Nařízení o správě státních léčebných a ošetřovacích ústavů

(1) Vlastní správa ústavu náleží jeho řediteli, který musí býti lékař.

(2) Ředitel spravuje ústav po stránce lékařské, hospodářské a osobní a uplatňuje při tom zásady zdravotní politiky podle jednotného plánu zdravotní péče a podle usnesení zdravotní komise tak, aby ústavní léčebná péče odpovídala současnému stavu a úrovni lékařské vědy a byla hodnotná a účelná. Je nadřízeným všech zaměstnanců ústavu. Při tom zejména

a) koordinuje činnost jednotlivých složek ústavu,

b) bdí nad hospodárností a účelností provozu ústavu,

c) činí všechna opatření nutná k zajištění řádného provozu ústavu,

d) předkládá návrhy a zprávy zdravotní komisi.

(3) Za řádné a včasné plnění úkolů uvedených v odstavci 2 odpovídá ředitel zdravotní komisi. Tím není dotčena jeho odpovědnost vůči jiným nadřízeným orgánům a úřadům.

Ministerstvo zdravotnictví vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v Úředním listě podrobné předpisy o způsobu výkonu správy ústavů (organisační řád).

Působnost správního sboru okresních nemocnic vykonává zdravotní komise okresního národního výboru obdobně podle ustanovení §§ 1 až 6.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1949; provede je ministr zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zápotocký v. r.

Plojhar v. r.