Zákon o hospodaření s byty

Zdravotně závadný je byt, který stavební úřad po projednání s okresním hygienikem uzná za nezpůsobilý k bydlení pro jeho technické závady, které škodlivě působí na zdraví.

(1) Zdravotně nevhodný je byt, který vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele nebo jiného příslušníka jeho domácnosti podle posudku okresního hygienika působí škodlivě na jejich zdraví.

(2) Zdravotně nevhodné jsou též byty přeplněné. Byt se považuje za přeplněný, připadá-li z úhrnu podlahové plochy obytných místností na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti méně než 8 m2 nebo nelze-li v bytě poskytnout jeho uživateli nebo jinému příslušníku jeho domácnosti oddělenou místnost, ač ji podle posudku okresního hygienika vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nezbytně potřebuje.

Podnikové byty jsou byty trvale určené pro ubytování pracovníků hospodářských, rozpočtových nebo jiných organizací, zejména byty v domech, které organizace vystavěly jako investoři nebo získaly nebo získají ze státní bytové výstavby. Místní národní výbory vedou seznamy podnikových bytů.

(1) Služební byty jsou byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách nebo vystavěné při provozních objektech, zdravotnických zařízeních, při školách a školských zařízeních nebo při ústavech sociální péče, pokud tyto byty jsou užívány pro ubytování pracovníků, kteří jsou pověřeni střežením těchto budov, objektů, zařízení a ústavů, nebo jsou z jiných služebních (pracovních) důvodů povinni v nich bydlet proto, že by jinak byl ohrožen provoz podniku (ústavu, zařízení) nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání.

(2) Služební byty jsou též byty domovnické.

(3) V pochybnostech, zda určitý byt má povahu bytu služebního, rozhodne okresní národní výbor po projednání s organizací hospodařící s tímto bytem a se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí.

(1) Vojenské byty jsou:

1. byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání a jednotlivé byty, které vojenská správa získala nebo získá ze státní bytové výstavby;

2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 vojáci z povolání, avšak s výjimkou bytů, které

a) mají povahu podnikových bytů nebo bytů služebních, nebo

b) které jsou v domech lidových bytových družstev nebo v rodinných domcích.

(2) Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbyly této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal uživatel bytu být vojákem z povolání, anebo byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z povolání. Rovněž pozbudou této své povahy, jestliže po počátku účinnosti tohoto zákona přestane uživatel bytu být vojákem z povolání nebo bude přidělen jiné osobě než vojáku z povolání.

(1) Byty ministerstva vnitra jsou:

1. byty v obytných domech určených výhradně k ubytování příslušníků ozbrojených sborů ministerstva vnitra v činné službě a jednotlivé byty, které ministerstvo vnitra získalo nebo získá ze státní bytové výstavby;

2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 příslušníci ozbrojených sborů ministerstva vnitra, avšak s výjimkou bytů, které

a) mají povahu podnikových bytů nebo služebních bytů, nebo

b) které jsou v domech lidových bytových družstev nebo v rodinných domcích.

(2) Byty ministerstva vnitra uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbyly této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal uživatel bytu být příslušníkem ozbrojených sborů ministerstva vnitra, anebo byt byl přidělen jiné osobě než příslušníku ozbrojených sborů ministerstva vnitra.

Rovněž pozbudou této své povahy, jestliže po počátku účinnosti tohoto zákona přestane uživatel bytu být příslušníkem ozbrojených sborů ministerstva vnitra v činné službě nebo bude přidělen jiné osobě než příslušníku ozbrojených sborů v činné službě.

Vojenské byty, byty ministerstva vnitra a podnikové byty nepozbývají této své povahy, byl-li dům předán do správy organizace bytového hospodářství. V těchto případech je vojenskému orgánu, orgánu ministerstva vnitra a organizaci hospodařící s podnikovými byty zachováno právo podat též návrh na zrušení práva užívat byt.

(1) Příslušníky domácnosti uživatele bytu jsou:

1. jeho manžel (manželka), děti, vnuci, rodiče, sourozenci a zeť (snacha), kteří s ním žijí ve společné domácnosti a nemají vlastní byt; při zjišťování počtu příslušníků domácnosti se počítá i s dítětem, které se má narodit, je-li lékařsky prokázáno těhotenství;

2. jiné osoby, které pečují o společnou domácnost uživatele bytu nebo jsou na něho odkázány výživou, jestliže s ním žijí ve společné domácnosti alespoň po dobu jednoho roku a nemají vlastní byt.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 nepřestanou být příslušníky domácnosti, dlí-li z vážných důvodů, zejména pro výkon branné povinnosti, účast na stavebních a montážních pracích, studium na škole nebo z léčebných důvodů delší dobu, avšak dočasně mimo své bydliště.

Při posuzování bytové potřeby významných veřejných činitelů, vědeckých a uměleckých pracovníků, přihlíží místní národní výbor též k tomu, aby výměra bytu odpovídala povaze a společenskému významu jejich práce. To platí zejména při přidělování bytů a při rozhodování podle § 38. U významných vědeckých a uměleckých pracovníků se přitom opírá o vyjádření příslušného ústředního orgánu.

O bytech v budovách církví a náboženských společností a jejich složek, jakož i o bytech určených v jiných budovách pro ubytování duchovních církví a náboženských společností může místní národní výbor činit opatření podle tohoto zákona jen se souhlasem okresního národního výboru.

(1) Místnosti, které jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, mohou být upraveny na byty jen na základě rozhodnutí stavebního úřadu.

(2) Neprovádí-li stavební změny a práce spojené s úpravou podle odstavce 1 organizace vlastním nákladem, aby získala byty pro své pracovníky, nebo uchazeč o byt sám, hradí náklady spojené s úpravou v domech, které jsou ve státním socialistickém vlastnictví, místní národní výbor z rozpočtových prostředků.

(3) U domů, které jsou v soukromém vlastnictví se řídí úhrada nákladů zvláštními předpisy.*)

Předchozí ustanovení tohoto zákona se nevztahují na

a) byty v budovách, jichž užívá cizí stát pro účely svého zastupitelského úřadu nebo pro ubytování jeho představitelů a pracovníků a na byty těchto osob v jiných domech, pokud nejsou tyto osoby československými státními občany,

b) byty v budovách, jichž pro své účely užívají orgány mezinárodních organizací a institucí a na byty členů a pracovníků těchto orgánů, pokud těmto orgánům, jejich členům a pracovníkům příslušejí podle mezinárodního práva, mezinárodních smluv, sjednaných s Československou socialistickou republikou nebo podle zvláštních předpisů diplomatické výsady a imunita,

c) budovy určené k přechodnému ubytování, internáty a budovy ústavů sociální péče, zdravotnické péče a jiných výchovných ústavů a zařízení,

d) vojenské objekty, vojenská sídliště se zvláštním určením a objekty ozbrojených součástí ministerstva vnitra,

e) byty vystavěné stavebními bytovými družstvy.

Příkazy místních národních výborů k vyklizení bytu, které nabyly právní moci přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou vykonatelné, jestliže byly vydány z důvodu nadměrnosti bytu, ve prospěch vlastníka rodinného domku nebo z důvodu obecného zájmu; v ostatních případech jsou vykonatelné jen tehdy, jestliže je potvrdí okresní soud podle dosavadních předpisů.

Ústřední správa pro rozvoj místního hospodářství vydává prováděcí předpisy k tomuto zákonu.

(1) Zrušují se

1. zákon č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, ve znění zákona č. 147/1961 Sb.,

2. zákon č. 106/1953 Sb., o bytové výstavbě, udržování a správě bytového majetku a jejich financování,

3. vyhláška č. 10/1962 Sb., kterou se provádí zákon o hospodaření s byty, ve znění vyhlášky č. 115/1962 Sb.

(2) Placení místního poplatku z bytů se řídí zvláštními předpisy.**)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Lenárt v. r.

*) Lidová bytová družstva jsou družstva, v nichž se sloučila po reorganizaci družstevnictví v roce 1951 veškerá do té doby existující bytová družstva. V současné době spravují družstevní domovní majetek vybudovaný v ČSSR podle zákonů o stavebním ruchu.

*) Vyhláška č. 94/1959 Ú.l., o financování, úvěrování a kontrole družstevní a podnikové bytové výstavby, ve znění vyhlášek č. 47/1960 Sb. a č. 44/1961 Sb.

*) Zákon č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku a vyhláška č. 236/1959 Ú. I., o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku.

**) T.č. vyhláška č. 112/1957 Ú.l.