§ 11 vyhláška o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem – Kritéria pro charakteristiku inertního těžebního odpadu

(1) Těžební odpad se považuje za inertní, pokud jsou krátkodobě i dlouhodobě splněna následující kritéria

a) u těžebního odpadu nedojde k žádnému významnému rozpadu nebo rozpuštění nebo jiné podstatné změně, jež by mohla mít jakýkoli nepříznivý dopad na životní prostředí nebo poškodit lidské zdraví,

b) těžební odpad obsahuje maximálně 0,1 % sulfidické síry, nebo obsahuje maximálně 1 % sulfidické síry a jeho koeficient neutralizačního potenciálu definovaný jako poměr neutralizačního potenciálu a kyselinotvorného potenciálu určeného na základě statického testu je vyšší než 3,

c) u těžebního odpadu nehrozí riziko samovznícení a odpad nehoří,

d) jsou-li v těžebním odpadu, a to včetně samostatných drobných částic těžebního odpadu, obsaženy látky, které mohou ohrozit životní prostředí nebo lidské zdraví, zejména arsen, kadmium, kobalt, chrom, měď, rtuť, molybden, nikl, olovo, vanad, zinek, v tak nízkém množství nebo prokazatelně ve stabilní chemické vazbě, že riziko pro lidské zdraví a životní prostředí je krátkodobě i dlouhodobě nevýznamné a nepřesahuje hodnoty pro tyto kovy stanovené jiným právním předpisem12),

e) těžební odpad neobsahuje chemické látky a chemické přípravky použité při těžbě nebo úpravě, které mohou poškodit životní prostředí nebo lidské zdraví.

(2) Těžební odpad může být považován za inertní i bez specifického testování, je-li obvodní báňský úřad přesvědčen, že kritéria uvedená v odstavci 1 byla odpovídajícím způsobem zohledněna a jsou splněna na základě spolehlivosti existujících informací, platných postupů nebo systémů.

(3) Seznam těžebních odpadů, které se považují za inertní podle odstavců 1 a 2, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Při posouzení inertnosti těžebního odpadu se postupuje podle § 2 a 3.