Vyhláška Slovenského úřadu bezpečnosti práce o bezpečnosti práce při provozu silničních vozidel

Pro dopravu zvláště těžkých a rozměrných nákladů, prováděnou speciálními vozidly, je provozovatel povinen:

a) stanovit technologický postup při nakládání a skládání,

b) zajistit technickou úpravu pracoviště k nakládání dopravovaného břemene,

c) zajistit vhodné zařízení a pomůcky dostatěčné únosností pro naložení a složení,

d) prověřit zajištění nákladu pro dopravu,

e) přidělit na vozidlo nejméně dva řidiče, zajistit dostatečný počet dalších pracovníků pro manipulaci s nákladem a určit pracovníka řídícího práce při nakládání, upevnění a vykládání (§ 4).

Vozidlo je za použití motorické síly dovoleno tlačit jen tažnou tyčí. Odpojená přípojná vozidla nesmějí být za použití motorické síly tlačena.

(1) Vozidlo přistavené k opravě musí být prázdné a řádně očištěné. Větší oprava naloženého vozidla je dovolena jen ve výjimečných případech, kdy složení nákladu by činilo mimořádné potíže. V takovém případě musí být provedena oprava za přímého dozoru mistra, který určí technologický postup. Vozidla s nebezpečným nákladem nesmějí být opravována v uzavřených prostorách.

(2) Kontrolu technického stavu spodku vozidla je dovoleno provádět jen při vypnutém motoru. Při kontrole nesmí být zařazen žádný převodový stupeň a vozidlo musí být zabezpečeno proti pohybu. Kontrolu chodu motoru a zařízení závislých na chodu motoru je dovoleno provádět jen tehdy, je-li motor spolehlivě upevněn a nejsou-li chodem motoru ohroženy osoby. Při větší opravě vozidla může být zdroj elektrického proudu zapojen jen při kontrole těch částí vozidla, které nemohou být zkoušeny bez jeho zapojení.

(3) Za chodu motoru není dovoleno ručně manipulovat s ovládacím zařízením vozidla (táhly, vidlicemi, západkami, pojistnými zařízeními apod.), s automaticky nebo servořízením ovládanou převodovkou nebo s přídavnou převodovkou vozidla bez předchozích opatření, která vyloučí nežádoucí pohyb vozidla a možnost úrazu.

(4) Kontrola a opravy hydraulického sklápěcího zařízení jsou dovoleny jen tehdy, je-li zdvižená sklápěcí část vozidla bezpečně podepřena pevnou vzpěrou spolehlivě zamezující samovolné sklopení.

(5) Vozidlo nebo jeho částí, zdvižené za účelem provedení opravy, musí být bezpečně podloženy; používání sudů, cihel a jiných nebezpečných podložek je zakázáno. Není dovoleno opravovat vozidla nebo jejich části zdvižené jeřáby nebo přenosnými zdviháky bez použití bezpečných podpěr (kozy, podpěrné stojany apod.). Ustanovení tohoto odstavce neplatí při výměně kol mimo prostory opraven nebo technických ošetřoven.

(6) Provádí-li se kontrola vozidla na zkušebním válcovém zařízení, musí být vozidlo zajištěno tak, aby samovolně nesjelo z válců, pokud je to pro toto zařízení výrobcem předepsáno.

(7) Zátku chladiče není dovoleno otevřít, došlo-li k přehřátí motoru. V tomto případě je nutno zachovat výrobcem stanovený postup. V případech, že výrobce postup nestanovil, je nutno při nízkých otáčkách motoru vyčkat tak dlouho, až klesne přetlak v chladicím zařízení.

(1) Na každém motorovém vozidle musí být účinné spouštěcí zařízení ve stavu schopném provozu.

(2) Ohřev motoru samodujnou lampou je dovolen jen na otevřeném prostranství a za přítomnosti další osoby, vybavené účinným hasicím přístrojem. Nalévat lehká paliva (éter apod.) do karburátoru a pod svíčky je zakázáno.

(3) Vlečení vozidla za účelem uvedení jeho motoru do chodu je dovoleno v uzavřených prostorách a objektech jen na vyznačených místech a pokud se zachovávají podmínky stanovené v § 25 vyhlášky č. 80/1966 Sb.

(1) Při huštění pneumatik kol, nenamontovaných na vozidle, s ráfkem opatřeným závěrným a pojistným kruhem nebo s půleným ráfkem, musí být pracovník chráněn bezpečným krytem. V ohroženém prostoru nesmí být kromě pracovníka provádějícího huštění žádná jiná osoba. Pokud pracovník provádí huštění pneumatiky mimo prostor opravny nebo technické ošetřovny (u benzínových čerpadel, během cesty apod.), nemusí být chráněn krytem, musí však stát stranou tak, aby nebyl ohrožen.

(2) Po sejmutí pojistného kruhu není dovoleno uvolňovat pneumatiku jejím přihušťováním.

(1) Vysouvací, zdvihací a podobné mechanismy speciálních vozidel (silničních jeřábů, rýpadel, mechanických nakladačů, zdvihacích plošin, žebříků apod.) nesmějí se za jízdy uvádět v činnost a musí být bezpečně zajištěny proti samovolnému pohybu. Převážet volně zavěšená břemena na zdvihacím zařízení silničního jeřábu je zakázáno, pokud podle technických předpisů výrobce není stanoveno jinak.

(2) Silniční výložníkové jeřáby, které pracují v blízkosti ochranného pásma elektrických venkovních vedení,*) musí být vybaveny signalizačním zařízením, umístěným v kabině obsluhy, které upozorňuje spolehlivě na nebezpečné přiblížení výložníku k elektrickému venkovnímu vedení pod napětím. Silniční výložníkové jeřáby, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. 1. 1972, musí být při práci za podmínek uvedených v předchozí větě vybaveny odizolovaným prostředkem pro uchopení nebo zavěšení břemene.

(3) Mobilní jeřáby, automobilová rýpadla a podobné stroje musí mít při práci způsobilou, alespoň dvoučlennou obsluhu.

(1) Více než dva akumulátory je dovoleno současně nabíjet jen ve zvláštních místnostech, se sklonem podlahy směrem k jímce, oddělených a uzavřených od ostatních provozních místností, náležitě temperovaných a při nuceném větrání větraných podtlakově (dále jen „akumulátorovny“).

(2) V akumulátorovnách není dovoleno instalovat dynama ani elektromotory v menším krytí než IP-55, nesmí se v nich kouřit ani používat nekrytého ohně a nesmí do nich vstupovat nikdo jiný než prací v nich pověření pracovníci. Zákaz vstupu musí být vyznačen na tabulce umístěné zvenku na každých dveřích vedoucích do těchto místností. Každá akumulátorovna musí být vybavena potřebným počtem respirátorů, sněhovým hasicím přístrojem, umyvadlem s tekoucí vodou a mýdlem, s lékárničkou obsahující zejména prostředky k poskytnutí první pomoci při popálení žíravinou a lékařem předepsané léky.

(3) Spojení akumulátorů při nabíjení musí být provedeno pevně přiléhající svorkou, která zamezuje jiskření. Není dovoleno spojovat svorky akumulátorů drátem.

(4) Náplň akumulátorů je dovoleno připravovat jen způsobem stanoveným výrobcem a ve speciálně upravených nádobách; přečerpávání je dovoleno provádět jen zařízením upraveným tak, aby pracovník nemohl přijít do přímého styku s žíravinou. Pracovníci jsou povinni používat při práci s žíravinou štítku z plexiskla k ochraně obličeje, gumových rukavic, gumové obuvi a zástěry odolné proti kyselině, která přesahuje okraj obuvi.

(5) Pracovníci musí být před zařazením do práce v akumulátorovnách náležitě poučeni o tom, že jde o práci nebezpečnou, která může škodit zdraví; organizace je povinna přidělit jim skříně pro oddělené odkládání pracovního a vycházkového oděvu.

(1) Provozovatelé jsou povinni aspoň jednou za kalendářní rok školit všechny své pracovníky o ustanoveních této vyhlášky a provádět jejich praktický výcvik v rozsahu výkonu a řízení prací upravovaných touto vyhláškou (jimiž jsou nebo mají být pověřeni). Toto školení může být spojeno se školením prováděným podle zvláštních předpisů.**) Organizace mohou zabezpečit školení a výcvik svých pracovníků dohodou s jinou organizací.

(2) Na závěr školení jsou pracovníci uvedení v odstavci 1 povinni podrobit se před nástupem do práce a před uplynutím každého druhého kalendářního roku po nástupu do práce zkoušce, při níž mají prokázat znalost a způsobilost uvedenou v odstavci 1.

(3) Zkouška podle odstavce 2 se skládá před komisí, jejíž členy a předsedu jmenuje vedoucí organizace nebo jeho zástupce v dohodě s příslušným odborovým orgánem Slovenského odborového svazu; jde-li o JZD, v dohodě se základní organizací Slovenského svazu družstevních nebo jednotlivě hospodařících rolníků; jde-li o výrobní družstvo, s komisí péče o členy.

(4) Pracovníci, kteří při zkoušce neobstáli, mohou ji opakovat nejdříve po uplynutí 3 měsíců. Odmítne-li pracovník podrobit se zkoušce podle odstavce 2 nebo neprokáže-li při ní dostatečné znalosti, nesmí vykonávat práce, pro které jsou tyto znalosti předepsány.

(5) Provozovatel je povinen uschovávat zápisy o školení a způsobu provádění zkoušek a o jejich výsledcích po dobu pěti let následujících po roce, v němž byly zkoušky provedeny.

Provozovatelé, jejich pracoviště a technická zařízení neodpovídají ustanovením této vyhlášky, jsou povinni do šesti měsíců ode dne její účinnosti předložit příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce návrh plánu opatření ke splněni ustanovení této vyhlášky s časovým harmonogramem a provést technická a jiná opatření uložená tímto inspektorátem ve lhůtě jím stanovené. Organizace podléhající hornímu zákonu předloží tento návrh ve stejné lhůtě příslušnému báňskému úřadu, který obdobně stanoví potřebná opatření i lhůtu k jejich provedení.

Zrušuje se vyhláška ministerstva dopravy č. 211/1954 Ú.v. č. 188/1954 Ú. l.), o bezpečnosti při práci v automobilové dopravě.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1971.

Ředitel:

Ing. Sorel v. r.

*) ČSN 30 0024 Rozdělení a druhy vozidel - definice základních pojmů.

**) § 17 vyhlášky ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu (dále jen „vyhláška č. 80/1966 Sb.“).

*) Zejména § 18 a 19 vyhlášky č. 80/1966 Sb.

**) Vyhláška ministerstva dopravy č. 145/1958 Ú. v., o podmínkách provozu vozidel na silnicích (dále jen „vyhláška č. 145/1958 Ú. v.“).

*) Vyhláška č. 145/1958 Ú. v.

**) ČSN 73 0760 Požární předpisy pro výstavbu průmyslových závodů a sídlišť.

ČSN 65 0201 Předpisy pro zajištění požární bezpečnosti při výrobě, manipulaci, skladování a dopravě hořlavých kapalin.

***) Směrnice č. 5/1954 Hyg. předpisů, o hygienických podmínkách pro výstavbu průmyslových podniků, ve znění doplňků uveřejněných v Hygienických předpisech, svazek 3/1958.

Směrnice č. 20/1959 Hyg. předpisů, o hygienických podmínkách pro provoz a udržování průmyslových podniků, ve znění vydaném v Hygienických předpisech, svazek 16/1962.

†) ČSN 36 0035 Denní osvětlení budov.

ČSN 36 0046 Umělé osvětlení v průmyslových závodech.

††) ČSN 74 4505 Podlahy. Základní ustanovení.

†††) ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky, zejména tabulky se značkou 0622, 7810 a 7812.

*) ČSN 01 8012 Bezpečnostní značky a tabulky.

**) ČSN 34 1440 Předpisy pro elektrická zařízení na povrchu v místech s nebezpečím požáru nebo výbuchu hořlavých plynů a par.

*) ČSN 73 6055 Garáže, odstavné a parkovací plochy.

**) ČSN 01 2720 Bezpečnostní barvy.

***) ČSN 38 9100 Ruční hasicí přístroje,

†) Vyhláška ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích zařízení.

*) § 34 a 35 vyhlášky č. 80/1966 Sb. Vyhláška č. 145/1958 Ú. v.

**) § 76 vyhlášky ministerstva dopravy č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu.

IV. díl výnosu Ústředního báňského úřadu z 26. 6. 1965 čj. 65/1965, kterým se vydává bezpečnostní předpis o výbušinách.

ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů.

ČSN 34 1730 Předpisy pro pracoviště s radioaktivními látkami.

ČSN 65 0201 Předpisy pro zajištění požární bezpečnosti při výrobě, manipulaci, skladování a dopravě hořlavých kapalin.

***) Vyhláška č. 145/1958 Ú. v.

*) § 5 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).

**) Vyhláška ministerstva vnitra č. 169/1955 Ú. v., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech (v organizacích podléhajících hornímu zákonu výnos bývalého Ústředního báňského úřadu čj. 25/1956 o zajištění a organizaci požární ochrany pro povrchové části hornických závodů).

Vyhláška ministerstva dopravy č. 53/1965 Sb., o výcviku a dalším zvyšování odbornosti řidičů silničních motorových vozidel.