§ 13 nařízení o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin – Zánik a obnovení pojištění družstevníka jako osoby samostatně výdělečně činné. Vstup do pracovního poměru.
Nařízení o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin · 46/1952 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 13 nařízení 46/1952 řeší, co se stane s důchodovým pojištěním družstevníka, pokud byl dříve pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo pokud přestane být družstevníkem a stane se zaměstnancem. Pokud družstevník zůstal po vstupu do družstva pojištěn jako OSVČ, toto pojištění mu zaniká dnem účinnosti nařízení. (§ 13 zákona č. 46/1952 Sb., nařízení o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zánik a obnovení pojištění družstevníka jako osoby samostatně výdělečně činné. Vstup do pracovního poměru.
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „netrvalo-li však důchodové pojištění ze zaměstnání v pracovním poměru alespoň 4 roky, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů platných pro družstevníky, leč by…“
- Odkazuje na: § 6, § 26
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 46/1952 Sb.
(1) Zůstal-li družstevník po vstupu do družstva pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná, zanikne toto jeho pojištění dnem počátku účinnosti tohoto nařízení.
(2) Přestane-li družstevník, který byl dříve samostatně hospodařícím zemědělcem, být družstevníkem, změní se jeho pojištění v dřívější pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné tak, jako by k pojištění podle tohoto nařízení a dřívějších předpisů o důchodovém pojištění družstevníků nebylo došlo.
(3) Přestane-li družstevník být členem družstva a stane-li se zaměstnancem, započítá se mu doba pojištění jako družstevníka, za niž bylo zaplaceno pojistné ve lhůtách stanovených tímto nařízením (§ 6 odst. 1 a § 26 odst. 1), pro nárok i výši důchodu; netrvalo-li však důchodové pojištění ze zaměstnání v pracovním poměru alespoň 4 roky, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů platných pro družstevníky, leč by se následkem pracovního úrazu stal invalidní nebo zemřel. Za vyměřovací základ z pojištění družstevníků se považuje desetinásobek pojistného.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud družstevník zůstal po vstupu do družstva pojištěn jako OSVČ, toto pojištění mu zaniká dnem účinnosti nařízení.
- Jestliže družstevník, který byl dříve samostatně hospodařícím zemědělcem, přestane být družstevníkem, jeho pojištění se změní zpět na pojištění OSVČ, jako by pojištění podle tohoto nařízení nikdy nenastalo.
- Pokud družstevník přestane být členem družstva a stane se zaměstnancem, doba jeho pojištění jako družstevníka se mu započítá pro nárok i výši důchodu, pokud bylo zaplaceno pojistné.
- Jestliže důchodové pojištění ze zaměstnání netrvalo alespoň 4 roky, posuzuje se nárok na důchod podle předpisů pro družstevníky, ledaže by se stal invalidním nebo zemřel následkem pracovního úrazu.
Na co si dát pozor
- Pro započítání doby pojištění družstevníka při přechodu do zaměstnání je klíčové, aby bylo řádně zaplaceno pojistné ve stanovených lhůtách.
- Při kratší době zaměstnání (méně než 4 roky) se nárok na důchod posuzuje podle pravidel pro družstevníky, což může mít vliv na výši nebo podmínky získání důchodu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.