Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky

Položka

a) „P.III.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

b) „P.III.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

c) „P.III.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

d) „P.III.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

e) „P.III.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a) a c), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce,

f) „P.III.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou z důvodů povinností stanovených jinými právními předpisy nebo z jiného důvodu neuvedeného v písmenech b) a d), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce.

Položka

a) „P.IV.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy a závdavky nebo splátky,

b) „P.IV.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se prodeje dlouhodobého majetku, například zálohy a závdavky nebo splátky,

c) „P.IV.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného nebo pachtovného,

d) „P.IV.4. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného nebo pachtovného,

e) „P.IV.5. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní“ obsahuje v případě územních samosprávných celků krátkodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy vyplývající z přerozdělení daní podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní,

f) „P.IV.6. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní“ obsahuje v případě územních samosprávných celků dlouhodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy vyplývající z přerozdělení daní podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní,

g) „P.IV.7. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy, které nejsou uvedeny v písmenech e) a i) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary,

h) „P.IV.8. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky nebo příjmy, které nejsou uvedeny v písmenech f) a j) a které mají vzniknout na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy nebo samosprávy nebo mohou vzniknout na základě jiného projevu vůle jiné osoby, například granty a dary,

i) „P.IV.9. Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši krátkodobých možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění,

j) „P.IV.10. Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění“ obsahuje výši dlouhodobých možných plnění jinou osobou nebo státem za účetní jednotku, ke kterým se tyto osoby nebo stát zavázaly z titulu poskytnutí zástavy nebo jiného zajištění,

k) „P.IV.11. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje krátkodobé budoucí nároky na plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno,

l) „P.IV.12. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje dlouhodobé budoucí nároky na plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno.

Dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů a dlouhodobé podmíněné závazky z transferů

a) „P.V.1. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“ obsahuje v případě organizačních složek státu dlouhodobé předpokládané pohledávky zejména za Evropskou unií z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu,

b) „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“ obsahuje v případě organizačních složek státu dlouhodobé předpokládané závazky zejména vůči Evropské unii z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu,

c) „P.V.3. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za subjekty se sídlem v zahraničí, s výjimkou podmíněných pohledávek vykazovaných v položce „P.V.1. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“,

d) „P.V.4. Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů“ obsahuje dlouhodobé předpokládané závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to vůči subjektům se sídlem v zahraničí, s výjimkou podmíněných závazků vykazovaných v položce „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“,

e) „P.V.5. Ostatní dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů“ obsahuje dlouhodobé předpokládané pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů neuvedené v položkách „P.V.1. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů“ a „P.V.3. Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů“,

f) „P.V.6. Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů“ obsahuje dlouhodobé předpokládané závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů neuvedené v položkách „P.V.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů“ a „P.V.4. Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů“.

Položka

a) „P.VI.1. Krátkodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka krátkodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o operativním leasingu,

b) „P.VI.2. Dlouhodobé podmíněné závazky z operativního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka dlouhodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o operativním leasingu,

c) „P.VI.3. Krátkodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka krátkodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o finančním leasingu,

d) „P.VI.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z finančního leasingu“ obsahuje výši splátek, které účetní jednotka dlouhodobě předpokládaně uhradí z titulu uzavřených smluv o finančním leasingu,

e) „P.VI.5. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,

f) „P.VI.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,

g) „P.VI.7. Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného úplatně nebo užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech a), c) a e), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou,

h) „P.VI.8. Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby užívaného úplatně nebo užívaného účetní jednotkou, protože tak stanoví právní předpis nebo tato skutečnost vyplývá z jiného důvodu neuvedeného v písmenech b), d) a f), například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou.

(1) Položka

a) „P.VII.1. Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku,

b) „P.VII.2. Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv týkajících se pořízení dlouhodobého majetku,

c) „P.VII.3. Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene a), například z titulu nájemného nebo pachtovného,

d) „P.VII.4. Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z uzavřených smluv, s výjimkou smluv podle písmene b), například z titulu nájemného nebo pachtovného,

e) „P.VII.5. Krátkodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu plnění z přijatého kolaterálu,

f) „P.VII.6. Dlouhodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu plnění z přijatého kolaterálu,

g) „P.VII.7. Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje krátkodobé budoucí povinnosti k plnění na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, s výjimkou případů vykazovaných v položce „P.VII.13. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“,

h) „P.VII.8. Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní“ obsahuje dlouhodobé budoucí povinnosti k plnění na základě činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, pokud již byly učiněny úkony směřující k rozhodnutí orgánu moci zákonodárné, výkonné nebo soudní, s výjimkou případů vykazovaných v položce „P.VII.14. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“,

i) „P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“ obsahuje krátkodobé garance poskytované účetní jednotkou v individuálních případech, které nesouvisí s předem stanoveným programem nebo záměrem poskytování garancí ve vymezených případech nebo vymezenému okruhu osob,

j) „P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“ obsahuje dlouhodobé garance poskytované účetní jednotkou v individuálních případech, které nesouvisí s předem stanoveným programem nebo záměrem poskytování garancí ve vymezených případech nebo vymezenému okruhu osob,

k) „P.VII.11. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ obsahuje krátkodobé garance poskytované účetní jednotkou neuvedené v položce „P.VII.9. Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“,

l) „P.VII.12. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních“ obsahuje dlouhodobé garance poskytované účetní jednotkou neuvedené v položce „P.VII.10. Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových“,

m) „P.VII.13. Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje krátkodobé budoucí povinnosti k plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno,

n) „P.VII.14. Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení“ obsahuje dlouhodobé budoucí povinnosti k plnění na základě individuálních rozhodnutí příslušných orgánů státní správy, samosprávy nebo soudů, pokud příslušné řízení již bylo zahájeno.

(2) Položka

a) „P.VIII.1. Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva“ obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva,

b) „P.VIII.2. Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva“ obsahuje dlouhodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení aktiv při splnění předem stanovených podmínek, například možnost čerpání z kontokorentního účtu vedeného u banky, spořitelního nebo úvěrního družstva,

c) „P.VIII.3. Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva“ obsahuje krátkodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv při splnění předem stanovených podmínek,

d) „P.VIII.4. Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva“ obsahuje dlouhodobé skutečnosti, které vyjadřují trvalé nebo dočasné zvýšení pasiv při splnění předem stanovených podmínek.

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku stanoveného v § 11 odst. 5 nebo § 14 odst. 12 jsou zejména náklady na

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

d) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,

e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

f) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

g) úhradu podílu na

1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,

2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,

3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

h) úhrady nákladů za přeložky30), překládky31) a náhradní pozemní komunikaci32) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, pokud je účetní jednotka oprávněna k takovéto úhradě nákladů,

i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání; vzniknou-li při zkouškách tohoto majetku použitelné výrobky nebo výkony, snižuje ocenění těchto výrobků nebo výkonů náklady související s pořízením tohoto majetku; další náklady na tyto výrobky a výkony nejsou součástí nákladů souvisejících s pořízením tohoto majetku, nýbrž nákladem z činnosti účetní jednotky,

j) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou

a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,

b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,

c) kurzové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba33),

f) náklady na zaškolení pracovníků,

g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,

h) náklady na biologickou rekultivaci,

i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,

j) v případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ nejsou součástí jeho ocenění dlouhodobý hmotný majetek vykazovaný v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.7. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 14 odst. 7 písm. b),

k) v případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby.

(3) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(4) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku.

(5) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(6) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

(7) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.

(8) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku.

Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu34).

(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.

(2) Náklady na úpravu skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.

(3) V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění.

(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny za právní pomoc a provize.

(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů a podílů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů se účtují prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálných hodnot cenných papírů a podílů, které nejsou účetní jednotkou určeny k obchodování, oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry), s výjimkou trvalého snížení hodnoty (znehodnocení) tohoto cenného papíru a podílu, se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.

(3) Při trvalém snížení hodnoty (znehodnocení) cenných papírů a podílů se účtuje toto znehodnocení bez zbytečného odkladu prostřednictvím příslušných syntetických účtů nákladů.

(4) Pokud u realizovatelných dluhových cenných papírů a podílů dojde následně po zaúčtování znehodnocení podle odstavce 3 k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty, účtuje se toto zvýšení reálné hodnoty prostřednictvím účtů výnosů, a to až do výše znehodnocení účtovaného podle odstavce 3; při případném vyšším zvýšení reálné hodnoty se postupuje podle odstavce 2.

(5) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím příslušných syntetických rozvahových účtů.

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazků z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím příslušných rozvahových účtů. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných účetních obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje tyto podmínky:

a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,

b) zajištění je efektivní,

c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % až 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(6) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 60 odst. 3 a 4, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(2) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

(2) O vložených derivátech se neúčtuje na rozvahových účtech.

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(1) S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji vykazuje v položce rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly“ a k okamžiku jeho prodeje je tato změna zachycena výsledkově.

(2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.

(1) Opravné položky vyjadřují významné přechodné snížení hodnoty majetku.

(2) Dojde-li k významnému přechodnému snížení hodnoty majetku účetní jednotky, účtuje se o tomto účetním případu bez zbytečného odkladu. Za významné se považuje více než 20% snížení hodnoty tohoto majetku.

(3) Opravné položky se nevytvářejí u drobného dlouhodobého majetku, u krátkodobého finančního majetku a u majetku, který se podle

a) § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou) a

b) § 25 odst. 1 písm. k) zákona oceňuje ve výši 1 Kč.

(4) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(5) V případě majetku, s výjimkou pohledávek, se tvoří opravná položka ve výši přechodného snížení hodnoty tohoto majetku.

(6) V případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky.

(7) Tvorba a zvýšení opravných položek se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Snížení popřípadě zrušení opravné položky se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.

(8) Výše opravné položky nesmí přesáhnout výši ocenění majetku upravenou o výši oprávek k tomuto majetku, k němuž je opravná položka tvořena.

(9) První použití metody tvorby a použití opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011 tak, že promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu opravných položek, kromě opravných položek k pohledávkám, jako oceňovací rozdíl při změně metody.

(1) Dlouhodobý majetek nebo jeho části včetně technického zhodnocení se odpisuje z ocenění stanoveného podle § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání.

(2) Podle ustanovení § 28 zákona se též odpisuje ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen „ložisko“) na pozemku koupeném po 1. lednu 1997.

(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(4) Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není podstatný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.

(5) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu užívání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je účetní jednotka oprávněna pořizovat majetek touto formou a pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(6) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl doručen návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze v účetní závěrce. V případě změny příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí a jsou zařazeny do užívání, se zahajuje odpisování prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo ke změně příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu.

(7) Účetní jednotky neodpisují

a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy,

b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,

c) finanční majetek,

d) zásoby,

e) pohledávky,

f) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v nájmu nebo pachtu nebo ve výpůjčce,

g) povolenky na emise a preferenční limity,

h) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 71 odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb,

i) dlouhodobý majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou,

j) drobný dlouhodobý majetek,

k) pozemky.

(8) Nezajistí-li příspěvková organizace ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu investic nebo fondu reprodukce majetku finančními prostředky, sníží výsledkově o tento rozdíl snížený o výši výnosů z titulu časového rozlišení přijatých investičních transferů fond investic nebo fond reprodukce majetku. Účetní jednotky v příloze účetní závěrky zdůvodní, proč nebylo možno fond investic nebo fond reprodukce majetku krýt finančními prostředky.

(9) První použití metody odpisování dlouhodobého majetku provedou účetní jednotky poprvé v účetní závěrce sestavované k 31. prosinci 2011. Při tomto prvním použití metody odpisování dlouhodobého majetku účetní jednotky nezobrazují náklady související s odpisováním tohoto majetku v účetním období roku 2011 a promítnou do účetnictví k 31. prosinci 2011 hodnotu oprávek k odpisovanému dlouhodobému majetku jako oceňovací rozdíl při změně metody.

(1) Tvorba a zvýšení rezervy podle § 26 zákona se účtuje prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Použití, snížení nebo zrušení rezervy pro nepotřebnost se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů.

(2) U rezerv podle jiných právních předpisů35) se postupuje podle těchto předpisů.

(3) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce se nepovažuje zúčtování:

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popř. výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní, poplatků a obdobných plnění podle jiných právních předpisů,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném účetním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,

d) pohledávek a dluhů s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků k téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách a

e) opravných položek a rezerv.

(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje prostřednictvím rozvahových účtů zaúčtovaný vzájemný zápočet pohledávek a dluhů podle občanského zákoníku.

(3) Jedná-li se o významnou informaci, uvede účetní jednotka vzájemně zúčtované částky podle odstavce 1 a vysvětlení k nim jednotlivě v příloze v účetní závěrce.

(1) Účetní jednotky náklady (výdaje) a výnosy (příjmy) zachycují podle těchto zásad:

a) náklady a výnosy se zachycují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí,

b) opravy nákladů nebo výnosů předcházejících účetních období, které nejsou významné v souladu s § 26 odst. 2 písm. d), se zachycují na položkách nákladů a výnosů, kterých se týkají,

c) náhrady vynaložených nákladů předcházejících účetních období se zachycují do výnosů běžného účetního období,

d) náklady a výdaje, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě

1. nákladů příštích období,

2. výdajů příštích období,

e) výnosy a příjmy, které se týkají následujících účetních období, je nutno časově rozlišit ve formě

1. výnosů příštích období,

2. příjmů příštích období.

(2) U účetních případů, které se časově rozlišují podle odstavce 1, musí být známy tyto skutečnosti:

a) věcné vymezení,

b) výše a

c) období, kterého se týkají.

(3) Metodu časového rozlišení nepoužije účetní jednotka v případě, pokud náklady na získání informace převýší přínosy plynoucí z této informace a tato informace se nepovažuje za významnou.

(1) Kurzové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(2) Kurzové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech v účtových skupinách týkajících se finančního majetku účtovat prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

(3) Kurzové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kurzové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kurzový rozdíl účtuje na vrub nákladů a ve prospěch výnosů.

(1) Soubor majetku (§ 24 odst. 4 zákona) je tvořen více věcmi a zpravidla je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“) s ohledem na jiný právní předpis. Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou.

(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje

a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo

b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká. Soubor majetku oceněný podle odstavce 2 písm. a) nelze rozšiřovat o kulturní památky nebo předměty kulturní hodnoty, u nichž je známé jejich ocenění.

(4) Sbírka muzejní povahy, u které není známa pořizovací cena, se oceňuje 1 Kč. Pokud dochází ke změnám v jejím rozsahu, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění. Rozšiřuje-li se tato sbírka muzejní povahy o věc, jejíž ocenění je známé, ocenění této sbírky muzejní povahy se nemění o ocenění této věci a tato věc je vykázána v položce „A.II.2. Kulturní předměty“.

(5) Pokud dochází ke změně rozsahu sbírky muzejní povahy, u které je známé její ocenění, a to o věc, která je oceněna jinak než 1 Kč, ocenění této sbírky muzejní povahy se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

(6) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

(1) Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(2) Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(3) Krátkodobé podmíněné závazky a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(4) Dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6.

(5) Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.

(1) Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo.

(2) Repem se pro účely této vyhlášky rozumí poskytnutí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva ke stanovenému okamžiku za částku odpovídající původní hotovosti a úroku.

(3) Jako repo se vykazuje

a) klasické repo, kterým se rozumí přijetí hotovosti se zajišťovacím převodem finančního aktiva,

b) poskytnutí cenných papírů zápůjčkou zajištěné přijetím hotovosti a

c) prodej cenných papírů se současně sjednaným zpětným nákupem.

(4) Reverzním repem se pro účely této vyhlášky rozumí přijetí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva ke stanovenému okamžiku za částku odpovídající převedené hotovosti a úroku.

(5) Jako reverzní repo se vykazuje

a) klasické reverzní repo, kterým se rozumí poskytnutí hotovosti se zajišťovacím převodem finančního aktiva,

b) přijetí cenných papírů zápůjčkou zajištěné poskytnutím hotovosti a

c) nákup cenných papírů se současně sjednaným zpětným prodejem.

(6) Kolaterálem se pro účely této vyhlášky rozumí finanční aktivum poskytnuté nebo přijaté jako zajištění v případech uvedených v odstavcích 2 a 4.

(7) Finanční aktivum poskytnuté jako kolaterál v repu se vykazuje ve stejné položce aktiv nebo ve stejné položce knihy podrozvahových účtů, kde bylo toto finanční aktivum vykazováno před poskytnutím v repu za použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka v případě repa vykáže dluh z titulu neukončené finanční operace v položce „D.III.29. Závazky z neukončených finančních operací“.

(8) Finanční aktivum přijaté jako kolaterál v reverzním repu se vykazuje v příslušné položce knihy podrozvahových účtů. Finanční aktivum přijaté jako kolaterál, které je předmětem krátkého prodeje, se vykazuje v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka v případě reverzního repa vykáže pohledávku z titulu neukončené finanční operace v položce „B.II.25. Pohledávky z neukončených finančních operací“.

Změna reálné hodnoty závazku vrátit cenný papír (kolaterál), který účetní jednotka zcizila a k okamžiku ocenění jej nezískala zpět, se účtuje prostřednictvím příslušných účtů nákladů a výnosů.

(1) Ustanovení § 73 a 74 se vztahují pouze na ministerstvo.

(2) Ustanovení § 65 a 67 nepoužije Státní pozemkový úřad pro majetek, který má ve správě podle jiného právního předpisu.

(1) Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty ve struktuře stanovené v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(2) Členění směrné účtové osnovy podle odstavce 1 je závazné pro všechny účetní jednotky podle § 2 včetně číselného označení.

(1) Syntetické účty lze pro potřeby účetní jednotky dále členit na analytické účty.

(2) V případě, že účetní jednotka je povinna předávat účetní záznamy, včetně účetních zápisů v účetních knihách a informací pro účely monitorování a řízení veřejných financí, v členění stanoveném v technické vyhlášce o účetních záznamech8), vytváří členění syntetických účtů na odpovídající analytické účty, pokud uvedené povinnosti přenosu účetních záznamů nezajistí jiným způsobem.

Na základě směrné účtové osnovy podle § 76, uspořádání a označování podrozvahových účtů podle § 47 a případného členění na analytické účty podle § 77 účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž uvede syntetické, analytické a podrozvahové účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů, k sestavení účetní závěrky a k přenosu účetních záznamů podle technické vyhlášky o účetních záznamech8) a podle jiných právních předpisů.

(1) Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2010 a později, není-li v odstavcích 2 až 9 stanoveno jinak.

(2) Změnu účetní metody odpisování a tvorby opravných položek, s výjimkou tvorby opravných položek u pohledávek, provedou účetní jednotky v účetním období započatém 1. ledna 2011.

(3) Změny v obsahovém vymezení položek a změny metod, které je možné provést v průběhu účetního období, provede účetní jednotka nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech8).

(4) Změnu účetní metody ocenění majetku reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. h) zákona, který účetní jednotka určila k prodeji přede dnem účinnosti této vyhlášky, provede účetní jednotka nejpozději do 31. prosince 2010, s výjimkou organizačních složek státu a státních fondů, které provedou tuto změnu účetní metody nejpozději k okamžiku stanovenému pro předávání operativních účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle jiného právního předpisu8) a s výjimkou Pozemkového fondu České republiky, který tuto změnu metody provede nejpozději do 31. prosince 2011.

(5) V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky uvádějí v rozvaze a v přehledu o změnách vlastního kapitálu ve sloupci týkajícím se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky k 1. lednu 2010.

(6) V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky ve výkazu zisku a ztráty ve sloupcích týkajících se minulého účetního období žádné informace neuvádějí.

(7) Územní samosprávné celky, svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti uvádějí podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou a podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku v příloze účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2011.

(8) Pokud účetní jednotka v účetním období 2010 nemá dostatek informací pro určení daného syntetického účtu při zaúčtování účetního případu, provede zápis prostřednictvím příslušného syntetického účtu účtové skupiny, který v názvu obsahuje termín ostatní, a to při dodržení pravidla podvojnosti účetního zápisu. V okamžiku zjištění veškerých skutečností, nejpozději k 31. prosinci 2010, provede účetní jednotka opravu účetního zápisu na příslušný syntetický účet.

(9) V účetních závěrkách sestavovaných od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 včetně stanoví účetní jednotky způsob zaokrouhlování a tento způsob uvedou v příloze v účetní závěrce.

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

2. Vyhláška č. 477/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

3. Vyhláška č. 549/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění vyhlášky č. 477/2003 Sb.

4. Vyhláška č. 401/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 576/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.

6. Vyhláška č. 353/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.

7. Vyhláška č. 472/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů.

8. Vyhláška č. 402/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro Pozemkový fond České republiky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

Ministr:

Ing. Janota v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.Přehled o peněžních tocíchZÁKLADNÍNázev, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ

sestavený k ....

(v Kč, s přesností na dvě desetinná místa)

okamžik sestavení:Číslo položkyNázev položkyBěžné účetní obdobíP.Stav peněžních prostředků k 1. lednuA.Peněžní toky z provozní činnostisoučet Z. + A.I. + A.II. + A.III. + A.IV.Z.Výsledek hospodaření před zdaněnímA.I.Úpravy o nepeněžní operace (+ / -)součet A.I.1. až A.I.6.A.I.1.Odpisy dlouhodobého majetkuA.I.2.Změna stavu opravných položekA.I.3.Změna stavu rezervA.I.4.Zisk (ztráta) z prodeje dlouhodobého majetkuA.I.5.Výnosy z podílů na ziskuA.I.6.Ostatní úpravy o nepeněžní operaceA.II.Peněžní toky ze změny oběžných aktiv a krátkodobých závazků (+ / -)součet A.II.1. až A.II.4.A.II.1Změna stavu krátkodobých pohledávekA.II.2.Změna stavu krátkodobých závazkůA.II.3.Změna stavu zásobA.II.4.Změna stavu krátkodobého finančního majetkuA.III.Zaplacená daň z příjmů včetně doměrků (-)A.IV.Přijaté podíly na ziskuB.Peněžní toky z dlouhodobých aktivsoučet B.I. + BII. + B.III.B.I.Výdaje na pořízení dlouhodobých aktivBII.Příjmy z prodeje dlouhodobých aktivsoučet B.II.1. až B.II.4.B.II.1.Příjmy z privatizace státního majetkuB.II.2.Příjmy z prodeje majetku Státního pozemkového úřaduB.II.3.Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku určeného k prodejiB.II.4.Ostatní příjmy z prodeje dlouhodobých aktivB.III.Ostatní peněžní toky z dlouhodobých aktiv (+ / -)C.Peněžní toky z vlastního kapitálu, dlouhodobých závazků a dlouhodobých pohledáveksoučet C.I. + C.II. + C.III.C.I.Peněžní toky vyplývající ze změny vlastního kapitálu (+ / -)C.II.Změna stavu dlouhodobých závazků (+ / -)C.III.Změna stavu dlouhodobých pohledávek (+ / -)F.Celková změna stavu peněžních prostředkůsoučet A. + B. + C.H.Příjmové a výdajové účty rozpočtového hospodaření (+ / -)R.Stav peněžních prostředků k rozvahovému dnisoučet P. + F. + H.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.Přehled o změnách vlastního kapitáluZÁKLADNÍNázev, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ

sestavený k ....

(v Kč, s přesností na dvě desetinná místa)

okamžik sestavení:1234Číslo položkyNázev položkyMinulé účetní obdobíZvýšení stavuSnížení stavuBěžné účetní obdobíVLASTNÍ KAPITÁL CELKEMA. + B. + C. + D.A. + B. + C. + D.A. + B. + C. + D.A. + B. + C. + D.A.Jmění účetní jednotky a upravující položkysoučet A.I. až A.VII.součet A.I. až A.VII.součet A.I. až A.VII.součet A.I. až A.VII.I.Jmění účetní jednotkysoučet A.I.1. až A.I.6.součet A.I.1. až A.I.6.1.Změna, vznik nebo zánik příslušnosti hospodařit s majetkem státu--2.Svěření majetku příspěvkové organizaci--3.Bezúplatné převody--4.Investiční transfery--5.Dary--6.Ostatní--II.Fond privatizaceIII.Transfery na pořízení dlouhodobého majetkusoučet A.III.1. až A.III.6.součet A.III.1. až A.III.6.1.Svěření majetku příspěvkové organizaci--2.Bezúplatné převody--3.Investiční transfery--4.Dary--5.Snížení investičních transferů ve věcné a časové souvislosti--6.Ostatní--IV.Kurzové rozdílyV.Oceňovací rozdíly při prvotním použití metodysoučet A.V.1. až A.V.3.součet A.V.1. až A.V.3.1.Opravné položky k pohledávkám--2.Odpisy--3.Ostatní--VI.Jiné oceňovací rozdílysoučet A.VI.1. až A.VI.3.součet A.VI.1. až A.VI.3.1.Oceňovací rozdíly u cenných papírů a podílů--2.Oceňovací rozdíly u majetku určeného k prodeji--3.Ostatní--VII.Opravy předcházejících účetních obdobísoučet A.VII.1. až A.VII.2.součet A.VII.1. až A.VII.2.1.Opravy minulého účetního období--2.Opravy předchozích účetních období--B.Fondy účetní jednotkyC.Výsledek hospodařeníD.Příjmový a výdajový účet rozpočtového hospodařeni

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.

1) Čl. 99 a násl. ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4) § 54 až 56 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 27 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 3 a 51 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech).

10) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

11) Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách).

12) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.

13) Například zákon č. 256/2000 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.

14) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

16) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

17) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

18) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

19) Například nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky.

20) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23) Například § 7 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, § 119 až 127 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

24) § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

25) § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 410/2010 Sb.

29) § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

30) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

31) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

32) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

33) § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

34) § 61 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

35) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

36) Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

37) Např. zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.