§ 19 Nařízení o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin – Invalidní důchod.
Nařízení o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin · 46/1952 Sb. · § 19 · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh
Stručně: Paragraf 19 nařízení 46/1952 stanoví, že invalidní důchod náleží osobě samostatně výdělečně činné, pokud je z důvodu trvale nepříznivého zdravotního stavu neschopna vykonávat jakoukoliv výdělečnou práci.
§ 19 Invalidní důchod.
Invalidní důchod náleží osobě samostatně výdělečně činné, která je pro trvale nepříznivý zdravotní stav neschopna jakékoliv výdělečné práce.
Paragraf 19 nařízení 46/1952 stanoví, že invalidní důchod náleží osobě samostatně výdělečně činné, pokud je z důvodu trvale nepříznivého zdravotního stavu neschopna vykonávat jakoukoliv výdělečnou práci.
Co to znamená v praxi
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) může získat invalidní důchod, pokud její zdravotní stav trvale znemožňuje jakoukoliv výdělečnou činnost.
Klíčovým kritériem je trvalá neschopnost vykonávat jakoukoliv výdělečnou práci, nikoli jen tu původní.
Nárok na invalidní důchod je vázán na status OSVČ.
Na co si dát pozor
Podmínka „trvale nepříznivý zdravotní stav“ naznačuje, že se nejedná o dočasné omezení, ale o dlouhodobý či permanentní stav.
Formulace „neschopna jakékoliv výdělečné práce“ je velmi přísná a znamená, že osoba nemůže vykonávat žádnou práci, která by jí přinášela příjem.