418/2011 Sb. · 56 paragrafů
Trestním příkazem lze právnické osobě uložit tyto tresty:
a) peněžitý trest,
b) trest propadnutí věci,
c) trest zákazu činnosti do pěti let,
d) trest zákazu držení a chovu zvířat do pěti let,
e) trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži do pěti let,
f) trest zákazu přijímání dotací a subvencí do pěti let,
g) trest uveřejnění rozsudku.
(1) Soud a v přípravném řízení státní zástupce může rozhodnout o podmíněném upuštění od trestního stíhání právnické osoby, jestliže výsledky trestního řízení dostatečně odůvodňují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že tento skutek spáchala právnická osoba, pokud tato právnická osoba
a) vyslovila s takovým postupem souhlas,
b) nahradila škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřela dohodu anebo učinila jiná potřebná opatření k její náhradě, vydala bezdůvodné obohacení činem získané nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřela dohodu anebo učinila jiná potřebná opatření k jeho vydání,
c) zavázala se, že učiní vhodná opatření k nápravě nebo odstranění škodlivých následků trestného činu, a
d) složí na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zákona o obětech trestných činů a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu a poměrům právnické osoby,
a vzhledem k okolnostem uvedeným v § 14 odst. 1 a 3 a k míře, v jaké byl trestným činem dotčen veřejný zájem, lze takový způsob vyřízení věci důvodně považovat za dostačující.
(2) Je-li to odůvodněno povahou a závažností spáchaného trestného činu, okolnostmi jeho spáchání nebo poměry právnické osoby, soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodne o podmíněném upuštění od trestního stíhání pouze tehdy, pokud právnická osoba splní podmínky uvedené v odstavci 1 a zaváže se, že během zkušební doby
a) se zdrží určité činnosti, pokud byl trestný čin, pro který se řízení vede, spáchán v souvislosti s touto činností,
b) připraví a zavede účinný soubor preventivních opatření a nápravných opatření, nebo
c) připraví a zavede účinný soubor preventivních opatření a nápravných opatření a podrobí se kontrole plnění této povinnosti podle § 37d.
(3) Závazek zdržet se určité činnosti podle odstavce 2 písm. a) může spočívat též v závazku zdržet se držení a chovu zvířat a péče o ně, uzavírání smluv na plnění veřejných zakázek, účasti v zadávacích řízeních nebo veřejných soutěžích nebo ucházení se o dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory a zdržet se jejich přijímání.
(1) Pokud je rozhodnuto o podmíněném upuštění od trestního stíhání před zahájením trestního stíhání, výrok rozhodnutí musí obsahovat popis skutku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, a zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován.
(2) V rozhodnutí o podmíněném upuštění od trestního stíhání podle § 37b odst. 1 se stanoví zkušební doba na šest měsíců až dva roky, v případě rozhodnutí podle § 37b odst. 2 na šest měsíců až pět let; zkušební doba počíná běžet dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zkušební doba může být stanovena delší, než je doba trvání závazku podle § 37b odst. 1 písm. c) nebo § 37b odst. 2.
(3) Rozhodnutí o podmíněném upuštění od trestního stíhání musí obsahovat
a) způsob, jakým bude závazek podle § 37b odst. 1 písm. c) splněn, a dobu, ve které bude splněn,
b) výši peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle § 37b odst. 1 písm. d),
c) určení činnosti, které se právnická osoba během zkušební doby zavazuje zdržet, a dobu trvání tohoto závazku, jde-li o případ podle § 37b odst. 2 písm. a), a
d) rozsah zavádění účinného souboru preventivních opatření a nápravných opatření a dobu, ve které bude zaveden, jde-li o závazek podle § 37b odst. 2 písm. b) nebo c).
(4) Doba přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném upuštění od trestního stíhání, po kterou bylo v souvislosti s trestným činem právnické osobě oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, odňato podle jiného právního předpisu, a po kterou na základě rozhodnutí nebo opatření orgánu veřejné moci právnická osoba nesměla již tuto činnost vykonávat, se započítává do doby, po kterou se právnická osoba zavázala zdržet se určité činnosti podle § 37b odst. 2 písm. a).
(5) Právnické osobě, která uzavřela s poškozeným dohodu o způsobu náhrady škody nebo dohodu o vydání bezdůvodného obohacení, soud a v přípravném řízení státní zástupce v rozhodnutí o podmíněném upuštění od trestního stíhání uloží, aby škodu v průběhu zkušební doby nahradila nebo aby v této době bezdůvodné obohacení vydala.
(6) Proti rozhodnutí o podmíněném upuštění od trestního stíhání může právnická osoba a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek. Učiní-li takové rozhodnutí soud, má toto právo též státní zástupce.
(1) Auditor podle zákona upravujícího činnost auditorů nebo advokát, společnost anebo zaměstnavatel, jejichž jménem nebo na jejichž účet je advokacie vykonávána, kteří se specializují na výkon kontroly přípravy a zavedení účinného souboru preventivních opatření a nápravných opatření právnickou osobou a které si právnická osoba postupem podle odstavce 2 k výkonu kontroly zvolí (dále jen „kontrolující osoba“), kontrolují postup právnické osoby, od jejíhož trestního stíhání bylo podmíněně upuštěno, při přípravě a zavádění účinného souboru preventivních opatření a nápravných opatření. Právnická osoba, od jejíhož trestního stíhání bylo podmíněně upuštěno, je povinna poskytnout potřebnou součinnost pro výkon kontroly a hradit její náklady. Kontrolující osoba není vázána pokyny, které by byly v rozporu s plněním povinností kontrolující osoby.
(2) Osoba, která za právnickou osobu činí úkony podle § 34 odst. 1 a 4, předloží soudu a v přípravném řízení státnímu zástupci v jím stanovené lhůtě seznam 3 osob, které mohou být kontrolující osobou, a jimi navržené plány výkonu kontroly. Soud a v přípravném řízení státní zástupce schválí ty z navržených osob, u kterých je na základě posouzení jejich osoby a poměrů a předložených plánů výkonu kontroly dán předpoklad, že budou kontrolu vykonávat řádně; navrženou osobu odmítne vždy, pokud pro její poměr k věci nebo právnické osobě nejsou dány záruky řádného výkonu kontroly. V případě odmítnutí všech navržených osob musí právnická osoba postupem podle věty první předložit nový seznam. Právnická osoba si k výkonu kontroly zvolí jednu ze schválených osob a tuto volbu oznámí předsedovi senátu a v přípravném řízení státnímu zástupci.
(3) Nestanoví-li předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce jinak, kontrolující osoba mu nejméně jednou za rok podá zprávu o výkonu kontroly.
(4) Pokud má předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na základě předložené zprávy o výkonu kontroly nebo na základě jiných zjištěných skutečností za to, že kontrola není vykonávána řádně, vyzve kontrolující osobu, aby odstranila zjištěné nedostatky v jím stanovené lhůtě, je-li to možné. Pokud kontrolující osoba nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní nebo pokud jejich odstranění není možné, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodne o ukončení kontroly kontrolující osobou a vyzve právnickou osobu, aby si postupem podle odstavců 1 a 2 zvolila jinou kontrolující osobu. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Doba od vydání pravomocného rozhodnutí o ukončení kontroly do doby oznámení zvolení nové kontrolující osoby předsedovi senátu nebo státnímu zástupci se nezapočítává do doby trvání závazku podle § 37b odst. 2 písm. c).
(5) Nevykonává-li kontrolující osoba po delší dobu kontrolu, postupuje se přiměřeně podle odstavce 4 vět druhé až čtvrté, výzva k odstranění nedostatků se nečiní.
(6) Kontrolující osoba je povinna zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvěděla v souvislosti s výkonem kontroly; to neplatí ve vztahu k předsedovi senátu a v přípravném řízení státnímu zástupci pro účely podávání zpráv a jiných požadovaných informací o výkonu kontroly.
(1) O započtení doby podle § 37c odst. 4 rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ihned po dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném upuštění od trestního stíhání; v rozhodnutí uvede předpokládané datum ukončení doby trvání závazku zdržet se určité činnosti.
(2) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může na návrh právnické osoby, která se zavázala zdržet se držení a chovu zvířat a péče o ně, stanovit přiměřenou lhůtu k zajištění péče o zvíře, které drží, chová nebo o které pečuje a které je předmětem závazku podle § 37b odst. 2 písm. a); tato lhůta se do doby trvání závazku nezapočítává. Tuto lhůtu může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na návrh právnické osoby opakovaně prodloužit.
(3) Po uplynutí poloviny doby, po kterou se právnická osoba zavázala zdržet se určité činnosti podle § 37b odst. 2 písm. b), může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce na návrh právnické osoby rozhodnout, že zbytek závazku nebude vykonán, pokud právnická osoba v době trvání tohoto závazku prokázala řádným výkonem své činnosti a účinnou snahou po nápravě, že jeho dalšího výkonu není třeba.
(4) Jestliže se právnická osoba v průběhu zkušební doby nedopustila protiprávního jednání, splnila povinnost nahradit způsobenou škodu, vydat bezdůvodné obohacení nebo jinou povinnost, k jejímuž splnění se zavázala, a poskytla potřebnou součinnost pro účely výkonu kontroly podle § 37d, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, že se osvědčila. Jinak rozhodne, a to případně i během zkušební doby, že se neosvědčila a že se zahájí trestní stíhání anebo že se v trestním stíhání pokračuje. Výjimečně může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vzhledem k okolnostem případu a poměrům právnické osoby ponechat podmíněné upuštění od trestního stíhání v platnosti a prodloužit zkušební dobu, přičemž celková délka zkušební doby nesmí překročit 5 let.
(5) Jestliže do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí podle odstavce 4, aniž na tom měla právnická osoba vinu, má se za to, že se osvědčila.
(6) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 může právnická osoba podat stížnost; stížnost proti rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 má odkladný účinek. Učiní-li takové rozhodnutí soud, má toto právo též státní zástupce.
(1) Pokud rozhodnutí podle § 37e odst. 4 o tom, že se právnická osoba osvědčila, nabylo právní moci, nebo pokud uplynula lhůta uvedená v § 37e odst. 5, nelze proti takové právnické osobě pro týž skutek zahájit trestní stíhání, nebylo-li takové rozhodnutí v předepsaném řízení zrušeno. V případě stíhané právnické osoby nastávají účinky zastavení trestního stíhání.
(2) Na podmíněné upuštění od trestního stíhání se užijí obdobně ustanovení trestního řádu týkající se podmíněného zastavení trestního stíhání, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Ustanovení trestního řádu o dohledu, přiměřených povinnostech a přiměřených omezeních ukládaných obviněnému v rámci podmíněného zastavení trestního stíhání se nepoužijí.
(1) Jakmile nabude právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, nařídí předseda senátu jeho výkon. V nařízení výkonu trestu jmenuje likvidátora. Právnická osoba vstupuje do likvidace ke dni právní moci odsuzujícího rozsudku, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby. Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku, registru nebo evidenci zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, registru nebo evidence, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.
(2) Při likvidaci právnické osoby se při výkonu trestu zrušení právnické osoby postupuje podle jiného právního předpisu upravujícího likvidaci právnické osoby zrušené soudem, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3) Předseda senátu může na návrh osoby, jež na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, odvolat likvidátora, který porušuje své povinnosti, a nahradit ho jinou osobou.
Do doby výkonu trestu zákazu činnosti se započítává také doba, po kterou odsouzená právnická osoba přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohla tuto činnost vykonávat, protože se k tomu zavázala pro účely podmíněného upuštění od trestního stíhání.
Do doby výkonu trestu zákazu držení a chovu zvířat se započítává také doba, po kterou odsouzená právnická osoba přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohla zvířata, která jsou předmětem zákazu, držet nebo chovat anebo o ně pečovat, protože se k tomu zavázala pro účely podmíněného upuštění od trestního stíhání.
Do doby výkonu trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži se započítává také doba, po kterou odsouzená právnická osoba přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohla uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacích řízení nebo veřejných soutěží, jde-li o veřejné zakázky, zadávací řízení nebo veřejné soutěže, na které se vztahuje trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, protože se k tomu zavázala pro účely podmíněného upuštění od trestního stíhání.
Do doby výkonu trestu zákazu přijímání dotací a subvencí se započítává také doba, po kterou se odsouzená právnická osoba přede dnem nabytí právní moci rozsudku nemohla ucházet o dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jiné veřejné podpory, na které se vztahuje trest zákazu přijímání dotací a subvencí, nebo je nemohla přijímat, protože se k tomu zavázala pro účely podmíněného upuštění od trestního stíhání.
(1) Jakmile nabude právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest uveřejnění rozsudku, vyzve předseda senátu odsouzenou právnickou osobu, aby jej na své náklady a v určené lhůtě a v určeném rozsahu uveřejnila v jím určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku.
(2) Neuveřejní-li odsouzená právnická osoba rozsudek způsobem uvedeným v odstavci 1, rozhodne předseda senátu o uložení pořádkové pokuty do 500 000 Kč. Tuto pořádkovou pokutu je možno uložit i opakovaně, a to až do doby splnění uložené povinnosti.
(3) Proti rozhodnutí podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
(1) Má-li právnická osoba sídlo na území České republiky, pro účely zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se považuje za osobu, která je občanem České republiky nebo má na jejím území trvalý pobyt.
(2) Ustanovení části páté hlavy VI dílu 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění v České republice se užijí na rozhodnutí jiného členského státu směřující vůči právnické osobě, která má na území České republiky sídlo nebo majetek. Pravomocné rozhodnutí soudu České republiky ukládající peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění lze při splnění podmínek uvedených v části páté hlavě VI dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat do jiného členského státu, o němž lze důvodně předpokládat, že na jeho území má tato právnická osoba sídlo nebo majetek.
(3) Ustanovení části páté hlavy IX zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních se neužijí.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Němcová v. r.
Nečas v. r.