Vyhláška ministerstva zdravotnictví o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek

Jednotlivé ústřední orgány mohou podle potřeby vydat v dohodě s hlavním hygienikem Československé socialistické republiky podrobnější předpisy o organizaci a zabezpečení hygienických úkolů v organizacích.

Péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek se opírá významnou měrou o dobrovolnou součinnost a pomoc všech občanů a dobrovolných společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí, Československého červeného kříže a Československého svazu mládeže.

(1) Aktivní účast občanů na plnění základních úkolů při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek zajišťuje se prostřednictvím zdravotnických útvarů Československého červeného kříže, především zdravotnických hlídek jako dobrovolných pomocníků národních výborů, Revolučního odborového hnutí, orgánů hygienické služby a obvodních lékařů.

(2) Zdravotnické hlídky Československého červeného kříže

a) seznamují se s hygienickými poměry ve svém působišti,

b) soustavně sledují, jak se v jejich působišti plní hygienické požadavky a úkoly vyplývající z předpisů nebo z opatření orgánů a pracovníků hygienické služby a ostatních zdravotnických pracovníků,

c) působí příkladem, poučováním a přesvědčováním k dobrovolnému odstraňování hygienických závad,

d) získávají obyvatelstvo k provádění hygienických opatření.

(3) Vedoucí zdravotnických útvarů Československého červeného kříže upozorňují místní (městský) národní výbor, orgány Revolučního odborového hnutí nebo obvodní lékaře na závady, které nebyly odstraněny, a přijímají od obvodních lékařů pokyny pro další postup, projednávají v širším kolektivu pracujících nebo na hovorech s občany pořádaných národními výbory a Revolučním odborovým hnutím závady, jejichž odstranění závisí především na součinnosti Československého červeného kříže, a podávají pravidelně zprávy o činnosti svých útvarů obvodním lékařům.

(4) Dobrovolní zdravotníci Československého červeného kříže jsou oprávněni vykonávat hygienickou kontrolu v zařízeních služeb obyvatelstvu ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem, vykáží-li se zvláštním průkazem potvrzeným místním (městským) národním výborem.

(1) Za účelem ozdravění dosavadních sídlišť a závodů a odstranění jednotlivých zdrojů znečištění, u kterých tak nelze učinit jednorázově a v krátké době, dbají národní výbory o to, aby organizace vypracovaly plány ozdravných opatření, zajišťují podle potřeby jejich koordinaci a dozírají na jejich důsledné dodržování.

(2) Plány ozdravných opatření i jednotlivé případy odstraňování nedostatků v ochraně zdravých životních podmínek, pokud mají širší hospodářský význam, projedná národní výbor ve spolupráci se zúčastněnými organizacemi. Nedojde-li k dohodě o odstranění nedostatků, je národní výbor oprávněn ukládat organizacím i jednotlivcům opatření k nápravě.

Nestačí-li ostatní opatření k odstranění závad při vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, jsou národní výbory oprávněny učinit opatření podle § 7 odst. 1 zákona, a to zpravidla na návrh orgánu hygienické služby, místní národní výbor na návrh obvodního lékaře. O příslušnosti orgánů hygienické služby k podání návrhů na tato opatření platí obdobně ustanovení o příslušnosti těchto orgánů k vydávání závazných posudků.

(1) Náklady na vyšetřování a zkoumání v souvislosti s usměrňováním péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek nese stát. Byly-li však tímto vyšetřováním nebo zkoumáním zjištěny hygienické závady, může orgán hygienické služby tomu, jehož osoby nebo věci se vyšetřování nebo zkoumání týká, uložit plnou nebo částečnou náhradu nákladů; náhrada nákladů se uloží zejména tehdy, byly-li závady zaviněny nebo bylo-li nutno opakovat vyšetřování nebo zkoumání proto, že závady nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny. Za vzorky odebrané pro účely tohoto vyšetřování nebo zkoumání se náhrada neposkytuje.

(2) Náklady na opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek nese ten, jehož osoby nebo věci se opatření týká.

(3) Okresní národní výbor nebo jím pověřený městský národní výbor může rozhodnout, že

a) stát ponese určité náklady na ozdravění vzduchu, vody nebo půdy, pokud závady, o jejichž odstranění jde, nejsou přímo zaviněny určitými organizacemi nebo osobami,

b) ze státních prostředků se poskytne příspěvek na úhradu nákladů k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, které má nést jednotlivec, nebo příspěvek, došlo-li provedením opatření k vytváření a ochraně zdravých životních podmínek nařízených podle zákona nebo předpisů vydaných podle něho k poškození věci. Příspěvek se neposkytne, neznamená-li úhrada nákladů pro toho, kdo má náklady nést, vzhledem k jeho osobním a majetkovým poměrům zvláště citelnou újmu.

(1) Ustanovení této vyhlášky vztahující se na předměty běžného užívání se vztahují obdobně na tabák a tabákové výrobky.

(2) Léčiva se nepovažují za poživatiny, zdravotnické potřeby se nepovažují za předměty běžného užívání (§ 20 a 61 zákona).

Orgány hygienické služby postupují při provádění této vyhlášky podle ustanovení § 79 odst. 3 zákona; to se týká zejména jejich spolupráce

s orgány dozoru Revolučního odborového hnutí nad bezpečností a ochranou zdraví při práci,

s orgány vodohospodářskými,

s odborně způsobilými pracovníky veterinární služby,

se zemědělskými a lesnickými orgány,

s orgány státní báňské správy,

s orgány územního plánování a se stavebními úřady,

s orgány státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekce,

s orgány ochrany přírody.

Zrušují se

1. vyhláška č. 586/1950 Ú. l. (578/1950 Ú. v.), o zdravotních opatřeních při oběhu jedlých hub a výrobků z hub,

2. vyhláška č. 146/1953 Ú. l. (182/1953 Ú. v.), o nákladech, náhradě škody a podporách v oboru hygienické a protiepidemické péče,

3. vyhláška č. 175/1954 Ú. l. (200/1954 Ú. v.), o udržování čistoty výčepního zařízení v závodech společného stravování,

4. vyhláška č. 23/1958 Ú. l. (23/1958 Ú. v.), o účasti pracujících na úkolech hygienické a protiepidemické péče,

5. směrnice ministerstva zdravotnictví o sanitační službě v potravinářských závodech, poř. č. 27/1962 sb. Hygienické předpisy.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1966.

Ministr:

Plojhar v. r.

*) Směrnice ministerstev zdravotnictví a zemědělství, lesního a vodního hospodářství poř. č. 24/1960 Sb. Hygienické předpisy, o nejvyšších přípustných koncentracích škodlivin v ovzduší.

*) ČSN 83 0611

**) Zejména zákon č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 13/1959 Sb.).

*) § 6 odst. 6 zákona č. 84/1958 Sb., o územním plánování

*) Na tyto pracovníky se vztahují předpisy o lékařských prohlídkách pracovníků vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné - vyhláška č. 46/1946 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem.

*) Na osoby činné v zařízeních pro děti předškolního věku a v mimoškolních výchovných zařízeních, včetně pionýrských táborů, se vztahují předpisy o lékařských prohlídkách pracovníků vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné (vyhláška č. 46/1966 Sb.).

*) Působnost orgánů Slovenské národní rady při plnění úkolů vyplývajících z této vyhlášky určí zákon Slovenské národní rady vydaný podle § 73 zákona č. 20/1966 Sb.