Stručně: Paragraf 24 zákona č. 5/1972 Sb. stanovuje, jak se vypočítá invalidní důchod v případech, kdy pracovník nesplnil požadovanou minimální dobu zaměstnání 25 let, a to buď před vznikem nároku na důchod, nebo ani po přičtení doby do dosažení stanoveného věku.
§ 24
Nebyl-li pracovník zaměstnán přede dnem vzniku nároku na důchod nejméně 25 roků nebo jestliže doba jeho zaměstnání s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen nečiní nejméně 25 roků, činí invalidní důchod 2 % průměrného měsíčního výdělku za každý rok zaměstnání a přičtené doby.
Paragraf 24 zákona č. 5/1972 Sb. stanovuje, jak se vypočítá invalidní důchod v případech, kdy pracovník nesplnil požadovanou minimální dobu zaměstnání 25 let, a to buď před vznikem nároku na důchod, nebo ani po přičtení doby do dosažení stanoveného věku.
Co to znamená v praxi
Pokud pracovník nesplní podmínku 25 let zaměstnání (ani s přičtením doby do dosažení věku 60 let u mužů a 57 let u žen), jeho invalidní důchod se vypočítá odlišně.
Výše invalidního důchodu v takovém případě činí 2 % z průměrného měsíčního výdělku za každý rok skutečného zaměstnání a přičtené doby.
Tento paragraf se uplatní v situacích, kdy pracovník nemá dostatečně dlouhou dobu pojištění pro výpočet důchodu podle § 23.
Na co si dát pozor
Výpočet podle tohoto paragrafu je méně výhodný než výpočet podle § 23, který předpokládá splnění delší doby zaměstnání a stanovuje základní výměru důchodu v procentech průměrného měsíčního výdělku.
Důležité je přesné určení "průměrného měsíčního výdělku" a "roku zaměstnání a přičtené doby", neboť tyto hodnoty přímo ovlivňují výši důchodu.
Hlídat změny § 24 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.