Vyhláška o vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách a o školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem obrany

(K § 71 zákona)

(1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve škole a na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení.

(2) Odborná praxe se uskutečňuje jako součást vyučování v blocích, zpravidla v celých týdnech.

(3) Odborná praxe na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení může být prováděna i za vedení a dozoru osob, které určí vedoucí pracovišť vojenských útvarů nebo vojenských zařízení.

(4) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu.

(K § 71 zákona)

Ustanovení vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři9) se dále obdobně použijí pro

a) provádění teoretického vyučování,

b) stanovování pravidel hodnocení výsledků vzdělávání žáků a pravidel pro vyjádření hodnocení na vysvědčení,

c) stanovení pravidel pro konání komisionální zkoušky a

d) organizaci sportovních výcvikových a jiných kurzů a mimoškolní činnosti.

(K § 71 zákona)

(1) Za ucelené dosažené vzdělání žáka se považuje vzdělávání ve střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, které je doloženo dokladem o jeho úspěšném ukončení, nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání10).

(2) Za částečné vzdělání žáka se považuje absolvování pouze některých ročníků jiné střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, či jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, které je doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem.

(3) Ředitel školy vždy uzná ty části vzdělávacího programu, jejichž obsah a rozsah je shodný v absolvovaném a současně studovaném oboru vzdělání.

(4) Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz „uznáno“ s odkazem na vysvětlivku, která je na zadní straně vysvědčení. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

(K § 76 zákona)

Pro podrobnosti o pojetí, obsahu a průběhu závěrečných zkoušek, termínech jejich konání, stanovení předmětů, z nichž se závěrečná zkouška koná, složení zkušební komise, způsobu hodnocení žáků a o opravných zkouškách a zkouškách v náhradním termínu se použije obdobně vyhláška o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem11).

(K § 81 odst. 12 zákona)

Ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou12) se použijí obdobně pro

a) termíny, formu, pravidla průběhu, způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pro pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, pro podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené jazykovým certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka, pro termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí,

b) pravidla pro přípravu, organizaci a řízení profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejího průběhu a vyhodnocení výsledků,

c) podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počet, výběr a jmenování jejích členů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí,

d) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek,

e) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a osob podle § 20 odst. 4 věty třetí zákona a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny a

f) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) zákona.

(K § 103 zákona)

(1) Pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.

(2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 20. května kalendářního roku.

(3) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 10 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.

(4) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast řádně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky musí být stanoven tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do 30. září kalendářního roku.

(5) Ředitel školy vyhlásí další kola přijímacího řízení zveřejněním na veřejně přístupném místě ve škole a na internetových stránkách školy. Termín posledního kola přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy tak, aby přijímací řízení bylo ukončeno do 30. září.

(6) Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení vyhlásí ředitel školy zároveň termín, do kdy nejpozději je možné podávat přihlášky ke vzdělávání.

(7) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů.

(8) Ředitel školy spolu se seznamem přijatých uchazečů podle § 183 odst. 2 zákona zveřejní

a) kritéria přijímacího řízení a

b) seznam nepřijatých uchazečů pod přiděleným registračním číslem.

(K § 103 zákona)

Pro uznávání předchozího vzdělání na vyšší odborné škole se použije obdobně § 26 odst. 1 až 3.

(K § 103 zákona)

Ustanovení vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání13) se použijí obdobně pro

a) organizaci vyučování na vyšší odborné škole,

b) hodnocení výsledků vzdělávání studentů a

c) stanovování a zveřejňování termínů konání absolutoria, organizaci absolutoria a hodnocení absolutoria.

(K § 103 zákona)

(1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svého vzdělávání. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program.

(2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.

(3) Komisi jmenuje ředitel školy.

(4) Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je učitel vyučující studenta danému předmětu, a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu.

(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí osobní dokumentace studenta.

(6) Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se studentem. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program.

(7) Student se může ze závažných důvodů od komisionální zkoušky omluvit, avšak nejpozději den před jejím zahájením. Student se může ze zvlášť závažných důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodů rozhoduje ředitel školy. Ředitel školy stanoví, případně se studentem dohodne, náhradní termín zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou.

(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy, není-li jeho omluva uznána, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(9) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce.

(10) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu; formy zkoušky se mohou kombinovat.

(K § 103 zákona)

(1) Odborná praxe se koná na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení, na pracovištích orgánů státní správy a územní samosprávy a na pracovištích jiných fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání.

(2) Odborná praxe trvá 120 hodin a musí být ukončena nejpozději do 31. března kalendářního roku posledního ročníku vzdělávání.

(3) Hodnocení odborné praxe se provádí formou klasifikovaného zápočtu.

(K § 103 zákona)

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe v rámci vyššího odborného vzdělávání obsahuje zejména

a) označení smluvních stran,

b) kód a název oboru vzdělání,

c) název vzdělávacího programu,

d) údaje o studentovi konajícím odbornou praxi, kterými jsou jméno, příjmení a datum narození,

e) zaměření odborné praxe,

f) místo konání odborné praxe,

g) časový rozvrh odborné praxe, její délku a den jejího zahájení,

h) podmínky odborné praxe, včetně způsobu jejího hodnocení subjektem, u nějž se odborná praxe koná,

i) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při odborné praxi, včetně způsobu zajištění osobních ochranných pracovních prostředků a zajištění odpovídajících hygienických podmínek,

j) informaci o instruktorech a jejich povinnostech a

k) další údaje, na nichž se shodnou smluvní strany.

(K § 113a zákona)

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, lze konat ze zkušebních předmětů určených ředitelem školy.

(2) K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1 k této vyhlášce řediteli školy, a to nejpozději do

a) 1. prosince předchozího kalendářního roku pro jarní zkušební období, nebo

b) 25. června pro podzimní zkušební období.

(3) Součástí přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání předchozího vzdělání.

(4) Jednotlivá zkouška se v jarním zkušebním období koná v období od 2. května do 10. června kalendářního roku, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září kalendářního roku. Konkrétní termín jednotlivé zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky na internetových stránkách školy.

(5) O konání jednotlivé zkoušky je uchazeč informován pozvánkou ředitele školy, ve které se uvede vždy datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je součástí dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.

(6) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky14) nebo zkouška absolutoria15). Pro hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se použijí ustanovení vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou16) obdobně. Pro hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce absolutoria, se použijí ustanovení vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání17) obdobně.

(7) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v anonymizované podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.

(8) Ředitel školy vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(9) Pro vedení a uchovávání dokumentace o konání jednotlivé zkoušky se použijí obdobně ustanovení části sedmé vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou12).

(K § 113a zákona)

(1) Konání jednotlivé zkoušky se poskytuje za úplatu nejvýše 2 000 Kč, kterou uchazeč o vykonání jednotlivé zkoušky uhradí před zahájením zkoušky.

(2) Pro úplatu za konání zkoušek ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám profilové části maturitní zkoušky, se použije vyhláška o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou12), není-li dále stanoveno jinak.

(3) Žadatel, který je vojákem z povolání, státním zaměstnancem, zaměstnancem ve správním úřadu, který pracuje v základním pracovněprávním vztahu k ministerstvu (dále jen „zaměstnanec ve správním úřadu“), nebo občanským zaměstnancem ozbrojených sil České republiky je od úplaty osvobozen, pokud je vykonání zkoušky v zájmu zaměstnavatele.

(4) Konkrétní výši úplaty, včetně snížení úplaty podle odstavce 2 nebo osvobození od úplaty podle odstavce 3, stanoví ředitel školy současně se zveřejněním termínu konání zkoušky. V případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je platnost jeho přihlášky ukončena.

(K § 121 odst. 1 zákona)

(1) Škola poskytuje žákům, zákonným zástupcům nezletilých žáků a studentům bezplatně standardní poradenské služby, a to na žádost studentů, zletilých žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků.

(2) Ředitel školy zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole školním poradenským pracovištěm.

(3) Pro rozsah bezplatně poskytované standardní poradenské služby školním poradenským pracovištěm se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních18).

(4) Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby je předání informace podle odstavce 5 a písemný souhlas studenta, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka. Souhlasu není třeba v případech stanovených jinými právními předpisy19).

(5) Škola musí předem srozumitelně informovat zletilého žáka, zákonného zástupce nezletilého žáka a studenta o

a) všech podstatných náležitostech poskytované poradenské služby, zejména o povaze, rozsahu, trvání, cílech a postupech poskytované poradenské služby,

b) prospěchu, který je možné očekávat, a o všech předvídatelných důsledcích, které mohou vyplynout z poskytování poradenské služby, i možných následcích, pokud tato služba nebude poskytnuta, a

c) jeho právech a povinnostech spojených s poskytováním poradenských služeb vyplývajících ze zákona.

(6) Poradenská služba se začne poskytovat bez zbytečného odkladu. Podmínkou poskytnutí poradenské služby je, že žadatel poskytl součinnost potřebnou k naplnění účelu poradenské služby. Krizová poradenská intervence, kterou se poskytuje pomoc v naléhavých ohrožujících situacích, se poskytuje bezprostředně po přijetí žádosti.

(7) Škola zpracovává a uskutečňuje program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis a vymezení rozsahu činností pedagogických pracovníků uvedených v § 38 odst. 1, preventivní program školy včetně strategie předcházení školní neúspěšnosti, šikaně a dalším projevům rizikového chování.

(8) Škola spolupracuje se školským poradenským zařízením také v oblasti dalších služeb zajišťovaných pro žáky podle standardních činností uvedených v přílohách č. 1 a 2 k vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

(K § 121 odst. 1 zákona)

(1) Ve školním poradenském pracovišti působí zpravidla výchovný poradce, školní psycholog a metodik prevence, kteří spolupracují zejména s třídními učiteli, učiteli výchov, případně s dalšími pedagogickými pracovníky školy.

(2) Pedagogičtí pracovníci uvedení v odstavci 1 se podílejí na zajišťování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, poskytují součinnost školským poradenským zařízením a spolupracují s orgány veřejné moci za účelem ochrany práv žáků.

(K § 121 odst. 1 zákona)

Účelem poradenských služeb je přispívat zejména k

a) vytváření vhodných podmínek pro zdravý tělesný a psychický vývoj žáků, pro jejich sociální vývoj, pro rozvoj jejich osobnosti v průběhu vzdělávání,

b) naplňování vzdělávacích potřeb a rozvíjení schopností, dovedností a zájmů v průběhu vzdělávání,

c) prevenci a řešení vzdělávacích a výchovných obtíží, prevenci různých forem rizikového chování a dalších problémů souvisejících se vzděláváním a s motivací k překonávání problémových situací,

d) vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky, kteří jsou příslušníky jiných kultur nebo žijí v odlišných životních podmínkách,

e) vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky nadané a mimořádně nadané,

f) podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve škole a domově mládeže, jakož i zmírňování důsledků znevýhodnění a prevenci jeho prohlubování,

g) metodické podpoře pedagogů, kteří se podílejí na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, a

h) součinnosti s orgány veřejné moci a s právnickou osobou uvedenou v § 16b odst. 1 zákona.

(K § 121 odst. 1 zákona)

Při poskytování poradenských služeb škola

a) dodržuje účel poradenských služeb,

b) dodržuje etické zásady poskytování poradenských služeb,

c) vychází z individuálních potřeb žáka nebo studenta, podporuje jeho samostatnost a přispívá k jeho sociálnímu začleňování,

d) spolupracuje s jinými školami a školskými zařízeními,

e) sleduje a vyhodnocuje poskytování navržených podpůrných opatření žáka nebo studenta,

f) informuje zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka a studenta o poskytovaných poradenských službách a

g) poskytuje zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci nezletilého žáka a studentovi podrobné a srozumitelné seznámení s průběhem a výsledkem poskytování poradenských služeb.

(K § 121 odst. 1 zákona)

(1) Typem školského výchovného a ubytovacího zařízení zřizovaného ministerstvem je domov mládeže.

(2) Domov mládeže poskytuje žákům a studentům ubytování a výchovně vzdělávací činnost navazující na výchovně vzdělávací činnost střední školy a vyšší odborné školy.

(3) Domov mládeže vede žáky a studenty k plnohodnotnému využívání volného času formou zájmových činností.

(K § 121 odst. 1 zákona)

(1) Základní jednotkou výchovně vzdělávací činnosti v domově mládeže je četa. Žáci a studenti jsou do čet zařazováni podle ročníků školy. Každou četu vede velitel čety – vychovatel, který je vojákem z povolání. Čety jsou podle ročníků školy slučovány do rot, jejichž velitelem je velitel roty – vychovatel, který je vojákem z povolání.

(2) Nejnižší a nejvyšší počet žáků v četě odpovídá nejnižšímu a nejvyššímu počtu žáků ve třídě ve střední škole podle § 7.

(3) Nejnižší a nejvyšší počet studentů v četě odpovídá nejnižšímu a nejvyššímu počtu studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole podle § 7.

(4) Žáci a studenti se ubytovávají v pokojích odděleně podle pohlaví.

(K § 121 odst. 1 zákona)

(1) O umístění žáka nebo studenta do domova mládeže rozhoduje ředitel domova mládeže na základě přihlášky podané zákonným zástupcem nezletilého žáka, zletilým žákem nebo studentem.

(2) Žáci přijatí do denní formy vzdělávání podávají přihlášku před zahájením vzdělávání v prvním ročníku školy.

(3) Žáci neuvedení v odstavci 2 a studenti podávají přihlášku v termínu, který stanoví ředitel domova mládeže a zveřejní ho na internetových stránkách školy.

(4) Domov mládeže vyrozumí studenta, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka o umístění do domova mládeže.

(5) Žákovi nebo studentovi je ukončeno umístění v domově mládeže, pokud

a) přestal být žákem střední školy nebo studentem vyšší odborné školy,

b) mu bylo povoleno přerušení vzdělávání, nebo

c) byl vyloučen z domova mládeže20).

(K § 121 odst. 2 zákona)

(1) Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro žáky a studenty, kterým je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení.

(2) Školní stravování zabezpečuje jiná osoba poskytující stravovací služby21).

(3) Výživové normy a finanční normativy pro žáky, kteří nejsou vojáky v činné službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu služby vojáka z povolání, stanoví vyhláška o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol22).

(4) Pro výživové normy a finanční normativy žáků, kteří nejsou uvedeni v odstavci 3, a studentů se použijí ustanovení vyhlášky o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol obdobně.

(5) Nejvyšší možná úplata za školní stravování pro žáky uvedené v odstavci 3 je určena výší finančního normativu. Nejvyšší možná úplata za školní stravování pro žáky a studenty uvedené v odstavci 4 odpovídá ceně, která je určena výší finančního normativu a provozních nákladů na stravování.

(6) Podmínky pro přihlašování a odhlašování žáků a studentů ke školnímu stravování a organizaci výdeje jídel stanoví ředitel domova mládeže ve vnitřním řádu domova mládeže a zveřejní je na přístupném místě ve škole a na internetových stránkách školy.

(K § 122 odst. 5 zákona)

(1) Výši úplaty za školní stravování a způsob jejího hrazení stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole a na internetových stránkách školy.

(2) Osoba poskytující stravovací služby může stanovit zálohu na úplatu nejvýše na dva měsíce, nedohodne-li se se zákonným zástupcem dítěte nebo nezletilého žáka nebo zletilým žákem nebo studentem jinak.

(K § 123 odst. 5 zákona)

(1) Úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen „školné“) se za školní rok stanovuje na 3 000 Kč.

(2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1.

(3) Za dobu, kdy škola poskytuje vzdělávání distančním způsobem, se školné nevrací.

(4) Student, který je vojákem z povolání, státním zaměstnancem, zaměstnancem ve správním úřadu nebo občanským zaměstnancem ozbrojených sil České republiky, a jeho studium je v zájmu zaměstnavatele, je od školného osvobozen.

(5) Pro splatnost školného se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o vyšším odborném vzdělávání13).

(K § 123 odst. 5 zákona)

(1) Výši úplaty za ubytování v domově mládeže stanoví ředitel domova mládeže s přihlédnutím k vybavení domova mládeže, ke kategorii pokoje a k úrovni poskytovaných služeb a zveřejní ji na přístupném místě v domově mládeže.

(2) Pokoje se zařazují do I. a II. kategorie. Pokoje, které mají nejvýše 3 lůžka, se zařazují do I. kategorie. Pokoje, které mají 4 až 6 lůžek, se zařazují do II. kategorie.

(3) Úplata za ubytování činí

a) v pokoji I. kategorie nejvýše 2 500 Kč za 1 lůžko na 1 kalendářní měsíc a

b) v pokoji II. kategorie nejvýše 1 500 Kč za 1 lůžko na 1 kalendářní měsíc.

(4) Výše úplaty za ubytování v domově mládeže se nemění, i když žák nebo student není ubytován po všechny dny v kalendářním měsíci. Pokud však v průběhu školního roku žák nebo student z důvodů organizace vyučování ve škole, jejímž je žákem nebo studentem, opakovaně nebude v domově mládeže ubytován, úplata se mu přiměřeně sníží.

(K § 175 odst. 4 zákona)

(1) Inspekční činnost ve školách, v domově mládeže a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování, vykonává ministerstvo.

(2) Oprávnění k výkonu inspekční činnosti prokazují zaměstnanci ministerstva průkazem kontrolního pracovníka, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Průkaz uvedený v odstavci 2 obsahuje

a) název „Ministerstvo obrany“,

b) nadpis „Průkaz kontrolního pracovníka podle školského zákona“,

c) evidenční číslo,

d) datum vydání,

e) státní znak,

f) jméno a příjmení kontrolního pracovníka a

g) jméno, příjmení a podpis oprávněné úřední osoby.

(4) Při výkonu inspekční činnosti je oprávněn být přítomen ředitel školy nebo jím pověřený zaměstnanec školy.

(K § 83 odst. 5 a § 85 odst. 3 zákona)

Ustanovení této vyhlášky se vztahují i na nástavbové studium, zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou23).

Zrušují se:

1. Vyhláška č. 220/2007 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona.

2. Vyhláška č. 425/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 220/2007 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona.

3. Vyhláška č. 278/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 220/2007 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 425/2008 Sb.

4. Vyhláška č. 439/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 220/2007 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.

Ministryně obrany:

Mgr. Černochová v. r.

Příloha č. 1

Příloha č. 2

Příloha č. 3

1) Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů

2) § 18 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška č. 422/2023 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů.

4) Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin.

6) Vyhláška č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů.

7) Vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 160/2018 Sb.

8) § 65 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.

9) Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 108 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

11) Vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů.

12) Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů.

13) Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

14) Část třetí vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15) § 7 až 9 vyhlášky č. 10/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) § 24 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) § 9 vyhlášky č. 10/2005 Sb.

18) Příloha č. 3 bod I a III vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

19) Například zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

20) § 31 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) § 122 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.

22) Vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění pozdějších předpisů.

23) § 84 a 85 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.