§ 204 zákoník práce – Odpovědnost ve zvláštních případech
Zákoník práce · 42/1970 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 204 zákona č. 42/1970 Sb., zákoníku práce, stanoví, že zaměstnavatel odpovídá za škodu na věcech, které zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi na určeném místě, a upravuje rozsah této odpovědnosti, zejména u cenností, a lhůtu pro uplatnění nároku na náhradu škody. (§ 204 zákona č. 42/1970 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Odpovědnost ve zvláštních případech
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže pracovník o ní neuvědomil organizaci bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…jestliže pracovník o ní neuvědomil organizaci bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 42/1970 Sb.
(1) Organizace, u níž je pracovník v pracovním poměru, odpovídá za škodu na věcech, které v této organizaci pracovník odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají.
(2) Za věci, které do práce obvykle pracovník nenosí (větší částky peněz, klenoty a jiné cennosti) a které organizace nepřevzala do zvláštní úschovy, odpovídá organizace jen do částky 1000 Kčs. Zjistí-li se však, že škoda na těchto věcech byla způsobena jiným pracovníkem organizace, nebo převzala-li organizace tyto věci do zvláštní úschovy, hradí organizace škodu bez omezení.
(3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže pracovník o ní neuvědomil organizaci bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel odpovídá za věci, které zaměstnanec odložil v práci na místě k tomu určeném nebo obvyklém, pokud k odložení došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
- Za cennosti (např. větší částky peněz, klenoty), které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel jen do výše 1000 Kčs.
- Pokud škodu na cennostech způsobil jiný zaměstnanec nebo pokud zaměstnavatel cennosti převzal do zvláštní úschovy, hradí škodu bez omezení.
- Nárok na náhradu škody zanikne, pokud zaměstnanec neuvědomí zaměstnavatele o škodě bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od doby, kdy se o škodě dozvěděl.
Na co si dát pozor
- Je důležité odkládat věci na určená nebo obvyklá místa, aby vznikla odpovědnost zaměstnavatele.
- Cennosti je vhodné buď do práce vůbec nenosit, nebo je předat zaměstnavateli do zvláštní úschovy, aby byla zajištěna plná náhrada škody.
- V případě vzniku škody je nutné ji nahlásit zaměstnavateli co nejdříve, nejpozději do 15 dnů, jinak nárok na náhradu zanikne.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 203 Odpovědnost ve zvláštních případech (Zákoník práce)§ 38 Odpovědnost za škodu podle pracovněprávních p (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 26 Odpovědnost za škodu podle pracovněprávních p (Nařízení vlády, kterým se provádí zákoní)§ 23h (Zákon o Antarktidě a o změně některých z)