Stručně: Paragraf 17 zákona č. 42/1970 Sb. stanovuje, že soudem ustanovený opatrovník je zástupcem pracovníka, který byl zbaven nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům, nebo jehož pobyt není znám, a řeší situace střetu zájmů opatrovníka.
§ 17 ÚČAST PRACOVNÍKŮ NA ROZVOJI, ŘÍZENÍ A KONTROLE ČINNOSTI ORGANIZACE
(1) Zástupcem pracovníka, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník.
(2) Soud může ustanovit opatrovníka také tomu, jehož pobyt není znám, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů nebo zájmů společnosti.
(3) Dojde-li ke střetnutí zájmů opatrovníka se zájmy zastoupeného nebo ke střetnutí zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž opatrovníkem, ustanoví soud zvláštního opatrovníka.
HLAVA TŘETÍ
Paragraf 17 zákona č. 42/1970 Sb. stanovuje, že soudem ustanovený opatrovník je zástupcem pracovníka, který byl zbaven nebo omezen ve způsobilosti k právním úkonům, nebo jehož pobyt není znám, a řeší situace střetu zájmů opatrovníka.
Co to znamená v praxi
Pokud pracovník nemůže sám jednat kvůli rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, bude za něj jednat opatrovník určený soudem.
Soud může ustanovit opatrovníka i pro pracovníka, o jehož pobytu se neví, pokud je to nutné pro ochranu jeho zájmů nebo zájmů společnosti.
Jestliže by opatrovník měl jednat ve svém vlastním zájmu proti zájmům zastoupeného pracovníka, nebo pokud by zastupoval více osob s protichůdnými zájmy, soud ustanoví pro takové případy zvláštního opatrovníka.
Na co si dát pozor
Ustanovení opatrovníka je vždy vázáno na rozhodnutí soudu.
Cílem ustanovení opatrovníka je ochrana zájmů pracovníka, který se nemůže sám bránit nebo jednat.
V případě střetu zájmů je zajištěna nezávislost zastoupení prostřednictvím zvláštního opatrovníka.