Zákon o organizaci Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky a o řízení před ním

(1) Sdělil-li výbor pro lidská práva7) České a Slovenské Federativní Republice na základě stížnosti mu podané svůj názor, že opatřením, rozhodnutím nebo jiným zásahem některého orgánu veřejné moci České a Slovenské Federativní Republiky bylo porušeno právo stěžovatele uvedené v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech,8) předloží federální vláda toto sdělení neprodleně Ústavnímu soudu.

(2) Pro účely řízení před Ústavním soudem se sdělení podle odstavce 1 považuje za ústavní stížnost (čl. 6 a čl. 8 odst. 3 ústavního zákon), která byla přijata k dalšímu řízení.

(3) Ústavní soud vyrozumí stěžovatele a další účastníky o zahájení řízení.

Zasedání pléna Ústavního soudu až do jmenování předsedy a místopředsedy Ústavního soudu svolává a jeho jednání řídí věkem nejstaršího soudce.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.

2) Článek 8 odst. 3 a 4 ústavního zákona č. 91/1991 Sb., o Ústavním soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

3) § 34 odst. 1 zákona č. 490/1991 Sb., o způsobu provádění referenda.

4) § 12 zákona č. 490/1991 Sb.

5) § 24 odst. 5 zákona č. 490/1991 Sb.

6) § 6 odst. 1 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky.

7) Opční protokol Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, vyhlášených pod č. 169/1991 Sb.

8) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb.