Zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním

(1) Byla-li ústavní stížnost odmítnuta (§ 59) pro nepřípustnost nebo zjevnou neopodstatněnost, může senát Ústavního soudu uložit stěžovateli poplatek až do výše 2000 Kčs.

(2) Soudce zpravodaj může stěžovateli uložit, aby do jednoho měsíce zaplatil zálohu na poplatek podle odstavce 1, lze-li vážně pochybovat o opodstatněnosti ústavní stížnosti.

(3) Zaplacená záloha se stěžovateli vrátí, byla-li ústavní stížnost při předběžném projednání přijata k dalšímu řízení.

(4) Soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítne, jestliže stěžovatel nezaplatil včas zálohu, která mu byla uložena podle odstavce 2. Ustanovení § 59 odst. 2 přitom platí obdobně.

V řízení podle čl. 7 ústavního zákona se postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona o řízení o ústavních stížnostech.

(1) Vedlejším účastníkem řízení je státní orgán, který podal návrh na rozhodnutí, jímž jsou politická strana nebo politické hnutí dotčeny.

(2) Návrh na zahájení řízení podle čl. 8 odst. 4 ústavního zákona má odkladný účinek.

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda před vyhlášením jeho výsledků ustanovení o návrhu na zahájení řízení a pro předsednictvo zákonodárného sboru, které žádost podalo, ustanovení o navrhovateli.

(2) Lhůty, v nichž může být žádost podána, stanoví zvláštní zákon.3)

(3) Dalšími účastníky řízení jsou prezident České a Slovenské Federativní Republiky a předsednictva zákonodárných sborů republik.

Státní orgány a orgány, které se zúčastní organizace referenda a zjišťování jeho výsledků,4) jsou povinny Ústavnímu soudu na jeho žádost poskytnout informace a předložit doklady, týkající se přípravy a provádění referenda.

(1) Předseda Ústavního soudu je oprávněn za přítomnosti soudce zpravodaje, dalšího soudce určeného plénem Ústavního soudu a předsedy příslušné ústřední komise pro referendum4) otevřít zapečetěnou složku s doklady o hlasování5) a provést úkony potřebné k přezkoumání ústavnosti postupu referenda.

(2) O otevření složky a zjištěných skutečnostech se sepíše zápis, který podepíše předseda Ústavního soudu a ostatní zúčastněné osoby (odstavec 1), které jsou oprávněny uvést případné výhrady k obsahu zápisu.

(3) Po provedení potřebných úkonů předseda Ústavního soudu složku zapečetí.

Zjistí-li Ústavní soud, že porušení ústavnosti, k němuž došlo po vyhlášení referenda, rozhodujícím způsobem ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit jeho výsledek, vysloví nálezem, že vykonané referendum je neplatné. V takovém případě právní následky rozhodnutí v referendu (čl. 6 odst. 1 a 2 ústavního zákona o referendu) nenastávají a referendum se nepovažuje za vykonané ve smyslu čl. 5 odst. 5 ústavního zákona o referendu.

(1) O žádosti podle čl. 5 odst. 4 ústavního zákona o referendu rozhodne Ústavní soud do 10 dnů od doručení žádosti.

(2) Nález Ústavního soudu podle § 70 se vyhlásí bez odůvodnění v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění bez zbytečného odkladu.

(1) Vznikne-li při projednávání věci před Ústavním soudem pochybnost o účinnosti zákona nebo jiného právního předpisu anebo jeho jednotlivého ustanovení pro nesoulad s Listinou základních práv a svobod6) a považuje-li Ústavní soud tuto pochybnost za odůvodněnou, vyzve státní orgán, který takový právní předpis vydal, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil.

(2) Pokud Ústavní soud zjistí, že zákon nebo jiný právní předpis anebo jeho jednotlivé ustanovení pozbylo účinnosti z důvodu uvedeného v odstavci 1, vysloví to v nálezu, kterým rozhodne v projednávané věci. Tato část nálezu se vyhlásí v úřední sbírce určené k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění.

(1) Jestliže osoby uvedené v čl. 8 odst. 1 a 2 ústavního zákona navrhly, aby Ústavní soud vyslovil, že zákon nebo jiný právní předpis anebo jeho jednotlivé ustanovení pozbylo účinnosti z důvodu uvedeného v § 72, postupuje se jako při projednávání návrhu podle čl. 2. ústavního zákona s tím, že ustanovení § 35, 41, 42 a 44 tohoto zákona se nepoužijí a ostatní ustanovení prvého oddílu hlavy druhé části druhé tohoto zákona se použijí přiměřeně.

(2) Nález pléna Ústavního soudu podle odstavce 1 se vyhlásí bez odůvodnění v úřední sbírce určené pro vyhlašování zákonů Federálního shromáždění.

(1) Sdělil-li výbor pro lidská práva7) České a Slovenské Federativní Republice na základě stížnosti mu podané svůj názor, že opatřením, rozhodnutím nebo jiným zásahem některého orgánu veřejné moci České a Slovenské Federativní Republiky bylo porušeno právo stěžovatele uvedené v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech,8) předloží federální vláda toto sdělení neprodleně Ústavnímu soudu.

(2) Pro účely řízení před Ústavním soudem se sdělení podle odstavce 1 považuje za ústavní stížnost (čl. 6 a čl. 8 odst. 3 ústavního zákon), která byla přijata k dalšímu řízení.

(3) Ústavní soud vyrozumí stěžovatele a další účastníky o zahájení řízení.

Zasedání pléna Ústavního soudu až do jmenování předsedy a místopředsedy Ústavního soudu svolává a jeho jednání řídí věkem nejstaršího soudce.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.

2) Článek 8 odst. 3 a 4 ústavního zákona č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

3) § 34 odst. 1 zákona č. 490/1991 Sb., o způsobu provádění referenda.

4) § 12 zákona č. 490/1991 Sb.

5) § 24 odst. 5 zákona č. 490/1991 Sb.

6) § 6 odst. 1 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.

7) Opční protokol Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, vyhlášených pod č. 169/1991 Sb.

8) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb.