§ 21 zákon o sociálním zabezpečení – Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod
Zákon o sociálním zabezpečení · 5/1972 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 21 zákona č. 5/1972 Sb. stanovuje, jak dlouho musí být pracovník zaměstnán, aby mu vznikl nárok na invalidní nebo částečný invalidní důchod, přičemž délka potřebné doby se liší podle věku pracovníka a v některých případech není doba zaměstnání vůbec vyžadována. (§ 21 zákona č. 5/1972 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „do 20 letméně než rok,nad 20 let do 22 let 1 rok, nad 22 let do 24 let2 roky, nad 24 let do 26 let3 roky, nad 26 let…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…20 let do 22 let 1 rok, nad 22 let do 24 let2 roky, nad 24 let do 26 let3 roky, nad 26 let do 28 let4 roky,nad 28 let5 roků“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Doba zaměstnání potřebná pro nárok pracovníka ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků počítaných zpět od vzniku plné (částečné)…“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 5/1972 Sb.
(1) Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod činí u pracovníků ve věku
do 20 letméně než rok,nad 20 let do 22 let 1 rok, nad 22 let do 24 let2 roky, nad 24 let do 26 let3 roky, nad 26 let do 28 let4 roky,nad 28 let5 roků
Doba zaměstnání potřebná pro nárok pracovníka ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků počítaných zpět od vzniku plné (částečné) invalidity.
(2) Získal-li pracovník potřebnou dobu zaměstnání v některém z věkových pásem uvedených v předchozím odstavci a byl-li dále zaměstnán, považuje se za získanou doba zaměstnání potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.
(3) Bez ohledu na délku doby zaměstnání vznikne nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod,
a) stane-li se pracovník plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu nebo
b) stane-li se plně (částečně) invalidní vdova, která při vzniku plné (částečné) invalidity již nemá nárok na vdovský důchod, jestliže vstoupila nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod do zaměstnání a pokračovala v něm až do dne, kdy se stala plně (částečně) invalidní; toto ustanovení se však nevztahuje na vdovu, které z důvodů plné invalidity znovu vznikne nárok na vdovský důchod.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pro nárok na invalidní důchod je obecně nutné splnit určitou minimální dobu zaměstnání, která se zvyšuje s věkem pracovníka (např. do 20 let méně než rok, nad 28 let 5 roků).
- U pracovníků starších 28 let se potřebná doba zaměstnání (5 roků) zjišťuje z posledních 10 let před vznikem invalidity.
- Pokud pracovník získá potřebnou dobu zaměstnání pro svůj věk a dále pracuje, považuje se za splněnou i doba pro vyšší věkové pásmo.
- V případě invalidity způsobené pracovním úrazem nebo u specifických případů vdov není délka doby zaměstnání pro nárok na důchod rozhodující.
Na co si dát pozor
- Délka potřebné doby zaměstnání se liší podle věku, je proto důležité znát své věkové pásmo.
- Podmínka doby zaměstnání se uplatňuje k okamžiku vzniku plné (částečné) invalidity.
- Výjimky z požadavku na dobu zaměstnání se týkají pracovních úrazů a specifických situací vdov, které splňují další podmínky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 21 Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalid (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 27 Invalidní (částečný invalidní) důchod v mimoř (Zákon o sociálním zabezpečení)