Vyhláška o stanovení pravidel a postupů při lékařském ozáření

(1) Hodnocení místních radiologických standardů a jejich souladu s národními radiologickými standardy je zajišťováno provedením externího klinického auditu. Právnická osoba, které udělilo Ministerstvo zdravotnictví oprávnění k provádění externího klinického auditu podle § 75 zákona (dále jen „oprávněná osoba“), ověřuje a hodnotí, zda místní radiologické standardy

a) jsou zpracovány na radiologickém pracovišti pro každý zdroj ionizujícího záření a pro všechny standardní výkony lékařského ozáření na něm prováděné,

b) vycházejí z národních radiologických standardů, konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytovaných zdravotních služeb,

c) obsahují správný způsob stanovení a hodnocení dávek pacientům nebo jim podané aktivity,

d) obsahují indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření,

e) stanovují místní diagnostické referenční úrovně a určují způsob hodnocení a evidence jejich dodržování na radiologickém pracovišti,

f) obsahují požadavky na evidenci a vyhodnocování opakovaných lékařských ozáření pacientů a jejich příčin,

g) obsahují požadavky na zaznamenávání, evidenci a archivaci všech dat potřebných ke stanovení dávky nebo aktivity aplikované pacientovi, zejména

1. expozičních parametrů lékařského ozáření nebo aktivity aplikované pacientovi,

2. identifikace zdroje ionizujícího záření,

3. protokolů o zkouškách dlouhodobé stability a zkouškách provozní stálosti zdroje ionizujícího záření, a

h) jsou pravidelně aktualizované a revidované.

(2) Dále oprávněná osoba ověřuje, zda je stanovena odpovědná osoba za místní radiologické standardy.

(3) K získání potřebných informací využívá oprávněná osoba

a) pohovory s pracovníky pracoviště, na němž probíhá klinický audit,

b) prohlídku pracoviště, na němž probíhá klinický audit,

c) informace poskytnuté v dotazníku,

d) kontrolu dokumentace,

e) sledování praktického naplňování pracovních postupů,

f) kontrolní měření.

Externí klinický audit pro jednotlivé hodnocené radiologické pracoviště, na němž klinický audit probíhá, provádějí

a) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru

1. radiologie a zobrazovací metody pro pracoviště s diagnostickými rentgenovými přístroji,

2. nukleární medicína pro pracoviště nukleární medicíny, nebo

3. radiační onkologie pro radioterapeutická pracoviště,

b) klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radiodiagnostiku, radioterapii nebo nukleární medicínu,

c) radiologický asistent se specializovanou způsobilostí pro příslušnou hodnocenou činnost a

d) lékař nebo zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru podle typu hodnoceného pracoviště, pokud je to účelné.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2012.

Ministr:

doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

1) Směrnice Rady 97/43 EURATOM ze dne 30. června 1997 o ochraně zdraví osob před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření v souvislosti s lékařským ozářením a o zrušení směrnice 84/466/Euratom.

2) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

4) § 2 písm. hh) zákona č. 18/1997 Sb.

Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů.