 1 písm. b) nebo nástrojů peněžního trhu uvedených v § 26 odst. 1 písm. h),

b) státních dluhopisů nebo dluhopisů zaručených státem, včetně rovnocenných zahraničních cenných papírů,

c) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky vydaných jednou bankou nebo zahraniční bankou, která má sídlo v členském státě Evropské unie a podléhá dohledu tohoto státu chránícímu zájmy vlastníků dluhopisů, jestliže peněžní prostředky získané emisí těchto dluhopisů jsou investovány do takových druhů majetku, které do doby splatnosti dluhopisů kryjí závazky emitenta spojené s jejich emisí, a které mohou být v případě platební neschopnosti emitenta přednostně použity k vyplacení jistiny dluhopisu a úroku,

d) dluhopisů vydaných centrální bankou nebo jiných dluhopisů anebo obdobných zahraničních cenných papírů vydaných bankou nebo zahraniční bankou, než dluhopisů uvedených v písmenu c),

e) cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, podléhá dohledu a na žádost odkupuje od investorů jejich podíly zpět,

f) finančních derivátů podle § 26 odst. 1 písm. f) a g).

(2) Speciální fond cenných papírů může do svého majetku nabýt nejvýše 10 % jmenovité hodnoty investičních cenných papírů vydaných jedním emitentem a 10 % jmenovité hodnoty nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, přičemž pokud tyto investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu nemají jmenovitou hodnotu, stanoví se uvedený limit z jejich počtu.

(3) Součet hodnot investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem může tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(4) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat

a) až 25 % hodnoty svého majetku do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů uvedených v odstavci 1 písm. c),

b) až 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem, jestliže je vydal nebo za ně převzal záruku členský stát Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotka členského státu Evropské unie, stát, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie.

(5) Speciální fond cenných papírů může, pokud to má uvedeno ve statutu, investovat až 100 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu vydaných nebo zaručených členským státem Evropské unie, regionální nebo místní správní jednotkou členského státu Evropské unie, státem, který není členským státem Evropské unie, nebo mezinárodní organizací, jejímž členem je jeden nebo více členských států Evropské unie, pokud je investice rozdělena nejméně do 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise nesmějí tvořit více než 30 % hodnoty majetku tohoto speciálního fondu.

(6) Speciální fond cenných papírů nesmí investovat do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který není určen pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který podle svého právního řádu nebo statutu může investovat více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování.

(7) Cenné papíry vydané jedním fondem kolektivního investování mohou tvořit nejvýše 20 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(8) Součet investic do cenných papírů vydaných fondy kolektivního investování nesmí přesáhnout 49 % hodnoty majetku speciálního fondu cenných papírů.

(1) Speciální fond cenných papírů nemusí dodržet pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(2) Pokud speciální fond cenných papírů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním do majetku podle § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(3) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond cenných papírů při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení stanovených v § 51 odst. 2 až 5 a 7 a 8 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

(1) Speciální fond nemovitostí může mít pouze formu otevřeného podílového fondu.

(2) Speciální fond nemovitostí investuje převážně do

a) nemovitostí včetně jejich příslušenství, které pořizuje, provozuje nebo prodává za účelem dosažení zisku,

b) účastí v nemovitostních společnostech (§ 53c) za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 53d).

(3) Speciální fond nemovitostí může nabývat do svého majetku pouze nemovitost

a) za účelem jejího provozování, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá při řádném hospodaření přinášet pravidelný a dlouhodobý výnos a jejíž cenu je možno stanovit výnosovou metodou,

b) za účelem jejího dalšího prodeje, a to za podmínky, že tato nemovitost je způsobilá přinést z jejího prodeje zisk a jejíž cenu je možno stanovit porovnávací metodou.

(4) Speciální fond nemovitostí může s předchozím souhlasem depozitáře

a) nabývat do svého majetku nemovitost zatíženou zástavním právem,

b) nemovitost ve svém majetku zatížit zástavním právem,

a to pouze za účelem přijetí úvěru.

(5) Speciální fond nemovitostí může nemovitost ve svém majetku zatížit věcným břemenem, předkupním právem jako právem věcným, užívacím právem třetí osoby nebo takto zatíženou nemovitost do svého majetku nabýt pouze pokud takové zatížení bezprostředně souvisí s provozem nebo využitím této nemovitosti a s předchozím souhlasem depozitáře.

(6) Speciální fond nemovitostí může nabýt do svého majetku nemovitost nacházející se na území jiného státu pouze, pokud

a) statut fondu umožňuje investice do nemovitostí na území tohoto státu a je v něm uveden celkový maximální limit pro tyto investice,

b) v tomto státu existuje registr nemovitostí, do kterého se zapisují vlastnická a jiná věcná práva k nemovitostem,

c) v tomto státu neexistují zákonná omezení pro převod nemovitostí,

d) v tomto státu je depozitář schopen zajistit plnění práv a povinností depozitáře v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(1) Hodnota nemovitosti pořizované do majetku speciálního fondu nemovitostí nesmí v době pořízení překročit 20 % hodnoty majetku fondu.

(2) Celková hodnota nemovitostí, které nelze ocenit výnosovou metodou, nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí. Pokud má fond účast v nemovitostní společnosti, započítává se do uvedeného limitu též hodnota takových nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, a to poměrem vyplývajícím z této účasti.

(3) Jestliže po nabytí nemovitosti do majetku speciálního fondu nemovitostí překročí hodnota této nemovitosti limity stanovené v odstavcích 1 a 2 o více než 10 %, je fond povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let od tohoto překročení.

(4) Speciální fond nemovitostí nemusí po dobu nejdéle 3 let ode dne udělení povolení k vytvoření podílového fondu dodržovat investiční limity s výjimkou

a) limitu stanoveného v odstavci 1, který po tuto dobu může být zvýšen až na 60 %,

b) limitu stanoveného v odstavci 2.

(5) Doba, po kterou nebude fond investiční limity dodržovat, musí být uvedena ve statutu. Po tuto dobu není fond povinen odkupovat podílové listy.

(6) Pro účely tohoto zákona se nemovitosti, jejichž ekonomické využití je vzájemně propojeno, považují za jednu nemovitost.

(1) Speciální fond nemovitostí nesmí pořídit do svého majetku nemovitost za cenu, která je vyšší o více než 10 % než je nižší z cen podle posudku znalce (§ 53e), nebo prodat nemovitost za cenu, která je nižší o více než 10 % než vyšší cena podle posudku znalce, ledaže doloží depozitáři ekonomické zdůvodnění takového pořízení nebo takového prodeje a depozitář s tím vysloví předchozí souhlas.

(2) Speciální fond nemovitostí nesmí pořídit do svého majetku nemovitost z majetku

a) investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje,

b) svého depozitáře.

(3) Pořídit nemovitost do majetku speciálního fondu nemovitostí nebo prodat nemovitost z majetku takového fondu lze jen s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem právním úkonům speciálního fondu nemovitostí, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí. Pořízení zahraniční nemovitosti je možné pouze tehdy, pokud je zajištěna srovnatelná ochrana této investice.

Nemovitostní společností se pro účely tohoto zákona rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo obdobná právnická osoba podle zahraničního práva, jejímž předmětem podnikání je převážně pořizování nemovitostí včetně jejich příslušenství, provozování nemovitostí, úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.

(1) Speciální fond nemovitostí může nabývat a držet účast pouze v nemovitostní společnosti,

a) která umožňuje pouze peněžité vklady akcionářů nebo společníků,

b) jejíž akcionáři nebo společníci plně splatili své vklady,

c) která investuje pouze do nemovitostí na území státu, ve kterém má sídlo,

d) která dodržuje podmínky stanovené v § 49a odst. 2 a v § 53 odst. 3 až 5,

e) která investuje výhradně do nemovitostí nebo kromě investic do nemovitostí investuje do majetku stanoveného tímto zákonem pro účely zajištění likvidity speciálního fondu nemovitostí [§ 53j odst. 1 písm. a) až d)],

f) která nevlastní více než 3 nemovitosti,

g) která nemá účast v jiné společnosti.

(2) Speciální fond nemovitostí může nabýt a držet účast v nemovitostní společnosti, pokud

a) tato účast představuje většinu hlasů nebo kapitálu potřebných ke změně stanov,

b) nemovitosti, které nemovitostní společnost pořizuje do svého majetku nebo prodává ze svého majetku, jsou oceňovány způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e) a pořizovány a prodávány za cenu stanovenou podle § 53b odst. 1,

c) jemu i depozitáři nemovitostní společnost předkládá jednou měsíčně soupis nemovitostí ve svém majetku,

d) jsou vytvořeny podmínky pro řádné plnění povinností depozitáře ve vztahu k nemovitostní společnosti,

e) má pro případ snížení nebo pozbytí účasti kteréhokoliv akcionáře nebo společníka v této nemovitostní společnosti smluveno předkupní právo na odkoupení jeho podílu.

(3) Podmínky uvedené v odstavcích 1 písm. c), e) a f) a 2 písm. e) nemusejí být splněny ke dni nabytí účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti, pokud zajistí jejich splnění do 6 měsíců ode dne nabytí účasti. Jestliže v této lhůtě nejsou podmínky splněny, musí speciální fond nemovitostí prodat svou účast v nemovitostní společnosti do 6 měsíců ode dne jejího uplynutí.

(4) Hodnota účasti speciálního fondu nemovitostí v jedné nemovitostní společnosti může tvořit v době pořízení nejvýše 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.

(5) Jestliže po nabytí účasti v nemovitostní společnosti překročí hodnota této účasti 40 % hodnoty majetku fondu, je speciální fond nemovitostí povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne, kdy k tomuto překročení došlo.

(6) Před nabytím účasti speciálního fondu nemovitostí v nemovitostní společnosti musí být tato účast oceněna a fondu musejí být předloženy

a) účetní závěrka nemovitostní společnosti ověřená auditorem, která ke dni ocenění účasti není starší více než 3 měsíce,

b) aktuální přehled majetku a závazků nemovitostní společnosti ověřený auditorem,

c) ocenění nemovitostí, které má nemovitostní společnost ve svém majetku, přičemž ocenění se provede způsobem stanoveným tímto zákonem pro stanovení hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí (§ 53e).

(7) Speciální fond nemovitostí může nabýt, zvýšit, snížit nebo pozbýt účast v nemovitostní společnosti pouze s předchozím souhlasem depozitáře. Předchozího souhlasu depozitáře je dále třeba

a) ke změnám zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov nemovitostní společnosti, přičemž bez tohoto souhlasu není změna zakladatelské nebo společenské smlouvy a stanov účinná,

b) k pořizování nemovitosti do majetku nebo prodeji nemovitosti z majetku nemovitostní společnosti; předchozího souhlasu depozitáře je třeba rovněž ke všem dalším právním úkonům nemovitostní společnosti, na jejichž základě se zapisují práva k nemovitostem podle zákona upravujícího zápisy vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem do katastru nemovitostí.

(8) Účast v nemovitostní společnosti na základě smlouvy o tichém společenství není dovolena.

(1) Nemovitost, kterou hodlá speciální fond nemovitostí pořídit do svého majetku nebo prodat, musí být oceněna dvěma nezávislými znalci. Jednoho znalce určí investiční společnost, která obhospodařuje speciální fond nemovitostí, a jednoho depozitář. Posudek znalce nesmí být ke dni nabytí nebo pozbytí vlastnictví starší více než 3 měsíce.

(2) Posudek znalce obsahuje

a) identifikaci nemovitosti,

b) cenu nemovitosti,

c) způsob současného využití nemovitosti a stupeň obsazení objektu,

d) stručný popis nemovitosti,

e) práva a povinnosti spojené s nemovitostí a její závady,

f) základní informace o nájemních smlouvách vztahujících se k nemovitosti,

g) majetkoprávní, technický a finanční stav nemovitosti,

h) současný i očekávaný čistý zisk z nemovitosti,

i) další podstatné informace ovlivňující cenu nemovitosti.

(3) Pro účely ocenění podle odstavce 1 se nemovitost oceňuje metodou porovnávací nebo výnosovou při zohlednění

a) trvalých a dlouhodobě udržitelných vlastností nemovitosti,

b) výnosu dosažitelného třetí osobou při řádném hospodaření s nemovitostí,

c) závad nemovitosti a práv a povinností spojených s nemovitostí,

d) místních podmínek trhu s nemovitostmi a jeho předpokládaného vývoje.

(1) Speciální fond nemovitostí ustanoví výbor odborníků. Výbor odborníků je orgánem investiční společnosti.

(2) Výbor odborníků

a) sleduje hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,

b) sleduje hodnotu účasti fondu v nemovitostní společnosti,

c) alespoň jednou ročně stanovuje hodnotu nemovitosti v majetku fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, na které má fond účast,

d) alespoň jednou ročně stanovuje hodnotu účasti fondu v nemovitostní společnosti.

(3) Členové výboru odborníků jednají s odbornou péčí.

(4) Výbor odborníků musí být nejméně tříčlenný a počet jeho členů musí být vždy lichý. Jednoho člena výboru odborníků určuje depozitář a ostatní členy určuje představenstvo investiční společnosti.

(5) Funkční období členů výboru odborníků nesmí být delší než 3 roky s tím, že do výboru téhož fondu může být člen znovu určen po uplynutí 3 let ode dne skončení předchozího členství.

(6) Členem výboru odborníků speciálního fondu nemovitostí může být pouze osoba nezávislá (§ 53h), důvěryhodná a odborně způsobilá se zkušenostmi se stanovováním hodnoty nemovitostí. Jestliže tato osoba uvedené předpoklady nesplňuje, nepovažuje se její určení do funkce za neplatné. Pokud některý člen nesplňuje nebo přestane splňovat uvedené předpoklady, fond, nebo v případě člena určeného depozitářem depozitář, jej odvolá a určí nového člena. Neplatnosti právního úkonu, jímž je určen nebo odvolán člen výboru odborníků, se může dovolávat pouze Česká národní banka, investiční společnost, depozitář nebo osoba, která byla určena nebo odvolána, a to ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se o určení nebo odvolání dozvěděla, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy k určení nebo odvolání došlo.

(7) Speciální fond nemovitostí oznámí České národní bance ustanovení výboru odborníků a zároveň doloží splnění předpokladů podle odstavce 6.

(8) Způsob jednání a rozhodování výboru odborníků, pravidla pro sledování a stanovování hodnot nemovitostí v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti a skutečnosti, které výbor odborníků hlásí dozorčí radě investiční společnosti a depozitáři, stanoví statut fondu.

(9) Člen výboru odborníků odpovídá investiční společnosti, depozitáři a podílníkům speciálního fondu nemovitostí za škodu způsobenou porušením povinnosti člena výboru odborníků, a to podle obchodního zákoníku. Odpovědnost investiční společnosti a depozitáře za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v podílovém fondu tím není dotčena.

(1) Pro účely sledování a stanovování hodnoty nemovitosti v majetku speciálního fondu nemovitostí nebo v majetku nemovitostní společnosti vychází výbor odborníků z pořizovací ceny nebo posledního posudku znalce.

(2) Výbor odborníků nebo depozitář mohou v odůvodněných případech doporučit speciálnímu fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.

(3) Česká národní banka může v odůvodněných případech uložit speciálnímu fondu nemovitostí, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.

(4) Pololetní a výroční zpráva speciálního fondu nemovitostí musejí obsahovat informace o aktuální hodnotě nemovitostí v majetku fondu.

Znalec nebo člen výboru odborníků se považují za osobu nezávislou, jestliže nejsou

a) vedoucí osobou investiční společnosti nebo zaměstnancem v pracovním poměru k investiční společnosti, pro kterou vykonávají svou činnost,

b) vedoucí osobou nemovitostní společnosti nebo zaměstnancem v pracovním poměru k nemovitostní společnosti, ve které má účast speciální fond nemovitostí obhospodařovaný investiční společností, pro kterou vykonávají svou činnost,

c) vedoucí osobou osoby, která je členem skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka a jejíž součástí je investiční společnost, pro kterou vykonávají svou činnost, nebo zaměstnancem v pracovním poměru k takové osobě,

d) podílníkem speciálního fondu nemovitostí obhospodařovaného investiční společností, pro kterou vykonávají svou činnost.

(1) Speciální fond nemovitostí může ze svého majetku poskytnout úvěr pouze nemovitostní společnosti, ve které má účast. Úvěr musí být zajištěn a ve smlouvě o úvěru musí být uvedeno, že v případě pozbytí účasti v nemovitostní společnosti je úvěr splatný do 6 měsíců ode dne pozbytí účasti.

(2) Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti.

(3) Součet všech úvěrů poskytnutých z majetku speciálního fondu nemovitostí nemovitostním společnostem nesmí překročit 25 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí.

(4) Speciální fond nemovitostí může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností do 1 roku za standardních podmínek, a to do výše 20 % hodnoty majetku fondu.

(5) Odchylně od odstavce 4 může speciální fond nemovitostí přijmout hypoteční úvěr pouze za účelem pořízení nemovitosti do majetku fondu nebo udržení či zlepšení jejího stavu. Hypoteční úvěry přijaté speciálním fondem nemovitostí nebo nemovitostní společností, na které má tento fond účast, nesmějí přesáhnout 70 % hodnoty této nemovitosti.

(6) Součet všech úvěrů a půjček přijatých speciálním fondem nemovitostí nesmí přesáhnout 50 % hodnoty majetku fondu.

(1) Speciální fond nemovitostí investuje nejméně 20 % a nejvýše 49 % hodnoty svého majetku do

a) doplňkového likvidního majetku (§ 49a odst. 1),

b) cenných papírů vydaných standardním fondem nebo otevřeným speciálním fondem cenných papírů nebo otevřeným speciálním fondem fondů,

c) státních pokladničních poukázek a obdobných zahraničních cenných papírů,

d) dluhopisů a obdobných zahraničních cenných papírů, které splňují požadavky uvedené v § 26 odst. 1 písm. a) a mají zbytkovou dobu splatnosti nejdéle 3 roky,

e) poukázek České národní banky a obdobných zahraničních cenných papírů.

(2) Při investování do majetku podle odstavce 1 dodržuje speciální fond nemovitostí pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně jako speciální fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(3) Jestliže při investování do majetku podle odstavce 1 speciální fond nemovitostí nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(4) Jestliže hrozí nebezpečí, že odkupem podílových listů klesne celková hodnota majetku podle odstavce 1 pod 20 % hodnoty majetku speciálního fondu nemovitostí, fond pozastaví odkup podílových listů.

zrušen

(1) Speciální fond fondů investuje převážně do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování, který má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, a podléhá dohledu.

(2) Speciální fond fondů nesmí investovat do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který není určený pro veřejnost, nebo do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, který investuje více než 10 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování.

(3) Speciální fond fondů může do svého majetku nabýt nejvýše 25 % jmenovité hodnoty nebo počtu cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování.

(4) Speciální fond fondů může investovat nejvýše

a) 20 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování,

b) 35 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování za předpokladu, že tento fond kolektivního investování je jmenovitě uveden nebo dostatečně charakterizován ve statutu; tato výjimka je přípustná pouze pro jeden fond kolektivního investování.

(5) Způsob aplikace limitů stanovených pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním speciálního fondu fondů do cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování na fond kolektivního investování, jehož majetek je rozdělen do více podfondů, stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Majetek, který není investován do cenných papírů vydaných jiným fondem kolektivního investování nebo doplňkového likvidního majetku, může speciální fond fondů investovat pouze do majetku, do kterého může investovat speciální fond cenných papírů.

(7) Při investování do majetku podle odstavce 6 dodržuje speciální fond fondů pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním obdobně jako speciální fond cenných papírů. Tato pravidla nemusejí být dodržena při uplatňování přednostního práva na upisování takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku.

(8) Jestliže při investování do majetku podle odstavce 6 speciální fond fondů nedodrží pravidla pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva na upisování investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má ve svém majetku, musí s přihlédnutím k zájmům svých podílníků zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby tohoto majetku s tímto zákonem.

(9) Česká národní banka může schválit statut, který umožňuje, aby se speciální fond fondů při dodržení pravidel pro rozložení a omezení rizika spojeného s investováním odchýlil od omezení podle odstavce 6 na dobu nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření podílového fondu.

(10) Výroční zpráva speciálního fondu fondů musí obsahovat též

a) údaje o hospodaření a finančních výsledcích každého fondu kolektivního investování, jehož cenné papíry má tento fond ve svém majetku,

b) upozornění na možný konflikt zájmů mezi vedoucími osobami3) investiční společnosti, která tento fond obhospodařuje, nebo vedoucími osobami3) tohoto fondu, pokud je investičním fondem, nebo osobami, které poskytují tomuto fondu poradenské služby, a zájmy investorů,

c) údaje o výši zisku nebo ztráty vykázané za účetní období při prodeji cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování, které měl speciální fond fondů ve svém majetku; údaje se uvádějí za každý fond kolektivního investování.

(1) Cenné papíry vydané speciálním fondem kvalifikovaných investorů může smluvně nabývat

a) banka,

b) spořitelní a úvěrní družstvo,

c) obchodník s cennými papíry,

d) investiční společnost do svého majetku,

e) investiční společnost do majetku v podílovém fondu, který obhospodařuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 51 odst. 6, § 53j odst. 1 písm. b), § 55 odst. 2],

f) investiční fond,

g) penzijní fond,

h) pojišťovna,

i) zajišťovna,

j) zahraniční osoba odpovídající některé z osob uvedených v písmenech a) až i),

k) osoba, která neposkytuje investiční služby ani není bankou a jejíž rozhodující činností je nabývání účastí na jiných právnických osobách nebo výkon některé činnosti bank,

l) stát nebo členský stát federace,

m) centrální banka,

n) Evropská centrální banka,

o) mezinárodní finanční instituce,

p) právnická nebo fyzická osoba, která písemně prohlásí, že má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry.

(2) Statut speciálního fondu kvalifikovaných investorů

a) stanoví okruh investorů, pro které je fond určen,

b) podmíní převoditelnost cenných papírů vydávaných fondem souhlasem fondu,

c) stanoví pro případ přechodu vlastnického práva k cennému papíru vydanému fondem povinnost nabyvatele bez zbytečného odkladu informovat fond o změně vlastníka.

(3) Speciální fond kvalifikovaných investorů může mít nejvýše 100 akcionářů nebo podílníků s tím, že Česká národní banka může povolit výjimku pro překročení uvedeného počtu.

(4) Minimální vstupní investice jednoho investora do akcií nebo podílových listů speciálního fondu kvalifikovaných investorů je 1 000 000 Kč.

(5) Cenné papíry vydávané speciálním fondem kvalifikovaných investorů nesmějí být veřejně nabízeny ani propagovány. Při zakládání fondu však může být uveřejněna propagační upoutávka. Druhy a rozsah informací, které může obsahovat propagační upoutávka fondu kvalifikovaných investorů, a postup při jejím uveřejňování stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Speciální fond kvalifikovaných investorů může přijmout nebo poskytnout půjčku nebo úvěr, pokud to má uvedeno ve statutu.

(7) Druhy majetku, do kterého investuje speciální fond kvalifikovaných investorů, limity pro rozložení rizika a pravidla pro poskytování a přijímání úvěrů a půjček stanoví statut.

(1) Na speciální fond kvalifikovaných investorů se nevztahuje prováděcí právní předpis upravující informační povinnost fondu kolektivního investování a investiční společnosti4).

(2) Jestliže počet investorů speciálního fondu kvalifikovaných investorů překročí limit podle § 56 odst. 3, fond neprodleně informuje o této skutečnosti Českou národní banku a požádá ji o povolení k překročení limitu.

(3) Speciální fond kvalifikovaných investorů zasílá České národní bance nejpozději do 2 měsíců po uplynutí každých 6 měsíců účetního období údaje

a) o objemu obhospodařovaného majetku,

b) o aktuální hodnotě jím vydaného cenného papíru,

c) o počtu investorů s rozdělením na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice, investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a investory patřící do skupiny, za kterou se vypracovává konsolidovaná účetní závěrka,

d) o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v České republice a o hodnotě majetku připadajícího na investory se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí,

e) o objemu vydaných a odkoupených podílových listů.

(1) Zahraniční speciální fond může veřejně nabízet cenné papíry v České republice, jestliže má

a) uzavřenou smlouvu obdobně podle § 43 odst. 2,

b) povolení České národní banky k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice.

(2) Česká národní banka udělí zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice, jestliže

a) tento fond má sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,

b) tento fond předloží potvrzení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo, o tom, že mu tento orgán vydal povolení ke kolektivnímu investování a že nemá námitky proti veřejnému nabízení cenných papírů tohoto fondu v České republice,

c) tento fond odkupuje na žádost podílníka cenné papíry, které vydal, za podmínek, které nejsou horší než podmínky uvedené v § 12, nebo zajišťuje, že se kurz cenných papírů, které vydal, na regulovaném trhu významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

d) stát, ve kterém má tento fond sídlo a skutečné sídlo, zaručuje srovnatelnou úroveň ochrany investorů jako tento zákon,

e) vedoucí organizační složky tohoto fondu, pokud má být na území České republiky umístěna, je důvěryhodný, odborně způsobilý a má dostatečné zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika fondu; jestliže požadavek na dostatečné zkušenosti s investováním již splňují nejméně 2 vedoucí osoby, může Česká národní banka udělit souhlas též osobě, která má dostatečné zkušenosti k výkonu příslušné funkce ve vztahu k činnostem uvedeným v § 15.

(3) Žádost o povolení k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu na území České republiky musí obsahovat údaje a doklady k ní přiložené musejí prokazovat skutečnosti uvedené v odstavci 2. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Na vedoucího organizační složky zahraničního speciálního fondu se vztahují obdobně ustanovení o schvalování vedoucích osob3) investiční společnosti nebo investičního fondu (§ 72).

(5) Česká národní banka může v povolení k veřejnému nabízení cenných papírů zahraničního speciálního fondu na území České republiky stanovit podmínky, které je fond povinen splnit před zahájením povolené činnosti nebo dodržovat při výkonu povolené činnosti.

(6) Zahraniční speciální fond, který má povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku

a) o změnách ve skutečnostech, na jejichž základě bylo povolení vydáno,

b) o změnách smlouvy podle odstavce 1 písm. a).

(7) Zahraniční speciální fond používá při veřejném nabízení cenných papírů v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo a skutečné sídlo. V případě možnosti záměny může Česká národní banka uložit tomuto fondu doplnění rozlišujícího označení.

(8) Česká národní banka odejme zahraničnímu speciálnímu fondu povolení k veřejnému nabízení cenných papírů v České republice na jeho žádost, jestliže fond

a) o této skutečnosti informuje všechny investory, nabídne jim odkoupení cenných papírů a poskytne dostatečnou lhůtu pro podání žádosti o odkup,

b) doloží České národní bance, že splnil povinnosti uvedené v písmenu a) a vypořádal všechny žádosti o odkup.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 se obdobně vztahují na zahraniční investiční společnost, která hodlá nabízet cenné papíry speciálního fondu kolektivního investování v České republice.

Zahraniční speciální fond uveřejňuje v České republice

a) informace, které uveřejňuje ve státě svého sídla, a to způsobem uvedeným ve statutu,

b) informace podle tohoto zákona, které nejsou zahrnuty v informacích podle písmene a), a to způsobem uvedeným ve statutu.

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investiční společnosti pouze akciové společnosti,

a) která vydává pouze akcie na jméno,

b) jejíž sídlo a skutečné sídlo je na území České republiky,

c) jestliže původ jejího základního kapitálu je průhledný a nezávadný,

d) která předloží plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury investiční společnosti,

e) která má věcné, personální a organizační předpoklady pro kolektivní investování, zejména

1. splacen základní kapitál,

2. její vedoucí osoby3) splňují podmínky schvalování podle § 72,

f) jejíž základní kapitál umožňuje řádný výkon činností uvedených v žádosti o povolení k činnosti investiční společnosti,

g) na které mají kvalifikovanou účast osoby3) vhodné z hlediska zdravého a obezřetného vedení investiční společnosti,

h) jejíž úzké propojení s jinou osobou nebrání výkonu dohledu nad investiční společností; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmí právní řád tohoto státu a způsob jeho uplatňování, včetně vymahatelnosti práva, bránit výkonu dohledu nad investiční společností.

(2) Česká národní banka povolí investiční společnosti poskytovat službu spočívající v úschově a správě cenných papírů vydaných fondem kolektivního investování nebo službu spočívající v investičním poradenství týkající se investičního nástroje, pokud má investiční společnost v povolení k činnosti investiční společnosti uvedenou službu spočívající v obhospodařování majetku zákazníka.

(3) Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investiční společnosti je schválení vedoucích osob3) investiční společnosti a výčet činností, které může investiční společnost vykonávat. Změna vedoucí osoby investiční společnosti nebo změna činností, které může investiční společnost vykonávat, podléhá předchozímu schválení Českou národní bankou.

(4) Česká národní banka udělí investiční společnosti povolení k obhospodařování majetku zákazníka, pokud investiční společnost prokáže splnění stejných předpokladů jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a to přiměřeně k rozsahu poskytované služby.

(5) Povolení k činnosti investiční společnosti se vydává na dobu neurčitou.

(6) Předmětem podnikání investiční společnosti mohou být pouze činnosti uvedené v povolení k činnosti investiční společnosti.

Žádost o povolení k činnosti investiční společnosti musí obsahovat údaje a k ní připojené doklady musejí prokazovat skutečnosti uvedené v § 60 odst. 1. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Před udělením povolení k činnosti investiční společnosti požádá Česká národní banka o stanovisko příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, je-li investiční společnost

a) ovládaná

1. zahraniční osobou, která má povolení ke kolektivnímu investování vydané tímto orgánem dohledu,

2. zahraniční osobou, která má povolení k poskytování investičních služeb vydané tímto orgánem dohledu,

3. zahraniční bankou, nebo

4. pojišťovnou, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie, nebo

b) ovládaná stejnou osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmeni a).

(2) Česká národní banka postupuje obdobně podle odstavce 1, jestliže se investiční společnost má stát osobou ovládanou.