Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl

(1) Bezpečnostní pásmo organizace stanoví na povrchu kolem likvidovaného hlavního důlního díla. Rozměr bezpečnostního pásma se stanoví zvláště s přihlédnutím ke stavu a způsobu likvidace hlavního důlního díla a k báňské, geologické, hydrogeologické a geotechnické situaci v jeho bezprostředním okolí.

(2) Není-li jáma zasypaná zpevněným zásypovým materiálem, je využívání území v bezpečnostním pásmu přípustné, jen pokud byla stanovena další bezpečnostní a zajišťovací opatření.

(3) Bezpečnostní pásmo je nutno vyznačit v důlně měřické a geologické dokumentaci.

(4) Organizace podá návrh u obecného stavebního úřadu k vydání rozhodnutí o ochranném pásmu. Stanovení bezpečnostního pásma a podání návrhu u obecného stavebního úřadu oznámí organizace též obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Kopii rozhodnutí o povolení likvidace hlavního důlního díla zašle obvodní báňský úřad příslušnému obecnému stavebnímu úřadu a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(1) Při likvidaci hlavního důlního díla se kolem jeho ústí stanoví bezpečnostní prostor. Bezpečnostní prostor se plošně vymezí nejméně v rozsahu bezpečnostního pásma. Jeho výšku určí organizace v dokumentaci tak, aby se vyloučily možné nepříznivé účinky důlních plynů.10)

(2) Bezpečnostní prostor musí být po dobu likvidačních prací ohrazen a opatřen výstražnými nápisy o zákazu přístupu nepovolaným osobám, o zákazu kouření a používání otevřeného ohně.

(3) Elektrická zařízení v bezpečnostním prostoru musí svým provedením odpovídat prostředí a prostoru, ve kterém bylo hlavní důlní dílo provozováno.11)

(1) Před zasypáváním jámy je nutno v jámě odstranit překážky, které by mohly způsobit vznik volných prostor v zásypovém materiálu, například povaly, pažení mezi lezní a těžní zátyní, sklápěcí můstky apod. Rozpony mohou být ponechány, jen pokud by jejich odstranění oslabilo stabilitu jámové výztuže.

(2) U neplynujících dolů lze sypat zásypový materiál přímo z vozidel do hlavního důlního díla, je-li zajištěna stabilita ústí hlavního důlního díla a byly vybudovány bezpečnostní zarážky nebo jinak znemožněn pád nákladního vozidla do hlavního důlního díla.

(3) Po ukončení likvidačních prací je nutno uzavírací ohlubňový poval, případně bezpečnostní pásmo ohradit způsobem stanoveným řízením podle § 11 odst. 4.

(4) V blízkosti likvidovaného hlavního důlního díla musí být uložena zásoba materiálu a zařízení pro případ likvidace havárie na místě a v množství určeném dokumentací.

(1) Byl-li důl v době jeho provozu zařazen jako plynující, je nutno před zpracováním dokumentace vyhodnotit plynodajnost, zejména na metan, celého dolu při zohlednění vlivu barometrického tlaku.

(2) Pro posouzení možného výstupu metanu z důlních prostor navazujících na jámu i z opuštěných pater je nutno ověřit složení ovzduší i v důlních dílech uzavřených hrázemi.

(3) Likvidované hlavní důlní dílo musí být větráno způsobem určeným dokumentací. Průchodní větrní proud v likvidovaném hlavním důlním díle musí být zachován co nejdéle. Pokud nebude zásypový materiál sypán do inertního prostředí, určí dokumentace potřebná opatření proti možnému výbuchu zejména metanovzdušné směsi.

(4) Při likvidaci hlavního důlního díla plynujícího dolu je nutno sypat zásypový materiál do hlavního důlního díla dopravníkem nepřetržitě v časovém úseku mezi kontrolami ovzduší podle § 15. Intenzita sypání musí být minimálně 2 kg za sekundu zásypového materiálu na 1 m2 průřezu hlavního důlního díla. Násyp zásypového materiálu na dopravník lze provádět jen z místa mimo bezpečnostní prostor likvidovaného hlavního důlního díla.

(5) Potrubí, které je podle dokumentace ponecháno v likvidovaném svislém nebo úklonném hlavním důlním díle, musí být, pokud neslouží pro větrání nebo čerpání vody, odvod plynů nebo indikaci plynů nebo pokud se neponechává pro budoucí zasypávání volných prostor, zaplněno zpevněným zásypovým materiálem. Ponechá-li se potrubí volné, musí být opatřeno uzávěrem.

(6) Všechny přístupy do likvidovaného hlavního důlního díla z povrchu musí být likvidovány. Dokumentace určí časový postup jejich likvidace, zejména v závislosti na případné inertizaci ovzduší v likvidovaném hlavním důlním díle.

(1) Dokumentace pro inertizaci obsahuje zejména:

a) druh inertních plynů, které budou použity k inertizaci,

b) zařízení určené pro napouštění inertních plynů do hlavního důlního díla,

c) způsob provádění inertizace,

d) poměr inertního plynu k metanu, kterým bude inertizace dosaženo, a způsob a četnost ověřování,

e) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2) Pro inertizaci musí být vytvořeny podmínky před zahájením likvidace jámy.

(3) Zdroj inertního plynu musí být umístěn mimo bezpečnostní prostor.

(4) Po provedené inertizaci musí být zasypávání jámy zahájeno ihned.

(1) Při likvidaci jámy plynujícího dolu se průběžně kontroluje koncentrace metanu12) z úrovně minimálně 50 m pod ohlubní jámy a pod vyústěním větrních, ohřívacích a nouzových kanálů. Průběžně se také měří barometrický tlak.

(2) Rovněž musí být zajištěna kontrola koncentrace metanu nad hladinou zásypu v celé výšce dosud nezasypané jámy, a to vždy před zahájením zásypu jámy, při přerušení zásypu delším než 180 minut a při koncentraci metanu vyšší než 1 % na místech měření dle odstavce 1 a při výraznějším poklesu barometrického tlaku. Způsob a místa měření stanoví dokumentace a technologický postup. Za výraznější pokles barometrického tlaku se považuje pokles větší než 5 hPa od posledního měření.

(3) Při překročení koncentrace 1 % metanu musí být v bezpečnostním prostoru jámy vysílán optický a akustický varovný signál na místo obsluhy zásypu, vlastní zasypávání jámy musí být přerušeno a lidé odvoláni mimo bezpečnostní prostor jámy. O tom musí být směnovým technikem nebo předákem neprodleně uvědoměn závodní dolu nebo jím určený zaměstnanec.

(1) V průběhu zasypávání se dle dokumentace kontroluje kvalita zásypového materiálu, množství ukládaného zásypového materiálu a jeho základní vlastnosti.

(2) Výška zásypu se změří vždy po zasypání objemu, který odpovídá přepočtené výšce 50 m důlního díla. V případě, že rozdíl mezi naměřenou výškou zásypu a výškou 50 m důlního díla je větší než 20 %, měření se opakuje a stanoví se další postup pro zasypávání hlavního důlního díla. U jam likvidovaných podle § 14 odst. 4 se výška zásypu změří nejméně jednou denně.

(3) Zasypávání se také přeruší, došlo-li k poklesu hladiny zásypu o více než 20 % výšky od posledního měření při předchozím ukončení zásypových prací. Skutečnosti uvedené v § 15 odst. 3 a v § 16 odst. 2 a 3 jsou závažné události,13) které podléhají ohlašovací povinnosti.

(4) U zlikvidovaného hlavního důlního díla je nutno kontrolovat sedání zásypového materiálu, poklesy okolí jámy a výstup metanu, případně jiných škodlivých plynů, jsou-li předpokládány, nejméně po dobu tří let, a to

a) nejméně jednou měsíčně u jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem,

b) nejméně jednou za tři měsíce u jam zasypaných zpevněným zásypovým materiálem a u štol.

(5) Po uplynutí lhůty tří let od ukončení likvidace je nutno kontroly jam provádět i nadále nejméně jedenkrát za rok. U ostatních hlavních důlních děl budou kontroly prováděny podle harmonogramu zpracovaného organizací; časové rozmezí kontrol nesmí být delší než 24 měsíců.

(6) Pokud nad zlikvidovanou jámou byl ponechán objekt nebo je provozována jiná činnost, stanoví lhůty a způsob provádění kontrol obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti - likvidace hlavních důlních děl.

(1) Výsledky kontrol podle § 16 se zaznamenávají. Organizace zabezpečí uchování záznamů nejméně po dobu pěti let.

(2) Zaznamenávají se také vlastnosti použitých materiálů, údaje o zařízeních ponechaných v likvidovaných dílech, údaje o geologických podmínkách, opěrných hrází, o kvalitě a množství injektážního materiálu, o ztrátě zásypového materiálu a jiných nehodách, o neobvyklých jevech a ostatních podrobnostech stavebních prací, o výsledcích kontrol a přejímek prací s podpisy kontrolujících orgánů, o výsledcích kontrolních zkoušek použitých materiálů, o přítocích vod, o souladu vypočteného a skutečného množství zásypového materiálu a o tom, zda se sype do suché nebo zvodnělé jámy. U uhelných dolů se rovněž zaznamenávají výsledky zjišťování metanu a barometrického tlaku.

(3) Po ukončení likvidace všech hlavních důlních děl dolu zpracuje a předloží organizace obvodnímu báňskému úřadu závěrečnou zprávu spolu s evidenčními listy hlavních důlních děl podle příloh č. 1 a 2 a uloží je také dle zvláštního předpisu.14)

(4) Závěrečnou zprávu, evidenční listy hlavních důlních děl a důlně měřickou a geologickou dokumentaci, uložené na paměťových médiích, předá organizace ve dvou vyhotoveních obvodnímu báňskému úřadu nejpozději do jednoho roku po ukončení likvidace.

(5) Dokumentaci podle odstavců 3 a 4 může pořizovat jen organizace uvedená v § 3 odst. 1.4)

(1) Požadavky ustanovení § 11 je nutno zabezpečit nejpozději do tří let od nabytí účinnosti této vyhlášky také u jam, které byly zlikvidovány před účinností této vyhlášky a jejichž poloha je známa. U ostatních hlavních důlních děl, která byla zlikvidována před nabytím účinnosti této vyhlášky a jejichž poloha je známa, je nutno požadavky § 11 zabezpečit do 31. prosince 2010.

(2) Do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky předloží organizace příslušnému obvodnímu báňskému úřadu časový postup prací pro naplnění požadavku podle § 18 odst. 1.

(1) Pravidelné roční kontroly zlikvidovaných hlavních důlních děl podle § 16 odst. 5 je nutno vykonávat také u hlavních důlních děl zlikvidovaných před účinností této vyhlášky, jejichž poloha je známa a ústí je přístupné. Pokud u těchto jam nelze kontrolovat sedání a poklesy sloupce zásypového materiálu v jámě, je nutno alespoň kontrolovat případné změny povrchu ústí jámy a jeho okolí v rozsahu stanoveného bezpečnostního pásma.

(2) Výsledky kontrol podle § 16 odst. 4 a 5 a § 19 odst. 1 včetně provedených opatření předloží organizace souhrnně jedenkrát ročně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

Tato vyhláška platí přiměřeně i pro likvidaci starých důlních děl15) ústících na povrch.

(1) Při záchraně života nebo zdraví lidí v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), se organizace16) může odchýlit od ustanovení této vyhlášky.

(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace16) od ustanovení § 9 odst. 4, § 10 odst. 4 a 5, § 13 odst. 1 a § 14 odst. 4 této vyhlášky odchýlit jen se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh organizace, doložený návrhem potřebných náhradních opatření.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1997.

Předseda:

Ing. Bartoš v. r.

Příloha č. 1

1. Historický vývoj exploatovaného ložiska, zakládací listiny, majitelé, celkový objem vytěžených nerostů.

2. Geologicko-tektonická charakteristika ložiska, hydrogeologické poměry, kvalitativní ukazatele dobývaného nerostu, závěrečný výpočet zásob.

3. Stav dobývacích prací na ložisku v době likvidace, způsob otvírky, rozfárání, použité dobývací metody, ponechané zásoby dle kategorií.

4. Základní bezpečnostní problémy v době exploatace ložiska a při jeho likvidaci, bezpečnostní opatření z hledisek nebezpečí:

a) výbuchu plynů a prachů,

b) samovznícení a důlních požárů,

c) průvalů vod a bahnin,

d) průtrží hornin, uhlí a plynů,

e) důlních otřesů,

f) ionizujícího záření,

g) jiných nebezpečných jevů.

5. Výčet objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů a technická opatření k zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a z dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana.

6. Pasportizace důlních děl ústících na povrch nebo přiblížených k povrchu v dosahu pásma přímého vlivu rozvolňovacích procesů, způsob jejich likvidace, bezpečnostní opatření.

7. Způsob likvidace ostatních důlních děl.

8. Pasportizace povrchových objektů, u kterých se předpokládá ovlivnění důlní činností.

9. Definitivní řešení otázek spojených s důlními vodami a výstupem důlních plynů:

a) možné komunikace povrchových vod s prostředím dolu,

b) údaje o sousedních dolech nebo revírech, zejména s ohledem na způsob kontaktu a řešení vod,

c) množství důlních vod a plánovaná četnost měření po provedení likvidačních prací,

d) úroveň hladiny důlních vod a nakládání s důlními vodami, jejich přítoky a odvádění,

e) technická opatření na povrchu zamezující případné kontaminaci podzemních a povrchových vod důlními vodami a kontaminaci důlních vod ze zdrojů na povrchu,

f) technická řešení spojená s možným nahromaděním a výstupem důlních plynů na povrch s ohledem na zatápění důlních děl,

10. Právnická nebo fyzická osoba odpovědná za vypořádání důlních škod až do jejich úplného doznění a za plnění technických opatření stanovených po zrušení dobývacího prostoru.

11. Seznam uchované důlně měřické a geologické dokumentace a místo její archivace.

1. Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, zařízení a staveb na povrchu, bezpečnostních pásem (hlavních důlních děl, důlních děl ústících na povrch nebo přiblížených k povrchu dle bodu 6, úroveň hladiny vod s vyznačením nebezpečných míst (zatopení, zvodnělá místa apod.) a základní důlní mapa důlních děl, bezprostředně navazujících na jámu se zakreslením způsobu jejich likvidace.

2. Mapy vlivů poddolování na povrch zhotovené ke dni ukončení likvidace. Výchozí měření povrchových výškových pozorování.

3. Mapa předpokládaných vlivů poddolování na povrch.

Příloha č. 2

Příloha č. 3

1. Nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin. se stanoví ze vztahu

Dmin. ° 1,5d+2 t m, kde

d – je největší světlý rozměr jámy (m)

t – je tloušťka jámového zdiva (m).

2. Pro jámy s dřevěnou výztuží a pro jámy, u nichž betonový límec ohlubně jámy již nedosedá celou svojí plochou na pevné horniny, se nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin stanoví ze vztahu:

Dmin≥1,5d+2p m,

kde

d – je největší ražený rozměr jámy (m)

p – je pásmo možného narušení horniny, která po zborcení výztuže vypadne po obvodu jámy (m).

1) § 10 odst. 5, 6 a 7 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

2) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí.

3) § 32 odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon).

§ 10 odst. 6 zákona ČNR č. 61/1988 Sb.

Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 242/1993 Sb.

4) § 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností.

4a) § 2 písm. i) vyhlášky č. 52/1997 Sb.

5) § 5 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

7) § 14 odst. 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

7a) ČSN – EN 13 043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch.

ČSN – EN 13 139 Kamenivo pro malty.

ČSN – EN 13 242 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace.

ČSN – EN 12 620 Kamenivo do betonu.

ČSN – EN 13 383 – 1 Kámen pro vodní stavby – Část 1: Specifikace.

8) § 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech.

8a) § 14 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.

9) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

10) § 79 odst. 1, 2, 3 a 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

11) § 231 odst. 1 a § 232 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

12) Zjišťování jiných plynů v důlním ovzduší likvidované jámy se řídí § 109 odst. 6 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb.

13) § 20 až 22 vyhlášky č. 22/1989 Sb.

14) § 10 a 37 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem.

15) § 35 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb.

16) § 3a a § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.