51/2004 Sb. · 7 paragrafů
Plán obrany České republiky (dále jen „plán obrany“) je základním plánovacím dokumentem pro řízení a organizaci zajišťování obrany státu. Jeho návrh, jakož i jeho aktualizaci zpracovává Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) a předkládá je vládě ke schválení.
Plán obrany zahrnuje
a) plány činností státu při zajišťování obrany České republiky před vnějším napadením, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení,
b) přehled sil a prostředků a plán jejich doplňování,
c) plán hospodářské mobilizace,1)
d) plán nezbytných dodávek,1)
e) plán operační přípravy státního území,
f) koncepty předběžných operačních plánů a stálých operačních plánů,
g) seznam opatření a katalog opatření pro přechod státu do stavu ohrožení státu nebo do válečného stavu,
h) manuál systému reakce na krize.
Ministerstva, další ústřední správní úřady, Česká národní banka, Český telekomunikační úřad a krajské úřady (dále jen „zpracovatel“) zpracovávají za oblast své působnosti podklady pro tvorbu plánu obrany, jimiž jsou zejména údaje uváděné v krizových plánech zpracovatelů podle zvláštního právního předpisu,2) zhodnocení rizik ohrožení státu, návrh finančního zabezpečení a dalších opatření pro splnění úkolů v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, požadavky na určení věcných prostředků a požadavky na určení osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
(1) Zpracovatel do 6 měsíců ode dne schválení plánu obrany nebo ode dne jeho aktualizace rozpracuje úkoly z plánu obrany v oboru své působnosti do svého dílčího plánu obrany.
(2) Dílčí plán obrany zpracovatele obsahuje
a) plán činnosti při zajišťování obrany státu,
b) přehled sil a prostředků zpracovatele a přehled sil a prostředků, které uvolňuje nebo požaduje ke svému doplnění za stavu ohrožení státu anebo za válečného stavu,
c) finanční zabezpečení opatření k zajišťování obrany státu,
d) katalog opatření pro přechod zpracovatele do stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a jeho činnost za těchto stavů,
e) dokumentaci potřebnou pro realizaci opatření souvisejících se zajišťováním obrany státu a činnosti zpracovatele za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
(3) Dílčí plán obrany zpracovaný krajským úřadem dále obsahuje
a) opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,
b) rozpis úkolů, které v jeho správním obvodu při zajišťování obrany státu plní jednotlivé obce s rozšířenou působností,
c) rozsah součinnosti a spolupráce při plnění úkolů při zajišťování obrany státu v jeho správním obvodu.
Ministerstvo do návrhu plánu obrany zapracovává požadavky Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu, Bezpečnostní informační služby, týkající se zejména určení věcných prostředků a určení osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu v rozsahu potřeb zabezpečení úkolů stanovených jim zvláštními právními předpisy.
(1) Plán obrany se poprvé zpracuje nejdéle do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2) Aktualizace plánu obrany se provádí vždy po 4 letech po jeho schválení nebo po jeho předchozí aktualizaci.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
PhDr. Špidla v. r.
Ministr obrany:
Ing. Kostelka v. r.
1) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
2) Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.