Úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vstoupí v rozporu s § 4a odst. 1 na dráhu nebo v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná,

b) provozuje v ochranném pásmu dráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1,

c) poruší nebo ohrozí provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškodí součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,

d) úmyslně poškodí stavbu dráhy, stavbu na dráze nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo úmyslně naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení,

e) v rozporu s § 22 odst. 4 nedbá v obvodu dráhy pokynu provozovatele dráhy,

f) poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d), nebo

g) jako vlastník drážního vozidla neposkytne údaje podle § 49d odst. 3.

(2) Fyzická osoba se jako vlastník dráhy dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhy s jinými dráhami, nebo

b) nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhy.

(3) Fyzická osoba se jako vlastník dráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že

a) nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhy podle § 20 odst. 2,

b) nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhu, u níž není schopna zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo

c) neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.

(4) Fyzická osoba se jako bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že

a) nevypracuje výroční zprávu podle pododdílu 1.8.3.3 Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí8d) (dále jen „Řád“), nebo

b) nevypracuje zprávu o nehodě podle pododdílu 1.8.3.6 Řádu.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) nebo g) nebo odstavce 4,

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d),

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), odstavce 2 nebo odstavce 3.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) vykonává v rozporu s § 4a odst. 1 v obvodu dráhy činnosti, které jsou podnikáním,

b) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhy nepostupuje při havárii této sítě podle pokynů provozovatele dráhy udělovaných podle § 5a odst. 3,

c) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy nezajistí v případě stanoveném v § 5a odst. 5 její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob,

d) provozuje v ochranném pásmu dráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1,

e) poruší nebo ohrozí provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškodí součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,

f) poškodí stavbu dráhy, stavbu na dráze nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení,

g) provozuje dráhu v rozporu s § 11 odst. 1 bez úředního povolení,

h) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 24 odst. 4 bez platné licence,

i) poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d), nebo

j) jako vlastník drážního vozidla neposkytne údaje podle § 49d odst. 3.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhy s jinými dráhami, nebo

b) nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhy.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhy celostátní nebo regionální dopustí správního deliktu tím, že

a) nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhy podle § 20 odst. 2,

b) nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhu, u níž není schopna zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo

c) neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí podle § 17 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení, nebo o nich nepředloží doklady,

b) nevyrozumí podle § 18 odst. 1 před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy o této skutečnosti drážní správní úřad nebo vlastníka dráhy,

c) provozuje dráhu v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a),

d) nezajistí v souladu s § 22 odst. 1 písm. c), aby provozování dráhy prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá,

e) nezveřejní v souladu s § 22 odst. 1 písm. d) jízdní řády pro veřejnou drážní osobní dopravu a jejich změny,

f) neoznačí názvy stanic (zastávek), které provozuje podle § 22 odst. 1 písm. e),

g) provozuje určené technické zařízení v rozporu s § 22 odst. 1 písm. f),

h) nezajistí v souladu s § 22 odst. 1 písm. g) dopravcům přístup k poskytovaným službám způsobem, který vylučuje zvýhodnění některého z dopravců,

i) omezí provozování dráhy nebo její části v rozporu s § 23b nebo § 23c,

j) nevyrozumí neprodleně drážní správní úřad, vlastníka dráhy nebo dopravce o skutečnostech uvedených v § 23b odst. 2, nebo

k) neposkytne údaje podle § 49d odst. 2.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy celostátní nebo regionální dopustí správního deliktu tím, že

a) provozuje v rozporu s § 11 odst. 1 dráhu bez osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy,

b) finančně nezabezpečí podle § 22 odst. 2 písm. a) řádné provozování dráhy,

c) neposkytne podle § 22 odst. 2 písm. b) doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhy,

d) nepředloží podle § 22 odst. 2 písm. e) výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhy,

e) neumožní podle § 23 odst. 1 písm. a) provozovat drážní dopravu na dráze,

f) neposkytne v případě stanoveném v § 23 odst. 1 písm. b) svou dopravní cestu jinému provozovateli dráhy,

g) nepředá přídělci kapacity dopravní cesty údaje o povaze a kapacitě jím provozované dopravní cesty podle § 23 odst. 2 písm. a),

h) nestanoví podle § 23 odst. 2 písm. b) rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí, nebo jej nezveřejní v Přepravním a tarifním věstníku,

i) neoznámí podle § 23a odst. 4 drážnímu správnímu úřadu změny údajů, které předkládá v žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, nebo o nich nepředloží doklady podle § 23a odst. 2,

j) nezpracuje jízdní řád podle § 40 odst. 1, nebo jej neprojedná s Ministerstvem dopravy, s kraji nebo s dopravci na dráze podle § 40 odst. 2,

k) nepředá podle § 40 odst. 3 údaje z platného jízdního řádu do celostátního informačního systému o jízdních řádech, nebo

l) použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky poskytnuté z veřejných prostředků k provozování dráhy k jiným účelům.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy nebo dopravce dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí vznik mimořádné události v drážní dopravě podle § 49 odst. 3 písm. a),

b) nezajistí v souladu s § 49 odst. 3 písm. b) místo mimořádné události nebo neprovede dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné události,

c) nezabezpečí podle § 49 odst. 3 písm. c) uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy,

d) neprovede podle § 49 odst. 3 písm. d) zjištění příčin a okolností vzniku mimořádné události, nebo

e) nepřijme podle § 49 odst. 3 písm. e) opatření určená k předcházení vzniku mimořádných událostí.

(7) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f) nebo j), odstavce 4 písm. a), b), e), f), j) nebo k) nebo odstavce 5 písm. b), c), d), g), h), i), j), k) nebo l),

b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), g), h) nebo i), odstavce 2, odstavce 3, odstavce 4 písm. c), d), g), h) nebo i), odstavce 5 písm. a), e) nebo f) nebo odstavce 6.

(8) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), d), g), h) nebo i) lze uložit též zákaz činnosti.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí podle § 32 odst. 1 drážnímu správnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence, nebo o nich nepředloží doklady,

b) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 35 odst. 1 písm. a),

c) použije v rozporu s § 35 odst. 1 písm. d) k provozování drážní dopravy drážní vozidlo nebo určené technické zařízení bez platného průkazu způsobilosti nebo v technickém stavu, který neodpovídá schválené způsobilosti,

d) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. e), aby drážní vozidlo řídila osoba s platným průkazem způsobilosti k řízení,

e) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. f), aby drážní dopravu prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá, nebo

f) se neřídí při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy udílenými podle § 35 odst. 1 písm. g).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce na dráze celostátní nebo regionální dopustí správního deliktu tím, že

a) provozuje v rozporu s § 24 odst. 4 drážní dopravu bez platného osvědčení dopravce,

b) neoznámí podle § 34h odst. 5 drážnímu správnímu úřadu změny údajů, které předkládá v žádosti o vydání osvědčení, nebo o nich nepředloží doklady,

c) finančně nezajistí podle § 35 odst. 2 písm. a) řádné provozování drážní dopravy,

d) neposkytne podle § 35 odst. 2 písm. b) drážnímu správnímu úřadu doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy,

e) nesjedná nebo nezaplatí podle § 35 odst. 2 písm. d) pojištění z odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy, nebo

f) nepředloží podle § 35 odst. 2 písm. g) drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce ve veřejné drážní dopravě dopustí správního deliktu tím, že

a) nezabezpečí v souladu s § 36 písm. f) předlékařskou první pomoc v případě závažné nehody nebo nehody,

b) nezabezpečí v případech stanovených v § 36 písm. g) náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu,

c) neoznačí drážní vozidlo nebo soupravu drážních vozidel podle § 36 písm. h),

d) omezí nebo zastaví veřejnou drážní dopravu v rozporu s § 38 odst. 7, nebo

e) nezveřejní přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy podle § 38 odst. 2 nebo je podle § 38 odst. 7 neoznámí drážnímu správnímu úřadu.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce poskytující přepravní služby v rámci závazků veřejné služby dopustí správního deliktu tím, že

a) při zajišťování přepravních služeb mimo závazky veřejné služby nebo jiných činností nevede oddělenou souhrnnou analytickou evidenci závazků veřejných služeb podle § 39a odst. 4, nebo

b) použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky poskytnuté z veřejných prostředků k provozování veřejné drážní osobní dopravy k jiným účelům.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální nebo lanové dopustí správního deliktu tím, že nepředloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu podle § 41 odst. 1.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako přídělce kapacity dopravní cesty dopustí správního deliktu tím, že

a) nezpracuje nebo nezveřejní prohlášení o dráze podle § 34c odst. 1 a 2, nebo

b) přidělí kapacitu dopravní cesty v rozporu s § 34e nebo § 34f.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník přepravy nebezpečných věcí dopustí správního deliktu tím, že

a) nezajistí proškolení zaměstnanců podílejících se na přepravě nebezpečných věcí podle kapitoly 1.3 Řádu,

b) nesplní povinnost z hlediska bezpečnosti podle kapitoly 1.4 Řádu,

c) neustanoví bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí podle pododdílu 1.8.3.1 Řádu,

d) nevypracuje bezpečnostní plán, nezajistí proškolení zaměstnanců nebo nedodržuje ustanovení bezpečnostního plánu podle kapitoly 1.10 Řádu,

e) užije pro přepravu nebezpečných věcí jiné než předepsané obaly nebo cisterny nebo je užije jiným než předepsaným způsobem podle části 4 Řádu,

f) neoznačí nebezpečnou věc podle části 5 Řádu,

g) nepřiloží řádně vyplněné doklady předepsané pro přepravu nebezpečných věcí podle kapitol 5.1 a 5.4 Řádu,

h) poruší požadavky na konstrukci a zkoušky obalů, velkých nádob pro volně ložené látky, velkých obalů nebo cisteren podle části 6 Řádu, nebo

i) poruší podmínky přepravy, nakládky, vykládky nebo manipulace s nebezpečnými věcmi podle části 7 Řádu.

(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhy při přepravě nebezpečných věcí v seřaďovacích nádražích dopustí správního deliktu tím, že nezajistí vypracování interních nouzových plánů (kapitola 1.11 Řádu) pro tuto přepravu podle pododdílu 1.4.3.6 Řádu.

(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce nebo provozovatel dráhy při přepravě nebezpečných věcí dopustí správního deliktu tím, že nevypracuje zprávu o nehodě podle oddílu 1.8.5 Řádu.

(10) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel při přepravě nebezpečných věcí dopustí správního deliktu tím, že při odesílání nezařadí nebezpečnou věc podle části 2 Řádu.

(11) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b), c), d), e) nebo f), odstavce 3 písm. a), b), c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5, odstavce 6, odstavce 7 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i), odstavce 8, odstavce 9 nebo odstavce 10,

b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. d) nebo odstavce 7 písm. d).

(12) Za správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 7, odstavce 8, odstavce 9 nebo odstavce 10 lze uložit též zákaz činnosti.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry sankce právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit nejdéle na tři roky. Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným správním deliktem nesměl již tuto činnost vykonávat.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby8e) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává drážní správní úřad s výjimkou správních deliktů podle § 51 odst. 6, které projednává Drážní inspekce.

(7) Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. c) až f) může projednat v blokovém řízení Policie České republiky.

(8) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.

(9) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(1) Zřizuje se správní úřad Drážní úřad jako orgán státní správy se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy.

(2) V čele Drážního úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy; ministr dopravy schvaluje rovněž statut Drážního úřadu.

(1) Zřizuje se Drážní inspekce jako správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy. Drážní inspekce se člení na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví generální inspektor.

(2) V čele Drážní inspekce je generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy.

(3) Drážní inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.

(4) Statut a organizační řád Drážní inspekce schvaluje ministr dopravy.

(1) Drážní inspekce provádí zjišťování příčin a okolností vzniku závažných nehod v drážní dopravě a nehod a ohrožení stanovených prováděcím právním předpisem. Přitom zjišťuje nedostatky ohrožující bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy a jejich příčiny. Při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí Drážní inspekce postupuje tak, aby provozování dráhy a drážní dopravy bylo obnoveno co nejdříve. Fyzické a právnické osoby dotčené mimořádnou událostí jsou oprávněny vyžadovat informace o zahájení a průběhu šetření mimořádné události a vyjadřovat se k jeho závěrům. Výsledky šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události projedná Drážní inspekce s provozovatelem dráhy a dopravcem zúčastněnými na mimořádné události a s Drážním úřadem a vyrozumí o nich fyzické a právnické osoby dotčené mimořádnou událostí. Šetření podle tohoto odstavce nenahrazuje řízení podle zvláštního zákona8g) a probíhá nezávisle na něm.

(2) Došlo-li k závažné nehodě v drážní dopravě, k nehodě nebo ohrožení stanovenému prováděcím právním předpisem v pohraničním úseku dráhy, a není možné určit, zda místo mimořádné události leží na území České republiky, dohodne se Drážní inspekce s inspekčním orgánem příslušného členského státu ES na způsobu zjištění příčin a okolností mimořádné události v drážní dopravě.

(3) Při zjišťování příčin a okolností mimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni

a) vstoupit na místo mimořádné události, na související prostor dráhy a do drážního vozidla zúčastněného na mimořádné události,

b) zajišťovat důkazy související s vyšetřováním příčin a okolností vzniku mimořádné události včetně výstupů ze záznamových zařízení umístěných v drážním vozidle zúčastněném na mimořádné události a kontrolovat odstraňování trosek drážního vozidla a pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy pro účely zkoumání,

c) vyžádat si okamžitý přístup k výsledkům ohledání ostatků obětí závažné nehody nebo nehody a k výsledkům vyšetřování zaměstnanců dopravce zúčastněných na mimořádné události,

d) vyžadovat podání vysvětlení od zaměstnanců dopravce zúčastněných na mimořádné události a od dalších svědků mimořádné události,

e) vyžádat si od provozovatele dráhy, dopravce a Drážního úřadu další údaje nebo záznamy vztahující se k zjišťování příčin a okolností mimořádné události.

(4) Drážní inspekce podá podnět drážnímu správnímu úřadu na zahájení řízení o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu, vyžaduje-li to zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy při vzniku mimořádné události, a po zjištění jejich příčin a okolností podle povahy věci podá návrh na zahájení řízení

a) o odejmutí osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní a regionální (§ 23a),

b) o odejmutí osvědčení dopravce (§ 34h),

c) o rozhodnutí o nezpůsobilosti drážního vozidla k provozu (§ 44),

d) o rozhodnutí o nezpůsobilosti určeného technického zařízení v provozu (§ 48).

(5) Drážní inspekce oznamuje Evropské železniční agentuře do 7 dnů zahájení šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí na dráze celostátní a regionální. O výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí vypracuje zprávu, kterou poskytne Evropské železniční agentuře, vlastníku dráhy, provozovateli dráhy, dopravci a Drážnímu úřadu. Pokud Drážní inspekce na základě výsledků šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události přijme ve zprávě bezpečnostní doporučení, jsou vlastník dráhy, provozovatel dráhy nebo dopravce povinni přijmout opatření k zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy a přijatá opatření oznámit Drážní inspekci. Vzor zprávy o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Drážní inspekce zveřejní do 30. září kalendářního roku výroční zprávu o šetření příčin a okolností vzniku mimořádných událostí za uplynulý kalendářní rok. Tuto zprávu poskytne Evropské železniční agentuře.

(1) Státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Drážní úřad.

(2) Působnost drážních správních úřadů vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce v přenesené působnosti.

(1) Drážní úřad vykonává působnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo obce.

(2) Drážní úřad vykonává působnost orgánu dozoru podle ustanovení zvláštního právního předpisu nad stanovenými výrobky8h) a ostatními výrobky8i) určenými pro provozování dráhy a drážní dopravy, které jsou součástí dráhy nebo drážních vozidel, nad drážními vozidly, určenými technickými zařízeními a nad strukturálními a provozními subsystémy na dráhách zařazených do evropského železničního systému.

Ministerstvo dopravy:

a) rozhoduje o zařazení železniční dráhy do kategorie, zrušení celostátní nebo regionální dráhy po dohodě s Ministerstvem obrany,

b) rozhoduje o změně kategorie dráhy celostátní na jinou kategorii železniční dráhy a o změně kategorie jiné železniční dráhy než dráhy celostátní na dráhu celostátní po dohodě s Ministerstvem obrany,

c) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Drážního úřadu, Drážní inspekce a obcí.

(1) Hlavní město Praha9) vykonává přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou:

a) schvalování typu drážního vozidla,

b) schvalování způsobilosti drážního vozidla,

c) schvalování způsobilosti určených technických zařízení,

d) rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení,

e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti.

(2) Ostatní obce10) vykonávají přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhy s výjimkou:

a) schvalování typu drážního vozidla,

b) schvalování způsobilosti drážního vozidla,

c) schvalování způsobilosti určených technických zařízení,

d) rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení,

e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti,

f) působnosti speciálního stavebního úřadu,

g) vydávání průkazu způsobilosti k řízení lanových drah.

(3) Příslušnou k rozhodování podle tohoto zákona je obec, v jejímž územním obvodu se nachází dráha tramvajová, trolejbusová, lanová nebo speciální dráha. Jedná-li se o rozhodování o udělení licence, je příslušnou obec, v jejímž územním obvodu se bude nacházet výchozí zastávka drážní dopravy.

(1) Státní dozor ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady a Drážní inspekce. Výkon státního dozoru obcemi náleží do přenesené působnosti obcí. Působnost pro výkon státního dozoru je určena věcnou a územní působností drážního správního úřadu.

(2) Při výkonu státního dozoru pověřené osoby dozírají, zda jsou při provozování dráhy a drážní dopravy dodržovány a plněny povinnosti vlastníka dráhy, provozovatele dráhy a dopravce stanovené právními předpisy v zájmu bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy.

(3) Vrchní státní dozor ve věcech drah vykonává Ministerstvo dopravy.

(4) Při výkonu vrchního státního dozoru pověřené osoby vykonávají činnosti náležející státnímu dozoru a dále dozírají nad výkonem státního dozoru ve věcech drah.

(5) Pověření k výkonu vrchního státního dozoru a k výkonu státního dozoru ve věcech drah vydává Ministerstvo dopravy.

(1) Pověřená osoba je oprávněna v souvislosti s výkonem dozoru vstupovat do všech prostor souvisejících s vykonávanou činností, nahlížet do dokladů a evidencí týkajících se provozování drah a drážní dopravy. Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni pověřené osobě umožnit výkon uvedených oprávnění, bezplatně ji dopravit po dráze a umožnit bezplatné použití drážních sdělovacích zařízení.

(2) Při výkonu státního dozoru je pověřená osoba povinna se prokázat dokladem o pověření. Doklad o pověření obsahuje jméno a příjmení pověřené osoby, její fotografii, věcný rozsah oprávnění.

(3) Zjistí-li pověřená osoba při výkonu dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, nebo že provozování dráhy je v rozporu s úředním povolením, nebo že provozování drážní dopravy je v rozporu s platnou licencí, vyzve provozovatele dráhy nebo dopravce k odstranění nedostatků ve stanovené lhůtě a vyrozumí o tom drážní správní úřad.

(4) Provozovatelé drah a dopravci jsou povinni ve stanovené lhůtě odstranit nedostatky zjištěné při výkonu státního dozoru. Přijatá opatření k odstranění nedostatků sdělí provozovatel dráhy nebo dopravce příslušnému drážnímu správnímu úřadu písemně.

(1) Vlastníku dráhy, provozovateli dráhy, účastníkovi přepravy nebezpečných věcí a dopravci, který neuposlechl příkazu osoby pověřené výkonem státního dozoru ve věcech drah při výkonu tohoto dozoru, může drážní správní úřad nebo Drážní inspekce uložit pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč.

(2) Pořádkovou pokutu lze uložit opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené drážním správním úřadem nebo Drážní inspekcí. Úhrn takto uložených pokut nesmí přesáhnout částku 300 000 Kč.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne nesplnění uložené povinnosti.

(4) Pořádková pokuta uložená Ministerstvem dopravy je příjmem státního rozpočtu, pořádková pokuta uložená jiným drážním správním úřadem nebo Drážní inspekcí je příjmem rozpočtu, z něhož je zabezpečována činnost tohoto úřadu.

(1) Vláda České republiky rozhodne ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, která část z dráhy celostátní, již provozují České dráhy na základě zvláštního zákona5), je dráha regionální. Dráhy regionální je Ministerstvo dopravy povinno zveřejnit v Obchodním věstníku. Na rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(2) Při rozhodování podle odstavce 1 se nezařadí do kategorie regionální dráhy ta část dráhy celostátní, která je uvedena v seznamu tratí podle mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána11).

(3) Provozování drah a drážní dopravy není živností podle živnostenského zákona12).

Práva a závazky rozpočtové organizace Drážní úřad zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Drážní úřad zřízený podle tohoto zákona.

(1) Dopravci, kteří provozují drážní dopravu na základě koncese, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence (§ 24). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona.

(2) Provozovatelé dráhy, kteří provozují dráhu na základě koncese, jsou povinni požádat drážní správní úřad do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání úředního povolení k provozování dráhy (§ 11). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito provozovatelé dráhy považují za provozovatele dráhy, kterým bylo vydáno úřední povolení podle tohoto zákona.

(3) Osoby, které řídí drážní vozidlo, jsou povinny zažádat drážní správní úřad o vydání průkazu způsobilosti k řízení (§ 45) do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o způsobilosti k řízení se tyto osoby považují za osoby způsobilé k řízení podle tohoto zákona.

(4) Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní nebo regionální dráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráhách, je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví a odděleného účtování v účetních okruzích za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných prostředků při provozování dráhy a provozování drážní dopravy. Oddělené účtování v účetních okruzích za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných prostředků, provádí i provozovatel drážní dopravy, který není současně provozovatelem dráhy. Finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy a prostředky k provozování dráhy poskytnuté z veřejných prostředků se vedou samostatně a nemohou se převádět do jiných činností.

(1) Právní vztahy založené vlečkovou smlouvou podle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva z nich vzniklá, se řídí dosavadními předpisy.

(2) Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí na železniční dráze upravuje zvláštní právní předpis12a).

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.

Přepravní řád upravující přepravní podmínky na dráze celostátní a na dráze regionální se může odchýlit od ustanovení obchodního zákoníku, pokud přejímá ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.

zrušen.

(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 3a odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 2, § 14a odst. 3, § 20 odst. 4, § 22 odst. 1 písm. g), § 22 odst. 5, § 23a odst. 7, § 27a odst. 4, § 34h odst. 9, § 35 odst. 3, § 37 odst. 7, § 39 odst. 8, § 39a odst. 3, § 39b odst. 2, § 42 odst. 3, § 43 odst. 1, § 43 odst. 4, § 43 odst. 5, § 43a odst. 5, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 3, § 45 odst. 8, § 47 odst. 2, § 48 odst. 1, § 49d odst. 1, § 49e odst. 6 a § 53b odst. 1, 2 a 5.

(2) Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vydá právní předpis o podmínkách zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhy a drážní dopravy a o způsobu provádění posudkové činnosti.

(3) Ministerstvo dopravy po dohodě s Ministerstvem vnitra vydá právní předpis o provádění výuky, výcviku a zkoušek žadatelů o průkaz způsobilosti k řízení tramvají a trolejbusů.

(4) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis, kterým stanoví součásti dráhy.

(5) Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou druhy mimořádných událostí v drážní dopravě, postup při vzniku a opatření na místě mimořádné události, příslušnost k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných událostí.

Tímto zákonem se zrušují:

1. zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.,

2. vyhláška Ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášek č. 132/1969 Sb. a č. 122/1974 Sb.,

3. vyhláška Ministerstva dopravy č. 68/1964 Sb., o přenesení působnosti státní správy ve věcech drah, ve znění vyhlášky č. 11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách, a vyhlášky č. 177/1988 Sb.,

4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), ve znění vyhlášek č. 111/1966 Sb., č. 2/1980 Sb., č. 42/1984 Sb. a č. 74/1985 Sb.,

5. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách,

6. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 123/1979 Sb., o městské hromadné dopravě,

7. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 18/1981 Sb., o schvalování drážních vozidel a zvláštních drážních mechanizačních zařízení,

8. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 61/1982 Sb., o určených technických zařízeních,

9. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 72/1984 Sb., o podmínkách způsobilosti kontejnerů ISO řady 1 k bezpečnému a plynulému provozu,

10. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 8/1987 Sb., o způsobilosti dovážených lanových drah a jiných technických zařízení,

11. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 7/1988 Sb., o křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí,

12. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 190/1988 Sb., kterou se stanoví pevné částky náhrad za způsobení malých poruch v provozu vlaku na celostátních dráhách a vlečkách, ve znění vyhlášky č. 316/1992 Sb.,

13. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 38/1990 Sb., kterou se stanoví některé podmínky k zajištění bezpečného a plynulého provozu zdvihacích zařízení pro manipulaci s kontejnery ISO řady 1,

14. směrnice Federálního ministerstva dopravy, Generální prokuratury ČSSR a Federálního ministerstva vnitra č. j. 11 471/1973 o koordinaci a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při železničních nehodách (registrována v částce 12/1973 Sb.),

15. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 11 446/1974 o pravidelném opakovaném přezkušování jeřábníků a vazačů pracujících se silničními výložníkovými jeřáby nebo se železničními kolejovými výložníkovými jeřáby (registrován v částce 15/1974 Sb.),

16. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 239/1974 o lhůtách dozorčí činnosti státního odborného technického dozoru (registrován v částce 15/1974 Sb.),

17. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 142/1975-18 o zdvihacím zařízení horní plošiny poschoďového železničního vozu pro dopravu osobních automobilů, ve znění výnosu č. j. 23 229/79-025 (registrovány v částce 33/1975 Sb. a částce 6/1980 Sb.),

18. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 241/75-025 o působnosti správ celostátních drah jako drážních správních orgánů, ve znění výnosu č. j. 25 112/77 (registrovány v částce 2/1973 Sb. a v částce 20/1975 Sb.),

19. výnos Federálního ministerstva dopravy a Českého báňského úřadu č. 3939/19/1976 o pravidlech technického provozu pro důlní dráhy povrchových hnědouhelných dolů (PTP-D) (registrován v částce 4/1979 Sb.),

20. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 26 049/76, kterým se vydává Zkušební řád pro řidiče, průvodčí, dispečery, výpravčí a pracovníky přepravní kontroly městské hromadné přepravy, ve znění výnosu č. 7 129/1982-025 (registrovány v částce 8/1977 Sb. a v částce 9/1982 Sb.),

21. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 19 022/1978 o odborné způsobilosti v elektrotechnice na dráhách (registrován v částce 32/1978 Sb.),

22. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 624/1982-25, kterým se stanoví pevné částky náhrad za poškození železničních vozů a zařízení, ve znění výnosu č. j. 18 682/1992-040 (registrovány v částce 16/1982 Sb. a v částce 81/1992 Sb.),

23. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9 737/1984 o přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.),

24. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 5 095/85-ÚÚŽZ, kterým se vydávají směrnice o zdravotní způsobilosti pracovníků na železnicích (registrován v částce 16/1985 Sb.),

25. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 969/85, kterým se stanoví některé podmínky výkonu státního odborného technického dozoru na zajištění bezpečnosti kontejnerů ISO řady 1 v provozu (registrován v částce 24/1985 Sb.).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

* * *

Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), nabyl účinnosti šedesátým dnem po jeho vyhlášení (1. listopadu 1999).

Zákon č. 23/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2000, s výjimkou ustanovení § 39 a § 39a až 39d, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 71/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (3. dubna 2000).

Zákon č. 132/2001 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (1. března 2002).

Nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2002 ve věci návrhu na zrušení druhé, třetí a čtvrté věty § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, vyhlášený pod č. 144/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2002.

Zákon č. 175/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., nabyl účinnosti dnem vyhlášení (9. května 2002).

Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Zákon č. 103/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004).

Zákon č. 1/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. ledna 2005).

Zákon č. 181/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2006.

Zákon č. 191/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti třicátým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení (11. června 2006).

Předseda vlády:

Ing. Topolánek v. r.

1) Směrnice Rady 91/440/EHS z 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství.

Směrnice Rady 95/18/ES ze dne 19. června 1995 o vydávání licencí železničním podnikům.

Směrnice Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o provozní provázanosti transevropského železničního systému vysokorychlostních vlaků.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových dráhách pro dopravu osob.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/12/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železničních podniků Společenství.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/13/ES ze dne 26. února 2001, kterou se mění směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/14/ES ze dne 26. února 2001 o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/50/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 96/48/ES o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/51/EHS ze dne 29. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství.

1a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

1b) § 12 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 102/2004 Sb.

1c) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

1d) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

2) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

2a) § 108 a následující zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2b) Například zákon č. 50/1976 Sb.

3) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5a) § 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

6) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

6a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 881/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zřízení Evropské železniční agentury (nařízení o Agentuře).

6b) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

6c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/13/ES ze dne 26. 2. 2001, kterou se mění a doplňuje Směrnice Rady (ES) č. 95/18/ES o udělování licencí železničním podnikům.

6d) Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

6e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/14/ES ze dne 26. 2. 2001 o přidělování kapacity železniční dopravní cesty, vybírání poplatků za užívání železniční dopravní cesty a ověřování bezpečnosti.

6f) Článek 16 Směrnice č. 2001/14/ES.

6g) Čl. 10 směrnice 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 1995/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (směrnice o bezpečnosti železnic).

6h) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

6i) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

7a) Čl. 14 nařízení č. 1191/69 o postupu členských států ohledně závazků spojených s veřejnými službami v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách.

7c) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.

7e) Vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy.

7g) Nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému.

7h) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7i) § 13 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

8a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/16/ES o interoperabilitě systému transevropské železniční dopravy.

8b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1996/48/ES o provozní propojenosti systému vysokorychlostní železniční dopravy.

7f) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

8c) § 7 a 9 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 277/2003 Sb.

8d) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.

8e) § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

8g) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

8h) § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb.

8i) § 7 odst. 1 zákona č. 102/2001 Sb.

9) § 13 a 26 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 58 odst. 5 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

11) Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (Dohoda AGC), schválená usnesením vlády ČSSR č. 78 z 8. 2. 1990.

12) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

12a) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.