Úplné znění zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje

a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související,

b) ochrana a ošetřování letadel,

c) uskutečňování leteckých činností,

d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,

e) ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectví,

f) údržba a rozvoj letiště,

podle podmínek stanovených pro provozování letiště.

(2) Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví prováděcí předpis.

(1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti.

(2) Povolení může být vydáno za podmínky, že

a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,

b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti.

Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví.

(1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby,

b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a).

(2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,

b) výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než šest měsíců, všech fyzických osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo členy statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, byl-li ustanoven, je-li žadatelem právnická osoba, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší než šest měsíců, fyzické osoby a jejího odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,

c) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,

d) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště.

(1) Provozovatel letiště je povinen

a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letiště,

b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,

c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců.

(2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti.

(1) Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství2a) postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a), přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen „koordinátor“). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a) ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora.

(3) Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a). Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.

(5) Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství2a), vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice.

(1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části.

(2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů.

Povolení k provozování letiště zaniká

a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště,

b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení.

(1) Provozovatel veřejného mezinárodního letiště musí mít ke dni zahájení provozu letiště osvědčení způsobilosti letiště (dále jen „osvědčení“).

(2) Osvědčení vydává rozhodnutím Úřad na základě písemné žádosti provozovatele letiště, jejíž přílohou je dokument vypracovaný provozovatelem letiště, který zahrnuje technické a provozní údaje o jím provozovaném letišti (dále jen „letištní příručka“). Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny všech skutečností v ní uvedených.

(3) Na žádost provozovatele veřejného vnitrostátního letiště může Úřad vydat osvědčení i pro tento druh letiště.

(4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Při osvědčování letiště Úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na osvědčovaném letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy.

(2) O vydání osvědčení Úřad rozhodne do jednoho roku od podání žádosti.

(3) Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání osvědčení nemá odkladný účinek.

(4) V případě vydání rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání osvědčení zahájí Úřad řízení o změně druhu letiště. Odvolání proti rozhodnutí o změně druhu letiště nemá odkladný účinek.

(1) Provozovatel letiště oznámí Úřadu písemně změny skutečností uvedených v letištní příručce ve lhůtě pěti dnů ode dne, kdy ke změně těchto skutečností došlo. K tomuto oznámení přiloží provozovatel letiště záznam změn v letištní příručce.

(2) V případě neplnění podmínek stanovených pro osvědčení letiště zahájí Úřad řízení o pozastavení platnosti nebo odnětí osvědčení.

(3) V případě pozastavení platnosti osvědčení Úřad vyzve provozovatele letiště k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí přesáhnout dobu pozastavení platnosti osvědčení. Platnost osvědčení lze pozastavit nejdéle na dobu šesti měsíců. V případě, že provozovatel letiště neodstraní zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, zahájí Úřad řízení o odnětí osvědčení.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí osvědčení nemá odkladný účinek.

(5) V případě vydání rozhodnutí o odnětí osvědčení zahájí Úřad řízení o změně druhu letiště. Odvolání proti rozhodnutí o změně druhu letiště nemá odkladný účinek.

(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území3), určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.

(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.

(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.

(1) Leteckou stavbou je

a) stavba letiště a stavba v prostoru letiště,

b) stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště.

(2) Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová návěstidla.

(3) Speciálním stavebním úřadem4) pro letecké stavby je Úřad.

(4) Úřad, jako speciální stavební úřad, vydá kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona na základě posouzení provozní způsobilosti letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.

(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ke zřízení ochranného pásma je nutný souhlas Úřadu.

(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma

a) letišť a

b) leteckých pozemních zařízení.

(3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma

a) se zákazem staveb,

b) s výškovým omezením staveb,

c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,

d) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,

e) hluková4a) a

f) ornitologická.

(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma

a) radionavigačních zařízení a

b) světelných zařízení.

zrušeny

V ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem.

(1) K umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o

a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,

b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,

c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice.

(2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen „vedení“) je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi.

Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

Provozním omezením ke snížení hluku na letišti se rozumí opatření směřující k omezení přístupu podzvukových proudových letadel se vzletovou hmotností 34 tun a vyšší nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující více než 19 na letiště nebo omezení jejich provozu na letišti.

(1) Jsou-li dlouhodobě překračovány hygienické limity stanovené zvláštním právním předpisem4a), Ministerstvo dopravy vydá rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti zajišťujícím v předcházejícím kalendářním roce více než 50 000 vzletů a přistání podzvukových proudových letadel ročně.

(2) Podkladem pro rozhodnutí podle odstavce 1 je zpráva o hlukové situaci na letišti nebo stanovisko podle zvláštního právního předpisu4b). Zprávu o hlukové situaci na letišti zpracuje za každé 2 kalendářní roky provozovatel letiště a zašle ji Ministerstvu dopravy do 30. června roku následujícího po skončení druhého kalendářního roku, jehož se zpráva o hlukové situaci na letišti týká.

(3) Ministerstvo dopravy při vydání rozhodnutí vezme v úvahu

a) přínos provozních omezení ke snížení hluku na letišti a v jeho ochranných pásmech podle § 37 a podle zvláštního právního předpisu4c),

b) předpokládané náklady na zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti a jejich vliv na provoz letiště.

(4) Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí na úřední desce Ministerstva dopravy a bez zbytečného odkladu též v Letecké informační příručce, nejpozději však 2 měsíce před konáním konference Mezinárodního sdružení leteckých dopravců o letových řádech.

(5) Je-li to nezbytné k zamezení překračování hygienických limitů podle odstavce 1 může Ministerstvo dopravy rozhodnutím omezit provoz letadel určených podle právního předpisu Evropských společenství4d) (dále jen „určená letadla“) na letišti, a to až po úplný zákaz jejich provozu. Přitom Ministerstvo dopravy přihlédne k charakteru provozu letadla, je-li mimořádné povahy, nebo jedná-li se o lety za účelem přestavby, opravy nebo údržby letadla.

(6) Rozhodnutím podle odstavce 5 Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, a to na dobu 6 měsíců po právní moci rozhodnutí, tak, aby počet vzletů a přistání určených letadel na daném letišti nebyl vyšší než v témže období předchozího kalendářního roku. Nejdříve po uplynutí 12 měsíců po právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 v něm Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, nejvýše však ročně o 20 procent z celkového počtu vzletů a přistání každého provozovatele za předcházející kalendářní rok. Nastane-li počátek provozního omezení až v průběhu kalendářního roku, omezí Ministerstvo dopravy počet vzletů a přistání určených letadel v tomto kalendářním roce o poměrnou část výše uvedeného maximálního rozsahu.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 1 zašle Ministerstvo dopravy po nabytí právní moci bez zbytečného odkladu Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.

(8) Náležitosti zprávy o hlukové situaci na letišti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Na určená letadla registrovaná v určených zemích splňující požadavky pro schválení typu letadla stanovená mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, se § 42b nevztahuje,

a) byla-li provozována na letišti v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2001 a

b) je-li po 31. prosinci 2001 provozovatelem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v určené zemi.

(2) Seznam určených zemí stanoví prováděcí právní předpis.

Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.

(1) Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis.

(2) Užívání vzdušného prostoru České republiky k létání může být nad určitými oblastmi zakázáno nebo omezeno z důvodů obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí5) a zdraví lidí.

(3) Užívání vzdušného prostoru České republiky k létání může omezit nebo zakázat

a) stanoviště pro poskytování letových provozních služeb určené Úřadem v dohodě s Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin,

b) Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin, avšak nepřesáhne 15 dnů,

c) Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s organizacemi sdružujícími v České republice provozovatele letecké dopravy a provozovatele všeobecného letectví, kteří v České republice souhrnně provozují nejméně 500 letadel, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 15 dnů, avšak nepřesáhne 3 měsíce,

d) vláda, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 3 měsíce.

(4) Trvalé nebo dlouhodobé vymezení oblastí s omezeným nebo zakázaným letovým provozem a rozdělení vzdušného prostoru stanoví prováděcím právním předpisem Ministerstvo dopravy po projednání s Ministerstvem obrany a organizacemi sdružujícími v České republice provozovatele letecké dopravy a provozovatele letadel všeobecného letectví, kteří v České republice souhrnně provozují nejméně 500 letadel.

(1) Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb.

(2) Leteckými službami jsou

a) letové provozní služby včetně letištních,

b) letecká telekomunikační služba,

c) letecká meteorologická služba,

d) letecká služba pátrání a záchrany,

e) letecká informační služba,

f) služby při předletové přípravě a monitorování letu,

g) služby při odbavovacím procesu na letišti.

(3) Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních.

(4) Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis.

(1) Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice. Pro účely jejich poskytování rozděluje Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany vzdušný prostor České republiky.

(2) Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která

a) má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb,

b) zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu,

c) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné.

(1) Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních služeb.

(2) Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí předpis.

Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba

a) neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého personálu,

b) neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování letových provozních služeb,

c) o odejmutí pověření požádala.

(1) Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb.

(2) Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.

(1) Ustanovení § 46, 48 až 49 se nevztahují na poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5a).

(2) Úřad může pověřit poskytováním letových navigačních služeb právnickou osobu, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5b), nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Pro povinnosti osoby pověřené poskytováním letových navigačních služeb se ustanovení § 47 použije obdobně.

(3) Úřad udělené pověření k poskytování letových navigačních služeb odejme, jestliže osoba

a) přestala být držitelem osvědčení podle odstavce 2,

b) neplní povinnosti podle odstavce 2, nebo

c) o odejmutí pověření požádala.

(4) Osoba pověřená poskytováním letových navigačních služeb zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství5c) Ministerstvu dopravy a Úřadu.

(5) Úřad stanovuje prohlášením funkční bloky vzdušného prostoru, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství5d).

(6) Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob pověřených poskytováním letových navigačních služeb.

(1) Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti5f) (dále jen „odbavovací služby“) může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu.

(2) Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Úřadem.

(1) Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a) je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobou se sídlem v České republice,

b) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba,

c) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba,

d) má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb,

e) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné,

f) má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb.

(2) Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.

Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonávání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví.

(1) Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad pro veřejné letiště,

a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště,

b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům.

(2) Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Úřad pro veřejné letiště,

a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,

1. omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji,

2. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb,

b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,

1. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců,

2. zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci.

(2) Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1 vydá Úřad písemně a zveřejní je v Letecké informační příručce nejpozději jeden kalendářní měsíc přede dnem jeho zavedení. O těchto opatřeních a jejich důvodech Úřad současně informuje Evropskou komisi, a to nejpozději 3 měsíce před zavedením těchto opatření. Pokud Evropská komise s těmito opatřeními vysloví nesouhlas, Úřad tato opatření změní nebo zruší.

(2) V opatření k regulaci odbavovacích služeb Úřad uvede

a) důvody, které vedly k jeho vydání,

b) druh odbavovacích služeb, na které se vztahuje,

c) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje,

d) program opatření směřujících k překonání zavedených omezení,

e) dobu trvání důvodů regulace odbavovacích služeb.

(3) Na vydání opatření podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1 se nevztahuje správní řád.

Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost.

(1) Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a), výběrové řízení.

(2) Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává k uveřejnění v Úředním věstníku EU.

(3) Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení.

(4) Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu

a) 7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1,

b) 3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1,

c) 2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 2.

(5) Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 nebo § 49g odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b.

(1) Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen

a) provozovatelem letiště, nebo

b) leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo

c) Ministerstvem dopravy nebo Úřadem.

(2) Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže.