§ 23 zákon o sociálním zabezpečení – Výše invalidního důchodu
Zákon o sociálním zabezpečení · 5/1972 Sb. · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 23 zákona č. 5/1972 Sb. stanovuje, jak se vypočítává výše invalidního důchodu na základě délky zaměstnání, pracovní kategorie a průměrného měsíčního výdělku, a to včetně maximálních limitů. Základní výměra invalidního důchodu se odvíjí od délky zaměstnání a pracovní kategorie (I., II., III.) nebo od vzniku invalidity následkem pracovního úrazu v těchto kategoriích. (§ 23 zákona č. 5/1972 Sb., zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výše invalidního důchodu
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Byl-li pracovník zaměstnán přede dnem vzniku nároku na invalidní důchod nejméně 25 roků nebo po dobu, jež s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…roků nebo po dobu, jež s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra invalidního důchodu“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků v I“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „55 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků ve II“
- Částka nebo sazba (odst. 1): „50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 5/1972 Sb.
(1) Byl-li pracovník zaměstnán přede dnem vzniku nároku na invalidní důchod nejméně 25 roků nebo po dobu, jež s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra invalidního důchodu
a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnáni této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.
(2) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítají pracovníkům uvedeným pod písm. a) a b) od 21. roku zaměstnání a pracovníkům uvedeným pod písm. c) od 26. roku zaměstnání za každý rok
zaměstnání I. pracovní kategorie 2 %, zaměstnání II. pracovní kategorie 1,5 %, zaměstnání III. pracovní kategorie 1 %, přičtené doby1 %
průměrného měsíčního výdělku, avšak jen do výše stanovené v odstavci 4; přitom se započítává jen doba po dosažení věku 18 let.
(3) Jestliže byl pracovník zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle předchozího odstavce do prvých 25 roků zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání III. pracovní kategorie, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie.
(4) Invalidní důchod činí
a) nejvýše 70 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
b) nejvýše 60 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže pracovník nesplňuje uvedenou podmínku.
(5) Byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním, není výše invalidního důchodu omezena podle předchozího odstavce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Základní výměra invalidního důchodu se odvíjí od délky zaměstnání a pracovní kategorie (I., II., III.) nebo od vzniku invalidity následkem pracovního úrazu v těchto kategoriích.
- K základní výměře se připočítává procentuální navýšení za každý další rok zaměstnání nad určitou hranici, přičemž procento závisí na pracovní kategorii.
- Při střídavém zaměstnání v různých kategoriích se pro účely navýšení důchodu nejprve započítává doba v III. kategorii, poté v II. a nakonec v I. kategorii.
- Invalidní důchod má stanovenou maximální výši, která je buď 70 % nebo 60 % průměrného měsíčního výdělku, v závislosti na splnění specifických podmínek týkajících se zaměstnání v II. pracovní kategorii nebo pracovního úrazu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 41 Výše invalidního a částečného invalidního důc (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 25 Výše částečného invalidního důchodu (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 45 Výše vdovského důchodu (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)§ 26 Výše invalidního (částečného invalidního) důc (Zákon o sociálním zabezpečení)§ 56 Výše částečného invalidního důchodu členů dru (Zákon o sociálním zabezpečení družstevní)