Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
430/2004

Úplné znění zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, jak vyplývá z pozdějších změn

430/2004 Sb. · 160 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

160
↑ Předchozí paragrafy
Hlava DVANÁCTÁ

§ 233

Celní úřad na písemnou žádost vlastníka zboží může povolit přenechání zboží ve prospěch státu. Celní úřad povolí přenechání zboží ve prospěch státu pouze tehdy, jestliže

a) jsou zachovány zvláštní právní předpisy o ochraně životního prostředí,

b) státu nevzniknou přenecháním zboží žádné náklady, kromě nákladů souvisejících s prodejem zboží, a

c) se jedná o zboží, se kterým lze z hlediska zvláštních právních předpisů volně obchodovat a manipulovat.

DÍL DRUHÝ

zrušen

§ 237 OSVOBOZENÍ OD CLA

(1) Cestujícím mladším patnácti let je od dovozního cla osvobozeno zboží,8f) jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 90 Euro.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží členů posádek dopravních prostředků, kteří zajišťují dopravu mezi třetí zemí a Společenstvím, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 Euro při každé cestě.

§ 237a Zboží požívající ochrany podle mezinárodního práva a zboží dovážené osobami se sídlem nebo trvalým pobytem mimo území České republiky, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv

(1) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta, konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva.

(2) Od dovozního cla je osvobozena diplomatická pošta a konzulární zavazadlo Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů České republiky.

§ 237b

(1) Zboží dovážené pro osoby požívající výsad a imunit8g) podle mezinárodní smlouvy je osvobozeno od dovozního cla za podmínek uvedených v § 237c až 237f.

(2) Osobou požívající výsad a imunit se rozumí

a) diplomatická mise a konzulární úřad akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,

b) zvláštní mise,

c) mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy,

d) státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí jako šéf diplomatické mise, člen diplomatického personálu nebo administrativně technického personálu diplomatické mise nebo jako vedoucí konzulárního úřadu, konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec,

e) úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt, není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých úředních funkcí v České republice,

f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu d) nebo e), pokud není občanem České republiky, nemá v České republice povolení k trvalému pobytu a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

§ 237c

(1) Od dovozního cla je osvobozeno zboží osobám uvedeným v § 237b odst. 2 písm. a) až c) za podmínky, že bude použito výlučně pro úřední potřebu těchto osob. Zbožím pro úřední potřebu se rozumí rovněž zboží určené k výstavbě, přestavbě, údržbě a zařízení nemovitostí, ve kterých tyto osoby sídlí.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží osobám uvedeným v § 237b odst. 2 písm. d) až f) za podmínky, že bude použito výlučně pro vlastní potřebu a spotřebu těchto osob. Od dovozního cla je osvobozeno zboží jak dovezené přímo ze zahraničí, tak zboží propuštěné do režimu volného oběhu ze svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu nebo z režimu uskladnění v celním skladu, anebo z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému.

§ 237d

Zboží dovážené pro osoby požívající výsad a imunit je osvobozeno od dovozního cla pouze při zachování principu vzájemnosti. Celní úřad přizná osvobození od dovozního cla pouze v rozsahu, ve kterém je osvobození od dovozního cla ze stejných důvodů přiznáno osobám, které mají sídlo nebo trvalý pobyt v České republice v souvislosti s jejich působením v příslušném cizím státě.

§ 237e

(1) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že bude určeno pro osoby požívající výsad a imunit a bude jimi navrženo do volného oběhu na tiskopise celního prohlášení, jehož vzor stanoví ministerstvo vyhláškou. Celní prohlášení ověří diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise nebo mezinárodní organizace uvedené v § 237b odst. 2 písm. a) až c) otiskem svého razítka a podpisem vedoucího nebo jeho zástupce.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že ve lhůtě 12 měsíců, a jde-li o motorová vozidla, plavidla a letadla, ve lhůtě 24 měsíců ode dne přijetí celního prohlášení na jeho propuštění do volného oběhu nebude půjčeno nebo vypůjčeno, zastaveno, pronajato nebo postoupeno za úplatu nebo bezúplatně.

§ 237f

(1) Od dovozního cla je rovněž osvobozeno zboží, které dovážejí

a) členové cizích delegací a členové jejich rodin, přijíždějící na diplomatické konference konané v České republice,

b) členové zvláštních diplomatických misí a členové jejich rodin, přijíždějící do České republiky s diplomatickým posláním, za podmínky, že zboží bude použito pro vlastní potřebu a spotřebu těchto osob.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno zboží za podmínky, že ústní celní prohlášení bude doloženo dokladem prokazujícím, že se jedná o osobu požívající výsady a imunity podle odstavce 1.

§ 237g Zboží dovážené ozbrojenými silami, civilními složkami doprovázejícími ozbrojené síly a osobami závislými na příslušnících ozbrojených sil nebo civilní složky

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) ozbrojenou silou příslušníci pozemních, námořních nebo vzdušných ozbrojených sil cizích států vyslaných na území České republiky jako přijímacího státu na základě mezinárodní smlouvy,9)

b) civilní složkou civilní osoby doprovázející ozbrojené síly, které jsou zaměstnány u ozbrojených sil a které nejsou občany bez státní příslušnosti nebo občany státu, který není smluvní stranou mezinárodní smlouvy,9) ani nejsou občany České republiky,

c) závislou osobou manžel nebo manželka příslušníka ozbrojených sil nebo civilní složky nebo dítě tohoto příslušníka závislé na jeho podpoře.

§ 237h

(1) Od dovozního cla je osvobozeno

a) technika a přiměřené množství potravin, zásob a jiného zboží dováženého ozbrojenými silami pro výhradní potřebu

1. ozbrojených sil,

2. civilní složky,

3. závislých osob,

b) palivo, olej a maziva pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky.

(2) Od dovozního cla je osvobozeno jak zboží dovezené přímo ze zahraničí a propuštěné do volného oběhu, tak zboží propuštěné do volného oběhu po předchozím umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu nebo z režimu uskladňování v celním skladu anebo z režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému.

HLAVA TŘINÁCTÁ

DÍL PRVNÍ

zrušen

§ 254 ZAJIŠTĚNÍ CELNÍHO DLUHU S VÝJIMKOU TRANZITNÍCH OPERACÍ

Zajištěním celního dluhu se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění cla a daní při dovozu zboží.

§ 256

(1) Zajištění celního dluhu může být učiněno

a) převodem příslušné částky na účet celního orgánu (dále jen „celní jistota“), je-li zajišťován celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem u jednoho celního úřadu,

b) ručením

1. globálně za celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem (dále jen „globální záruka“),

2. individuálně za celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem (dále jen „individuální záruka“), a to buď s použitím záruční listiny nebo záručního dokladu, nebo

c) zástavním právem,9b) je-li zajišťován celní dluh, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací, jiných než režim tranzitu, prováděné jedním dlužníkem; zástavním věřitelem je stát, jehož jménem jedná příslušný celní úřad, u něhož je zajištění celního dluhu zástavním právem použito.

(2) Za zajištění celního dluhu rovnocenné celní jistotě se považuje

a) předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, nebo

b) předložení jiného dokladu uznaného celním úřadem jako prostředek platby.

(3) Při zajišťování celního dluhu celní jistotou uvolní celní úřad celní jistotu ihned poté, co celní dluh zanikl nebo již nemůže vzniknout. Uvolněnou celní jistotu celní úřad neprodleně vrátí složiteli nebo ji podle dispozic složitele použije k zajištění jiného celního dluhu.

(4) Není-li celní dluh ve lhůtách stanovených tímto zákonem dobrovolně splněn, použije se celní jistota na úhradu cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, dopravného, skladného, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný zbytek celní jistoty se vrátí osobě, která celní dluh zajistila celní jistotou.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou formu, obsah, náležitosti, rozsah a způsob použití záručních listin, záručních dokladů a osvědčení o zajištění celního dluhu globální zárukou, jakož i způsob a podmínky pro stanovení částky uváděné v záruční listině (zaručená částka).

§ 258

(1) Používání globální záruky může celní orgán povolit na žádost osoby, která ji hodlá v budoucnu používat.

(2) Žádost o povolení se podává písemně a musí obsahovat veškeré údaje, které umožní celním orgánům posoudit, zda podmínky, za kterých může být povolení uděleno, jsou splněny.

(3) Žadatel je odpovědný za správnost poskytnutých údajů a pravost dokladů, kterými je podání doloženo.

(4) Držitel povolení je povinen informovat celní orgán, který povolení udělil, o všech okolnostech, které vyšly najevo po udělení povolení a mohou mít vliv na platnost nebo obsah uděleného povolení.

(5) Celní orgán, který povolení udělil, zruší jeho platnost nebo je změní, jestliže držitel povolení neplní podmínky stanovené v povolení nebo stanovené celními předpisy.

§ 259

Globální záruku lze použít k zajištění celního dluhu nebo dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací, až do výše zaručené částky. Uživatel globální záruky odpovídá za to, že celní dluh nebo součet celních dluhů, které vznikly nebo by mohly vzniknout ze zajištěných operací, nepřekročí zaručenou částku. Dojde-li k překročení zaručené částky, je uživatel globální záruky povinen o této skutečnosti neprodleně informovat celní orgán, který globální záruku povolil.

§ 260

(1) Ručitelem může být pouze třetí osoba se sídlem nebo trvalým pobytem v Evropských společenstvích, rozdílná od dlužníka, které být ručitelem povolil příslušný celní orgán na žádost

a) budoucího uživatele globální záruky, má-li být poskytnuta globální záruka,

b) budoucího ručitele, má-li být poskytnuta individuální záruka s použitím záručního dokladu, nebo

c) dlužníka nebo osoby, která by se dlužníkem mohla stát, má-li být poskytnuta individuální záruka s použitím záruční listiny.

(2) Povolení podle odstavce 1 může být uděleno pouze osobě,

a) která řádně a včas plní povinnosti vyplývající z celních předpisů,

b) jejíž finanční situace je taková, že může splnit každý celní dluh, který zaručila,

c) která se nedopustila závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů.

(3) Celní orgány odejmou udělené povolení, jestliže zjistí, že ručitel

a) neplní podmínky stanovené v povolení,

b) není schopen splnit celní dluh, za který se zaručil, nebo

c) již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2.

(4) Ručitel může kdykoliv a bez udání důvodů zrušit ručitelský vztah. Zrušení nabude účinnosti šestnáctého dne ode dne písemného oznámení této skutečnosti ručitelem celnímu orgánu, který povolení udělil, a současně tímto dnem udělené povolení pozbývá platnosti.

(5) Celní orgány odejmou povolení, jestliže uživatel globální záruky o odnětí povolení požádá. Celní orgány odejmou povolení rovněž tehdy, jestliže uživatel globální záruky neplní řádně a včas povinnosti vyplývající z právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny.

(6) Udělené povolení pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,

b) rozhodnutím celních orgánů o odnětí povolení.

(7) Ode dne pozbytí platnosti povolení nelze celní dluh zajistit záruční listinou, záručním dokladem ani osvědčením o záruce, které byly vydány v době platnosti povolení.

(8) Za osobu rozdílnou od dlužníka se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, která je

a) statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem dozorčího orgánu dlužníka,

b) zaměstnavatelem nebo zaměstnancem dlužníka,

c) členem rodiny dlužníka.

§ 260a

(1) O povolení ručitele a užívání globální záruky rozhoduje celní ředitelství, v jehož územní působnosti se mají uskutečnit operace, pro které je zajištění celního dluhu požadováno. Rozhodnutí o povolení ručitele a užívání globální záruky může být celním ředitelstvím na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.

(2) O povolení ručitele pro individuální zajištění celního dluhu s použitím záručního dokladu rozhoduje Generální ředitelství cel. Rozhodnutí o povolení ručitele může být Generálním ředitelstvím cel na základě odůvodněné žádosti změněno bez ohledu na právní moc rozhodnutí nebo prodloužena jeho platnost, byla-li platnost rozhodnutí časově omezena.

(3) Žádost o povolení ručitele pro individuální záruku s použitím záruční listiny se podává celnímu úřadu, u něhož bude záruka použita.

(4) Celní orgány jsou oprávněny požadovat, aby k žádostem podle odstavců 1 až 3 byly předloženy doklady prokazující schopnost ručitele splnit celní dluh do výše navrhované zaručené částky. Celní orgány mohou tyto doklady na ručiteli požadovat i v době trvání ručitelského vztahu. K žádostem podle odstavců 1 až 3 je nutno předložit

a) potvrzení ne starší 60 dnů o tom, že ručitel a v případě globální záruky i uživatel nemá v České republice daňové nedoplatky a splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále; splatným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, k jehož úhradě bylo povoleno podle zvláštního právního předpisu jeho splácení ve splátkách,

b) doklady svědčící o schopnosti ručitele splnit celní dluh do výše navrhované zaručené částky, a to účetní záznamy (účetní závěrka) nebo výkaz o majetku a závazcích a o příjmech a výdajích.

(5) Vyzve-li celní orgán žadatele k předložení dokladů podle odstavce 4, stanoví k předložení těchto dokladů lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne doručení výzvy žadateli. Nebudou-li požadované doklady předloženy ve stanovené lhůtě, je žádost neplatná a pohlíží se na ni, jako kdyby nebyla podána.

§ 260b

Celní orgán je povinen o žádosti podle § 260a odst. 1 nebo 2 rozhodnout do 60 dnů od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 90 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu). Nemůže-li celní orgán rozhodnout do 60 dnů, popřípadě do 90 dnů, je povinen o tom žadatele s uvedením důvodů prodlení s vyřízením žádosti a konečné lhůty pro vydání rozhodnutí uvědomit.

§ 260c

Rozhodnutí, kterým se žádosti podle § 260a odst. 1 až 3 vyhovuje, nemusí být odůvodněno a nemusí obsahovat poučení o opravném prostředku.

§ 260d

Byla-li žádost podle § 260a odst. 1 nebo 2 zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 12 měsících ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí.

§ 260e

Celní orgán, který povolení podle § 260a odst. 1 udělil, vydá žadateli osvědčení o zajištění celního dluhu globální zárukou. Osvědčení se nevydává, jsou-li údaje uvedené v rozhodnutí obsaženy v informačním systému celní správy.

§ 260f

(1) Při vystavení osvědčení nebo kdykoliv později během jeho platnosti určí deklarant osobu, která je oprávněna jednat jeho jménem. Předložením osvědčení prokazují oprávněné osoby, že jsou oprávněny za deklaranta jednat v rozsahu uvedených právních úkonů a zajišťovat celní dluh globální zárukou. Ministerstvo vyhláškou stanoví, při kterých operacích může být celní dluh zajištěn globální zárukou.

(2) Doba platnosti osvědčení nesmí být delší než 2 roky. Platnost osvědčení lze jednou prodloužit, a to nejvýše o další 2 roky.

(3) Jestliže udělené povolení zajišťovat celní dluh globální zárukou pozbylo platnosti, je uživatel povinen neprodleně vrátit celnímu orgánu, který povolení vydal,všechna osvědčení, jejichž doba platnosti dosud neuplynula.

§ 260h Individuální záruka s použitím záručního dokladu

(1) Pro jiné operace než režim tranzitu předkládá uživatel jeden nebo několik záručních dokladů, v nichž je uvedena částka v českých korunách stanovená ručitelem tak, aby součet uvedených částek nebyl nižší než požadovaná výše zajišťovaného celního dluhu.

(2) Na záručním dokladu uvádí ručitel lhůtu jeho platnosti, a to vyznačením posledního dne této lhůty. Lhůta nesmí být delší než jeden rok od data vydání.

(3) Pro přepočet zahraniční měny na české koruny se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou a platný první pracovní den měsíce října roku, který předchází roku, v němž bylo přijato celní prohlášení, se kterým je předkládán záruční doklad.

§ 260j

(1) Povolení podle § 260 odst. 2 písm. b) opravňuje ručitele vydat podle vlastního výběru záruční doklady osobám, od nichž se zajištění celního dluhu požaduje.

(2) Ručitel za každý vydaný záruční doklad odpovídá až do částky v něm uvedené.

§ 260k Individuální záruka s použitím záruční listiny

(1) Záruční listina pro individuální zajištění celního dluhu se předkládá celnímu úřadu, který zajištění celního dluhu požaduje.

(2) Celní úřad si předloženou záruční listinu po ověření její platnosti a správnosti ponechává.

§ 260l Plnění celního dluhu ručitelem

(1) Celní úřad doručí platební výměr (rozhodnutí) o vyměření cla a daní ručiteli v případě, bylo-li vymáhání celního dluhu na společných a nerozdílných dlužnících neúspěšné.

(2) Celní úřad požaduje splnění celního dluhu ihned po ručiteli,

a) stanoví-li tak mezinárodní smlouva,

b) bylo-li by vymáhání dlužného cla a daní po společných a nerozdílných dlužnících vzhledem k jejich finanční a majetkové situaci marné nebo s ohledem na náklady vymáhání nehospodárné, nebo

c) zjistí-li, že byl podán návrh na prohlášení konkursu na majetek některého ze společných a nerozdílných dlužníků nebo takový konkurs byl prohlášen a nemá v konkursním řízení nárok na oddělené uspokojení.

§ 264 ZAPLACENÍ CLA A DANÍ A ULEHČENÍ PLATBY

zrušeny

§ 270 Způsob úhrady

(1) Clo a daň lze uhradit

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu,

b) v hotovosti

1. prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet celního úřadu,

2. zaměstnancům celní správy pověřeným celním úřadem výhradně přijímat od dlužníků platby cla a daní v hotovosti; na přijatou platbu je celní úřad povinen vydat potvrzení,

3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde-li o platby, které mají být exekucí vymoženy, a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,

c) započtením přeplatku na jiném clu nebo dani, přičemž zaplacení nedoplatku cla započtením má přednost,

d) kolkem, stanoví-li tak zvláštní předpis, nebo

e) převodem ze složené celní jistoty na žádost osoby, která celní jistotu složila a je povinna clo a daň uhradit; za den platby se v tomto případě považuje den, kdy celní úřad obdržel písemnou žádost složitele celní jistoty o převod s označením cla nebo daně, která má být převodem ze složené celní jistoty uhrazena.

(2) Za úhradu v hotovosti se považuje rovněž předložení šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou.

(3) Pořadí úhrady cla a daně je následující, pokud není dále stanoveno jinak:

a) clo,

b) spotřební daň,

c) daň z přidané hodnoty,

d) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem.

(4) Jestliže je povolen odklad platby cla a daně, je pořadí úhrady následující:

a) nedoplatky na clu podle data splatnosti,

b) nedoplatky na dani podle data splatnosti,

c) příslušenství podle data splatnosti.

(5) Pořadí úhrady cla a daně v případě exekuce je následující:

a) clo a exekuční náklady,

b) spotřební daň,

c) daň z přidané hodnoty,

d) příslušenství, pokud není vyměřeno samostatným výměrem.

(6) S výjimkou šeku, jehož proplacení je zaručeno bankou, lze clo a daň uhradit podle odstavce 1 písm. b) bodů 2 a 3 v hotovosti pouze do celkové částky, která je povolena pro platby v hotovosti zvláštním právním předpisem.

§ 275 Posečkání a splátky

(1) Za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9c) může celní úřad kromě odkladu platby povolit na písemnou žádost také posečkání nebo splátky.

(2) Celní úřad povolí posečkání nebo splátky pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh. Celní úřad však nemusí zajištění celního dluhu vyžadovat, byla-li by zajištěním celního dluhu vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by zajištění celního dluhu vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.

(3) Za dobu posečkání nebo splátek zaplatí dlužník úrok z odložené částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Celní úřad úrok předepíše za celou dobu posečkání a o výši úroku dlužníka vyrozumí. Tento úrok je splatný do 8 dnů ode dne doručení platebního výměru. Úrok se nepředepíše, činí-li méně než 100 Kč nebo byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by vymáhání nedoplatku vedlo k hospodářskému zániku dlužníka.

§ 276

(1) Nezaplatí-li dlužník vyměřenou částku cla ve lhůtě splatnosti, celní úřad

a) učiní bez zbytečného odkladu všechna opatření, která považuje za potřebná, včetně vymáhání nedoplatku, aby zajistil zaplacení této částky cla, a

b) předepíše úrok z prodlení postupem podle zvláštního právního předpisu.9d)

(2) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nepředepíše,

a) byla-li by jeho vymáháním vážně ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by jeho vymáhání vedlo k hospodářskému zániku dlužníka, nebo

b) činí-li méně než 100 Kč u jednoho případu.

(3) Celní úřad úrok z prodlení podle odstavce 1 písm. b) nemusí předepsat, byla-li dlužná částka zaplacena do 5 dnů po uplynutí lhůty splatnosti.

§ 282 PROMLČENÍ PRÁVA VYMÁHAT NEDOPLATEK CLA A DANĚ

(1) Právo vybrat a vymáhat nedoplatek cla a daně se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal splatným.

(2) Bylo-li před uplynutím lhůty podle odstavce 1 celními orgány nebo dlužníkem zahájeno řízení nebo učiněn úkon, které směřují k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, běží lhůta podle odstavce 1 znovu od konce kalendářního roku, v němž bylo zahájeno řízení nebo učiněn úkon. Nedoplatky cla a daně lze však vymáhat nejpozději do 20 let od konce kalendářního roku, v němž počala běžet lhůta podle odstavce 1, s výjimkou nedoplatků cla a daně zajištěných podle odstavce 4.

(3) K promlčení se přihlédne pouze tehdy, je-li to dlužníkem namítáno a jen v rozsahu uplatňované námitky.

(4) Je-li nedoplatek cla a daně zajištěn zástavním právem na nemovitostech zápisem v příslušné evidenci, nelze do 30 let po tomto zápisu proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku. Ve stejné lhůtě nelze namítat promlčení nedoplatku cla a daně, který je zajištěn zástavním právem na věci movité.

(5) Úkonem k vymáhání nedoplatku cla a daně je také písemná upomínka o zaplacení cla a daně doručená dlužníkovi.

§ 285 VRÁCENÍ CLA

(1) Vrátil-li celní úřad clo nebo úrok z prodlení jím předepsaný v době splatnosti cla, není povinen platit úroky. Celní úřad však úrok zaplatí, jestliže

a) nevrátil clo na základě rozhodnutí o jeho vrácení do 3 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, nebo

b) rozhodnutí, jímž se nepovoluje vrácení cla, bylo po podání odvolání zrušeno. Úrok se zaplatí ode dne, kdy bylo odvolání podáno.

(2) Úroková sazba se rovná výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí. Pro výpočet úroku při použití diskontní úrokové sazby České národní banky se za rok považuje 365 dní.

Další paragrafy ↓