Nařízení o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin

(1) Vznikne-li osobe samostatně výdělečně činné, která byla zároveň též zaměstnancem, nárok na dávky důchodového pojištění, započítávají se pro výši důchodu též vyměřovací základy ze samostatné výdělečné činnosti konané do 30. září 1952, je-li z nich splatné pojistné zaplaceno nejpozději ve lhůtách stanovených tímto nařízením (§ 17 odst. 1 a § 26 odst. 2). Od 1. října 1952 je osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň též zaměstnancem, pojištěna jen jako zaměstnanec.

(2) Přestane-li osoba samostatně výdělečně činná vykonávat výdělečnou činnost a stane-li se zaměstnancem, započítá se jí doba pojištění ze samostatné výdělečné činnosti, za niž bylo zaplaceno pojistné ve lhůtách stanovených tímto nařízením (§ 17 odst. 1 a § 26 odst. 2), pro nárok i výši důchodu; nesplňuje-li však základní podmínku pro vznik nároku na důchod v zaměstnaneckém pojištění, posuzuje se její nárok na dávky důchodového pojištění podle předpisů platných pro osoby samostatně výdělečně činné, leč by se následkem pracovního úrazu stala invalidní nebo zemřela.

(3) Je-li osobě samostatně výdělečné činné přiznán starobní (invalidní) důchod, zaniká její důchodové pojištění dnem, od kterého je přiznán důchod.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení může v dohodě se zúčastněnými ministry vyhláškou v úředním listě upravit vyměřovací základy osob samostatně výdělečně činných a členů jednotných zemědělských družstev I. a II. typu.

Osobám, které jsou starší 65 let nebo invalidní, sociálně potřebné a beze své viny nemají nárok na důchod z národního pojištění, zejména výměnkářům z hospodářství, jejichž majitelé se stanou členy družstva III. nebo IV. typu, může Státní úřad důchodového zabezpečení přiznat mimořádný důchod.

(1) Pokud se v tomto nařízení nebo v předpisech podle něho vydaných nestanoví jinak, platí pro důchodové pojištění podle tohoto nařízení, zejména též o povinnosti osob samostatně výdělečně činných platiti za sebe a spolupracující členy rodiny pojistné, přiměřeně zákon o národním pojištění a předpisy podle něho vydané.

(2) Nároky ze smluv o pojištění na důchod uzavřených družstevníky podle dosavadních předpisů se posuzují podle tohoto nařízení.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení může činit opatření k odstranění příkrostí, které by se vyskytly při provádění tohoto nařízení; jde-li o opatření obecné povahy, učiní tak v dohodě se zúčastněnými ministry.

(1) Družstevník může pojistné dlužné za dobu do 30. září 1952 doplatit bez újmy svých nároků do 31. ledna 1953; důchod bude však přiznán až po doplacení dlužného pojistného.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná může pojistné dlužné za dobu do 30. září 1952 doplatit bez újmy svých nároků do 30. listopadu 1952; důchod bude však přiznán až po doplacení dlužného pojistného.

(1) Ustanovení zákona o národním pojištění a předpisů podle něho vydaných, které odporují tomuto nařízení, se zrušují.

(2) Dále se zrušují

a) § 64 zákona o národním pojištění, pokud upravuje nárok manželek (družek) pojištěnců (důchodců), na které se vztahuje toto nařízení, na důchod manželky;

b) § 70 zákona o národním pojištění, pokud upravuje nárok pojištěnců (důchodců) uvedených pod písm. a) na výbavné;

c) § 89 zákona o národním pojištění, pokud přiznává nárok na sociální důchod osobám, které nezískaly nárok na důchod z pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné, členové jednotných zemědělských družstev nebo spolupracující členové rodin pro neplacení pojistného nebo pro zaviněné přerušení pracovní činnosti; toto ustanovení platí však i nadále pro důchodce, kterým vznikl nárok na sociální důchod do 30. září 1952.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1952; provede je předseda vlády v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.