Stručně: Paragraf 27 zákona č. 42/1970 Sb. definuje pracovní poměr jako vztah, ve kterém se pracovník za mzdu podílí na plnění úkolů organizace, a stanovuje tři způsoby, jakými může tento pracovní poměr vzniknout: smlouvou, volbou nebo jmenováním.
§ 27 VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
(1) Pracovník v pracovním poměru se podílí v kolektivu pracovníků svou prací za mzdu podle pokynů organizace na plnění jejích úkolů a účastní se na rozvoji, řízení a kontrole její činnosti.
(2) Pracovní poměr se zakládá smlouvou mezi organizací a pracovníkem.
(3) Volbou může být pracovní poměr založen v případech stanovených zvláštními předpisy, popřípadě stanovami nebo usneseními ústředních orgánů společenských organizací.
(4) Jmenováním může být založen pracovní poměr jen u vedoucích pracovníků jmenovaných do jejich funkce orgánem nadřízeným organizaci, v níž má pracovník svou funkci vykonávat.
Oddíl první
Paragraf 27 zákona č. 42/1970 Sb. definuje pracovní poměr jako vztah, ve kterém se pracovník za mzdu podílí na plnění úkolů organizace, a stanovuje tři způsoby, jakými může tento pracovní poměr vzniknout: smlouvou, volbou nebo jmenováním.
Co to znamená v praxi
Pracovní poměr je primárně založen na dohodě mezi organizací a pracovníkem, která se nazývá smlouva.
Kromě smlouvy může pracovní poměr vzniknout i volbou, ale pouze v případech, které jsou výslovně uvedeny ve zvláštních předpisech, stanovách nebo usneseních ústředních orgánů společenských organizací.
Jmenováním může být pracovní poměr založen pouze u vedoucích pracovníků, kteří jsou do své funkce jmenováni nadřízeným orgánem organizace.
V pracovním poměru se pracovník aktivně podílí na činnosti organizace, a to nejen prací za mzdu, ale i účastí na jejím rozvoji, řízení a kontrole.