Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

(1) Zemědělský půdní fond je určen pro zemědělskou výrobu a žádná jeho součást nesmí být této výrobě odňata, pokud nebyla podle ustanovení tohoto zákona vyňata ze zemědělského půdního fondu.

(2) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla včas zajištěna, musí být již perspektivní plány výstavby a územní plány vzájemně uvedeny v soulad s perspektivními plány zemědělské výroby a s ochranou zemědělského půdního fondu.

(3) Musí-li dojít k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, je třeba dbát, aby

a) bylo použito v prvé řadě zemědělské půdy horší jakosti a zejména byla chráněna orná půda, nelze-li při výstavbě použít nezemědělské půdy,

b) byla vyňata co nejmenší plocha ze zemědělského půdního fondu,

c) umístění výstavby bylo pokud možno v souladu se zájmy zemědělské výroby,

d) po skončení výstavby byla neprodleně provedena taková terénní úprava, aby půda při výstavbě dotčená byla způsobilá k dalšímu obdělávání.

(4) Při projednávání investičních úkolů, nejpozději však při vydání územních rozhodnutí, musí být rozhodnuto o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Rozhodnutí se vydají společně, pokud o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebylo rozhodnuto předem. Při rozhodování o umístění nadzemních a podzemních vedení musí být přihlédnuto zejména k tomu, aby jimi bylo co nejméně ztíženo obhospodařování zemědělského půdního fondu.

Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu provozem průmyslových, zejména báňských podniků, popřípadě aby škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou podniky povinny:

a) současně s generelem těžby vypracovat generely zahlazení následků dolování na povrchu a rekultivace těžbou dotčených pozemků,

b) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé provozem dotčené ploše, postarat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace nebo zajistit jejich odvoz na plochy určené výkonným orgánem okresního národního výboru,

c) ukládat odklizové hmoty ve vytěžených prostorech vlastních nebo sousedních závodů, a není-li to technicky možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na půdách horší jakostní třídy, které byly za tím účelem vyňaty ze zemědělského půdního fondu,

d) provádět již v průběhu provozu vhodné terénní úpravy pozemků provozem dotčených tak, aby tvarem, uložením zemin a vodními poměry byly připraveny pro rekultivaci a vyhovovaly potřebám zemědělského, popřípadě jiného hospodářského využití,

e) provádět soustavnou rekultivaci narušených pozemků určených pro opětné zemědělské využití tak, aby zúrodňovacím procesem bylo vytvořeno takové půdní prostředí, které by umožňovalo využít rekultivovaných pozemků pro zemědělskou výrobu (tj. vytvořit půdu s průměrnou úrodností),

f) po zastavení provozu provést neprodleně dokončení půdních úprav pozemků za účelem jejich rekultivace a plán těchto úprav předložit ke schválení výkonnému orgánu okresního národního výboru.

Při budování silnic, železnic, nadzemních a podzemních vedení, vodohospodářských děl a zařízení musí investor učinit taková opatření, aby dosavadní síť odvodňovacích a závlahových zařízení nadále plnila svůj účel a dbát ochrany opatření učiněných podle § 7; taková opatření musí být zajištěna též při provádění hospodářskotechnických úprav pozemků.

Při geologickém a hydrologickém průzkumu a při budování nadzemních a podzemních vedení na součástech zemědělského půdního fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni:

a) oznámit včas zamýšlené provádění prací výkonnému orgánu okresního národního výboru a výkonným orgánům místních národních výborů,

b) omezit práce na pozemcích pokud možno na dobu vegetačního klidu,

c) provádět práce tak, aby na kulturách a zemědělském půdním fondu došlo k co nejmenším škodám,

d) skrýt odděleně ornici před zahájením prací a uvést po jejich skončení pozemek do původního stavu.

(1) O povolení, aby zemědělská půda byla vyňata ze zemědělského půdního fondu, rozhodují výkonné orgány okresních národních výborů po slyšení výkonných orgánů místních národních výborů. Výkonné orgány krajských národních výborů mohou si vyhradit rozhodnutí, půjde-li o závažnější zásahy do zemědělského půdního fondu, které podstatnou měrou nepříznivě naruší zemědělskou výrobu, nebo půjde-li o vynětí značnější plochy zemědělské půdy.

(2) Výkonný orgán, rozhodující podle odstavce 1, přihlédne zejména k politickému a ekonomickému zdůvodnění vynětí součástí zemědělského půdního fondu, k odhadu ztrát na zemědělské výrobě, k nimž tímto vynětím dojde, jakož i k tomu, zda bylo provedeno vhodné a účelné soustředění staveb, využito dosavadních míst a proluk a zabráněno roztříštěné výstavbě, zejména při individuální výstavbě bytové a výstavbě společných zařízení jednotných zemědělských družstev a zařízení státních statků; podle potřeby uloží žadateli o vynětí součásti zemědělského půdního fondu předložit zdůvodnění zamýšleného vynětí a odhad ztrát na zemědělské výrobě.

(3) Měnit ornou půdu na půdu jinak obdělávanou bez souhlasu výkonného orgánu okresního národního výboru je zakázáno; to platí i pro zalesnění zemědělské půdy a pro její použití k založení rybníků a k zřízení sadů a zahrádek.

Při rozhodování o vynětí ze zemědělského půdního fondu uloží příslušný výkonný orgán národního výboru žadateli o vynětí ze zemědělského půdního fondu provést opatření v zájmu ochrany zemědělského půdního fondu a zemědělské výroby, přičemž musí dbát na hospodárnost a účelnost takových opatření; podle potřeby uloží žadateli zejména povinnost postarat se o zemědělské využití půdy, pokud možno až do jejího skutečného použití k jiným účelům, oznámit včas uživateli půdy zahájení stavebních prací a provést na vlastní náklad skrývku kulturní vrstvy půdy a její odvoz na místo jejího hospodárného využití.

Vláda stanoví vyhláškou opatření k zabránění, popřípadě ke zmírnění škod způsobených na zemědělské půdě a zemědělské výrobě kouřem, popílky, prachem a jinými pevnými a plynnými škodlivými zplodinami, unikajícími při provozu průmyslových podniků.

Ministerstvo zemědělství vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady předpisy k provedení tohoto zákona; těmito předpisy může také upravit ochranu zemin zúrodnění schopných, uložených pod povrchem, které báňskou nebo jinou činností se dostanou na povrch.

(1) Zrušují se

vládní nařízení č. 55/1951 Sb., o rozšíření plochy orné půdy a zajištění půdy pro zemědělskou výrobu,

ustanovení § 32 odst. 2 a § 52 odst. 1 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horního zákona), pokud upravují rekultivaci zemědělské půdy.

(2) Ustanovení zákona č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech, a ustanovení § 7 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 61/1956 Sb., o těžbě rašelin, zůstávají nedotčena.

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

Štrougal v. r.