Vyhláška Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě

Členy báňského záchranného sboru jsou báňští záchranáři a další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů báňské záchranné služby.

Členy báňského záchranného sboru hlavní báňské záchranné stanice jsou:

a) ředitel a jeho zástupce,

b) hlavní mechanik a jeho zástupce,

c) technici, mechanici, četaři, popřípadě specialisté,

d) lékaři s kvalifikací báňského záchranáře a zdravotničtí záchranáři21) s kvalifikací báňského záchranáře (dále jen „lékaři a zdravotničtí záchranáři“),

e) další báňští záchranáři,

f) podle potřeby další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů hlavní báňské záchranné stanice.

(1) Členy báňského záchranného sboru závodní báňské záchranné stanice jsou:

a) vedoucí a jeho zástupce,

b) vedoucí mechanik, jeho zástupce, a popřípadě i další mechanici,

c) četaři,

d) další báňští záchranáři,

e) podle potřeby další zaměstnanci, kteří jsou určeni k plnění úkolů závodní báňské záchranné stanice.

(2) Báňský záchranný sbor závodní báňské záchranné stanice na uhelném dole, s výjimkou lignitového dolu, tvoří alespoň 4 % počtu i nepravidelně fárajících zaměstnanců, nejméně však 60 báňských záchranářů. Na lignitovém dole a uhelném lomu nemůže být počet báňských záchranářů menší než 18. Na dole s jednoduchými poměry a v případech uvedených v § 7 odst. 1 písm. c), d) a e) může být počet báňských záchranářů snížen až na 12. Jde-li o společnou závodní báňskou záchrannou stanici (§ 7 odst. 2), je nutné, aby do sboru byli zařazeni báňští záchranáři všech těchto organizací nebo jejich částí.

(3) Podmínkou pro složení báňského záchranného sboru závodní báňské záchranné stanice je, aby v něm byli zastoupeni báňští záchranáři všech potřebných profesí, které se při záchranářské práci mohou vyskytnout.

(4) Závodní dolu zajistí, aby seznam členů báňského záchranného sboru závodní báňské záchranné stanice s uvedením jejich jména a příjmení, profese, bydliště, čísla telefonu a svolávacího zařízení a funkce v báňském záchranném sboru byl k disposici v závodní báňské záchranné stanici a u dispečera, popřípadě na jiném místě určeném havarijním plánem. Změny je nutné v seznamu vyznačit neprodleně.

(5) Závodní dolu zajistí, aby báňští záchranáři na uhelném dole byli přiměřeně rozděleni do všech pracovních směn s tím, že inspekční služba nebo dispečer budou vždy informováni o tom, kde se báňští záchranáři přítomní na směně nacházejí. Současně zajistí, aby báňští záchranáři byli ve směnové evidenci odlišně evidováni.

(1) Báňský záchranný sbor státní báňské správy tvoří vedoucí sboru, jeho zástupce a další vybraní báňští inspektoři s kvalifikací báňského záchranáře.

(2) Vedoucího báňského záchranného sboru státní báňské správy jmenuje a odvolává předseda Českého báňského úřadu.

(3) Vedoucí báňského záchranného sboru státní báňské správy

a) stanoví způsob výběru a podmínky pro zařazení do báňského záchranného sboru státní báňské správy a výkon činnosti členů tohoto báňského záchranného sboru,

b) určí počet členů báňského záchranného sboru státní báňské správy,

c) jmenuje zástupce vedoucího báňského záchranného sboru státní báňské správy a určí jeho práva a povinnosti.

(1) Báňským záchranářem se může stát ten, kdo

a) dosáhl věku 21 let a je zdravotně způsobilý11) pro práce v báňském záchranném sboru,

b) absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici,

c) složil slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské záchranné stanice; členové báňského záchranného sboru státní báňské správy skládají slib báňského záchranáře do rukou předsedy Českého báňského úřadu. Po složení slibu obdrží průkaz báňského záchranáře.

(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb12), s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu.

(3) Základní školení a praktický výcvik podle odstavce 1 písm. c) trvá 80 vyučovacích hodin; u absolventů vysokých škol a u báňských záchranářů, kteří v posledních 2 letech neabsolvovali praktický výcvik, může ředitel hlavní báňské záchranné stanice základní školení a praktický výcvik zkrátit až na 40 vyučovacích hodin.

(4) Báňský záchranář nemůže plnit úkoly báňské záchranné služby, pokud

a) se nepodrobí podle právních předpisů upravujících posuzování zdravotní způsobilosti k práci14) periodické pracovnělékařské prohlídce alespoň jednou za rok,

b) se nepodrobí mimořádné lékařské prohlídce, je-li důvodné podezření, že změnou jeho zdravotního stavu došlo ke změně zdravotní způsobilosti k vykonávané činnosti, nebo

c) na základě provedené prohlídky byl vydán lékařský posudek se závěrem, že není způsobilý k výkonu činnosti báňského záchranáře.

(5) Báňský záchranář si udržuje odbornou způsobilost tím, že nejméně jednou za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik v rozsahu 1 směny. Tento výcvik zahrnuje i používání dýchacího přístroje v dýmnici a nácvik použití oživovacího přístroje; báňští záchranáři pracující na uhelném dole absolvují v rámci tohoto výcviku také pobyt v tepelné komoře. Jednou za kalendářní rok lze tento výcvik nahradit účastí v zásahu s použitím dýchacích přístrojů. Místo výkonu praktického výcviku a jeho podmínky se řídí výcvikovým řádem hlavní báňské záchranné stanice (§ 30).

(6) Báňský záchranář mladší 45 let ztrácí odbornou způsobilost také v případě, že alespoň jednou za 18 měsíců nevykoná stálou pohotovostní službu na hlavní báňské záchranné stanici nebo na závodní báňské záchranné stanici se stálou pohotovostí; to se nevztahuje na členy báňského záchranného sboru státní báňské správy.

(1) Ředitelem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být jen báňský záchranář, který musí mít odbornou kvalifikaci získanou absolvováním magisterského studijního programu v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru, odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem čtyři roky, z toho nejméně dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství před komisí Českého báňského úřadu3). Při ověřování odborné způsobilosti se postupuje podle vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(2) Ředitele hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupce ustanovuje a odvolává po projednání s Českým báňským úřadem3) její zřizovatel.

(1) Hlavním mechanikem hlavní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být báňský záchranář, který má vysokoškolské vzdělání získané úspěšným ukončením alespoň bakalářského studijního programu v oblasti technických věd strojního, popřípadě elektrotechnického zaměření, s nejméně čtyřletou odbornou praxí, z toho nejméně dvouletou záchranářskou praxí; v případě zaměstnance se středním vzděláním s maturitní zkouškou15) v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru se požadavek odborné i záchranářské praxe zvyšuje na dvojnásobek.

(2) Hlavního mechanika ustanovuje do funkce a odvolává z ní ředitel hlavní báňské záchranné stanice.

(1) Vedoucím závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být jen báňský záchranář, který má odbornou kvalifikaci získanou absolvováním středního vzdělání s maturitní zkouškou v oblasti hornictví nebo jiného technického oboru, odbornou praxi při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem 6 let, z toho nejméně dvouletou praxi v báňském záchranném sboru, a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství před komisí obvodního báňského úřadu10); v případě vysokoškolského vzdělání v předmětné oblasti se požadavek na odbornou praxi snižuje na polovinu. Při ověřování odborné způsobilosti se postupuje podle zvláštního právního předpisu3a).

(2) Vedoucí závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce může být organizací do této funkce ustanoven nebo z ní odvolán po projednání s obvodním báňským úřadem. Ustanovení do funkce vedoucího závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce organizace neprodleně ohlásí obvodnímu báňskému úřadu a hlavní báňské záchranné stanici.

(3) Předpokladem pro výkon funkce vedoucího závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupce je znalost havarijních plánů organizací nebo jejich částí uvedených v § 7 odst. 1, pro které je závodní báňská záchranná stanice zřízena nebo pro které zajišťuje výkon báňské záchranné služby.

Vedoucím mechanikem závodní báňské záchranné stanice a jeho zástupcem může být jen zaměstnanec, který má kvalifikaci mechanika (§ 23) a nejméně tříletou záchranářskou praxi, z toho alespoň roční praxi mechanika. Podmínkou pro ustanovení do funkce vedoucího mechanika a jeho zástupce je absolvování speciálního výcviku na hlavní báňské záchranné stanici v trvání 10 dní, který je zakončen úspěšně vykonanou zkouškou z báňského záchranářství. Podmínkou také je, aby alespoň jeden z nich byl báňským záchranářem.

Mechanikem může být jen zaměstnanec, který absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňského záchranáře [§ 18 odst. 1 písm. c)] a desetidenní praktický výcvik mechanika na hlavní báňské záchranné stanici zakončený úspěšně vykonanou zkouškou.

(1) Lezeckou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro lezce na hlavní báňské záchranné stanici a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z lezectví.

(2) Potápěčskou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro potápěče na hlavní báňské záchranné stanici a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z potápění.

(3) Lezec si udržuje lezeckou kvalifikaci tím, že jednou za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání lezecké techniky, a to v rozsahu 1 směny. Zásah s použitím lezecké techniky provedený v příslušném čtvrtletí nahrazuje praktický výcvik.

(4) Potápěč si udržuje potápěčskou kvalifikaci tím, že dvakrát za rok absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání potápěčské techniky, a to vždy v rozsahu 5 směn. Jedno praktické cvičení vykoná v prostředí bez možnosti přímého vynoření nad hladinu, druhé v hloubkách 10 až 40 m pod hladinou. Zásah s použitím potápěčské techniky v odpovídajících podmínkách nahrazuje praktický výcvik.

(1) Četařem může být jen báňský záchranář s nejméně tříletou záchranářskou praxí, který absolvoval školení četaře na hlavní báňské záchranné stanici v délce 8 vyučovacích hodin a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství; tuto zkoušku opakuje každé 3 roky.

(2) Četařem lezců může být jen báňský záchranář, který absolvoval také speciální výcvik v používání horolezecké techniky nebo techniky průmyslového lezectví v délce 40 hodin a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky; tuto zkoušku opakuje každé 3 roky.

(3) Četařem potápěčů může být jen báňský záchranář, který absolvoval také speciální výcvik v používání potápěčské techniky v délce 40 hodin a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky; tuto zkoušku opakuje každé 3 roky.

(1) Služební řád hlavní báňské záchranné stanice vydává po jeho schválení Českým báňským úřadem3) ředitel hlavní báňské záchranné stanice. Služební řád závodní báňské záchranné stanice vydává vedoucí závodní báňské záchranné stanice; před jeho vydáním jej organizace předloží spolu s vyjádřením hlavní báňské záchranné stanice obvodnímu báňskému úřadu ke schválení.16)

(2) Služební řád určí organizační uspořádání báňské záchranné stanice a bližší vymezení jejích úkolů, počty členů báňského záchranného sboru, úkoly a práva báňských záchranářů, způsob výkonu pohotovosti, množství, typy, popřípadě i způsob použití věcných prostředků báňské záchranné stanice a podrobnosti o obsahu a rozsahu školení a praktických cvičení báňských záchranářů a specialistů.

(3) Služební řád dále určí odpovědnost za plnění úkolů a povinností stanovených touto vyhláškou a souvisejícími právními předpisy.2)

(4) Služební řád hlavní báňské záchranné stanice obsahuje i pohotovostní řád, poplachový řád, zásahový řád a výcvikový řád. Součástí služebního řádu je i způsob určení výše příspěvků na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné stanice.

(5) Služební řád závodní báňské záchranné stanice vychází ze služebního řádu hlavní báňské záchranné stanice, do jejíhož obvodu působnosti závodní báňská záchranná stanice patří.

Pohotovostní řád hlavní báňské záchranné stanice určí požadavky na připravenost báňských záchranářů a technických prostředků k neprodlenému zásahu. Obsahuje vždy:

a) organizaci pohotovostní služby báňských záchranářů a rozsah pohotovosti technických prostředků, včetně opatření pro neprodlené obnovení stálé pohotovosti v případě výjezdu na záchranářskou akci,

b) personální zabezpečení pohotovostní služby,

c) zajištění poskytnutí první pomoci v podzemí, na plynujících dolech II. třídy nebezpečí odborné první pomoci a

d) zajištění pohotovostní služby průvodce na uhelném dole s výjimkou dolu s jednoduchými poměry.

Poplachový řád hlavní báňské záchranné stanice řeší svolání báňského záchranného sboru. Obsahuje vždy:

a) pravomoc k vyhlášení a způsob vyhlášení poplachu,

b) způsob spojení mezi hlavní báňskou záchrannou stanicí a členy báňského záchranného sboru v obvodu její působnosti určenými služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice a mezi hlavní báňskou záchrannou stanicí a závodními báňskými záchrannými stanicemi,

c) náplň činnosti členů báňského záchranného sboru při vyhlášení poplachu a při uvědomění o poplachu,

d) organizaci výjezdu báňského záchranného sboru na záchranářskou akci, počet báňských záchranářů při výjezdu a jejich vybavení,

e) způsob zabezpečení pomocných služeb při poplachu a při výjezdu na záchranářskou akci,

f) seznam členů báňského záchranného sboru, kteří musí být uvědoměni o poplachu, popřípadě pravomoc k upřesnění tohoto seznamu a

g) určení doby, po kterou jsou členové báňského záchranného sboru uvedení v § 19 až 22 dosažitelní telefonicky.

(1) Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice podrobněji rozpracovává

a) obecné zásady záchranářské akce a vedení zásahu při havárii,

b) vedení zásahu při zdolávání jednotlivých typů předvídatelných havárií a odstraňování jejich následků,

c) vedení plánovaných nehavarijních zásahů,

d) požadavky na vybavení základny,

e) požadavky na vybavení četařské brašny, brašny mechanika a příruční lékárničky a

f) požadavky na měřicí a detekční techniku a další vybavení čet báňských záchranářů.

Zásahový řád dále upraví základní úkoly členů báňského záchranného sboru při záchranářské akci a při zásahu.

(2) Zásahový řád hlavní báňské záchranné stanice se vztahuje i na závodní báňskou záchrannou stanici.

Výcvikový řád hlavní báňské záchranné stanice určí náplň, dobu trvání a četnost školení a praktického výcviku báňských záchranářů a kritéria hodnocení fyzické připravenosti báňských záchranářů.

(1) Činnost báňských záchranářů při záchranářské akci organizuje a řídí velitel báňského záchranného sboru. Tuto funkci vykonává vedoucí závodní báňské záchranné stanice organizace nebo její části postižené havárií nebo jeho zástupce, pokud neurčil ředitel hlavní báňské záchranné stanice jinak. V případě, že při záchranářské akci současně zasahují báňští záchranáři hlavní báňské záchranné stanice, přejímá řízení a organizaci činnosti ředitel hlavní báňské záchranné stanice nebo jeho zástupce nebo jím určený technik hlavní báňské záchranné stanice. Při výjezdu k havarijnímu zásahu pohotovostních jednotek závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí bez účasti jednotek hlavní báňské záchranné stanice přejímá řízení a organizaci činnosti vedoucí závodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí nebo jeho zástupce.

(2) Velitel báňského záchranného sboru je podřízen vedoucímu likvidace havárie. Od jeho příkazu se smí odchýlit jen tehdy, jde-li o nebezpečí z prodlení nebo při vážném ohrožení života. Pokud se odchýlí od příkazu, neprodleně o tom informuje vedoucího likvidace havárie. Odmítnout splnění příkazu může pouze tehdy, pokud by jeho splnění zřejmě a bezprostředně ohrožovalo životy báňských záchranářů.

(3) Neprodleně po dojezdu na místo postižené havárií se velitel báňského záchranného sboru spojí s vedoucím likvidace havárie, vyžádá si příkazy k zásahu a rozhodne o počtu a vybavení čet vysílaných do zásahu.

(4) Velitel báňského záchranného sboru se zdržuje na stanovišti určeném vedoucím likvidace havárie. Vzdálit se z určeného místa může jen se souhlasem vedoucího likvidace havárie; v tomto případě určí svého zástupce.

(5) Velitel báňského záchranného sboru

a) povolává a určuje čety, popřípadě i jednotlivé báňské záchranáře k plnění úkolů,

b) určuje rozmístění základen a jejich velitele,

c) zajišťuje plnění příkazů vedoucího likvidace havárie,

d) rozhoduje o typu dýchacího přístroje, který má být v zásahu použit, a o jeho úpravě z hlediska délky jeho ochranné doby,

e) rozhoduje o přítomnosti mechanika a lékaře nebo zdravotnického záchranáře na základně a určuje jejich úkoly,

f) rozhoduje o zřízení záchranářských hlídek; jednočlenná hlídka může být jen v místě, odkud je přímé spojení s velitelem základny nebo s velitelem báňského záchranného sboru.

(6) Velitel báňského záchranného sboru uplatňuje u vedoucího likvidace havárie požadavky k zajištění materiálů, prostředků a pomocných služeb nezbytných pro činnost čet a báňských záchranářů v zásahu.

(1) Činnost báňských záchranářů přidělených na základnu řídí velitel základny.

(2) Velitelem základny může být jen báňský záchranář, který má alespoň kvalifikaci četaře (§ 25).

(3) Velitel základny je podřízen veliteli báňského záchranného sboru a plní jeho příkazy.

(4) Velitel základny rozhoduje o nasazování čet do zásahu a jejich střídání, o připravenosti záložní čety přidělené na základnu k poskytnutí okamžité pomoci četě v zásahu a o vybavení základny. Vydává příkazy k odchodu čety do zásahu a určuje způsob spojení a interval dorozumívání mezi základnou a četou v zásahu a maximální dobu nasazení čety v zásahu a její pracovní úkoly. O svých rozhodnutích a o plnění uložených úkolů informuje velitele báňského záchranného sboru.

(5) Velitel základny vede deník základny, do kterého zapisuje vydané příkazy a čas jejich vydání, obsah hlášení čet, výsledky měření koncentrací plynů a další důležité skutečnosti týkající se zásahu nebo základny.

(6) Velitel základny může opustit základnu jen se souhlasem velitele báňského záchranného sboru; v tomto případě však po dohodě s velitelem báňského záchranného sboru na dobu své nepřítomnosti určí svého zástupce.

Mechanik přidělený na základnu je podřízen veliteli základny. Pečuje o řádný stav dýchacích přístrojů a oživovacích přístrojů a technických, měřicích a speciálních prostředků na základně a provádí jejich seřízení, přezkoušení a kontrolu. O seřízení, přezkoušení a kontrole přístrojů a prostředků vede záznam.

(1) Četař je bezprostředním nadřízeným všem členům čety. Řídí činnost čety a zabezpečuje její celistvost a akceschopnost. Při své činnosti se řídí příkazy velitele základny, popřípadě příkazy velitele báňského záchranného sboru, pokud si tento jeho řízení vyhradil. Seznámí se s úkoly čety a vysvětlí je všem členům čety před nástupem k jejich plnění. Podle místních podmínek rozhoduje o postupu čety, o organizaci práce a o praktickém provádění svěřených úkolů. V četě po jejím sestavení ihned určí svého zástupce. Při postupu čety do zásahu postupuje jako první, při návratu jako poslední.

(2) Při nebezpečí z prodlení nebo při záchraně lidských životů četař může četu rozdělit.

(3) Před nástupem do zásahu s použitím dýchacích přístrojů četař dohlíží na to, aby si každý člen čety provedl kontrolu svého dýchacího přístroje (dále jen „záchranářská kontrola“). Po provedení záchranářské kontroly četař provádí u všech členů čety četařskou kontrolu dýchacích přístrojů (dále jen „četařská kontrola“). Obsah záchranářské a četařské kontroly určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice. Dále četař zkontroluje úplnost výstroje každého báňského záchranáře v četě s ohledem na specifické požadavky zásahu (např. oblek v protišlehové úpravě, speciální výstroj) a úplnost vybavení čety.

(4) V průběhu zásahu četař měří v pravidelných intervalech ne delších než 15 minut teplotu ovzduší a v nedýchatelném prostředí dohlíží na provádění kontroly tlaku v láhvích dýchacích přístrojů u jednotlivých báňských záchranářů; při tom musí zastavit činnost čety. Při zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách platí také ustanovení § 44 odst. 2.

(5) Četař v průběhu zásahu v nedýchatelném prostředí řídí činnost čety tak, aby pro postup čety na určené místo, pro vykonání přikázané práce a pro návrat na základnu žádný báňský záchranář nespotřeboval více než 80 % zásoby kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi, kterou má v dýchacím přístroji k disposici.

(6) Četař může nařídit návrat čety na základnu; rozhodne tak vždy, jestliže u kteréhokoli báňského záchranáře v četě došlo k poruše dýchacího přístroje, úrazu nebo k projevům zdravotních potíží nebo jestliže zásoba kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi v tlakové láhvi kteréhokoliv dýchacího přístroje poklesla natolik, že by neumožňovala bezpečný návrat na základnu.

Zástupce četaře provádí četařskou kontrolu u četaře. Při postupu čety do zásahu jde jako poslední, při návratu jako první. V případě, že četař není schopen při zásahu vykonávat svou funkci, přebírá zástupce četaře vedení čety, určí svého zástupce a nařídí návrat čety na základnu.

(1) Po vyrozumění o poplachu se báňský záchranář neprodleně dostaví na určené místo; od okamžiku vyrozumění o poplachu se činnost báňského záchranáře považuje za výkon práce.

(2) Báňský záchranář ihned po příchodu na určené místo ohlásí svému nadřízenému momentální subjektivní zdravotní stav a splnění povinností uvedených v § 18 odst. 4 až 6. Při ohlášení osobních zdravotních potíží nemůže být nasazen do zásahu.

(3) Před nástupem do zásahu s dýchacím přístrojem si báňský záchranář provede záchranářskou kontrolu svého dýchacího přístroje a kontrolu úplnosti a použitelnosti svého vybavení přiděleného pro daný typ zásahu.

(4) Báňský záchranář usiluje o splnění příkazu, který mu byl vydán. Provádí-li zásah v dýchacím přístroji, sleduje průběžně tlak kyslíku, vzduchu nebo dýchací směsi ve svém dýchacím přístroji. Sleduje také členy své čety a jejich stav. V případě jakékoliv nehody jim okamžitě poskytne nezbytnou pomoc a uvědomí o tom četaře nebo jeho zástupce. Zjistí-li jakékoliv příznaky zhoršení svého zdravotního nebo duševního stavu nebo zjistí-li takové příznaky u jiného člena čety, nebo zjistí-li závady na svém dýchacím přístroji nebo na ostatním vybavení, ihned o tom uvědomí četaře nebo jeho zástupce, a není-li to možné, pak kteréhokoliv člena čety.

Při výkonu vrchního dozoru nastupuje člen báňského záchranného sboru státní báňské správy do zásahu jen s četou báňských záchranářů; přitom není započítáván do početního stavu čety. Dbá příkazů vedoucího likvidace havárie, velitele báňského záchranného sboru, velitele základny a četaře, pokud se tyto příkazy týkají bezpečnosti a ochrany zdraví nebo bezpečnosti provozu.

(1) Nejmenší jednotkou báňských záchranářů v zásahu je četa.

(2) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři nejméně v pětičlenné četě; tříčlenné čety mohou nastoupit do zásahu jen ve výjimečných případech na příkaz velitele báňského záchranného sboru a za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné a se záložní četou je zajištěno trvalé spojení.

(3) Velitel báňského záchranného sboru zajistí, aby o rozdělení báňských záchranářů do čet a o četách byla vedena evidence.

(4) Velitel báňského záchranného sboru nebo jím pověřený technik vydá pro každou četu určenou do zásahu před zahájením zásahu písemný příkaz, který obsahuje:

a) označení čety,

b) jméno a příjmení četaře,

c) jména a příjmení všech báňských záchranářů v četě s uvedením jejich evidenčního čísla,

d) evidenční číslo (označení) přiděleného dýchacího přístroje, popřípadě sebezáchranného přístroje pro každou osobu v četě,

e) datum a hodinu nástupu do zásahu,

f) rámcový příkaz k práci se základním vymezením úkolů a místa jejich plnění,

g) podpis toho, kdo příkaz vydal.

Vzor písemného příkazu určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice.

(5) Pro první zasahující čety může být vydán příkaz i ústně; velitel báňského záchranného sboru zajistí písemné zaznamenání tohoto příkazu.

(6) Do zásahu v nedýchatelném prostředí nastupuje báňský záchranář s dýchacím přístrojem na zádech a s připojenou maskou.

(7) Příkaz k použití dýchacích přístrojů dává četař; báňský záchranář je oprávněn použít dýchací přístroj i bez tohoto příkazu, jestliže se domnívá, že je toto použití nezbytné.

(8) Zásah ve ztížených mikroklimatických podmínkách a zásah v nedýchatelném prostředí je možný jen za podmínky, že báňští záchranáři v zásahu jsou na základně jištěni alespoň stejným počtem čet, kolik je jich v zásahu. Velitel základny dbá na to, aby báňští záchranáři přidělení do záložní čety na základně byli vybaveni a připraveni tak, aby báňským záchranářům v zásahu mohli poskytnout okamžitou pomoc. Za podmínek určených zásahovým řádem může četa na základně plnit funkci záložní čety i pro 2 čety v zásahu.

(9) Zásah na záchranu lidského života a při nebezpečí z prodlení může být zahájen i bez záložní čety na základně; v takovém případě však velitel báňského záchranného sboru přijme opatření k co nejrychlejšímu zajištění dostatečné zálohy.

(10) Při zásazích v prostředí s viditelností menší než 1 m četař zajistí, aby báňští záchranáři v četě byli mezi sebou spojeni spojovacími lanky; to neplatí pro zásah báňských záchranářů lezců a potápěčů.

(11) Pokud četa po návratu ze zásahu v nedýchatelném prostředí zůstává na základně jako záložní četa, uvede mechanik všechny použité dýchací přístroje neprodleně do pohotovostního stavu.

(12) Základní vybavení čety nastupující do zásahu určí služební řád hlavní báňské záchranné stanice. Vyžaduje-li to povaha zásahu, je velitel báňského záchranného sboru oprávněn vybavení čety změnit.

(13) Potápěči a lezci nastupují na základnu nejméně v pětičlenné četě. Ustanovení odstavců 2, 8 a 9 se na zásah lezců a potápěčů nevztahuje.

(1) Pro zásah v nedýchatelném prostředí, ve ztížených mikroklimatických podmínkách a pro zásah lezců a potápěčů je nutné zřídit základnu, a to v době co nejkratší.

(2) Není-li možné umístit základnu v dole v určeném místě, rozhodne o jejím umístění velitel základny. O zřízení základny neprodleně informuje velitele báňského záchranného sboru.

(3) Základnu je možné zřídit jen v prostředí s nezávadným ovzduším s přihlédnutím k možnostem zásahu a k předpokládanému možnému ohrožení základny; základna nemůže být zřízena v místě ohroženém požárními zplodinami nebo jinými nedýchatelnými složkami ovzduší. Velitel základny zajistí, aby složení ovzduší na základně v dole bylo kontrolováno s ohledem na možný výskyt předpokládaných škodlivin, a to kontinuálně, nebo v jím určených intervalech.

(4) Velitel základny zajistí, aby základna byla vybavena pro odpočinek báňských záchranářů a aby při zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách a při zásahu pod vodou byl na základně dostatek teplých nápojů, přikrývek a suchých oděvů.

(5) Na základně se mohou zdržovat jen báňští záchranáři přidělení na základnu; jiné osoby jen se souhlasem velitele základny.

(6) Při zřizování základny v dole je nutné také zajistit spojení základny se stanovištěm velitele báňského záchranného sboru a s četou v zásahu.

(1) Organizace poskytující pomoc báňskými záchranáři zajistí, aby výjezd a přesun báňských záchranářů na místo postižené nehodou byl co nejrychlejší; to se vztahuje i na hlavní báňskou záchrannou stanici.

(2) Organizace, ve které došlo k havárii, vytvoří podmínky pro co nejrychlejší přesun báňských záchranářů k místu zásahu (uvolnění příjezdových cest, přistavení těžní klece, důlní lokomotivy a vozů pro přepravu báňských záchranářů a záchranářské techniky apod.). Vyžaduje-li rozsah nebo povaha havárie také zásah báňských záchranářů z jiné báňské záchranné stanice, organizace zajistí, aby pro ně byl včas připraven báňský záchranář průvodce.

(1) Zásah se řídí zásahovým řádem hlavní báňské záchranné stanice.

(2) Průběh a výsledek zásahu celé záchranářské akce po jejím ukončení vyhodnotí závodní dolu, závodní lomu nebo vedoucí pracovník; vyhodnocení neprodleně zašle hlavní báňské záchranné stanici.

Báňský záchranář může být do zásahu v dýchacím přístroji opakovaně nasazen při dodržení těchto podmínek:

a) v prvních 2 dnech trvání havárie nemůže součet dob zásahu v dýchacím přístroji překročit 6 hodin za 24 hodiny. Báňský záchranář může být opětovně vyslán na takové práce alespoň po jednohodinové přestávce. V případě nebezpečí z prodlení nebo záchrany lidského života může velitel báňského záchranného sboru nařídit kratší přestávky,

b) v dalších dnech trvání havárie, jakož i při plánovaných nehavarijních zásazích nemůže součet dob zásahu v dýchacím přístroji překročit 4 hodiny za 24 hodiny.

Doba zásahu báňských záchranářů ve ztížených mikroklimatických podmínkách se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.

(1) Při zásahu ve výšce a nad volnou hloubkou je nutné zajistit, aby lezec na laně byl nezávisle jištěn jisticím lanem na samostatném jisticím bodu a současně aby byl zajišťován dalším lezcem připraveným poskytnout mu okamžitou pomoc.

(2) Lezec nemůže postupovat do míst ohrožených pádem horniny, částí výztuže nebo jiného materiálu, pokud se nejedná o zásah při záchraně lidského života nebo při nebezpečí z prodlení.

(3) Umožňují-li to místní podmínky, umisťuje se jisticí bod vždy nad pracovištěm lezce.

(4) Při zásahu může být zvolena jen taková taktika a použity takové technické prostředky, které umožňují návrat lezce k jisticímu bodu.

(5) Zásah lezce v prostředí s viditelností menší než 1 m je dovolen, jen jde-li o záchranu lidského života nebo nebezpečí z prodlení.

(6) Vybavení lezce v zásahu včetně nářadí je nutné zabezpečit proti samovolnému uvolnění a pádu.

(7) Zásah lezců nesmí být prováděn za bouře, silného deště, sněžení nebo teplot nižších než minus 10 °C a při vystavení účinkům sálavého tepla.

(1) Četař zajistí, aby při zásahu potápěčů bylo k okamžitému sestupu pod hladinu připraveno a vystrojeno nejméně tolik potápěčů, kolik jich současně zasahuje pod hladinou. O počtu současně zasahujících potápěčů pod hladinou rozhoduje četař. Zásah potápěčů nemůže být prováděn bez přítomnosti mechanika na základně. Zásah je nutné řídit tak, aby potápěč byl vždy spojen s návodčím vodicím lankem, popřípadě telefonní linkou nebo hadicí s přívodem dýchací směsi.

(2) Mimo případů záchrany lidského života nemůže potápěč při zanořování ve svislých důlních dílech postupovat přes volně se vznášející překážky. Uvolňování nebo zvedání takových překážek lanem nemůže být prováděno, pokud potápěč není v bezpečném místě nad hladinou.

(3) Při zásahu v hloubce větší než 10 m nebo při zásahu v místě, kde není možnost přímého vynoření na hladinu, je nutné udržovat telefonické spojení mezi každým potápěčem v zásahu a potápěčem, který jej zajišťuje. Podmínkou provedení takového zásahu je, aby na základně byla připravena v pohotovostním stavu dvoumužná přetlaková komora.

(4) Dekompresní časy na zastávkách a celková doba pobytu pod hladinou při zásahu se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.

(5) Podmínkou zásahu v prostředí s viditelností menší než 3 m a při zásahu potápěčů v zatopeném důlním díle je, aby vodič spojovací telefonní linky se základnou byl uzpůsoben tak, aby současně sloužil jako vodicí lanko.

(6) V chemicky nebo biologicky závadné kapalině a v kapalině chladnější než 14 ºC nemůže být používán oblek, který umožní průnik kapaliny k tělu potápěče (tzv. mokrý oblek).

(7) Pokud činnost pod hladinou vykonávají 2 a více potápěčů, určí četař jednoho z nich, který činnost pod vodní hladinou koordinuje.

(8) Je zakázáno, aby potápěč, který vstupuje do prostoru s uzavřenou vzduchovou dutinou, použil vzduch v této dutině k nadechnutí. To neplatí při použití potápěčského zvonu, popřípadě kesonu, do něhož je zajištěn přívod vzduchu.

(1) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné řídit tak, aby při něm byly dodrženy zásady platné pro havarijní zásah s tím, že velitel báňského záchranného sboru řídí práce podle příkazu uvedeného v odstavci 2 a že základna je zřízena předem; po ukončení plánovaného nehavarijního zásahu provede velitel báňského záchranného sboru jeho písemné vyhodnocení.

(2) Pro plánovaný nehavarijní zásah vypracuje závodní dolu, závodní lomu, popřípadě vedoucí pracovník návrh příkazu, ve kterém určí velitele báňského záchranného sboru, postup prací a potřebná bezpečnostní opatření. Příkaz může vydat až po jeho odsouhlasení ředitelem hlavní báňské záchranné stanice.

(3) Plánovaný nehavarijní zásah je nutné předem ohlásit obvodnímu báňskému úřadu;18) kromě toho je nutné jeho začátek a konec ohlásit také hlavní báňské záchranné stanici.

(1) Není-li dále stanoveno jinak, vztahují se ustanovení hlavy druhé této části i na vedení záchranářského zásahu na povrchu.

(2) Základnu na povrchu je nutné prostorově vymezit, chránit proti nepříznivým povětrnostním vlivům a označit.

(3) Do zásahu v dýchacích přístrojích nastupují báňští záchranáři v nejméně tříčlenných četách pod vedením četaře. Počet členů čety určuje velitel báňského záchranného sboru. O nasazení tříčlenné čety však může rozhodnout jen za podmínky, že pracoviště báňských záchranářů je snadno přístupné, na báňské záchranáře v zásahu je vidět a mají možnost dorozumívat se se základnou.

(4) Lezci nastupují do zásahu nejméně ve tříčlenné četě. O přítomnosti mechanika na základně rozhodne velitel báňského záchranného sboru.

(5) Typ dýchacích přístrojů, potřebnou výstroj a vybavení čety pro zásah určí velitel báňského záchranného sboru podle podmínek zásahu.

(6) Zásah v nadměrně horkém prostředí (se sálavým teplem, v podmínkách otevřené erupce s požárem apod.), v prostředí s výskytem kyseliny nebo jiné chemicky agresivní látky a v prostředí s výskytem dotykových jedů je možný jen za podmínky, že báňští záchranáři jsou i s dýchacími přístroji chráněni ochrannými obleky, v nadměrně hlučném prostředí i protihlukovou přílbou.

(7) Velitel báňského záchranného sboru před zásahem v hlučném prostředí, které brání srozumitelnosti domluvy báňských záchranářů, a to i v případě, že jsou použity protihlukové přílby s telefonem, upřesní, popřípadě doplní dorozumívací signály určené služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice a seznámí s nimi báňské záchranáře.

(8) Činnost potápěčů ve vzdálenosti větší než 50 m od břehu je dovolena, je-li zajištěno doprovodné plavidlo, na jehož palubě je zřízena základna. Po dobu, kdy je potápěč pod hladinou, nemůže být motor plavidla v chodu. Plavidlo a místo akce je nutné vybavit a označit v souladu s řádem plavební bezpečnosti.19)

(9) Při potápění pod led je nutné pro sestup a výstup potápěčů zhotovit a udržovat v ledu otvor o ploše nejméně 1 m2.

(1) Báňská záchranná stanice vede:

a) kmenové listy báňských záchranářů,

b) doklady o zdravotní způsobilosti báňských záchranářů,

c) záznamy o zkouškách dýchacích přístrojů,

d) záznamy o zkouškách oživovacích přístrojů,

e) záznamy o zkouškách masek,

f) záznamy o zkouškách přídavných jehel pod masku,

g) záznamy o zkouškách tlakových láhví do dýchacích a oživovacích přístrojů,

h) záznamy o kontrole pohlcovačů,

i) záznamy o zkouškách kontrolních a zkušebních přístrojů,

j) záznamy o kontrole detektorů a indikátorů, které patří do vybavení báňské záchranné stanice,

k) záznamy o sebezáchranných přístrojích, které patří do vybavení báňské záchranné stanice,

l) záznamy o kontrole a údržbě plnicího zařízení tlakových láhví do dýchacích a oživovacích přístrojů a

m) doklady a záznamy o činnosti báňské záchranné služby, včetně vyhodnocení průběhu a výsledku zásahů.

(2) Záznamy mohou být vedeny na paměťových médiích. Organizace zajistí, aby záznamy byly zajištěny proti zneužití nepovolanou osobou.

(3) Kmenový list báňského záchranáře obsahuje zejména záznamy o absolvování zásahu, školení a praktického výcviku, o zdravotní způsobilosti a o provedených zkouškách.

(4) Báňská záchranná stanice uchovává doklady a záznamy20) uvedené v odstavci 1 písm. a) 10 let od ukončení činnosti báňského záchranáře v báňském záchranném sboru, v odstavci 1 písm. b) až l) rok po uplynutí platnosti dokladu a v odstavci 1 písm. m) 10 let od ukončení roku, ve kterém byla činnost provedena.

Předseda:

prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

Pro koordinaci činnosti báňské záchranné služby zřizuje předseda Českého báňského úřadu štáb báňské záchranné služby jako svůj poradní orgán.

Od ustanovení této vyhlášky je možné se na základě vyhodnocení rizika odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí, při ohrožení života báňského záchranáře a v případech zdolávání havárie báňskými záchranáři podle části šesté této vyhlášky, pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

(1) Služební řády báňských záchranných stanic zůstávají v platnosti do doby schválení nových služebních řádů, nejpozději však do 31. prosince 2002. Služební řády revírních báňských záchranných stanic se po tuto dobu považují za služební řády hlavních báňských záchranných stanic.

(2) Zaměstnanci, kteří k datu nabytí účinnosti této vyhlášky vykonávají funkce (činnosti) uvedené v § 19, 20, 21 a 22, se po dobu výkonu těchto funkcí (činností) považují za zaměstnance splňující kvalifikační požadavky podle této vyhlášky.

Zrušují se:

1. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 341/1992 Sb., o báňské záchranné službě.

2. § 19, 21 a 22 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 29. 12. 1987 čj. 4555/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.).

3. § 17 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 29. 12. 1987 čj. 6500/1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod při vrtných a geofyzikálních pracích a při těžbě, úpravě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů v přírodních horninových strukturách (reg. v částce 10/1988 Sb.).

4. § 8 a 10 výnosu Českého báňského úřadu ze dne 10. 12. 1987 čj. 1009/87 o úkolech organizací při odebírání vzorků důlního ovzduší, o činnosti plynových analytických laboratoří a o jejich kontrole hlavními báňskými záchrannými stanicemi (reg. v částce č. 26/1987 Sb.).

5. § 2 odst. 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 12/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky na izolační sebezáchranné přístroje.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

1) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.

2) Například § 4 odst. 2 a § 21 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

3) § 40 odst. 3 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.

3a) Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů.

4) § 7 odst. 1 a 4 zákona č. 61/1988 Sb.

5) § 7 odst. 7 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb.

6) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

7) § 6 odst. 4 a 5 zákona č. 61/1988 Sb.

8) § 7 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb.

9) § 41 odst. 1 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb.

10) § 41 odst. 1 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

11) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce č. 2/1968 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR (reg. v částce č. 20/1970 Sb.).

12) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

15) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

16) § 41 odst. 2 písm. k) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 315/2001 Sb.

18) § 5 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb.

19) Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění vyhlášky č. 223/1995 Sb.

20) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.