Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

(1) Ministerstvo dopravy zveřejní informaci o obdržení první žádosti o udělení přepravního práva na své úřední desce do 7 dnů od jejího doručení. Další letečtí dopravci Evropské unie20) mohou podat žádost o udělení přepravního práva v téže věci ve lhůtě 21 dnů od zveřejnění informace o první žádosti. K později podaným žádostem se nepřihlíží. Informaci o obdržení žádostí dalších leteckých dopravců Evropské unie20) zveřejní Ministerstvo dopravy na své úřední desce do 7 dnů od jejich doručení.

(2) O žádostech podaných podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo dopravy ve společném řízení.

(3) V řízení o udělení přepravního práva lze nahlížet do spisu až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 1.

(1) Ministerstvo dopravy při rozhodování o udělení přepravního práva přihlédne k

a) typu, úrovni a rozsahu nabízených služeb obchodní letecké dopravy, míře zohlednění potřeb jednotlivých kategorií uživatelů a poměru ceny a úrovně služeb obchodní letecké dopravy,

b) četnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy, nabízené kapacitě a rozložení letů v průběhu kalendářního roku,

c) termínu předpokládaného zahájení provozu a období provozu,

d) dostupnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy uživatelům,

e) cenové politice leteckého dopravce Evropské unie20) včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu,

f) zajištění dopravní obslužnosti včetně návaznosti a zapojení do stávající sítě linek,

g) technickému zabezpečení provozu včetně využití vlastních letadel, pronajatých letadel bez posádky a pronajatých letadel s posádkou,

h) způsobu a rozsahu spolupráce s jinými leteckými dopravci,

i) podmínkám provozu na určené lince a přiměřenosti nabídky a

j) dosavadnímu využívání přidělených přepravních práv leteckým dopravcem Evropské unie20).

(2) Ministerstvo dopravy může udělit přepravní právo více žadatelům, umožňuje-li to mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.

(3) Ministerstvo dopravy rozhodne o žádosti o udělení přepravního práva ve lhůtě 60 dnů od doručení první žádosti. Rozhodnutí o udělení přepravního práva se vydává na dobu neurčitou.

(4) Ministerstvo dopravy může v rozhodnutí o udělení přepravního práva stanovit podmínky pro jeho výkon. O změně podmínek pro výkon přepravního práva může Ministerstvo dopravy rozhodnout na základě žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, nebo z moci úřední za podmínky, že došlo ke změně skutečností rozhodných pro udělení přepravního práva.

(5) Ministerstvo dopravy zveřejní rozhodnutí o udělení přepravního práva na své úřední desce.

(6) Letecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, je povinen oznámit Ministerstvu dopravy

a) změnu skutečností uvedených v žádosti, může-li mít podstatný vliv na výkon uděleného přepravního práva, a to nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, a

b) skutečnost, že mu příslušný orgán nevydal nebo zrušil povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince, a to bez zbytečného odkladu.

(7) Letecký dopravce Evropské unie20) nesmí udělené přepravní právo převést na jinou osobu.

(1) Letecký dopravce Evropské unie20) může požádat Ministerstvo dopravy o udělení přepravního práva, které bylo uděleno jinému leteckému dopravci, nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva. V řízení o žádosti podle věty první se ustanovení § 70a odst. 2, § 70b a § 70c odst. 1 až 5 použijí obdobně.

(2) Ministerstvo dopravy po obdržení žádosti podle odstavce 1 posoudí dosavadní způsob využívání přepravního práva leteckým dopravcem Evropské unie20), kterému bylo uděleno, a svým rozhodnutím

a) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a žádost zamítne,

b) odebere přepravní právo tomuto leteckému dopravci a udělí je žadateli, nebo

c) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a současně je udělí žadateli.

(1) Ministerstvo dopravy odejme udělené přepravní právo, pokud letecký dopravce Evropské unie20)

a) nezahájí provoz na určené lince do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva,

b) nevyužívá udělené přepravní právo po dobu delší než 6 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit,

c) porušuje podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení přepravního práva,

d) oznámí, že udělené přepravní právo nehodlá nadále využívat, nebo

e) ukončí provozování obchodní letecké dopravy.

(2) Ministerstvo dopravy rovněž odejme udělené přepravní právo, pokud

a) dojde k podstatné změně skutečností uvedených v žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo přepravní právo uděleno, přičemž tato změna má nežádoucí vliv na výkon uděleného přepravního práva, nebo

b) leteckému dopravci Evropské unie20) příslušný orgán nevydá nebo zruší povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince.

(1) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 10 dnů před plánovaným dnem zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy a vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele. Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, uvede v oznámení rovněž adresu své provozovny na území České republiky.

(2) Letecký dopravce jiného členského státu k oznámení přiloží letový řád, který obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu,

c) typ a poznávací značku letadla,

d) nabízenou kapacitu letadla,

e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu a

f) dobu platnosti letového řádu.

(3) Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu, ke které se uděluje přepravní právo, z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, oznámení nepodává.

(4) Bez ohledu na povinnost podat oznámení předkládá letecký dopravce jiného členského státu letový řád Ministerstvu dopravy vždy alespoň 10 dnů před zahájením každého provozního období.

(5) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy provedení nepravidelného letu nebo série nepravidelných letů do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky letadlem s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností vyšší než 5,7 tuny. Oznámení se podává alespoň 3 dny před plánovaným dnem provedení letu nebo v případě série nepravidelných letů alespoň 7 dnů před plánovaným dnem provedení prvního letu.

(6) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu,

c) typ a poznávací značku letadla a

d) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele.

(1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko nebo riziko pro životní prostředí.

(2) Žádost se podává alespoň 30 dnů před plánovaným dnem zahájení provozu pravidelné obchodní letecké dopravy. Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem:

a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána,

b) osvědčení leteckého provozovatele,

c) osvědčení letové způsobilosti,

d) osvědčení hlukové způsobilosti.

(3) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti dále přiloží letový řád, který obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu,

c) typ a poznávací značku letadla,

d) nabízenou kapacitu letadla,

e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu,

f) dobu platnosti letového řádu.

(4) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, doklady uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) a údaje uvedené v odstavci 3 písm. d) a e) se nevyžadují.

(5) Povolení se vydává na dobu neurčitou. Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad.

(6) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71 odst. 1 zruší, pokud letecký dopravce ze třetí země

a) nevyužívá vydané povolení po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit,

b) oznámí, že vydané povolení nehodlá nadále využívat,

c) závažným způsobem poruší ustanovení tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

d) ukončí provozování obchodní letecké dopravy, nebo

e) podléhá zákazu provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího seznam leteckých dopravců podléhajících zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii21) nebo rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

(1) Letecký dopravce ze třetí země oznámí Ministerstvu dopravy zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravy na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 20 dnů před plánovaným dnem zahájení prodeje.

(2) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje

a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla organizační složky leteckého dopravce ze třetí země zřízené na území České republiky,

b) obchodní firmu nebo název a adresu sídla osoby zprostředkující pro leteckého dopravce ze třetí země prodej služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky, není-li organizační složka zřízena, a

c) druh nabízených služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky.

(3) Letecký dopravce ze třetí země informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v oznámení ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.

(1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat nepravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko nebo riziko pro životní prostředí.

(2) Žádost se podává alespoň

a) 3 pracovní dny před plánovaným dnem letu, jde-li o žádost o povolení jednotlivého letu,

b) 7 pracovních dnů před plánovaným dnem letu, jde-li o přepravu nebezpečného zboží22), nebo

c) 15 pracovních dnů před plánovaným dnem prvního letu, jde-li o sérii nepravidelných letů.

(3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje

a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu,

b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu,

c) typ a poznávací značku letadla,

d) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu,

e) počet cestujících nebo druh a množství nákladu,

f) název, klasifikaci, množství a způsob balení nebezpečného zboží22), je-li přepravováno,

g) číselný kód přidělený nebezpečnému zboží22) Organizací spojených národů, je-li přepravováno,

h) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla objednatele přepravy,

i) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla odesílatele a příjemce zboží, je-li přepravováno, a

j) obchodní firmu nebo název zvoleného poskytovatele odbavovacích služeb na území České republiky.

(4) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem:

a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána,

b) licenci nebo jiný obdobný doklad pro přepravu nebezpečného zboží22), je-li přepravováno,

c) osvědčení leteckého provozovatele,

d) osvědčení letové způsobilosti,

e) osvědčení hlukové způsobilosti.

(5) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, údaje uvedené v odstavci 3 písm. d), e), h) až j) a doklady uvedené v odstavci 4 písm. d) a e) se nevyžadují.

(6) Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad.

(7) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.

Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71c odst. 1 zruší, nastane-li některý z důvodů uvedených v § 71a písm. b) až e).

(1) V řízeních podle § 70a až 70e, 71, 71a, 71c a 71d může účastník jednat a písemnosti předkládat i v anglickém jazyce. Písemnosti vyhotovené v originálním znění v jiném než českém nebo anglickém jazyce předkládá účastník řízení v úředně ověřeném překladu do českého nebo anglického jazyka, nesdělí-li Ministerstvo dopravy účastníku řízení, že postačuje úředně neověřený překlad. Takové prohlášení může Ministerstvo dopravy učinit na své úřední desce pro veškerá řízení podle věty první. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně.

(2) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d činí Ministerstvo dopravy souběžně úkony v jazyce českém a anglickém. To neplatí, nesouhlasí-li s tím účastník řízení, nebo by tím byl ohrožen průběh řízení, anebo by takový postup byl spojen s nepřiměřenými náklady Ministerstva dopravy; v takovém případě se úkony činí jen v českém jazyce a Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se oznamuje účastníku řízení. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním úkonu je rozhodující české znění.

(3) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d lze podání učinit i v elektronické podobě bez použití podpisu nebo prostřednictvím telegrafu nebo telefaxu. V takovém případě se podání nepotvrzuje ani nedoplňuje. Pokud podání bylo učiněno jinou osobou, než která je v něm uvedena, nemá podání účinky, které s ním zákon spojuje; Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se poznamená do spisu. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně.

(4) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d doručuje Ministerstvo dopravy písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, nebo prostřednictvím telefaxu; v těchto případech platí, že písemnost je doručena dnem odeslání, nevrátí-li se zpráva jako nedoručitelná. Potvrzení převzetí doručované písemnosti adresátem prostřednictvím podepsané datové zprávy se nevyžaduje.

Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Leteckými pracemi se dále rozumějí vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol.

(1) Letecké práce může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem a právnická osoba se sídlem v České republice jen na základě povolení. Povolení může vydat na základě žádosti Úřad.

(2) Povolení lze vydat, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro žadatele o vydání licence k provozování obchodní letecké dopravy podle § 58 odst. 1, pro letecký personál a pro provozování letadel používaných pro letecké práce.

(3) Prováděcí předpis stanoví jednotlivé druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování, náležitosti žádosti o vydání povolení a náležitosti rozhodnutí o vydání povolení.

(1) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie, kteří jsou v tomto členském státě oprávněni provozovat letecké práce, mohou tyto letecké práce dočasně provozovat i na území České republiky.

(2) Na provozování leteckých prací podle odstavce 1 se ustanovení § 74 nevztahuje.

(3) Zahájení provozování leteckých prací na území České republiky oznámí osoba podle odstavce 1 nejpozději 3 dny předem Úřadu.

(4) Osoba provozující letecké práce na území České republiky podle odstavce 1 je při kontrole povinna prokázat oprávnění provozovat letecké práce v jiném členském státě Evropské unie.

(5) Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

(1) Leteckou činností pro potřeby státu se rozumí lety uskutečňované leteckým provozovatelem za účelem

a) přepravy ústavních činitelů,

b) výkonu státní správy.

(2) Lety za účelem přepravy ústavních činitelů lze uskutečňovat se souhlasem státu zastoupeným vládou. Lety za účelem výkonu státní správy lze uskutečňovat se souhlasem Ministerstva dopravy.

(1) Leteckou činností pro vlastní potřebu se rozumí lety, kterými zajišťuje právnická nebo fyzická osoba podnikatelskou nebo jinou činnost, k níž je oprávněna podle zvláštních předpisů.

(2) Leteckou činnost pro vlastní potřebu může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice na základě povolení vydaného Úřadem. Úřad může vydat povolení na základě žádosti, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál a pro provozování letadel potřebných pro leteckou činnost pro vlastní potřebu.

(3) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti pro vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu.

Rekreačním a sportovním létáním se rozumí užívání letadla pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, osobní dopravy nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku. Rekreační a sportovní létání lze provozovat pouze letadly s maximální vzletovou hmotností menší než 5,7 t a s celkovým počtem sedadel pro cestující menším než 9.

Letecké veřejné vystoupení lze provozovat jen se souhlasem Úřadu; to neplatí pro uskutečňování leteckého veřejného vystoupení bezpilotními systémy v otevřené kategorii provozu nebo oprávněným spolkem. Úřad udělí souhlas, nebude-li ohrožena bezpečnost létání ve vzdušném prostoru.

Provozovatel leteckých činností a uživatel letadla je povinen

a) provozovat leteckou činnost letově způsobilým letadlem,

b) zajišťovat leteckou činnost odborně a zdravotně způsobilým leteckým personálem,

c) používat ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím souvisejícím letiště nebo plochy k tomu určené,

d) provádět lety podle pravidel létání,

e) dodržovat pokyny osob zajišťujících letové provozní služby.

(1) Provozovatel letecké činnosti může vyloučit z přepravy osoby, zvířata a náklad, jejichž přeprava by ohrozila bezpečnost leteckého provozu nebo by jejich přepravou došlo k porušení předpisů platných ve státě odletu, státě příletu nebo státě přeletu.

(2) Předměty a látky, pro jejichž povahu může být ohrožena bezpečnost leteckého provozu, mohou být přepravovány jen při dodržení podmínek stanovených prováděcími a zvláštními předpisy.

(1) Na leteckého dopravce, na kterého se nepoužije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující podmínky pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv46), se tento přímo použitelný předpis při provozování obchodní letecké dopravy použije, oznámí-li to tento letecký dopravce Úřadu.

(2) Na leteckého dopravce, na kterého se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující podmínky pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv46), se tento přímo použitelný předpis při provozování letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, rovněž použije, oznámí-li to tento letecký dopravce Úřadu.

(3) Na provozovatele letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující podmínky pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv46) při provozování této činnosti použije, oznámí-li to tento provozovatel Úřadu.

(4) Účinky oznámení podle odstavce 1, 2 nebo 3, které bylo Úřadem sděleno Evropské komisi a Agentuře

a) do 30. června, nastávají od prvního dne kalendářního roku následujícího po tomto oznámení, nebo

b) po 30. červnu, nastávají od prvního dne druhého kalendářního roku následujícího po tomto oznámení.

(5) Úřad neprodleně poté, co sdělí oznámení podle odstavce 1, 2 nebo 3 Evropské komisi a Agentuře, informuje oznamovatele o tom, kdy toto sdělení učinil.

(1) Sportovním létajícím zařízením je maximálně dvoumístné letadlo nebo sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu nebo výcviku pilotů, které není uskutečňováno za účelem dosažení zisku, s výjimkou výcviku pilotů, letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem.

(2) Druhy sportovních létajících zařízení jsou zejména

a) ultralehký kluzák,

b) ultralehký letoun,

c) motorový závěsný kluzák,

d) ultralehký vrtulník,

e) ultralehký motorový vírník,

f) motorový padákový kluzák,

g) závěsný kluzák,

h) padákový kluzák,

i) sportovní padák.

(3) Pilot sportovního létajícího zařízení je osoba, která je držitelem platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí. Za pilota je ve smyslu tohoto zákona považován i parašutista.

(4) Pilotní žák sportovního létajícího zařízení je osoba, která se jej učí řídit podle výcvikové osnovy.

(5) Stavitel sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba, která sportovní létající zařízení staví pro vlastní potřebu.

(6) Výrobce sportovního létajícího zařízení je fyzická nebo právnická osoba, která sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení vyrábí za účelem prodeje.

(7) Inspektor provozu nebo inspektor techniky je odborně způsobilá fyzická osoba, která v rozsahu působnosti vyplývající z tohoto zákona vykonává dohled nad plněním povinností stavitelů, výrobců, pilotů a jiných osob podílejících se na provozu sportovních létajících zařízení.

(8) Charakteristiky jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Ministerstvo dopravy může svým rozhodnutím pověřit výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení právnickou osobu (dále jen „pověřená osoba“) na základě její písemné žádosti. Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o pověření k výkonu státní správy stanoví podmínky a postupy při tomto výkonu a vymezí jeho rozsah.

(2) Ministerstvo dopravy rozhodnutí vydá, pokud žadatel

a) má sídlo na území České republiky,

b) má vytvořen administrativní a technický systém správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona,

c) disponuje kvalifikovanými osobami a odborným zázemím pro výkon státní správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona a tvorbu provozních a technických předpisů,

d) má vytvořen a zabezpečen informační systém pro vedení rejstříku pilotů a sportovních létajících zařízení,

e) má stanoveny postupy pro ověřování a schvalování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení,

f) má stanoveny postupy pro výuku a ověřování způsobilosti žadatelů o vydání pilotních průkazů a přiznávání kvalifikací,

g) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit nestrannost výkonu činnosti pověřené osoby,

h) je způsobilý zajistit ochranu informací a údajů podle zvláštního právního předpisu5k).

(3) Ministerstvo dopravy pověření odejme,

a) jestliže pověřená osoba neplní povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření,

b) jestliže pověřená osoba o odejmutí pověření požádá.

(4) Rozhodnutí o pověření a o odejmutí tohoto pověření zveřejní Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

(5) Pokud není výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení zabezpečen pověřenou osobou, zabezpečuje jej Úřad.

(6) Náležitosti žádosti o pověření a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Pověřená osoba

a) vydává nebo odnímá osvědčení právnickým a fyzickým osobám, které provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, opravy a údržbu, a kontroluje plnění jejich povinností,

b) zpracovává a předkládá Ministerstvu dopravy návrhy provozních a technických předpisů pro provoz sportovních létajících zařízení a návrhy výcvikových osnov k jejich schválení a po schválení Ministerstvem dopravy tyto předpisy a výcvikové osnovy vydává,

c) vykonává dohled nad činností stavitelů sportovních létajících zařízení,

d) schvaluje, uznává a ověřuje letovou způsobilost sportovních létajících zařízení a vydává, prodlužuje a odnímá osvědčení o jejich letové způsobilosti,

e) vede rejstřík sportovních létajících zařízení podle § 84b a přiděluje určeným sportovním létajícím zařízením poznávací značku,

f) přiznává kvalifikace pilotům a jiným osobám podílejícím se na provozu sportovních létajících zařízení, vydává pilotní průkazy, zapisuje do nich kvalifikace, prodlužuje jejich platnost, vydává průkazy osvědčující dosažené kvalifikace a vede o nich evidenci,

g) vydává nebo odnímá souhlas k provozu středisek výcviku pilotů jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, kontroluje plnění jejich povinností,

h) stanovuje podmínky pro užívání ploch ke vzletům a přistáním sportovních létajících zařízení, plochy registruje, schvaluje provozní řády a způsobilost registrovaných ploch; evidenci ploch předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění,

i) povoluje provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení,

j) uděluje souhlas s pořádáním veřejných leteckých vystoupení sportovních létajících zařízení,

k) vykonává dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení,

l) poskytuje potřebnou součinnost orgánům státní správy v souvislosti s šetřením leteckých nehod a incidentů sportovních létajících zařízení,

m) jmenuje a odvolává inspektory provozu a inspektory techniky; seznam jmenovaných a odvolaných inspektorů provozu a inspektorů techniky předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění.

(2) V zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo v jiném veřejném zájmu může pověřená osoba nebo Úřad v odůvodněných případech létání určitého sportovního létajícího zařízení omezit nebo zakázat.

Dohled nad konstrukcí, stavbou, výrobou, opravou a údržbou sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení a dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení vykonává inspektor provozu nebo inspektor techniky.

(1) Inspektor provozu a inspektor techniky jsou v rámci dohledu nad sportovními létajícími zařízeními oprávněni

a) vyžadovat předložení dokladů potřebných k provozu sportovního létajícího zařízení,

b) zadržet technický průkaz sportovního létajícího zařízení v případě zjištění závady v letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení do doby odstranění závady v letové způsobilosti,

c) zakázat let, pokud by ohrozil bezpečnost letového provozu, život, zdraví nebo majetek osob nebo životní prostředí nebo jiný právem chráněný zájem,

d) zadržet pilotní průkaz nebo jiný průkaz osvědčující kvalifikaci a nařídit ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele zadrženého průkazu v případě, že při výkonu činnosti spojené s provozem sportovního létajícího zařízení vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu,

e) odejmout pilotní průkaz osobě, která ohrozila bezpečnost letového provozu, porušila pravidla létání, nebo pravidla provozu sportovních létajících zařízení, a předat jej bez zbytečného odkladu pověřené osobě k dalšímu řízení.

(2) Inspektor techniky je dále v rámci dohledu nad stavbou, výrobou a opravami sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení oprávněn

a) vyžadovat předložení veškerých dokladů týkajících se stavby a výroby sportovního létajícího zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízení, zejména veškerých výpočtů, stavební a výrobní dokumentace a stavebního deníku,

b) vstupovat do prostor, kde se sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízení staví nebo vyrábí, kontrolovat stroje a nářadí, prověřit používané materiály a spojovací součásti,

c) v případě zjištěných konstrukčních vad vyžádat či uložit provedení zkoušek pevnosti, pružnosti a jiných, v případě výroby zakázat provoz dříve vyrobených sportovních létajících zařízení, případně žádat změny konstrukce nebo vypracování znaleckého posudku.

(1) Do rejstříku sportovních létajících zařízení (dále jen „rejstřík“) se zapisují sportovní létající zařízení vymezená v § 81 odst. 2 písm. a) až g) na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele se souhlasem vlastníka za těchto podmínek:

a) vlastníkem nebo provozovatelem sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice,

b) sportovní létající zařízení není registrováno v jiném státě,

c) letová způsobilost sportovního létajícího zařízení byla ověřena, nebo je ověřována podle § 83 odst. 1 písm. d), nebo bylo uznáno za platné jeho osvědčení letové způsobilosti vydané orgánem cizího státu.

(2) Sportovnímu létajícímu zařízení zapsanému v rejstříku se přiděluje poznávací značka. Přidělením poznávací značky získává sportovní létající zařízení státní příslušnost České republiky.

(3) Údaje zapisované do rejstříku, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Sportovní létající zařízení může řídit

a) pilot, který je držitelem platného pilotního průkazu s příslušnou kvalifikací, nebo

b) pilotní žák za podmínek stanovených výcvikovou osnovou.

(2) Podmínkou vydání pilotního průkazu je prokázání zdravotní způsobilosti uchazeče, absolvování teoretické výuky, praktického výcviku a složení příslušné zkoušky v souladu s výcvikovou osnovou.

(3) Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti uchazečů a pilotů sportovních létajících zařízení vydává na základě lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím posuzujícího lékaře pověřeného Úřadem. Posuzujícím lékařem se rozumí

a) lékař poskytovatele zdravotních služeb, který byl pověřen podle § 22 odst. 3, pro sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. a) až e) a i) a dvoumístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h),

b) lékař, který je registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství pro jednomístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h).

(4) Doba platnosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti je

a) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. a)

1. 60 měsíců u osob do 40 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,

2. 24 měsíců u osob od 40 do 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,

3. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší,

b) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. b)

1. neomezená u osob do 75 let, nestanoví-li lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby omezení doby jeho platnosti,

2. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší.

(5) Kvalifikací se rozumí splnění podmínek stanovených pro získání oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících zařízení. Je-li podmínkou zapsání příslušné kvalifikace do pilotního průkazu praxe, je žadatel povinen ji doložit.

(6) Bezprostředně před letem, za letu a bezprostředně po ukončení letu je pilot nebo pilotní žák povinen mít u sebe tyto platné doklady:

a) průkaz totožnosti,

b) pilotní průkaz nebo doklad žáka,

c) osvědčení letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení,

d) doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení.

(7) Pilot nebo pilotní žák je povinen při provozu sportovního létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky nebo osob vykonávajících státní dozor podle tohoto zákona.

(8) Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Ke vzletům a přistáním při pravidelném provozu sportovních létajících zařízení může být použito

a) letiště, pokud letecká informační příručka stanoví provoz určitého druhu sportovního létajícího zařízení na tomto letišti, nebo se souhlasem provozovatele tohoto letiště,

b) plochy trvale užívané ke vzletům a přistáním letadel a vymezené k tomuto účelu v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o povolení záměru, za předpokladu souhlasu vlastníka nebo provozovatele plochy a obce, na jejímž území se plocha nalézá.

(2) Ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu motorových sportovních létajících zařízení a pravidelném i nepravidelném provozu nemotorových sportovních létajících zařízení může být použito jakékoliv další plochy, vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas vlastník plochy, při splnění následujících podmínek:

a) plocha leží mimo obytné území obce ve vzdálenosti nejméně 100 m od obytných budov a při provozu nebudou ve vzdálenosti menší než 50 m od sportovních létajících zařízení osoby nezúčastněné na provozu,

b) plocha leží mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území k tomuto účelu nedal souhlas příslušný orgán ochrany přírody, a

c) plocha leží mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody nedal souhlas příslušný vodohospodářský orgán.

Úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) a předpisů vydaných na jeho základě plní Úřad.

(1) Úřad vydává a aktualizuje národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. Národní programy obsahují popis způsobu zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy.

(2) Národní programy Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) jinak.

Každý, kdo vstupuje do míst sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), je povinen při vstupu do těchto míst, jakož i během pobytu v nich, počínat si s náležitou obezřetností tak, aby svým chováním nevystavil civilní letectví nebezpečí protiprávního činu, nebo aby takové chování jiným neumožnil.

(1) Fyzické a právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy jsou za tímto účelem v místech sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) oprávněny vydávat fyzickým osobám, které do těchto míst vstupují nebo se tam zdržují, příkazy; přitom jsou povinny dbát toho, aby příkazy byly přiměřené jejich účelu. Příkazem se rozumí ústní nebo písemný pokyn vyzývající k tomu, aby se osoba, vůči které pokyn směřuje, chovala způsobem stanoveným tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), nebo aby se zdržela jednání, které tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23) zakazuje, případně aby místo sloužící k ochraně civilního letectví před protiprávními činy neprodleně opustila.

(2) Fyzické osoby, vůči kterým příkaz směřuje, jsou povinny se jím řídit.

Každý, kdo provádí detekční kontrolu fyzických osob podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), je povinen provádět ji takovými způsoby a s použitím takových prostředků, které sledují výhradně účel kontroly a šetří důstojnost každého člověka, který je kontrole podroben. Za tím účelem provádí ruční prohlídku fyzických osob osoba stejného pohlaví.

(1) Každý, u něhož to vyžaduje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectví před protiprávními činy23), musí být spolehlivý. Podmínkou spolehlivosti fyzické osoby je její bezúhonnost a důvěryhodnost.

(2) Ověření spolehlivosti fyzické osoby provádí na její žádost Úřad. To neplatí, jde-li o osobu, která vykonává službu nebo závislou práci u Ministerstva obrany, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, nebo která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platného osvědčení fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací; taková osoba se považuje za spolehlivou podle tohoto zákona. Přestane-li taková osoba splňovat podmínku podle předchozí věty, bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, která jí umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru.

(3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje

a) místo narození žadatele; narodil-li se žadatel v cizině, rovněž stát, na jehož území se narodil,

b) státní občanství žadatele,

c) název stávajícího žadatelova zaměstnavatele, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti,

d) vymezení činnosti, kterou žadatel hodlá vykonávat a k jejímuž výkonu musí být spolehlivý,

e) další údaje za období 5 let přede dnem podání žádosti nebo, byl-li žadateli v období 5 let před podáním žádosti Úřadem vydán doklad o spolehlivosti, za období ode dne vydání předchozího dokladu o spolehlivosti do dne podání žádosti, kterými jsou

1. předchozí státní občanství žadatele,

2. názvy předchozích žadatelových zaměstnavatelů s uvedením data vzniku a zániku pracovněprávního vztahu, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti; to platí obdobně i pro služební poměr,

3. názvy osob, u kterých žadatel získával vzdělání, obsah a délka tohoto vzdělání s uvedením data a způsobu jeho ukončení,

4. nepřetržitý pobyt žadatele v cizím státě delší než 6 měsíců a jeho důvod, a

f) čestné prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů v žádosti uvedených.

(4) K žádosti se přiloží doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, v němž žadatel v období 5 let přede dnem podání žádosti pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Je-li žadatel cizincem, přiloží k žádosti též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.

(1) Za bezúhonnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti leteckého personálu, provozováním letiště, poskytováním leteckých služeb nebo provozováním leteckých činností, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(2) Za důvěryhodnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, u které nelze v souvislosti s činností, již hodlá vykonávat a k jejímu výkonu musí být spolehlivá, spatřovat specifické riziko. Specifickým rizikem je důvodné podezření, že dosavadní chování fyzické osoby, její pracovní nebo společenské styky významně nasvědčují tomu, že by mohla vystavit civilní letectví nebezpečí protiprávního činu.

(1) Účastníkem řízení o ověření spolehlivosti je pouze žadatel. Úřad po zahájení řízení ověří žadatelovu totožnost a bezúhonnost.

(2) Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.

(3) Uvedl-li žadatel nepravdivé údaje rozhodné pro ověření totožnosti nebo není-li bezúhonný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. V opačném případě požádá Úřad Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti.

Policie České republiky posoudí důvěryhodnost fyzické osoby nejpozději do 15 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu a vydá o tom závazné stanovisko. Pro účely posouzení důvěryhodnosti si Policie České republiky může vyžádat potřebnou informaci od příslušné zpravodajské služby České republiky. Ve zvlášť složitých případech, při kterých nelze důvěryhodnost posoudit ve lhůtě podle věty první, je lhůta pro vydání závazného stanoviska 25 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu. Obsahuje-li závazné stanovisko nebo jeho podklady utajované informace, nelze do těchto písemností nahlížet a jsou uchovávány odděleně mimo spis. V případě, že podklady pro vydání závazného stanoviska obsahují utajované informace, v odůvodnění závazného stanoviska se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění závazného stanoviska pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.

Není-li žadatel podle závazného stanoviska Policie České republiky důvěryhodný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že žadatel úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. V opačném případě vydá Úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí doklad o spolehlivosti.

(1) Doklad o spolehlivosti je veřejnou listinou. Odcizení nebo ztrátu dokladu o spolehlivosti jeho držitel bezodkladně ohlásí Úřadu a osobě, pro kterou vykonává činnost, k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, a provozovateli letiště, vydal-li mu letištní identifikační průkaz. Doklad o spolehlivosti je platný po dobu 1 roku od jeho vydání.

(2) Doklad o spolehlivosti obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) den, měsíc a rok narození,

c) státní občanství,

d) datum vydání a dobu platnosti a

e) otisk úředního razítka a podpis oprávněné úřední osoby.

(3) Platnost dokladu o spolehlivosti zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti,

b) dnem nabytí jiných právních účinků rozhodnutí Úřadu o nespolehlivosti jeho držitele vydaného v řízení o přezkumu spolehlivosti,

c) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty,

d) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

e) změnou některého z údajů v něm obsažených,

f) vrácením dokladu jeho držitelem Úřadu,

g) dnem doručení nového dokladu, nebo

h) úmrtím držitele dokladu, nebo jeho prohlášením za mrtvého.

(4) Držitel dokladu o spolehlivosti odevzdá Úřadu do 5 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. a), b), d), e) a g), a bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, pro kterou vykonává činnost, k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, a provozovateli letiště, vydal-li mu letištní identifikační průkaz. Každý je povinen bezodkladně odevzdat nalezený doklad o spolehlivosti Úřadu nebo Policii České republiky.

(5) Držitel dokladu o spolehlivosti, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. c) až e), požádá do 5 dnů ode dne zániku platnosti Úřad o vydání dokladu nového. V takovém případě vydá Úřad do 5 dnů od doručení žádosti nový doklad o spolehlivosti, který nahrazuje doklad původní.

(6) Vzor dokladu o spolehlivosti stanoví prováděcí právní předpis.