Úplné znění zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území3), určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.

(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.

(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.

(1) Leteckou stavbou je

a) stavba letiště a stavba v prostoru letiště,

b) stavba sloužící k zajištění letového provozu mimo prostor letiště.

(2) Stavbami sloužícími k zajištění letového provozu mimo prostor letiště se rozumí stavby pro radiolokační, radionavigační, telekomunikační a radiokomunikační služby, leteckou meteorologickou a leteckou informační službu, pro službu pátrání a záchrany a denní, světelná a rádiová návěstidla.

(3) Speciálním stavebním úřadem4) pro letecké stavby je Úřad.

(4) Úřad, jako speciální stavební úřad, vydá kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona na základě posouzení provozní způsobilosti letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.

(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ke zřízení ochranného pásma je nutný souhlas Úřadu.

(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma

a) letišť a

b) leteckých pozemních zařízení.

(3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma

a) se zákazem staveb,

b) s výškovým omezením staveb,

c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,

d) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,

e) hluková4a) a

f) ornitologická.

(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma

a) radionavigačních zařízení a

b) světelných zařízení.

zrušeny

V ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem.

(1) K umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o

a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,

b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,

c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice.

(2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen „vedení“) je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi.

Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

Provozním omezením ke snížení hluku na letišti se rozumí opatření směřující k omezení přístupu podzvukových proudových letadel se vzletovou hmotností 34 tun a vyšší nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující více než 19 na letiště nebo omezení jejich provozu na letišti.

(1) Jsou-li dlouhodobě překračovány hygienické limity stanovené zvláštním právním předpisem4a), Ministerstvo dopravy vydá rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti zajišťujícím v předcházejícím kalendářním roce více než 50 000 vzletů a přistání podzvukových proudových letadel ročně.

(2) Podkladem pro rozhodnutí podle odstavce 1 je zpráva o hlukové situaci na letišti nebo stanovisko podle zvláštního právního předpisu4b). Zprávu o hlukové situaci na letišti zpracuje za každé 2 kalendářní roky provozovatel letiště a zašle ji Ministerstvu dopravy do 30. června roku následujícího po skončení druhého kalendářního roku, jehož se zpráva o hlukové situaci na letišti týká.

(3) Ministerstvo dopravy při vydání rozhodnutí vezme v úvahu

a) přínos provozních omezení ke snížení hluku na letišti a v jeho ochranných pásmech podle § 37 a podle zvláštního právního předpisu4c),

b) předpokládané náklady na zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti a jejich vliv na provoz letiště.

(4) Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí na úřední desce Ministerstva dopravy a bez zbytečného odkladu též v Letecké informační příručce, nejpozději však 2 měsíce před konáním konference Mezinárodního sdružení leteckých dopravců o letových řádech.

(5) Je-li to nezbytné k zamezení překračování hygienických limitů podle odstavce 1 může Ministerstvo dopravy rozhodnutím omezit provoz letadel určených podle právního předpisu Evropských společenství4d) (dále jen „určená letadla“) na letišti, a to až po úplný zákaz jejich provozu. Přitom Ministerstvo dopravy přihlédne k charakteru provozu letadla, je-li mimořádné povahy, nebo jedná-li se o lety za účelem přestavby, opravy nebo údržby letadla.

(6) Rozhodnutím podle odstavce 5 Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, a to na dobu 6 měsíců po právní moci rozhodnutí, tak, aby počet vzletů a přistání určených letadel na daném letišti nebyl vyšší než v témže období předchozího kalendářního roku. Nejdříve po uplynutí 12 měsíců po právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 v něm Ministerstvo dopravy omezí počet vzletů a přistání určených letadel na letišti, nejvýše však ročně o 20 procent z celkového počtu vzletů a přistání každého provozovatele za předcházející kalendářní rok. Nastane-li počátek provozního omezení až v průběhu kalendářního roku, omezí Ministerstvo dopravy počet vzletů a přistání určených letadel v tomto kalendářním roce o poměrnou část výše uvedeného maximálního rozsahu.

(7) Rozhodnutí podle odstavce 1 zašle Ministerstvo dopravy po nabytí právní moci bez zbytečného odkladu Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.

(8) Náležitosti zprávy o hlukové situaci na letišti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Na určená letadla registrovaná v určených zemích splňující požadavky pro schválení typu letadla stanovená mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, se § 42b nevztahuje,

a) byla-li provozována na letišti v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2001 a

b) je-li po 31. prosinci 2001 provozovatelem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v určené zemi.

(2) Seznam určených zemí stanoví prováděcí právní předpis.

Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.

(1) Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis.

(2) Užívání vzdušného prostoru České republiky k létání může být nad určitými oblastmi zakázáno nebo omezeno z důvodů obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí5) a zdraví lidí.

(3) Užívání vzdušného prostoru České republiky k létání může omezit nebo zakázat

a) stanoviště pro poskytování letových provozních služeb určené Úřadem v dohodě s Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin,

b) Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 24 hodin, avšak nepřesáhne 15 dnů,

c) Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s organizacemi sdružujícími v České republice provozovatele letecké dopravy a provozovatele všeobecného letectví, kteří v České republice souhrnně provozují nejméně 500 letadel, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 15 dnů, avšak nepřesáhne 3 měsíce,

d) vláda, přesáhne-li doba omezení nebo zákazu 3 měsíce.

(4) Trvalé nebo dlouhodobé vymezení oblastí s omezeným nebo zakázaným letovým provozem a rozdělení vzdušného prostoru stanoví prováděcím právním předpisem Ministerstvo dopravy po projednání s Ministerstvem obrany a organizacemi sdružujícími v České republice provozovatele letecké dopravy a provozovatele letadel všeobecného letectví, kteří v České republice souhrnně provozují nejméně 500 letadel.

(1) Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb.

(2) Leteckými službami jsou

a) letové provozní služby včetně letištních,

b) letecká telekomunikační služba,

c) letecká meteorologická služba,

d) letecká služba pátrání a záchrany,

e) letecká informační služba,

f) služby při předletové přípravě a monitorování letu,

g) služby při odbavovacím procesu na letišti.

(3) Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních.

(4) Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis.

(1) Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice. Pro účely jejich poskytování rozděluje Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany vzdušný prostor České republiky.

(2) Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která

a) má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb,

b) zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu,

c) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné.

(1) Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních služeb.

(2) Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí předpis.

Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba

a) neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého personálu,

b) neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování letových provozních služeb,

c) o odejmutí pověření požádala.

(1) Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb.

(2) Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra.

(1) Ustanovení § 46, 48 až 49 se nevztahují na poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5a).

(2) Úřad může pověřit poskytováním letových navigačních služeb právnickou osobu, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5b), nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Pro povinnosti osoby pověřené poskytováním letových navigačních služeb se ustanovení § 47 použije obdobně.

(3) Úřad udělené pověření k poskytování letových navigačních služeb odejme, jestliže osoba

a) přestala být držitelem osvědčení podle odstavce 2,

b) neplní povinnosti podle odstavce 2, nebo

c) o odejmutí pověření požádala.

(4) Osoba pověřená poskytováním letových navigačních služeb zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství5c) Ministerstvu dopravy a Úřadu.

(5) Úřad stanovuje prohlášením funkční bloky vzdušného prostoru, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství5d).

(6) Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob pověřených poskytováním letových navigačních služeb.

(1) Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti5f) (dále jen „odbavovací služby“) může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu.

(2) Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Úřadem.

(1) Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

a) je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobou se sídlem v České republice,

b) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba,

c) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba,

d) má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb,

e) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné,

f) má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb.

(2) Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis.

Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonávání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectví.

(1) Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad pro veřejné letiště,

a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště,

b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům.

(2) Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Úřad pro veřejné letiště,

a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,

1. omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji,

2. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb,

b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce,

1. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců,

2. zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci.

(2) Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1 vydá Úřad písemně a zveřejní je v Letecké informační příručce nejpozději jeden kalendářní měsíc přede dnem jeho zavedení. O těchto opatřeních a jejich důvodech Úřad současně informuje Evropskou komisi, a to nejpozději 3 měsíce před zavedením těchto opatření. Pokud Evropská komise s těmito opatřeními vysloví nesouhlas, Úřad tato opatření změní nebo zruší.

(2) V opatření k regulaci odbavovacích služeb Úřad uvede

a) důvody, které vedly k jeho vydání,

b) druh odbavovacích služeb, na které se vztahuje,

c) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje,

d) program opatření směřujících k překonání zavedených omezení,

e) dobu trvání důvodů regulace odbavovacích služeb.

(3) Na vydání opatření podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1 se nevztahuje správní řád.

Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost.

(1) Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a), výběrové řízení.

(2) Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Ministerstvo dopravy a spojů po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává k uveřejnění v Úředním věstníku EU.

(3) Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení.

(4) Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu

a) 7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1,

b) 3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1,

c) 2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 2.

(5) Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 nebo § 49g odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b.

(1) Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen

a) provozovatelem letiště, nebo

b) leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo

c) Ministerstvem dopravy nebo Úřadem.

(2) Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže.

Změní-li se podmínky stanovené v § 49c odst. 1, je držitel souhlasu k poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Úřadu změny týkající se údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změn předložit Úřadu doklady osvědčující tyto změny.

Úřad odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže poskytovatel odbavovacích služeb

a) porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v rozhodnutí o udělení souhlasu,

b) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl souhlas udělen,

c) o odnětí souhlasu požádal,

d) nesplní povinnost uloženou v § 49l.

Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů9).

Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování.

(1) Létání vojenských, policejních a celních letadel se řídí tímto zákonem, s výjimkou létání pro účely obrany, výcviku a zajištění bezpečnosti státu.

(2) Pro létání ve stejné části vzdušného prostoru jsou jednotná pravidla létání pro vojenská, policejní a celní letadla a civilní létání.

(1) Letecké služby pro vojenské účely mohou být sloučeny s leteckými službami pro civilní létání.

(2) Letové provozní služby pro civilní létání a pro vojenské účely musí být vzájemně koordinovány a poskytovány ve vzájemné součinnosti.

(3) Podrobnosti o vzájemné koordinaci a součinnosti při poskytování letových provozních služeb nebo sloučených letových provozních služeb stanoví dohoda uzavřená mezi Úřadem a Ministerstvem obrany.

Letadlo způsobilé létat bez pilota může létat nad územím České republiky jen na základě povolení vydaného Úřadem a za podmínek v tomto povolení stanovených. Úřad povolení vydá, nebudou-li ohroženy bezpečnost létání ve vzdušném prostoru, stavby a osoby na zemi a životní prostředí.

(1) Letadlo, které se dostalo do části vzdušného prostoru České republiky, kde je zakázáno nebo omezeno létání, musí, jakmile to zjistí, tento prostor opustit. Pokud letadlo tento prostor neopustí, může být z důvodů zajištění bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru k opuštění prostoru donuceno.

(2) Postupy při donucení k opuštění zakázaného nebo omezeného vzdušného prostoru stanoví prováděcí předpis.

Za bezpečné provedení letu odpovídá velitel letadla. V rámci této odpovědnosti je velitel letadla oprávněn ukládat všem osobám přítomným na palubě letadla příkazy. Všechny osoby přítomné na palubě letadla jsou povinny splnit příkazy velitele letadla.

(1) Leteckou nehodou je událost spojená s provozem letadla, ke které došlo od okamžiku nastoupení kterékoliv osoby do letadla za účelem letu do okamžiku vystoupení kterékoliv osoby, a při které

a) došlo ke smrtelnému nebo těžkému zranění kterékoliv osoby následkem

1. přítomnosti v letadle,

2. přímého kontaktu s kteroukoli částí letadla, včetně části, která se od letadla oddělila, nebo

3. přímým působením proudu plynů vytvořených letadlem,

s výjimkou případů, kdy ke zranění došlo z přirozených příčin, nebo bylo způsobeno samotným zraněným nebo jinou osobou, nebo jestliže zraněným byla osoba ukrývající se mimo prostory obvykle dostupné cestujícím nebo posádce letadla,

b) bylo letadlo zničeno nebo poškozeno tak, že byla nepříznivě ovlivněna pevnost konstrukce, výkon nebo letové charakteristiky letadla, a uvedené si vyžaduje větší opravu nebo výměnu zničených nebo poškozených částí, s výjimkou poruchy nebo poškození motoru, jeho krytu nebo příslušenství, nebo došlo-li k poškození okrajových částí křídel, vrtulí, antén, pneumatik, brzd, aerodynamických krytů nebo k malým vrypům do potahu letadla nebo k jeho proražení, nebo

c) letadlo je nezvěstné nebo je na nepřístupném místě.

(2) Incidentem je událost jiná než letecká nehoda spojená s provozem letadla, která může ovlivnit bezpečnost leteckého provozu.

(3) Vážný incident je incident, jehož okolnosti nasvědčují tomu, že došlo téměř k letecké nehodě.

(4) Letový zapisovač je záznamové zařízení instalované v letadle, které slouží k získání údajů usnadňujících odborné zjišťování příčin leteckých nehod nebo incidentů.

(5) Bezpečnostní doporučení je návrh opatření k předcházení leteckým nehodám a incidentům založený na informacích vyplývajících z odborného zjištění příčin letecké nehody nebo incidentu.

(6) Událostí je pro účely hlášení provozní přerušení, závada, porucha nebo jiná mimořádná okolnost, která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost letu a která nemá za následek leteckou nehodu nebo vážný incident.

(7) Vymezení smrtelného a vážného zranění, druhy leteckých nehod a incidentů, způsob jejich ohlašování, podrobnosti o zjišťování příčin jednotlivých druhů leteckých nehod a incidentů, opatřeních k jejich předcházení a seznam událostí podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Zřizuje se Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod se sídlem v Praze (dále jen „Ústav“). Ústav shromažďuje a analyzuje informace o leteckých nehodách a incidentech, určuje jejich příčiny a vypracovává závěry a bezpečnostní doporučení k jejich předcházení. Ústav dále shromažďuje, zpracovává, vyhodnocuje a uchovává údaje o hlášených událostech. Zjišťování stavu a jeho závěry, bezpečnostní doporučení, ani hlášení událostí se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.

(2) Inspektoři Ústavu, kterými jsou vždy zaměstnanci Ústavu, jsou oprávněni k

a) volnému přístupu na místo letecké nehody nebo incidentu, k letadlu a jeho obsahu a k troskám letadla,

b) zajištění okamžitého vypracování seznamu důkazů a kontroly odstraňování trosek letadla pro účely zkoumání,

c) okamžitému přístupu a využití letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům,

d) přístupu k výsledkům pitvy těl obětí nebo testům provedeným na vzorcích odebraných z těl obětí,

e) okamžitému přístupu k výsledkům vysvětlení leteckého personálu,

f) okamžitému přístupu k výsledkům testů provedených na vzorcích odebraných z tkání leteckého personálu,

g) vyžadování vysvětlení od osob,

h) volnému přístupu k veškerým informacím týkajícím se letecké nehody nebo incidentu u vlastníka či provozovatele letadla nebo výrobce letadla a u orgánů odpovídajících za provoz civilního letectví nebo letiště.

(3) Inspektoři Ústavu jsou při výkonu svých oprávnění, kromě povinností podle § 55b odst. 4 a § 55c, povinni

a) prokázat se průkazem inspektora, jehož vzor stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou,

b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem oprávnění podle odstavce 2 písm. d).

(4) Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému5g) při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků. V místě letecké nehody inspektoři Ústavu spolupracují s velitelem zásahu5h) v průběhu provádění záchranných a likvidačních prací. Velitel zásahu přihlédne při volbě taktiky zásahu k potřebě zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody podle návrhu inspektorů Ústavu.

(5) Při odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany.

(6) Ústav spolupracuje s orgány nebo subjekty z ostatních členských států Evropské unie v zájmu poskytnutí

a) přístrojů, zařízení a vybavení pro

1. technický průzkum trosek a vybavení letadla a ostatních objektů významných pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů,

2. vyhodnocení informací z letových zapisovačů,

3. paměťový záznam a hodnocení počítačových dat o leteckých nehodách,

b) specialistů na odborné zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů k provádění zvláštních úkolů v případě, kdy je odborné zjišťování příčin zahájeno v důsledku velké letecké nehody.

(7) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, uplatní se postup Ústavu podle § 55 až 55c obdobně i mimo území České republiky při

a) odborném zjišťování příčin leteckých nehod letadel zapsaných v leteckém rejstříku, jestliže není prováděno jiným státem,

b) odborném zjišťování příčin vážných incidentů letadel zapsaných v leteckém rejstříku registrovaných nebo provozovaných fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice či právnickou osobou se sídlem v České republice, jestliže nejsou prováděna jiným státem.

(1) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Podrobnosti o činnosti Ústavu a organizační strukturu upravuje statut, který schvaluje vláda na návrh ministra dopravy.

(2) Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu svého jmenování vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v protikladu k činnosti Ústavu.

(3) Ústav je organizační složkou státu, jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy.

(4) O každé letecké nehodě nebo incidentu, jejichž příčiny byly podle tohoto zákona zjišťovány, musí inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zpracovat zprávu, která musí obsahovat bezpečnostní doporučení, je-li to vhodné. Zpráva musí být Ústavem zveřejněna do 12 měsíců od data letecké nehody nebo incidentu způsobem umožňujícím dálkový přístup1d).