§ 10 zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním – Senáty Ústavního soudu
Zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním · 491/1991 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Tento paragraf stanovuje, jak se vytvářejí a fungují senáty Ústavního soudu pro rozhodování věcí, které nepatří do působnosti pléna, včetně jejich složení, vedení a způsobu rozhodování. Ústavní soud si pro většinu případů vytváří dva čtyřčlenné senáty, které jsou složeny ze soudců Ústavního soudu. (§ 10 zákona č. 491/1991 Sb., zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Senáty Ústavního soudu
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Stálé členy senátů určuje plénum Ústavního soudu na dobu jednoho roku tak, aby zpravidla dva členové senátu byli občany České republiky a dva členové…“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 491/1991 Sb.
(1) Pro rozhodování věcí, které nepatří do působnosti pléna Ústavního soudu, vytváří Ústavní soud ze soudců dva čtyřčlenné senáty. Stálé členy senátů určuje plénum Ústavního soudu na dobu jednoho roku tak, aby zpravidla dva členové senátu byli občany České republiky a dva členové senátu občany Slovenské republiky a tak, aby všichni soudci byli postupně stálými členy senátu. Předseda a místopředseda Ústavního soudu nemohou být stálými členy senátu.
(2) Stálí členové senátu volí předsedu senátu, který svolává a řídí jeho jednání. Ve funkci předsedy se stálí členové senátu střídají podle pravidla, které stanoví organizační a jednací řád Ústavního soudu. Nepřítomného předsedu zastupuje věkem nejstarší stálý člen senátu.
(3) Nepřítomného člena senátu dočasně zastoupí předsedou Ústavního soudu určený soudce, který je zpravidla občanem téže republiky jako nepřítomný člen senátu. Zastupujícím členem senátu může být i předseda nebo místopředseda Ústavního soudu. Stejně se postupuje, je-li člen senátu ve věci vyloučen z výkonu soudcovské funkce.
(4) Senát je způsobilý jednat a usnášet se, jsou-li přítomni všichni jeho stálí nebo zastupující členové; usnáší se většinou hlasů. Při rovnosti hlasů předloží předseda senátu věc k rozhodnutí v plénu Ústavního soudu.
(5) Člen senátu, který s usnesením senátu nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo stručně uvedeno v zápisu o hlasování.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ústavní soud si pro většinu případů vytváří dva čtyřčlenné senáty, které jsou složeny ze soudců Ústavního soudu.
- Členové senátů jsou určováni na jeden rok a je snaha, aby v každém senátu byli dva občané České republiky a dva občané Slovenské republiky, přičemž všichni soudci se v senátech postupně střídají.
- Senát je schopen rozhodovat, pokud jsou přítomni všichni jeho členové (stálí nebo zastupující), a rozhoduje většinou hlasů.
- Pokud dojde k rovnosti hlasů v senátu, musí být věc předložena k rozhodnutí plénu Ústavního soudu.
Na co si dát pozor
- Předseda a místopředseda Ústavního soudu nemohou být stálými členy senátu.
- Pokud člen senátu nesouhlasí s rozhodnutím, má právo na zaznamenání svého odlišného stanoviska.
- V případě nepřítomnosti nebo vyloučení člena senátu je určen náhradní soudce, který by měl být zpravidla občanem stejné republiky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 5 Senáty (Organizační a jednací řád Ústavního soud)§ 15 Senáty (Zákon o Ústavním soudu)§ 16 (Zákon o Ústavním soudu)§ 18 Přidělování návrhů (Organizační a jednací řád Ústavního soud)§ 146 Řízení před orgánem, proti jehož usnesení stí (Nález Ústavního soudu ze dne 30. listopa)