Zákon o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

(1) Úřad vede evidenci letišť, kterou zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad zapíše letiště do evidence letišť do tří dnů po právní moci rozhodnutí, kterým byl stanoven druh letiště.

(2) Do evidence letišť se zapisují tyto údaje o letišti:

a) označení letiště,

b) provozovatel letiště a jeho odpovědný zástupce, byl-li ustanoven,

c) druh letiště,

d) letištní pozemky,

e) údaj o tom, zda k letištním pozemkům bylo zřízeno věcné břemeno,

f) datum zápisu a výmazu letiště z evidence letišť.

(3) Úřad vymaže letiště z evidence letišť, dojde-li k jeho zániku.

(1) Vlastník letiště je povinen zajistit provozování letiště.

(2) Nemůže-li vlastník letiště zajistit provozování letiště, je povinen nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku podává vlastník letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60 dnů před ukončením provozování letiště, není-li současně provozovatelem letiště.

(3) Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí provozování letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele.

(1) Provozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje

a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související,

b) ochrana a ošetřování letadel,

c) uskutečňování leteckých činností,

d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti,

e) ochrana před protiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectví,

f) údržba a rozvoj letiště,

podle podmínek stanovených pro provozování letiště.

(2) Technické a provozní podmínky pro provozování letiště stanoví prováděcí předpis.

(1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti.

(2) Povolení může být vydáno za podmínky, že

a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý,

b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti.

(3) Povolení provozovat letiště Úřad vydá přednostně žadateli, který prokáže, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků. Původní provozovatel letiště má vůči žadateli podle věty první nárok na náhradu. Výše náhrady se stanoví zejména s ohledem na výši a trvání investic účelně vynaložených v souvislosti s letištěm.

(1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání nebo dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v magisterském studijním programu v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté odborné praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectví.

(1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat

a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby,

b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a).

(2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,

b) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost,

c) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště.

(1) Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni 31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování letiště k letištnímu pozemku, na němž se nachází letiště, nebo jeho část, které existují ke dni 31. prosince 2009, za účelem provozování letiště. Zřízení věcného břemene provozování letiště je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním dosavadních práv vlastníka letištního pozemku a nepodařilo-li se provozovateli letiště právo k letištnímu pozemku získat dohodou.

(2) Za zřízení věcného břemene provozování letiště náleží vlastníku pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letiště soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Náhrada je splatná nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku, není-li v rozhodnutí o zřízení věcného břemene stanoveno jinak. Vlastník pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, a provozovatel letiště si mohou písemně sjednat jinou výši ročního plnění a jeho dřívější splatnost. Soud na žádost provozovatele letiště nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, rozhodne o změně výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána.

(3) Soud rozhodne o zrušení věcného břemene

a) na návrh provozovatele letiště,

b) není-li letiště po dobu jednoho roku provozováno,

c) zanikne-li letiště.

(4) Věcné břemeno dále zanikne, nezaplatil-li provozovatel letiště náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění.

(5) Postačuje-li pro splnění účelu zřízení věcného břemene zřídit věcné břemeno k části letištního pozemku, rozhodne soud o zřízení věcného břemene pouze k této části pozemku, kterou určí na základě geometrického plánu vyhotoveného na náklady provozovatele letiště. To neplatí, došlo-li by tímto postupem k znehodnocení části pozemku, která není zatížena věcným břemenem.

(1) Provozovatel letiště je povinen

a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letiště,

b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letiště,

c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců.

(2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti.

(1) Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2a) postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen „koordinátor“). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora.

(3) Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie2a). Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti.

(5) Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice.

(1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letiště nebo jeho části.

(2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů.

Povolení k provozování letiště zaniká

a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letiště,

b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno,

c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení,

d) dnem právní moci rozhodnutí o povolení provozovat letiště vydaného žadateli, který prokázal, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemků.

(1) Veřejné mezinárodní letiště lze provozovat pouze, je-li schválena jeho provozní způsobilost.

(2) Provozní způsobilost veřejného mezinárodního letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Přílohou žádosti je stejnopis provozovatelem letiště vypracované letištní příručky, která obsahuje technické a provozní údaje o provozovateli letiště a o jím provozovaném letišti.

(3) Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny údajů v ní uvedených. Provozovatel letiště oznámí Úřadu změny údajů uvedených v letištní příručce nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo; k oznámení přiloží stejnopis záznamu změn v letištní příručce.

(4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Při schvalování provozní způsobilosti letiště Úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy.

(2) Úřad vydá rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od zahájení řízení.

(1) Zjistí-li Úřad, že veřejné mezinárodní letiště nesplňuje během provozu podmínky pro schválení provozní způsobilosti, uloží provozovateli tohoto letiště, aby odstranil zjištěné nedostatky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 6 měsíců.

(2) Neodstraní-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky, Úřad schválení provozní způsobilosti letiště zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení schválení provozní způsobilosti letiště nemá odkladný účinek.

Provozní způsobilost lze schválit i u veřejného vnitrostátního letiště. Ustanovení § 34a odst. 2 až 4, § 34b a 34c se použijí obdobně.

(1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o využití území,3) určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem.

(2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání.

(3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis.

(1) Leteckou stavbou je

a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení,

b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení a

c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu.

(2) Dopravní a energetický stavební úřad v kolaudačním řízení podle stavebního zákona posoudí také způsobilost letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu.

(1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo s výjimkou ochranného hlukového pásma letiště zřídí Úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování. Ochranné hlukové pásmo letiště zřídí stavební úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování a s Úřadem. V opatření obecné povahy příslušný úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb.

(2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma

a) letišť a

b) leteckých zabezpečovacích zařízení.

(3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma

a) se zákazem staveb,

b) s výškovým omezením staveb,

c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly,

d) se zákazem laserových zařízení,

e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí,

f) hluková4a) a

g) ornitologická.

(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma

a) radiolokačních zařízení,

b) navigačních zařízení,

c) komunikačních zařízení,

d) zařízení pro leteckou meteorologickou službu,

e) zařízení pro leteckou informační službu,

f) světelných a rádiových návěstidel a

g) podzemních leteckých staveb.

(1) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu38). V případech, kdy stavba nebo nestavební záměr nepodléhají vydání povolení podle stavebního zákona, vydá příslušný stavební úřad povolení k činnostem v ochranném pásmu letecké stavby. Příslušný stavební úřad vydá povolení podle věty první nebo druhé jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li stavba nebo nestavební záměr bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost.

(2) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět činnosti a provozovat zařízení jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li činnost nebo zařízení bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost.

(1) K povolení staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o

a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem,

b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu,

c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice.

(2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen „vedení“) je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi.

Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.

(1) Provozovatel letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) zpracuje za každý kalendářní rok zprávu obsahující údaje o provozu a hlukové situaci na letišti a o zavedených a zamýšlených opatřeních ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů (dále jen „zpráva o hlukové situaci“) a zašle ji do konce měsíce března následujícího kalendářního roku Úřadu. Pro zpracování zprávy o hlukové situaci využije provozovatel letiště údaje získané za použití metody podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35).

(2) Jsou-li na letišti podle odstavce 1 po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), doplní provozovatel letiště zprávu o hlukové situaci údaji o odhadovaném počtu osob vystavených hluku za předcházející dva kalendářní roky, plánovaném rozvoji letiště, předpokládaném vývoji hlukové situace na letišti a o možnostech zavedení nových opatření ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů. Zprávu o hlukové situaci provozovatel letiště doplní do konce kalendářního roku, ve kterém ji zaslal Úřadu.

(3) Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci a v jejím doplnění stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Jsou-li v souvislosti s provozováním letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), Úřad rozhodne z moci úřední a za podmínek stanovených tímto přímo použitelným předpisem o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na takovém letišti.

(2) Účastníky řízení o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti jsou pouze zúčastněné strany stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35); to neplatí, jde-li o místní obyvatele, jejich zástupce a příslušné místní orgány (dále jen „místní obyvatelé“). O zahájení řízení uvědomí Úřad účastníky veřejnou vyhláškou. Řízení je zahájeno uplynutím lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení o zahájení řízení na úřední desce. Písemnosti se v řízení doručují účastníkům veřejnou vyhláškou; to se netýká provozovatele letiště.

(3) Úřad v rozhodnutí uvede den, od kterého mají být provozní omezení ke snížení hluku na letišti zavedena.

(4) Úřad před vydáním rozhodnutí zveřejní na úřední desce koncept výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem mohou účastníci řízení proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení a místní obyvatelé mohou uplatňovat připomínky. Po vyhodnocení námitek a připomínek uplatněných ke konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a návrhů na doplnění řízení Úřad upravený koncept opětovně zveřejní na úřední desce a zašle jej v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. K opětovně zveřejněnému konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí nelze námitky ani připomínky uplatnit; to platí i pro návrhy na doplnění řízení.

(5) Pokud to vyžaduje nebo umožňuje hluková situace na letišti, Úřad z moci úřední rozhodnutí změní. Na řízení o změně rozhodnutí se odstavce 2 až 4 použijí obdobně. Umožňuje-li to hluková situace na letišti, Úřad rozhodnutí zruší. Na řízení o zrušení rozhodnutí se odstavec 2 a odstavec 4 věta první použijí obdobně.

(1) Ustanovení této hlavy se použijí na sjednávání ceny za užívání letiště, na němž se odbaví

a) více než 5 milionů cestujících v kalendářním roce, nebo

b) nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li žádné letiště podmínku podle písmene a).

(2) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže každý rok zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení této hlavy.

Provozovatel letiště nesmí při sjednávání ceny za užívání letiště leteckého dopravce diskriminovat. To nebrání rozlišení ceny za užívání letiště z důvodu veřejného zájmu, zejména s ohledem na provozní bezpečnost letiště, ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, a to na základě podstatných, přesných a objektivně měřitelných kritérií, souvisejících s provozem letiště.

Provozovatel letiště vyzve každý rok způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání návrhu ceny za užívání letiště (dále jen „letištní ceník“); k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Letečtí dopravci, kteří se přihlásí na výzvu provozovatele letiště, mu ve lhůtě podle věty první sdělí údaje předpokládané alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění v rozsahu:

a) počet přepravených, včetně přestupujících cestujících a předpokládaný počet vzletů a přistání na letišti,

b) složení a využití letadlového parku a

c) požadavky na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnovány do letištního ceníku.

(1) Provozovatel letiště každý rok projedná letištní ceník s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu a sdělili mu požadované údaje. To neplatí, dohodne-li si provozovatel letiště s leteckými dopravci četnost projednání jinak.

(2) Pro účely projednání letištního ceníku sdělí provozovatel letiště Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a leteckým dopravcům, kteří se přihlásili na jím zveřejněnou výzvu, údaje v rozsahu:

a) letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení,

b) činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku,

c) prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté na činnosti nebo vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,

d) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,

e) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště v předcházejícím kalendářním roce,

f) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti v předcházejícím kalendářním roce,

g) rozsah využití vybavení letiště, které bylo zahrnuto do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce,

h) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti předpokládaný alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění,

i) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění,

j) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění.

(3) Provozovatel letiště sdělí požadované údaje alespoň 4 měsíce přede dnem, od kterého má být letištní ceník použit. Tuto lhůtu může provozovatel letiště zkrátit, vyžadují-li to závažné a odůvodněné okolnosti.

(4) Údaje poskytované provozovatelem letiště a leteckými dopravci pro účely projednání letištního ceníku nelze sdělovat třetím osobám bez souhlasu toho, kdo je poskytl; tímto ustanovením není dotčena povinnost sdělovat údaje orgánům příslušným podle tohoto nebo zvláštního zákona.

(5) Letecký dopravce může sdělit své odůvodněné připomínky k letištnímu ceníku v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem letiště. Provozovatel letiště tyto připomínky projedná, přičemž postupuje tak, aby bylo dosaženo shody, je-li to s ohledem na užívání letiště možné.

(6) Provozovatel letiště letištní ceník po jeho projednání s leteckými dopravci zveřejní. Letištní ceník lze pro účely sjednávání ceny za užívání letiště použít nejdříve 2 měsíce ode dne jeho zveřejnění. Nebylo-li o letištním ceníku dosaženo mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci shody, provozovatel letiště zveřejní konkrétní důvody, které jej k odmítnutí připomínek leteckých dopravců vedly.

Provozovatel letiště vyzve způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehož předpokládané náklady jsou vyšší než 15 % průměrného ročního obratu provozovatele letiště za předcházejících 5 kalendářních let. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru.

(1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodne na žádost leteckého dopravce, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy provozovatel letiště letištní ceník zveřejnil.

(2) Žádost musí obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor zveřejněného letištního ceníku, jeho složek nebo způsobu jejich stanovení s § 42e, a označení důkazů potřebných k prokázání tohoto rozporu. Neobsahuje-li žádost stanovené údaje, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyzve žadatele, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy žádost doplnil. Nedoplní-li žadatel v této lhůtě svoji žádost, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ji neprojedná a řízení zastaví.

(3) Účastníky řízení jsou žadatel a provozovatel letiště.

(4) Rozhodne-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že zveřejněný letištní ceník, jeho složky nebo způsob jejich stanovení je v rozporu s § 42e, nelze tento letištní ceník použít, přičemž provozovatel letiště upravený letištní ceník bez zbytečného odkladu opětovně projedná.

(5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 nelze podat rozklad.

(1) Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany.

(2) Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectví1c), za nichž je možné vyjmutí letiště z jeho působnosti, rozhodne Úřad na žádost stavebníka, provozovatele nebo vlastníka letiště o tom, že na projektování, údržbu a provoz letiště a vybavení související s bezpečností používané na tomto letišti se tento přímo použitelný předpis a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě nepoužijí. Stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectví1c) nebo požádá-li o to provozovatel letiště, Úřad rozhodnutí vydané podle věty první zruší.

(3) Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podmínky pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv46), za nichž je možné zahrnout letiště do jeho působnosti, rozhodne Úřad na žádost provozovatele letiště o tom, že se na něj při provozování letiště tento přímo použitelný předpis použije.

(1) Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis.

(2) Za účelem bezpečného provádění letů a účinného poskytování leteckých služeb vydá Úřad opatření obecné povahy podle správního řádu o rozdělení vzdušného prostoru České republiky, a to v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení.

(3) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může na dobu nezbytně nutnou nebo trvale omezit nebo zakázat užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi, a to z důvodu obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí5) a zdraví lidí. Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, s Ministerstvem životního prostředí.

(4) Je-li létání ve vzdušném prostoru České republiky bezprostředně a vážně ohroženo nebo vyžaduje-li to zvláště významný veřejný zájem, a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu omezí nebo zakáže užívání vzdušného prostoru České republiky nebo jeho části k létání na dobu nezbytně nutnou.

(5) Dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů může

a) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru v rámci poskytování letových navigačních služeb, zřízené osobou pověřenou poskytováním letových navigačních služeb na základě rozhodnutí Úřadu o stanovení podmínek pro vydání osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5b) a Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení,

b) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle písmene a) v oblastech určených postupem podle odstavce 2.

(6) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů na základě podnětu uživatele vzdušného prostoru, přesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení a nejedná-li se o oblasti podle odstavce 5 písm. b). Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení. Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen.

(7) Charakteristiku částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz a podmínky pro vyhrazení částí vzdušného prostoru České republiky stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Návrh opatření obecné povahy Úřad po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 44 odst. 2, 3 a 6 a osobou pověřenou poskytováním letových provozních služeb doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce.

(2) Poskytovatelé leteckých služeb a organizace sdružující v České republice uživatele vzdušného prostoru, nebo, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 písemné odůvodněné námitky.

(3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.

(1) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají.

(2) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 s odůvodněním Úřad zašle Ministerstvu obrany, osobě pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb k vyjádření a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Úřad je povinen se vyjádřením zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s ním v jeho odůvodnění. Nevyjádří-li se dotčené orgány podle věty první ve stanovené lhůtě, platí, že s návrhem opatření obecné povahy souhlasí.

(3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.

(4) Na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů podle § 44 odst. 5 se část šestá správního řádu nepoužije.

Je-li užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné, aniž by užívání vzdušného prostoru nad těmito oblastmi bylo zakázáno nebo omezeno, uveřejní Úřad tuto skutečnost v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem.

Pro vydání pravidel nebo pokynů k užívání vzdušného prostoru České republiky týkajících se výlučně létání bezpilotních letadel se § 44 odst. 2 až 6 nepoužijí. Jde-li však o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky, v níž má být umožněno létání výlučně vojenských bezpilotních letadel, vydává se namísto opatření obecné povahy podle § 44i pokyn podle § 44 odst. 5 nebo opatření obecné povahy podle § 44 odst. 6.

(1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo soukromí osob, ochrany civilního letectví před protiprávními činy, kritické infrastruktury nebo životního prostředí anebo z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu.

(2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou

a) Ministerstvo životního prostředí, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, a

b) osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, týká-li se návrh opatření obecné povahy létání bezpilotních letadel

1. na letišti nebo v jeho ochranném pásmu,

2. ve výšce přesahující 120 m nad terénem, nebo

3. na ploše trvale užívané pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení a v okruhu 5,5 km od jejího středu.

(3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy týkajícího se létání bezpilotních letadel podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 může podat rovněž provozovatel dotčeného letiště.

(4) Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Úřad.

(1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž létání bezpilotních letadel nebude podléhat některému z požadavků stanovených pro otevřenou kategorii provozu přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39).

(2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet.

(3) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.

(1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale nebo dočasně vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž budou k zajištění bezpečného, účinného, plynulého a koordinovaného provozu bezpilotních systémů poskytovány služby pro jejich kontrolovaný provoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40).

(2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li vymezená část vzdušného prostoru zasahovat do výšky nižší než 300 m nad terénem, obec, nad jejímž správním obvodem se má tato část vzdušného prostoru nacházet.

(3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat poskytovatel společné informační služby a poskytovatelé služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), poskytovatelé leteckých služeb, organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny.

(4) Úřad v opatření obecné povahy stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) rovněž

a) podmínky užívání vymezené části vzdušného prostoru České republiky,

b) technické požadavky, které musí splňovat bezpilotní systém provozovaný ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky,

c) podmínky oddělení provozu bezpilotních a ostatních letadel ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky,

d) vymezení služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytovaných ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky a požadavky na tyto služby kladené,

e) poskytovatele společné informační služby,

f) pravidla zpřístupňování provozních údajů ze strany poskytovatele společné informační služby, poskytovatelů služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů a poskytovatelů letových provozních služeb a

g) pravidla přístupu k údajům poskytovaným poskytovatelem společné informační služby.

(5) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce.

(1) Jsou-li vážně ohroženy veřejný pořádek, bezpečnost osob nebo majetku nebo obrana státu anebo je-li to nezbytné z důvodu plnění úkolu Policie České republiky a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi; to neplatí, je-li nutno okamžitě zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel z důvodu plnění úkolu Policie České republiky.

(2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, které je dotčeným orgánem v řízení o jeho návrhu.

(3) Návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají.

(4) Opatření obecné povahy zveřejní na své úřední desce pouze Úřad. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem vyvěšení veřejné vyhlášky.

(5) Příslušník Policie České republiky je oprávněn vydat pokyn, jímž v nezbytném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi, je-li takový pokyn nutno vydat okamžitě z důvodu plnění úkolu Policie České republiky.