§ 52 zákon o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého – Osoby, které v rozhodující době nejsou příslušníky…
Zákon o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého · 41/1948 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 52 stanoví, jak se má postupovat při určování příslušnosti osob, které nemají žádné státní občanství, mají jich více, nebo jejichž státní příslušnost nelze zjistit, a to pro účely aplikace práva. (§ 52 zákona č. 41/1948 Sb., zákon o mezinárodním a mezioblastním právu soukromém a o právním postavení cizinců v oboru práva soukromého, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 41/1948 Sb.
Osoby, které v rozhodující době nejsou příslušníky žádného státu nebo jsou příslušníky několika cizích států, a nelze zjistiti, které příslušnosti nabyly později, jakož i osoby, jejichž tehdejší příslušnost nelze zjistiti, jest posuzovati tak, jako by byly příslušníky onoho státu, v jehož území měly v rozhodující době bydliště, a není-li takového státu, jako by byly příslušníky onoho státu, v jehož území měly v oné době trvalý pobyt. Není-li ani takového státu, jest věc rozhodnouti podle práva československého.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud osoba nemá žádné státní občanství nebo má více cizích občanství a nelze určit, které získala naposledy, nebo nelze její občanství vůbec zjistit, bude se na ni hledět, jako by byla občanem státu, kde měla bydliště.
- Jestliže takový stát s bydlištěm nelze určit, použije se stát, kde měla osoba v rozhodné době trvalý pobyt.
- Pokud nelze určit ani bydliště, ani trvalý pobyt v žádném státě, pak se na danou věc použije československé právo.
- Tento paragraf slouží k určení rozhodného práva v situacích, kdy je státní příslušnost osoby nejasná nebo chybí.
Na co si dát pozor
- Rozhodující je "rozhodující doba", což je časový okamžik, ke kterému se posuzuje státní příslušnost pro daný právní vztah.
- Přednost má bydliště před trvalým pobytem při určování fiktivní státní příslušnosti.
- Československé právo se použije až jako poslední možnost, pokud nelze určit ani bydliště, ani trvalý pobyt.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.