§ 11 zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním – Pokud senát Ústavního soudu dospěje k právnímu názoru
Zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním · 491/1991 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 11 stanoví, že pokud senát Ústavního soudu dospěje k právnímu názoru, který se liší od dřívějšího právního názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu nebo usnesení o výkladu, musí tuto otázku předložit k posouzení plénu Ústavního soudu, jehož stanoviskem je pak senát v dalším řízení vázán. (§ 11 zákona č. 491/1991 Sb., zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 491/1991 Sb.
Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru, odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu nebo v usnesení o výkladu podle čl. 5 ústavního zákona, předloží otázku k posouzení plénu Ústavního soudu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zajišťuje se jednotnost právních názorů Ústavního soudu, protože senát nemůže rozhodnout odlišně od dřívějších závěrů soudu.
- Předchází se situacím, kdy by různé senáty Ústavního soudu rozhodovaly v podobných věcech rozdílně.
- Plénum Ústavního soudu má konečné slovo v případě rozporu v právních názorech mezi senátem a dřívější judikaturou Ústavního soudu.
- Senát je povinen respektovat a řídit se stanoviskem pléna, i když původně zastával jiný právní názor.
Na co si dát pozor
- Senát musí aktivně sledovat dřívější nálezy a usnesení Ústavního soudu, aby identifikoval případné odchylky ve svém právním názoru.
- Proces předložení otázky plénu může prodloužit délku řízení v konkrétní věci.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.