Stručně: Paragraf 18 nařízení 44/1950 Sb. upravuje nárok na důchod pro osoby, které pobírají odpočivný (zaopatřovací) plat z vyňatého zaměstnání a zároveň získaly příspěvkovou dobu ve veřejnoprávním důchodovém pojištění, přičemž těmto osobám vzniká nárok pouze na zvyšovací částky důchodu, a to bez nutnosti splnit čekací dobu.
§ 18 Nároky zaměstnaných příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů.
(1) Získala-li osoba, požívající odpočivného (zaopatřovacího) platu z vyňatého zaměstnání, příspěvkovou dobu veřejnoprávního důchodového pojištění a splnila-li také podmínky pro přiznání důchodu z tohoto pojištění, vzniká jí nárok jen na zvyšovací částky; dokonání čekací doby se nevyžaduje.
(2) Zvyšovacími částkami v pojištění u náhradního ústavu se rozumí zvýšení, které náleží podle stanov za příspěvkové měsíce přesahující 120.
(3) Nárok na zvyšovací částky nevznikne, činí-li jejich úhrn méně než 300 Kčs ročně.
Paragraf 18 nařízení 44/1950 Sb. upravuje nárok na důchod pro osoby, které pobírají odpočivný (zaopatřovací) plat z vyňatého zaměstnání a zároveň získaly příspěvkovou dobu ve veřejnoprávním důchodovém pojištění, přičemž těmto osobám vzniká nárok pouze na zvyšovací částky důchodu, a to bez nutnosti splnit čekací dobu.
Co to znamená v praxi
Pokud pobíráte odpočivný plat z vyňatého zaměstnání a zároveň jste si platili veřejnoprávní důchodové pojištění, máte nárok na zvýšení důchodu z tohoto pojištění.
Pro získání tohoto zvýšení nemusíte splnit obvyklou čekací dobu pro přiznání důchodu.
Zvyšovací částky se počítají podle stanov náhradního ústavu za příspěvkové měsíce přesahující 120.
Nárok na tyto zvyšovací částky nevznikne, pokud by jejich celková roční výše byla nižší než 300 Kčs.