435/1992 Sb. · 43 paragrafů
(1) Rám mapového listu se umístí tak, aby jeho vzdálenost od severního, jižního a západního okraje listu byla stejná.
(2) Rám mapového listu se zobrazuje s přesností ± 0,2.10-3 m ve stranách a ± 0,3.10-3m v úhlopříčkách.
(3) U sousedních bodů čtvercové sítě nesmí rozdíl vzdáleností překročit hodnotu ± 0,4.10-3 m.
(1) Body důlních polohových bodových polí se zobrazují s přesností ± 0,3.10-3 m.
(2) Rozdíl mezi vzdáleností bodů vynesených ze souřadnic a skutečně naměřenou vzdáleností nesmí přesáhnout hodnotu ± 0,4.10-3 m.
(3) Přesnost zobrazení podrobných bodů (např. rohy budov, mezníky a pod.) zaměřených ortogonální nebo polární metodou, případně jinou metodou stejné nebo vyšší přesnosti, se kontroluje oměrnými měrami a jinými kontrolními délkami, měřenými v terénu. Rozdíl mezi přímo měřenými délkami a délkami odměřenými z mapy nesmí přesáhnout hodnotu ± 0,5.10-3 m. Při překročení této hodnoty je nutno zjistit závadu a chybu odstranit.
(4) Kresba na styku sousedních mapových listů se porovná současným odměřováním průsečíku kresby s rámem nebo jiným vhodným způsobem. Zjištěné závady se odstraní.
(1) V základní důlní mapě se uvádějí tyto mimorámové údaje:
a) označení listu,
b) souřadnicový a výškový systém; při použití jiného než předepsaného výškového systému nutno uvést výškový rozdíl,
c) klad listů s vyznačením jejich rohů, hranic dobývacího prostoru, vyšrafováním předmětného listu a označením mapových listů, uvedených v kladu listů,
d) vysvětlivky,
e) o založení základní důlní mapy,
f) o doplňování základní důlní mapy,
g) o obnovení základní důlní mapy,
h) těžený nerost,
i) dobývací metoda, použitá technologie,
j) název organizace,
k) název ložiska,
l) název dobývacího prostoru,
m) název základní důlní mapy,
n) měřítko základní důlní mapy,
o) pořadové číslo listu (podle vlastního kladu listů),
p) evidenční číslo základní důlní mapy,
r) souřadnice čtvercové sítě na jižním a východním okraji rámu listu,
s) o nedělitelných součástech základní důlní mapy (průsvitky a pod.).
(2) V základní důlní mapě se zakreslují značkami podle části páté a přílohy č. 3
a) čtvercová síť o rozměrech 100 mm x 100 mm, případně jiná souřadnicová síť,
b) státní hranice a hranice katastrálních území,
c) hranice chráněných ložiskových území, chráněných území a ochranných pásem podle zvláštních předpisů,5) dobývacích prostorů, ochranných pilířů, orientačních bezpečnostních celíků, ochranných celíků, ochranných pásem vrtů, případně jiná omezení činností podle § 1 včetně uvedení čísla rozhodnutí, jímž byla hranice stanovena,
d) základní a podrobné důlní bodové pole,
e) průzkumné vrty, štoly a šachtice,
f) základní geologické údaje, plochy odpisů zásob ložiska,
g) důlní a podzemní díla, související s činností podle § 1 s technologickými údaji,
h) zařízení a objekty sloužící k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu, větrání a hasičské ochraně,
i) údaje o dřívější hornické činnosti a ostatní činnosti v podzemí,
j) údaje o objektech a místech zvláštní důležitosti,
k) úplná důlní situace v pásmu nejméně 100 m za hranicí dobývacího prostoru,
l) linie profilů a řezů,
m) vrty a sondy,
n) správní, sociální a technologické objekty a zařízení,
o) krasové a jiné dutiny přírodního charakteru,
p) odkaliště, odvaly, výsypky, skládky, uložiště odpadů a rekultivované plochy a další důležité skutečnosti, které vzniknou při činnostech podle § 1.
(3) Pokud těžební organizace dobývá v dobývacím prostoru cizí organizace, vede i tato organizace základní důlní mapy prostoru, ve kterém by mohlo dojít ke vzájemnému ovlivnění jejich hornické činnosti.
(4) Pokud by znázorňování údajů uvedených v odstavci 2 ztěžovalo čitelnost a přehlednost základní důlní mapy, vedou se tyto údaje na samostatné průsvitce se srážlivostí uvedenou v § 14 odst. 5 v měřítku základní důlní mapy. O vedení samostatné průsvitky k základní důlní mapě rozhoduje hlavní důlní měřič.
(5) Technologické objekty a zařízení se do základní důlní mapy zakreslují, zůstanou-li na místě nejméně tři roky. O jejich zakreslení rozhoduje hlavní důlní měřič.
(6) Za členění údajů z komplexní databáze digitální základní důlní mapy do jednotlivých vrstev grafického systému odpovídá hlavní důlní měřič; obsah vrstev se uvede v Přehledu vrstev a jejich obsahu, který bude průběžně doplňován.
(7) V případě změn a oprav v digitální základní důlní mapě hlavní důlní měřič zajistí, aby její původní stav byl dokladován a rozhodne o způsobu dokladování.
(1) Profily a řezy se konstruují z naměřených údajů, případně z údajů uvedených v základní důlní mapě ve shodném měřítku délek.
(2) Jsou-li profily a řezy vedeny digitální formou, je grafický tiskový výstup obrazem profilů a řezů.
(3) Směr, hustota a měřítko profilů a řezů se volí tak, aby poskytovaly potřebné údaje o činnosti podle § 1. O volbě parametrů profilů a řezů rozhoduje hlavní důlní měřič.
(4) Profily a řezy obsahují měřítka výšek a délek a přiměřeně údaje podle § 17.
(1) Mapa povrchu se vede podle zvláštních předpisů6) na podkladu pozemkové mapy evidence nemovitostí. Tvoří-li číselný výsledek pozemkové mapy evidence nemovitostí registr souřadnic podrobných bodů, musí být souřadnice podrobných bodů pozemkové mapy a obvody mapy povrchu identické.
(2) Mapa povrchu se vede v měřítku základní důlní mapy.
(3) Nedojde-li ke zhoršení čitelnosti a přehlednosti, může být mapa povrchu použita jako podkladová mapa pro základní mapu provedených prací při některých činnostech prováděných hornickým způsobem.
(4) Je-li mapa povrchu vedena digitální formou, je možno využít jak vektorového, tak rastrového zobrazení. Grafický tiskový výstup je obrazem povrchové mapy, který je vytvořen soutiskem vrstev grafického systému na jednom listě.
V mapě povrchu se zobrazují
a) údaje, uvedené v § 17 odst. 1 písm. f), j), k), l), p) a odst. 2 písm. b), c) a g) (z toho pouze horní hrana prvního skrývkového řezu, vstupy do jeskyní, případně jiných podzemních prostor), dále v § 17 odst. 2 písm. j) až p),
b) vrstevnice terénu v intervalu, který určí hlavní důlní měřič.
Hlavní důlní měřič rozhodne, ve kterých případech budou údaje podle písmena a) vedeny na průsvitce k základní důlní mapě.
(1) Do účelových důlních map patří mapy, jejichž vedení je dáno
a) zvláštními předpisy,7)
b) podle potřeb organizace a rozhodnutí hlavního důlního měřiče.
(2) Účelovými důlními mapami jsou zejména
a) provozní důlní mapa,
b) mapa větrání,
c) mapa zdolávání havárií,
d) základní mapa závodu (provozovny).
(3) Vedení účelových důlních map, vyhotovených podle odstavce 1 písm. b), které nejsou předmětem odstavce 2 se řídí směrnicí, zpracovanou hlavním důlním měřičem a schválenou vedoucím pracovníkem organizace (závodním, závodním dolu nebo závodním lomu).
(4) Účelové důlní mapy vedené digitální formou mají svůj základ v digitální základní důlní mapě a jsou tvořeny odnímáním, doplňováním, popřípadě úpravou vrstev grafického systému ve smyslu odstavců 1 a 2.
(5) Soutisk příslušných vrstev (podle charakteru digitální účelové důlní mapy) s podkladem digitální základní důlní mapy - jeho grafický výstup v potřebném měřítku a formátu - je obrazem digitální účelové důlní mapy.
(6) Jedná-li se o obraz mapy větrání a obraz mapy zdolávání havárií, doplňuje je pracovník pověřený organizací podle § 2 odst. 5 a ověřuje hlavní důlní měřič.
(1) Provozní důlní mapa se vede v rozsahu provozované otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska.
(2) Vede se zpravidla na jediném listě libovolného formátu; o vhodném měřítku rozhoduje hlavní důlní měřič.
(3) Orientace mapy se řídí tvarem zobrazované části ložiska (kry, lomu), účelností a potřebami organizace. V provozní důlní mapě se zakreslí průsečíky rámů mapových listů základní důlní mapy s vyznačením jejího kladu listů podle § 14 odst. 6, 7 a 8.
(4) Provozní důlní mapa obsahuje přiměřeně údaje podle § 17 odst. 1 písm. a), f), j), k), l), m), p) a dále podle § 17 odst. 2 písm. a), c), i) a m) a další skutečnosti podle účelu a potřeb organizace.
(1) Mapa větrání se vede na podkladu provozní důlní mapy.
(2) Mapa větrání obsahuje vždy
a) důlní (podzemní) díla vlastní a sousedních dolů (podzemních prostor) až do vzdálenosti 100 m od společných hranic, větraná průchodním větrním proudem, separátně nebo difuzí, jakož i důlní (podzemní) díla nevětraná či uzavřená,
b) vyznačení směru vtažných, osvěžených a výdušných větrů s uvedením jejich objemového průtoku a rychlosti,
c) zařízení, sloužící pro rozvod a regulaci větrních proudů a větrní objekty (označené shodně s plánem zdolávání havárií),
d) preventivní zařízení proti výbuchům, požárům a průvalům vod a plynů,
e) místa uzavřených zápar a ohňů,
f) místa se silným výronem plynů,
g) uzávěry stařin.
(1) Mapa zdolávání havárií se vede na podkladu provozní důlní mapy.
(2) Mapa zdolávání havárií obsahuje údaje mapy větrání, doplněné o další údaje, stanovené zvláštním předpisem.8) Tyto údaje mohou být vedeny na průsvitkách.
(3) Je-li mapa zdolávání havárií nahrazena novým exemplářem, nejméně jedno vyhotovení původní mapy se uchová po dobu alespoň jednoho roku.
Základní mapa závodu se vede v měřítku 1 : 500 nebo 1 : 1000 podle zvláštních předpisů.9)
(1) Základní důlní mapa se doplňuje, a to při činnosti
a) v podzemí podle zvláštního předpisu13) nejpozději do 15. dne následujícího měsíce tužkou a trvalým způsobem jedenkrát čtvrtletně,
b) na povrchu podle zvláštního předpisu14) pravidelně jedenkrát ročně,
c) na povrchu při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jedná-li se o dobývání s těžbou bloků, pravidelně jedenkrát za pět let,
d) na povrchu při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, je-li postup každé z těžebních stěn menší než 20 m za rok nebo roční těžba nepřekročí 50 000 m3, pravidelně jedenkrát za dva roky.
(2) Mapa povrchu se doplňuje nejméně jedenkrát ročně.
(3) Provozní důlní mapa se doplňuje podle odstavce 1.
(4) Mapa větrání a mapa zdolávání havárií se doplňuje o údaje
a) důlně měřické nejméně jedenkrát měsíčně, avšak nově vzniklá propojení důlních (podzemních) děl, spojení podzemí s povrchem a změny ve větrání, které mají za následek změnu větrních proudů, se doplňují nejpozději do 24 hodin,
b) ve větrání nejpozději do tří dnů, ale změny ve větrání, které mají za následek změnu větrních proudů, se vyznačují nejpozději do 24 hodin,
c) určené zvláštním předpisem8) v mapě zdolávání havárií nejpozději do 24 hodin.
(5) Základní mapa závodu se doplňuje při každé změně, nejméně jedenkrát ročně.
(6) Profily a řezy se doplňují podle intervalů stanovených v odstavci 1.
(7) V případě, že je grafická dokumentace doplňována podle odstavce 1 písm. c) a d) musí být situace na předmětné lokalitě zaměřována v pravidelných ročních intervalech a zjištěný stav vynesen do provozní mapy nebo na průsvitku, které jsou součástí základní důlní mapy.
(8) Každý dokument musí být opatřen evidenčním číslem, datem posledního doplnění a ověřen hlavním důlním měřičem.
(9) U digitální dokumentace ověřuje hlavní důlní měřič grafický tiskový výstup digitálního modelu.
(1) Organizace je povinna vyhotovit a nejméně ve dvouletém intervalu doplňovat kopie nebo pořizovat fotografické snímky (mikrosnímky) základních důlních map a uschovat je odděleně tak, aby nemohlo dojít k jejich zničení nebo znehodnocení současně s originály.
(2) Funkci kopie základní důlní mapy může plnit jiná mapa nebo dokumentace, pokud podle ní bude možno vyhotovit náhradní základní důlní mapu.
(1) Opravy v dokumentaci se provádějí přeškrtnutím chybného záznamu s uvedením správného údaje tak, aby původní zápis byl čitelný.
(2) Opravy v dokumentaci se provádějí pouze se souhlasem hlavního důlního měřiče.
(3) Při opravách se uvede datum, jméno a podpis toho, kdo opravu provedl a ověření hlavním důlním měřičem.
(1) Pro vytyčovací práce se zpracovává zadání v souladu s projektem důlního (podzemního) díla (stavby) nebo plánem otvírky, přípravy a dobývání10) nebo projektem geologických prací.11)
(2) Zadání obsahuje základní parametry pro vedení důlního (podzemního) díla (zarážkový bod, směr díla, úklon díla a pod.).
(3) O jeho zadání, vytyčení a provedení se provede záznam v příslušné dokumentaci.
Ke znázornění skutečností, vzniklých při činnostech podle § 1, se používá v závislosti na měřítku a druhu grafické dokumentace, mapové generalizace, která se provede
a) zjednodušením obrysů a tvarů znázorněných předmětů,
b) zobrazením předmětů nebo jevů symbolicky, t. j. značkou,
c) kombinací způsobů a) a b).
(1) Předměty, jejichž obraz v měřítku grafické dokumentace 1 : 2000 a větším přesahuje mezní rozměr kresby (odstavec 2), zobrazuje se podle zaměřených skutečností (s možným zjednodušením) v měřítku grafické dokumentace, s případným zakreslením příslušné značky do zobrazovaného objektu.
(2) Předměty, jejichž obraz v měřítku grafické dokumentace je menší nebo roven meznímu rozměru kresby se zásadně vyznačí značkou. Za mezní rozměr se pro tuto vyhlášku považuje
a) pro důlní (podzemní) díla kruhového průřezu průměr 9 mm,
b) pro důlní (podzemní) díla jiného průřezu příčný rozměr 6 mm,
c) pro dlouhá důlní (podzemní) díla a liniové stavby půdorysná šířka 2 mm,
d) pro ostatní předměty, prostory, objekty a zařízení s jednoduchým půdorysem nejkratší strana kresby 2 mm,
e) pro tvarové podrobnosti 1 mm.
(1) Síla nekótovaných čar je 0,18 mm.
(2) Odchylka v rozměru značky nesmí být větší než ± 0,5 mm.
(3) Jsou-li body bodového pole umístěny na objektech, spojí se značka bodu se zobrazením objektu, přitom nesmí být zkresleno polohové umístění značky.
(1) Značky znázorňující půdorys předmětu se vždy orientují podle skutečnosti (např. ústí štoly).
(2) Ostatní značky a jejich popis se orientuje podle rámu důlní mapy.
(3) Popis značky se zpravidla uvede vpravo od značky. V případě, že by došlo k překrytí kresby, případně ke ztížení přehlednosti a čitelnosti grafické dokumentace, umístí se popis na jiném vhodném místě, aby však vždy vyjádřil jednoznačnou souvislost se značkou.
(4) Popis dlouhých objektů a liniových staveb se provádí rovnoběžně s větším rozměrem.
(5) K popisu se používá normalizované písmo a dohodnutých zkratek.
(1) Rozměry značek uvedených v příloze č. 3 odpovídají jejich použití v základní a účelových mapách v měřítku 1 : 1000 a 1 : 2000. Pro grafickou dokumentaci v měřítku 1 : 500 se jejich rozměry zdvojnásobí.
(2) Pro účelové důlní mapy v měřítku 1 : 5000 a menším se uvedené značky zmenší na polovinu.
(3) Značky se kreslí černou barvou. V případě použití dalších barev se použije vzorníku stupnice firmy Technicolor.
(4) Bližší údaje k jednotnému kreslení značek grafické dokumentace a jejich barevnému vyznačení jsou uvedeny ve vysvětlivkách v příloze č. 3.
(1) Každý důlně měřický dokument nebo jejich neoddělitelně spojený soubor se označí evidenčním číslem a eviduje.
(2) Pokud je tento dokument veden digitálně, musí být uvedeno i místo a způsob (například disketa, počítač) jeho uložení. Obraz digitálního dokumentu má shodné evidenční číslo s evidenčním číslem jeho digitálního modelu.
(1) Dokumentace se trvale uchovává tak, aby nedošlo k jejímu poškození, zničení nebo odcizení. Číselná dokumentace uvedená v § 10 odst. 2 písm. a) a d) se uchovává nejméně 10 let.
(2) Dokumentace vedená digitální formou se uchovává a zabezpečuje na nosičích s magnetickým záznamem ve dvou kopiích na dvou místech oddělených od místa originálu v počítači, v prostoru chráněném proti magnetickým a chemickým vlivům, které by mohly ovlivnit nosič nebo data na něm uložená. Současně musí být zajištěno pravidelné oživení nosiče s uloženými daty, a to nejméně ve tříletých intervalech. O oživení nosiče musí být pořízen zápis, jehož údaje ověřuje hlavní důlní měřič. V případě, že dojde k jakékoliv změně v uložených informacích, je nutné tu část zápisu na nosiči, která bude změněna, vytisknout a uložit, aby bylo zřejmé, k jaké změně došlo oproti původnímu stavu.
(3) Dokumentace vedená digitální formou se uchovává a zabezpečuje na nosičích s laserovým záznamem (CD ROM apod.) v jedné kopii uložené odděleně od místa originálu v počítači, v prostoru chráněném proti fyzickému a chemickému poškození. Případná dodatečná doplnění stavu zaznamenaná na CD ROM, která byla uložena na přechodných nosičích s magnetickým záznamem, se uchovávají a zabezpečují až do doby nového kompletního přepisu na CD ROM.
(4) Pro zajištění přehlednosti a operativnosti vyhledávání dokumentace se vypracuje podrobný přehled s uvedením data, místa a způsobu uchování dokumentace.
Po ukončení činnosti podle § 1 se s dokumentací likvidované organizace nakládá podle zvláštních předpisů.15)
Za dokumentaci podle této vyhlášky se považuje projektová dokumentace nebo její část, vyhotovená podle zvláštních předpisů,1) pokud má zároveň náležitosti stanovené touto vyhláškou.
(1) Dokumentace, vyhotovená podle předpisů dosud platných, se vede podle této vyhlášky ode dne nabytí její účinnosti.
(2) Organizace, které dosud neměly povinnost vést dokumentaci, zajistí její zpracování a další vedení podle této vyhlášky do 12 měsíců ode dne její účinnosti.
(3) Do doby zpracování map evidence nemovitostí číselnou metodou je možno používat pro mapy povrchu jiného měřítka, než ve kterém je vyhotovena základní důlní mapa.
(4) Osvědčení o odborné způsobilosti hlavního důlního měřiče a důlního měřiče, vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky, pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1993.
(1) Výjimky z ustanovení § 6 odst. 7, § 7 odst. 5 povolí v odůvodněných případech Český báňský úřad, dosáhne-li se cíle, sledovaného vyhláškou i jiným způsobem nebo jinými prostředky.
(2) Žádost o povolení výjimky včetně uvedení náhradních opatření předkládá organizace podle návrhu, vypracovaného a ověřeného hlavním důlním měřičem.
(3) Výjimky, týkající se geodetických základů (§ 6 odst. 7 a § 7 odst. 5), povolené po 1. červenci 1973 podle předpisů platných před účinností této vyhlášky, zůstávají v platnosti.
(4) Výjimky ze vzdělání, požadovaného pro výkon funkce hlavního důlního měřiče a důlního měřiče (§ 3 a 4), povolené před účinností této vyhlášky, pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1996.
Zrušuje se
a) důlně měřický předpis Ústředního báňského úřadu ze dne 7. července 1967 č. j. 4700/1967 - seznam smluvených značek důlních map. (reg. v částce 34/1968 Sb.),
b) důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 31. ledna 1972 č. j. 700/1972 pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1972 Sb.),
c) důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 1. července 1974 č. j. 3700/1974 pro geologický průzkum a pro těžbu ropy a zemního plynu (reg. v částce 6/1976 Sb.),
d) výnos Českého báňského úřadu ze dne 6. listopadu 1986 č. j. 4800/1986 o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. v částce 27/1986 Sb.),
e) výnos Českého báňského úřadu ze dne 24. března 1987 č. j. 900/1987 o důlně měřické dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.),
f) vyhláška Českého báňského úřadu ze dne 23. února 1990 č. 98/1990 Sb., o důlně měřické dokumentaci při některých činnostech prováděných hornickým způsobem.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r.
1) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů.
2) § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
3) Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. a vyhlášky č. 378/2012 Sb.
4) Přílohy 1, 2 a 3 se uveřejňují jako samostatná příloha Sbírky zákonů (bude vydána jako zvláštní publikace a. s. SEVT Praha).
5) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 78/1988 Sb., o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 172/1992 Sb.
6) § 4 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
7) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, a vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.
8) Výnos Českého báňského úřadu č. j. 4555/87 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.).
9) Směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.).
10) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
11) Vyhláška Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu.
12) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 86/1996 Sb.
13) § 2 písm. a), b), c), e) a f) a § 3 písm. d), e), f) a i) zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
14) § 2 písm. a), b), c), e) a f) a § 3 písm. a), b), g) a h) zákona ČNR č. 61/1988 Sb.
15) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl.