Celní zákon

(1) Clo ze zboží podléhajícího clu se vyměřuje podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice přijala návrh na celní řízení na propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Ze zboží propuštěného do záznamního oběhu v cizině za účelem jeho zpracování, úpravy nebo opravy se clo vyměřuje podle předpisů platných v okamžiku přijetí návrhu na celní řízení na jeho propuštění do volného oběhu. Základem pro vyměření cla je zvýšená celní hodnota, která se vypočítá jako rozdíl mezi celní hodnotou zboží při jeho zpětném dovozu a celní hodnotou zboží propuštěného do záznamního oběhu v cizině za účelem jeho zpracování, úpravy nebo opravy.

(3) Ze zboží propuštěného do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití činí částka cla za každý i započatý měsíc, v němž je zboží v tomto oběhu, 3 % ze cla, které by mělo být vyměřeno, kdyby toto zboží bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku. Takto určené clo nesmí být vyšší než to, které by bylo vyměřeno v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku.

(4) Bylo-li zboží propuštěno ze záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití do volného oběhu v tuzemsku, stanoví se částka cla, vybíraného z tohoto důvodu, rozdílem mezi clem, které by mělo být vyměřeno, kdyby toto zboží bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku, a clem určeným podle odstavce 3.

(5) Bylo-li zboží umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu spotřebováno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito. Nelze-li zjistit, kdy zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice zjistila, že zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito.

(6) Uniklo-li zboží podléhající clu celní kontrole, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy zboží přestoupilo státní hranice. Nelze-li zjistit, kdy zboží přestoupilo státní hranice, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice zjistila, že zboží uniklo celní kontrole.

(7) Bylo-li zboží propuštěné do vázaného oběhu zcizeno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku porušení těchto podmínek. Nelze-li zjistit, kdy došlo k porušení stanovených podmínek, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice zjistila, že došlo k porušení stanovených podmínek.

(8) Jestliže se vyměřuje clo ze zboží podle jeho ceny a účastník celního řízení ji neprokáže nebo uvede údaje neodpovídající skutečné ceně zboží, určí ji celnice podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána. Náklady s tím spojené hradí účastník celního řízení.

(9) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy stanoví vyhláškou podrobnou úpravu vyměřování cla, vybírání cla ze zboží propuštěného do záznamního oběhu a případy, kdy vyměřené clo může vybírat pošta.

Clo je splatné do 30 dnů poté, kdy je účastníku celního řízení oznámena výše vyměřeného cla.

(1) Celnice může povolit odklad úhrady cla. Z odkladu úhrady cla a z prodlení úhrady cla se platí úroky.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou výši úroků z odkladu úhrady cla a z prodlení úhrady cla, jakož i podmínky a dobu, na kterou se odklad úhrady cla povoluje.

(1) Clo je povinen zaplatit účastník celního řízení, kterému bylo zboží podléhající clu propuštěno.

(2) Účastník celního řízení je povinen doplatit clo o výši poskytnutých úlev, jestliže po propuštění zboží do podmíněného volného oběhu neplní povinnosti stanovené celnicí, nebo jestliže celnice na jeho návrh zruší podmínky, za kterých bylo zboží propuštěno do podmíněného volného oběhu.

(3) Společně a nerozdílně s účastníkem celního řízení je povinen zaplatit clo, kdo

a) v rozporu s tímto zákonem doveze nebo vyveze zboží nebo se na nedovoleném dovozu nebo vývozu účastní;

b) nakládá se zbožím v rozporu s tímto zákonem;

c) získá zboží, při jehož dovozu nebo vývozu nebylo clo zaplaceno.

(4) Ten, kdo získá od někoho zboží, při jehož dovozu nebo vývozu nebylo clo zaplaceno, je povinen clo zaplatit, jen pokud věděl nebo musel vědět, že zboží uniklo celní kontrole nebo že je neoprávněně zcizováno.

(1) Pro clo vázne na dováženém, vyváženém a prováženém zboží celní zástavní právo, pokud je má u sebe celnice, dopravce, pošta nebo ten, kdo je povinen clo zaplatit; to neplatí, jde-li o zboží, které je národním majetkem.

(2) Celní zástavní právo váznoucí na zboží končí zánikem nároku státu na clo.

(1) Pro zajištění, že dovážené, vyvážené nebo provážené zboží nebude odňato celní kontrole, nebo že se zbožím nacházejícím se pod celní kontrolou nebude nakládáno v rozporu s tímto zákonem, může celnice požadovat složení celní jistoty.

(2) Celnice je oprávněna požadovat složení celní jistoty při dovozu až do výše dovozního cla zvýšeného o 10 % a dalších daní a poplatků, vymahatelných při dovozu zboží a při vývozu až do výše celní hodnoty nebo ceny zboží. U zboží, jehož vývoz je zakázán nebo omezen, může být celní jistota požadována až do pětinásobku jeho celní hodnoty nebo ceny.

(3) Jestliže účastník celního řízení nedodrží povinnosti uložené v celním řízení, použije se složená celní jistota na úhradu cla, dopravného, skladného, poštovních poplatků, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný zbytek složené celní jistoty se vrátí účastníkovi celního řízení.

Nárok státu na clo zaniká

a) zaplacením;

b) prominutím;

c) úhradou z výtěžku prodeje zboží;

d) úhradou ze složené celní jistoty;

e) vzdáním se zboží ve prospěch státu;

f) propadnutím zboží ve prospěch státu;

g) zabráním zboží;

h) neuplatněním práva;

(1) Jestliže by zaplacení cla vedlo k tvrdostem, může být clo zcela nebo zčásti prominuto.

(2) O prominutí nebo snížení cla rozhoduje celnice.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou podrobnosti o prominutí nebo snížení cla.

(1) Clo (jeho doplatek) nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na clo.

(2) Jestliže uniklo zboží celní kontrole, nebo jestliže bylo se zbožím naloženo v rozporu s podmínkami, za kterých se propustilo, nelze vyměřit ani vymáhat clo (doplatek) po uplynutí pěti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na clo.

(3) Od konce kalendářního roku, ve kterém byl účastník celního řízení uvědoměn o úkonu směřujícím k vyměření nebo vymáhání cla (doplatku), anebo ve kterém mu byl povolen odklad úhrady cla (doplatku), plyne nová tříletá lhůta. Clo (doplatek) však nelze vyměřit ani vymáhat, jestliže od konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na clo, uplynulo deset roků.

(4) Úkonem k vymáhání cla (doplatku) je také písemná upomínka o zaplacení cla doručená účastníkovi.

(1) Celnice vrátí clo, jestliže je zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinný.

(2) Celnice vrátí zaplacené clo také tehdy, jestliže se neuskutečnil vývoz zboží propuštěného do volného oběhu v cizině.

(3) Celnice vrátí přeplatek, jestliže bylo zaplaceno na clu více, než se mělo zaplatit.

(4) Dovozní clo může celnice vrátit, jestliže se zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, vyveze zpět v nezměněném stavu do jednoho roku od konce kalendářního roku, v němž bylo dovezeno.

(5) Vývozní clo může celnice vrátit, jestliže se zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v cizině, doveze zpět v nezměněném stavu do jednoho roku od konce kalendářního roku, v němž bylo vyvezeno.

(1) Nepřevyšuje-li clo (přeplatek) částku 10 Kčs, celnice je nevrátí.

(2) Nárok účastníka na vrácení cla (přeplatku) zaniká, jestliže nebyl uplatněn do konce třetího kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém nárok vznikl.

V rámci celní kontroly se provádí celní řízení, jehož účelem je rozhodnout, zda se zboží v dovozu, vývozu nebo průvozu propustí, popřípadě za jakých podmínek.

Zboží se propustí, uskutečňuje-li se dovoz, vývoz nebo průvoz zboží v souladu s předpisy, jimiž se stanoví dovozní, vývozní nebo průvozní zákazy nebo omezení.

(1) Celní řízení provádí celnice, které bylo zboží předloženo.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může za účelem urychlení celního řízení a pohybu zboží přes státní hranice stanovit vyhláškou příslušnost celnic.

(1) Celní řízení se provádí na celnici anebo v celním prostoru. Celními prostory jsou místa železničních nádraží, přístavů, letišť a jiné prostory určené k provádění celního řízení.

(2) Celní prostor určí celnice v dohodě s příslušnou organizací.

(3) Na žádost účastníka celního řízení může být celní řízení prováděno i mimo celní prostor.

(4) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a federálním ministerstvem spojů stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se celní řízení provádí mimo celní prostor.

(1) Celní řízení může být prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.

(2) Úseky, na nichž může být prováděno celní řízení za jízdy vlaku a plavby lodi, stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a federálním ministerstvem vnitra.

Celní řízení se zahajuje na návrh účastníka celního řízení.

(1) Účastníkem celního řízení je ten, komu má být zboží v dovozu nebo vývozu propuštěno.

(2) V poukazovacím řízení je účastníkem celního řízení ten, kdo je oprávněn se zbožím nakládat.

(1) Účastník celního řízení si může pro celní řízení stanovit zástupce.

(2) Zástupce účastníka celního řízení prokáže plnou mocí, že je účastníkem celního řízení k zastupování zmocněn.

(3) Je-li zboží, u něhož má být provedeno celní řízení, dopravováno po železnici nebo poštou, je železnice nebo pošta podle tohoto zákona zmocněna i k provedení úkonů potřebných pro celní řízení, pokud je neprovede účastník celního řízení.

(1) Návrh na celní řízení se podává zpravidla písemně. Účastník celního řízení odpovídá za správnost údajů uvedených v návrhu na celní řízení. Písemný návrh na celní řízení musí být vždy podepsán oprávněnou osobou.

(2) Návrh na celní řízení musí být doložen stanovenými doklady.

(3) Účastník celního řízení je oprávněn prohlídkou zboží pod celním dohledem zjistit údaje potřebné pro návrh na celní řízení.

(4) Účastník celního řízení může měnit návrh na celní řízení do zahájení celní prohlídky. V průběhu celní prohlídky až do skončení celního řízení může být návrh měněn pouze v tom, zda zboží má být propuštěno do volného nebo vázaného oběhu, nebo ke zpětnému dovozu nebo vývozu.

(5) Podrobnosti o formě, obsahu a náležitostech návrhu na celní řízení stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu vyhláškou.

(1) Účastník celního řízení je povinen předložit zboží k celnímu řízení, podat potřebná vysvětlení a připravit zboží k celní prohlídce.

(2) Při podávání návrhu na celní řízení je účastník celního řízení povinen sdělit celnici o dováženém, vyváženém a prováženém zboží přesně a úplně všechny údaje potřebné k posouzení, zda zboží může být propuštěno do navrhovaného oběhu.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou, kdy může celnice upustit od předložení zboží k celnímu řízení.

(1) Celní řízení se provádí za účasti účastníka celního řízení.

(2) Bez účasti účastníka celního řízení může být prováděno celní řízení v případech, kdy se ho účastník celního řízení odmítá účastnit, nebo není-li jeho pobyt známý, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(1) Rozhodnutí v celním řízení obsahuje zejména

a) výrok o tom, zda se zboží propouští;

b) podmínky, za nichž se zboží propouští do vázaného oběhu nebo podmíněného volného oběhu;

c) poučení o dalším postupu v případech, kdy celnice zboží nepropustí.

(2) U zboží, které podléhá clu, obsahuje rozhodnutí v celním řízení výši cla, popřípadě výrok o tom, že se zboží propouští beze cla.

(1) Rozhodnutí v celním řízení obsahuje skutečnosti, na jejichž základě se zboží propouští. Není-li stanoveno jinak, nemusí být rozhodnutí v celním řízení vyhotoveno a oznámeno písemně. Výrok rozhodnutí může být poznamenán v přepravních a průvodních listinách nebo v písemném návrhu na celní řízení nebo ústně vyhlášen.

(2) Rozhodnutí, kterým se nepropouští zboží do navrženého oběhu a rozhodnutí o propuštění zboží do podmíněného volného oběhu se vyhotovuje písemně a oznamuje doručením jeho písemného vyhotovení.

(3) Rozhodnutí, které se vyhlašuje ústně nebo jehož výrok se poznamenává v přepravních a průvodních listinách, nemůže obsahovat podmínky zavazující účastníka celního řízení do budoucna s výjimkou těch, které vyplývají přímo z obecně závazných právních předpisů.

(4) Je-li výrokem rozhodnutí v celním řízení potvrzen návrh na celní řízení podaný písemně, stávají se obsah tohoto návrhu a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí.

(5) Na rozhodnutí uvedené v odstavci 3 se nevztahují ustanovení obecných předpisů o správním řízení5) upravující náležitosti rozhodnutí, oznámení rozhodnutí a opravné prostředky.

Celnice může na žádost účastníka celního řízení povolit nakládat se zbožím ještě před rozhodnutím o jeho propuštění. Celnice vždy žádosti vyhoví, je-li důvodem pro nepropuštění zboží pouze nutnost určit původ zboží, místo odeslání, sazební zařazení nebo celní hodnotu zboží.

(1) Zástupce účastníka celního řízení odpovídá za splnění povinnosti vzniklé v celním řízení až do oznámení rozhodnutí a dodání zboží účastníkovi celního řízení.

(2) Na návrh účastníka celního řízení může celnice povolit, aby třetí osoba převzala zcela nebo zčásti práva a povinnosti vzniklé z propuštění zboží v dovozu, vývozu nebo průvozu.

Jestliže zboží bylo propuštěno do volného nebo do vázaného oběhu v cizině, zruší celnice na návrh účastníka celního řízení vydané rozhodnutí, jestliže zboží ještě nepřestoupilo státní hranice. Celnice může před tímto rozhodnutím požadovat, aby jí bylo zboží s potřebnými doklady předloženo.

(1) Jestliže účastník celního řízení nepodá návrh na celní řízení do dvou dnů po předložení zboží celnici, může celnice uskladnit zboží podle § 80 na jeho náklad a nebezpečí nebo učinit jiná opatření, aby se zabránilo nedovolenému nakládání se zbožím.

(2) Jestliže není návrh na celní řízení úplný nebo nepředloží-li účastník celního řízení potřebné doklady, nebo nepodá-li požadované vysvětlení, vyzve celnice účastníka celního řízení, aby ve lhůtě, kterou zároveň stanoví, návrh na celní řízení doplnil nebo doložil potřebnými doklady nebo podal požadované vysvětlení.

(3) Nevyhoví-li účastník celního řízení výzvě, odmítne celnice návrh na celní řízení a naloží se zbožím způsobem uvedeným v odstavci 1.

(1) Jestliže není po uplynutí lhůt uvedených v § 73 odst. 1 a 2 podán řádný návrh na celní řízení ani do dalších 3 dnů u zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo do dalších 30 dnů u zboží jiného, může celnice prodat zboží. Při prodeji se postupuje podle § 107 až 109.

(2) Jestliže zboží má větší hodnotu a nepodléhá rychlé zkáze, je celnice povinna o zamýšleném prodeji zboží včas uvědomit účastníka celního řízení.

(3) Celnice může účastníkovi celního řízení poskytnout přiměřenou dodatečnou lhůtu k podání návrhu na celní řízení, jeho doplnění, předložení potřebných dokladů, nebo k podání požadovaného vysvětlení.

(1) Celnice propustí do volného oběhu v tuzemsku dovážené zboží, které má být trvale ponecháno na území Československé socialistické republiky.

(2) Celnice propustí do volného oběhu v cizině vyvážené zboží, které má být trvale ponecháno na území jiného státu.

(3) Zboží je ve volném oběhu v tuzemsku, jakmile je zaplaceno dovozní clo a jiné poplatky vybírané v souvislosti s dovozem nebo složena celní jistota nebo poskytnuta záruka na jejich úhradu.

(4) Se zbožím propuštěným do volného oběhu lze nakládat z hlediska tohoto zákona volně, jsou-li plněny podmínky, podle obecně závazných předpisů uložené v rozhodnutí o jeho propuštění.

(1) Jestliže se zboží podléhající clu propouští beze cla nebo za snížené clo, může celnice stanovit účastníkovi celního řízení, že zboží smí být používáno jen k určitému účelu nebo že nesmí být zcizováno nejdéle do pěti let ode dne, kdy bylo zboží takto propuštěno.

(2) Zboží propuštěné v dovozu podle odstavce 1 je v podmíněném volném oběhu v tuzemsku a zboží propuštěné při vývozu je v podmíněném volném oběhu v cizině.

(3) Celnice jsou oprávněny kontrolovat u zboží propuštěného do podmíněného volného oběhu, zda účastník celního řízení dodržuje podmínky stanovené podle odstavce 1.

(1) Ve vázaném oběhu je zboží propuštěné do záznamního oběhu, zboží poukázané, uskladněné, provážené a zboží v přepravním styku.

(2) Celnice kontroluje u zboží propuštěného do vázaného oběhu, zda účastník celního řízení plní povinnosti stanovené v celním řízení.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou bližší úpravu propouštění zboží do vázaného oběhu.

(1) Celnice propustí dovážené zboží do záznamního oběhu v tuzemsku s podmínkou, že bude ve stanovené lhůtě vyvezeno zpět do ciziny.

(2) Celnice propustí vyvážené zboží do záznamního oběhu v cizině s podmínkou, že bude ve stanovené lhůtě dovezeno zpět do tuzemska.

(3) Zboží propuštěné do záznamního oběhu může být trvale ponecháno v tuzemsku nebo v cizině jen po rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu.

(4) Dojde-li u zboží propuštěného do záznamního oběhu ke změně jeho hodnoty zpracováním, úpravou nebo dočasným použitím, uplatní se při zpětném dovozu nebo vývozu ustanovení tohoto zákona o volném oběhu na zvýšenou nebo sníženou hodnotu zboží.

(5) Federální ministerstvo zahraničního obchodu stanoví vyhláškou účely, pro které může být zboží propuštěno do záznamního oběhu.

(1) Celnice poukazuje zboží v případech, kdy další celní řízení má být provedeno jinou celnicí.

(2) Poukázané zboží je pod celní kontrolou poukazovací celnice až do jeho předložení přijímací celnici.

(3) Z podnětu pohraniční celnice může být zboží poukázáno v případech, kdy celní řízení narušuje plynulost dopravy přes státní hranice a mezi pohraniční celnicí a místem určení zboží je jiná celnice.

(4) Účastník celního řízení předloží poukázané zboží přijímací celnici ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a připojenými doklady. Poukazovací celnice může určit, že budou předloženy pouze doklady o zboží.

(5) Jestliže dopravce odevzdá poukázané zboží k dopravě dalšímu dopravci, přechází povinnost uvedená v předchozím odstavci na každého dalšího dopravce, který poukázané zboží dopravuje.

(1) Zboží, které nelze poukázat nebo propustit do volného nebo záznamního oběhu, nebo k výstupu do ciziny, může být dočasně uskladněno.

(2) Z podnětu celnice se zboží dočasně uskladní v případech, kdy jiným způsobem nelze zamezit dovozu, vývozu nebo průvozu uskutečňovanému v rozporu s tímto zákonem.

(3) Z podnětu celnice může být zboží též dočasně uskladněno v případech, kdy

a) není podán návrh na celní řízení;

b) podaný návrh na celní řízení je nesprávný, není doložen příslušnými doklady, nebo nejde-li o případ podle § 70, nebo je jinak neúplný;

c) účastník celního řízení odmítá zaplatit clo nebo celní jistotu.

(4) Zboží se dočasně uskladňuje v provozních skladech dopravců a pošty, ve skladech celnic nebo tam, kde to celnice povolí rozhodnutím o dočasném uskladnění.

(5) S dočasně uskladněným zbožím nesmí být nakládáno takovým způsobem, aby byl měněn jeho druh a povaha.

(6) Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celnic platí účastník celního řízení skladné podle sazeb stanovených sazebníkem skladného.

(7) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví vyhláškou sazebník skladného u zboží dočasně uskladněného ve skladech celnic.

(8) Ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů o dočasném uskladnění se nevztahují na uskladňování zboží v celních skladech a ve svobodných celních pásmech.

(1) V zájmu usnadnění zahraničně obchodních styků mohou československé a zahraniční právnické i fyzické osoby zřizovat celní sklady.

(2) O zřízení celního skladu a podmínkách jeho provozu rozhoduje celnice, v jejímž územním obvodu má být celní sklad zřízen.

(3) Ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů o uskladňování zboží v celních skladech se nevztahují na dočasné uskladňování a uskladňování zboží ve svobodných celních pásmech.

(4) Podmínky pro zřizování celních skladů, druhy celních skladů, druhy zboží, které mohou být v celním skladu uskladňovány, a způsob celní kontroly v celních skladech upraví federální ministerstvo zahraničního obchodu vyhláškou.

(1) Celnice propustí k průvozu zboží dopravované z ciziny přes území Československé socialistické republiky do ciziny.

(2) Pohraniční celnice, u které bylo zboží dopraveno do Československé socialistické republiky, poukazuje provážené zboží pohraniční celnici, přes kterou má být dopraveno do ciziny.

(3) Celní prohlídku prováženého zboží provede pohraniční celnice, je-li podezření, že se průvoz zboží uskutečňuje v rozporu s tímto zákonem.

(1) Celnice propustí k přepravnímu styku zboží dopravované z území Československé socialistické republiky přes území jiného státu zpět na území Československé socialistické republiky.

(2) Přepravní styk se může uskutečňovat jen v úsecích a za podmínek, které stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s federálním ministerstvem dopravy.

(3) Zboží v přepravním styku je pod celní kontrolou výstupní pohraniční celnice až do předložení vstupní pohraniční celnici k provedení celního řízení.

(4) Účastník celního řízení je povinen předložit zboží dopravované v přepravním styku vstupní pohraniční celnici ve stanovené lhůtě, v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.

Celní přestupek je zaviněné jednání uvedené v § 85 až 87 tohoto zákona, nejde-li o trestný čin.

(1) Celního přestupku porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou se dopustí ten, kdo

a) nepřihlásí celnici zboží při přestupu státních hranic;

b) doveze nebo vyveze zboží na povolení, které bylo uděleno příslušným orgánem na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných údajů;

c) způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nesprávných údajů nebo nepravdivých údajů;

d) bez oprávnění zcizí zboží nacházející se ve vázaném oběhu;

e) bez oprávnění nakupuje nebo jiným způsobem získá zboží nacházející se ve vázaném oběhu,

f) bez oprávnění dováží nebo vyváží zboží.

(2) Pokutu uloženou za porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou lze vyměřit až do výše ceny zboží, nejvýše však do výše 25 000 Kčs.