435/1992 Sb. · 43 paragrafů
Ke znázornění skutečností, vzniklých při činnostech podle § 1, se používá v závislosti na měřítku a druhu grafické dokumentace, mapové generalizace, která se provede
a) zjednodušením obrysů a tvarů znázorněných předmětů,
b) zobrazením předmětů nebo jevů symbolicky, t. j. značkou,
c) kombinací způsobů a) a b).
(1) Předměty, jejichž obraz v měřítku grafické dokumentace 1 : 2000 a větším přesahuje mezní rozměr kresby (odstavec 2), zobrazuje se podle zaměřených skutečností (s možným zjednodušením) v měřítku grafické dokumentace, s případným zakreslením příslušné značky do zobrazovaného objektu.
(2) Předměty, jejichž obraz v měřítku grafické dokumentace je menší nebo roven meznímu rozměru kresby se zásadně vyznačí značkou. Za mezní rozměr se pro tuto vyhlášku považuje
a) pro důlní (podzemní) díla kruhového průřezu průměr 9 mm,
b) pro důlní (podzemní) díla jiného průřezu příčný rozměr 6 mm,
c) pro dlouhá důlní (podzemní) díla a liniové stavby půdorysná šířka 2 mm,
d) pro ostatní předměty, prostory, objekty a zařízení s jednoduchým půdorysem nejkratší strana kresby 2 mm,
e) pro tvarové podrobnosti 1 mm.
(1) Síla nekótovaných čar je 0,18 mm.
(2) Odchylka v rozměru značky nesmí být větší než ± 0,5 mm.
(3) Jsou-li body bodového pole umístěny na objektech, spojí se značka bodu se zobrazením objektu, přitom nesmí být zkresleno polohové umístění značky.
(1) Značky znázorňující půdorys předmětu se vždy orientují podle skutečnosti (např. ústí štoly).
(2) Ostatní značky a jejich popis se orientuje podle rámu důlní mapy.
(3) Popis značky se zpravidla uvede vpravo od značky. V případě, že by došlo k překrytí kresby, případně ke ztížení přehlednosti a čitelnosti grafické dokumentace, umístí se popis na jiném vhodném místě, aby však vždy vyjádřil jednoznačnou souvislost se značkou.
(4) Popis dlouhých objektů a liniových staveb se provádí rovnoběžně s větším rozměrem.
(5) K popisu se používá normalizované písmo a dohodnutých zkratek.
(1) Rozměry značek uvedených v příloze č. 3 odpovídají jejich použití v základní a účelových mapách v měřítku 1 : 1000 a 1 : 2000. Pro grafickou dokumentaci v měřítku 1 : 500 se jejich rozměry zdvojnásobí.
(2) Pro účelové důlní mapy v měřítku 1 : 5000 a menším se uvedené značky zmenší na polovinu.
(3) Značky se kreslí černou barvou. V případě použití dalších barev se použije vzorníku stupnice firmy Technicolor.
(4) Bližší údaje k jednotnému kreslení značek grafické dokumentace a jejich barevnému vyznačení jsou uvedeny ve vysvětlivkách v příloze č. 3.
(1) Každý důlně měřický dokument nebo jejich neoddělitelně spojený soubor se označí evidenčním číslem a eviduje.
(2) Pokud je tento dokument veden digitálně, musí být uvedeno i místo a způsob (například disketa, počítač) jeho uložení. Obraz digitálního dokumentu má shodné evidenční číslo s evidenčním číslem jeho digitálního modelu.
(1) Dokumentace se trvale uchovává tak, aby nedošlo k jejímu poškození, zničení nebo odcizení. Číselná dokumentace uvedená v § 10 odst. 2 písm. a) a d) se uchovává nejméně 10 let.
(2) Dokumentace vedená digitální formou se uchovává a zabezpečuje na nosičích s magnetickým záznamem ve dvou kopiích na dvou místech oddělených od místa originálu v počítači, v prostoru chráněném proti magnetickým a chemickým vlivům, které by mohly ovlivnit nosič nebo data na něm uložená. Současně musí být zajištěno pravidelné oživení nosiče s uloženými daty, a to nejméně ve tříletých intervalech. O oživení nosiče musí být pořízen zápis, jehož údaje ověřuje hlavní důlní měřič. V případě, že dojde k jakékoliv změně v uložených informacích, je nutné tu část zápisu na nosiči, která bude změněna, vytisknout a uložit, aby bylo zřejmé, k jaké změně došlo oproti původnímu stavu.
(3) Dokumentace vedená digitální formou se uchovává a zabezpečuje na nosičích s laserovým záznamem (CD ROM apod.) v jedné kopii uložené odděleně od místa originálu v počítači, v prostoru chráněném proti fyzickému a chemickému poškození. Případná dodatečná doplnění stavu zaznamenaná na CD ROM, která byla uložena na přechodných nosičích s magnetickým záznamem, se uchovávají a zabezpečují až do doby nového kompletního přepisu na CD ROM.
(4) Pro zajištění přehlednosti a operativnosti vyhledávání dokumentace se vypracuje podrobný přehled s uvedením data, místa a způsobu uchování dokumentace.
Po ukončení činnosti podle § 1 se s dokumentací likvidované organizace nakládá podle zvláštních předpisů.15)
Za dokumentaci podle této vyhlášky se považuje projektová dokumentace nebo její část, vyhotovená podle zvláštních předpisů,1) pokud má zároveň náležitosti stanovené touto vyhláškou.
(1) Dokumentace, vyhotovená podle předpisů dosud platných, se vede podle této vyhlášky ode dne nabytí její účinnosti.
(2) Organizace, které dosud neměly povinnost vést dokumentaci, zajistí její zpracování a další vedení podle této vyhlášky do 12 měsíců ode dne její účinnosti.
(3) Do doby zpracování map evidence nemovitostí číselnou metodou je možno používat pro mapy povrchu jiného měřítka, než ve kterém je vyhotovena základní důlní mapa.
(4) Osvědčení o odborné způsobilosti hlavního důlního měřiče a důlního měřiče, vydaná před nabytím účinnosti této vyhlášky, pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1993.
(1) Výjimky z ustanovení § 6 odst. 7, § 7 odst. 5 povolí v odůvodněných případech Český báňský úřad, dosáhne-li se cíle, sledovaného vyhláškou i jiným způsobem nebo jinými prostředky.
(2) Žádost o povolení výjimky včetně uvedení náhradních opatření předkládá organizace podle návrhu, vypracovaného a ověřeného hlavním důlním měřičem.
(3) Výjimky, týkající se geodetických základů (§ 6 odst. 7 a § 7 odst. 5), povolené po 1. červenci 1973 podle předpisů platných před účinností této vyhlášky, zůstávají v platnosti.
(4) Výjimky ze vzdělání, požadovaného pro výkon funkce hlavního důlního měřiče a důlního měřiče (§ 3 a 4), povolené před účinností této vyhlášky, pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1996.
Zrušuje se
a) důlně měřický předpis Ústředního báňského úřadu ze dne 7. července 1967 č. j. 4700/1967 - seznam smluvených značek důlních map. (reg. v částce 34/1968 Sb.),
b) důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 31. ledna 1972 č. j. 700/1972 pro povrchové dobývání rud a nerud (reg. v částce 26/1972 Sb.),
c) důlně měřický předpis Českého báňského úřadu ze dne 1. července 1974 č. j. 3700/1974 pro geologický průzkum a pro těžbu ropy a zemního plynu (reg. v částce 6/1976 Sb.),
d) výnos Českého báňského úřadu ze dne 6. listopadu 1986 č. j. 4800/1986 o důlně měřické dokumentaci na hlubinných dolech (reg. v částce 27/1986 Sb.),
e) výnos Českého báňského úřadu ze dne 24. března 1987 č. j. 900/1987 o důlně měřické dokumentaci při povrchovém dobývání uhlí (reg. v částce 11/1987 Sb.),
f) vyhláška Českého báňského úřadu ze dne 23. února 1990 č. 98/1990 Sb., o důlně měřické dokumentaci při některých činnostech prováděných hornickým způsobem.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Bartoš v. r.
1) Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů.
2) § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
3) Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. a vyhlášky č. 378/2012 Sb.
4) Přílohy 1, 2 a 3 se uveřejňují jako samostatná příloha Sbírky zákonů (bude vydána jako zvláštní publikace a. s. SEVT Praha).
5) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 78/1988 Sb., o chráněných ložiskových územích a dobývacích prostorech, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 172/1992 Sb.
6) § 4 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
7) Např. vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, a vyhláška Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.
8) Výnos Českého báňského úřadu č. j. 4555/87 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.).
9) Směrnice Českého úřadu geodetického a kartografického č. 300/1984-21 o účelových mapách velkých měřítek (reg. v částce 14/1984 Sb.).
10) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem.
11) Vyhláška Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu.
12) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 86/1996 Sb.
13) § 2 písm. a), b), c), e) a f) a § 3 písm. d), e), f) a i) zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
14) § 2 písm. a), b), c), e) a f) a § 3 písm. a), b), g) a h) zákona ČNR č. 61/1988 Sb.
15) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl.